Letos si budeme připomínat 30 let od listopadu 1989. Před komunálními volbami jste zmiňoval, že se Orlová dostala do „nejkomplikovanější situace od sametové revoluce“. Proč?
První problém máme s nemocnicí. To je tragédie. Druhý je náměstí, protože stavba se potáhne ještě cca další tři roky, a pak nešťastná lidová škola umění. Kraj nechce do budovy investovat. A co se stane, když z ní děti odejdou? Naší „blonďáci“, jak říkával poslední předseda Městského národního výboru v Orlové ing. Slovík, s ní samozřejmě začnou pracovat. Budovu rozeberou. Také nemáme koupaliště. Budeme zřejmě muset zbourat kino. A to není vše.
Nejhorší je nihilismus lidí a uvažování ve stylu: Je mi to jedno, já se na to můžu… předminulé volby přišlo dát hlas 22,6 procenta lidí. Loni na podzim byla účast vyšší, ale také žádná sláva. Přesunuli jsme zastupitelstvo na odpoledne, ale lidí přijde stejně, jako když se konalo v dopoledních časech. Musíme lidi vtáhnout do dění. Nihilismus je hrozný.
Další problém je skladba lidí. Jsme v situaci, kdy nám klesá počet obyvatel. To se děje téměř všude v regionu, ale u nás se mění skladba. Odcházejí mladí, chytří, vzdělaní. Já když budu upřímný, nemám argument, abych je tu udržel. Přicházejí nepřizpůsobiví. Nekritizuji senátora Víchu (Pozn. redakce: Petr Vícha, senátor, starosta Bohumína. Město před časem vyhlásilo bezdoplatkové zóny), že je vyhánějí, ale kam ti lidé jdou? Tam, kde je otevřeno. A to bylo v Orlové. Co nejdříve se situaci budeme věnovat. Pokud by trend, který trval pět let, pokračoval, za deset dvanáct let by v Orlové žilo přes polovinu seniorů a nepřizpůsobivých.
Nemáme tady podnikatelskou skupinu, máme minipodnikatele. Není práce, lidé dojíždějí do Ostravy.
Jsme na hranici s Polskem. Co se týká znečištění, v Česku máme asi pětkrát nižší limit na znečištění. A navíc pro Poláky životní prostředí není jedna z hlavních priorit. Četl jsem, že nejznečištěnější v České republice je Dolní Lutyně, a to je obec od Orlové vzdálená dva kilometry. I tohle má na nás dopad.
Mediální obraz města vypadá tak, že se tu žije snad nejhůř v celém Česku. Poddolované území, ruiny, ghetta, beznadějná sídliště. Jak to vidíte vy?
Média musejí nadsadit, aby byla prodejná. Když napíší, že soudruzi splnili plán, nebude to nikoho zajímat. Ale když napíší, slyšeli jsme, že Kafka dal starostovi facku, tak i když to není pravda, článek je čtivý. Když přijedu na nějaké jednání, ptají se mě: „Ty, Václave, je to pravda, že u vás bylo v popelnici nalezeno živé dítě?“ Tuším, že se u nás někdy něco takového stalo, ale to je první obraz. A pak můžu vykládat, co chci. Že tu máme perfektně pracující spolky, že se tu opravdu věnujeme aktivitám, děti získávají ceny v soutěžích po celé republice… mimochodem, v tomto směru jsme vzorem i pro Poláky, se kterými máme kontakty. Orlová má více barev. Není to jen škaredá špinavá Orlová plná Romů.
Často jsem si kladl otázku, proč tady řešíme tolik problémů. V době první republiky tady žilo tolik osobností, Orlová měla spoustu historických domů! Ale pak se objevilo uhlí, přišli brigádníci a ti šli za penězi. Peníze tu byly. Já jsem horník, kdo je víc. Sám mám odfárané dva roky.
Když si postupně vezmeme, s čím vším se Orlová potýká, nejdřív každého asi napadne, jak se vyrovnává právě s osudem bývalého hornického města. Dochází k postupnému útlumu těžby. K poslednímu říjnu příštího roku skončí po téměř 130 letech těžba i v Dole Lazy, alespoň takové zprávy jsou k dispozici. Co s tím?
Pokud mám správné informace, definitivní termín ukončení těžby na Dole Lazy ještě není určen. Ten, co jste uváděla, je asi obecně správný, ale myslím si, že se premiér k tomu vyjadřoval ve smyslu, že by bylo možné uzavření posunout. Druhá pravda je, že aby se mohlo těžit, dělají se dva nebo tři roky přípravné práce, a to se podle mých informací neděje. K zastavení skutečně dojde.
V dolech pracuje velký počet Poláků, pak řada agenturních pracovníků. Pokud jde o občany Orlové, na Dole Lazy jsou zaměstnány asi stovky lidí. Ale i tak to bude problém. Co pro ně můžeme udělat? Jednoho dva nebo tři vzít v rámci výběrového řízení na různé pozice, pak jim nabídnout veřejně prospěšné práce. Je to nový problém. Rozhodně ale nebude tak tíživý, jako kdyby se to stalo před deseti nebo patnácti lety.
Na hornické povolání byli jistě lidé hrdí, měli práci, peníze. Řeknou: Za komunistů jsme se měli lépe…
Máte pravdu. Řada lidí takto zjednodušeně uvažuje. Jak z finančních důvodů, tak kvůli prestiži. Kdo měl pracovité ruce, dostával peníze. Nemůžeme se lidem divit, byli v jiné situaci společensky i finančně.
V souvislosti s OKD se už řeklo a napsalo dost. Byla zřízena i vyšetřovací komise. Jedním z těch, kdo se věcí politicky zabýval, je například Jiří Paroubek a ten se domnívá, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. „Pokud bude vyšetřovací komisí konstatována korupce, ke které došlo v souvislosti s privatizací OKD a prodejem jejich jednotlivých částí (zj. byty OKD), bude to zajímavý případ pro americkou FBI. Bakala je totiž americký a podle všeho také švýcarský státní občan a korupce je v USA federálním zločinem...,“ psal na serveru vasevec.cz. Myslíte si, že jasno ve všem udělá až FBI? Co říkáte na vytvoření komise a očekáváte nějaký výstup? Co vy a Bakala?
(Smích.) Víte, to je problém. Opravdu. Člověk se až červená, když první rozsudky udělají až Švýcaři. Dokonce když se naše vláda pustila do žaloby, bylo řečeno, že prý Česku nevznikla žádná škoda. Zamyslel jsem se nad tím i z jiného pohledu… T. G. Masaryk kdysi napsal, že aby se zažily demokratické principy, potřebuje Československo minimálně padesát let souvislého demokratického vývoje. Je to známá teze. Němci se k ní vraceli a psali, že v České republice i s ohledem na historii to bude šedesát let. Když jsme byli v Torontu, říkali nám: Když budeš šidit na daních, jsi největší nepřítel. To je smrtelný hřích. Poznámka od pana Paroubka o FBI je rozhodně pravdivá. Ještě stále jsme národ, který přemýšlí o tom, jak ošidit stát a jak něco zašvindlovat. Bohužel. Strašně rád bych se mýlil.
A co se týká komise? V minulosti zřizování komisí k ničemu nevedlo.
Fotogalerie: - Orlová, Karvinsko
V souvislosti s dalším problémem Orlové ocituji opět vaše slova: „Musíme se pokusit všemi způsoby přetvořit naši Orlovou tak, aby z města odcházeli problémoví a nepřizpůsobiví občané a přicházeli mladí a vzdělaní lidé, kterým se zde vyplatí žít!“ popisoval jste důvod své kandidatury za Nezávislé do zastupitelstva. Jaké vy máte zkušenosti s nepřizpůsobivými?
Mám velice zajímavou osobní zkušenost. Po roce 1989 jsme jako Nezávislí šli do voleb. Vykradli mi favorita. Lidé viděli naše „blonďáky“, jak vylomili dveře, sebrali rádio atd. A další den přišli jiní „blonďáci“, že by rádi za nás kandidovali do voleb. Já jsem se ovládl, pustil jsem je do obýváku, ale… no, přiměla jste mě se na tuto problematiku více podívat. Jistě, do některých lokalit jsou přivoláváni policisté, že se krade, že pijí venku, je kravál atd… víme, že domy v sousedství ztrácejí na ceně nebo jsou neprodejné, ale obecně situace není vyhrocená. Dokonce bych řekl, že je u nás lepší než v jiných městech. Počet trestných činů je za dvacet let nejnižší. Víme, že jsou tu problémy, lidé volají, že se někde zmlátili atd… ale oni se porvou mezi sebou. Nechci přechválit městskou policii, která nám tu dělá pořádek, ale skutečně udělali velký kus práce, a to i co se týče drog. Média nás v tomto vzala na hůl.
O Orlové se psalo, jako o „hlavním městě pervitinu“. Jaká je situace teď?
Informace jsem si zjišťoval a potvrdilo se mi, že i co se týká drog, jsme na tom také lépe než okolní města. Jen se o nás více mluví.
Jsou některé domy v Orlové úplně vybydlené?
Stávalo se, že když někteří obyvatelé odcházeli, nechali byty rozmlácené. Samozřejmě že situace s „blonďáky“ není vyřešená. Je potřeba je zařadit, aby jako každý chodili do roboty. V deset hodin spát a děcka poslat ráno do školy. U nich je řada zvyklá do práce nechodit. Snažíme se podmínky zvládat.
Mimochodem, díval jste se na seriál Most!?
Díval. Bylo to zajímavé. Šlo o reálně popsané situace. Reálně popsané lži z obou stran. Seriál otevřel důležitou otázku. Autorům se povedlo na problém upozornit.
Aktuální věc je zajištění zdravotní péče. Orlová bojuje o zachování nemocnice v původní podobě. Jde o spádovou oblast pro 55 tisíc lidí. Přesto je v plánu kraje přesun lůžek, důvody mají být ekonomické i personální. Už se uskutečnila řada protestů, co bude dál?
Celá záležitost donutila řadu lidí k aktivitě. Lidé přišli na manifestace, jeli do Ostravy, kde se věc projednávala na zastupitelstvu. To je pro nás překvapující.
Kolega docent Chvajol vše pregnantně sepsal v otevřeném dopise zastupitelům Moravskoslezkého kraje. Ocituji: „Jedná se o rajon s největší nemocností v rámci republiky, což je dáno věkovou strukturou, kvalitou životního prostředí a pracovní zátěží, které byla tato populace vystavena.“ Máme tady pro lidi nejhorší zdravotní podmínky! Když tady nebude špitál, nemůže být zachována ani ambulantní péče. Lékaři odejdou, oni tu jezdit nebudou!
Představa kraje je, že se zvyšováním věku lidé půjdou do LDN, jenže lékaři říkají, že to není pravda. Není pravda, že lidé půjdou v sedmdesáti letech do LDN, musíme pro ně zajistit dostupnou péči, kterou budou potřebovat. Karvinská nemocnice péči nenahradí. Když se setkávám s kolegy, říkají mi: to je rozhodnuto, to je podplacené, Václave, pojď na pivo, to nemá cenu…
Krajské zastupitelstvo bude rozhodovat 13. března. Zatím jsou tři verze, buď LDN s ambulancí, nebo včetně ortopedie či zachování v současném stavu, že?
Tak je to předkládáno. Jen samotná ortopedie ale nestačí. A znovu opakuji, kým zajistí ambulantní péči? Jsme z toho zoufalí, už nevíme, co dělat dál. Tady už jde doslovně lidem o život. Orlová stárne. A čím dál více bude takových Kafků, kteří budou potřebovat lékaře. Výsledek je i ten, že sestřičky a lékaři říkají, že do Karviné nepůjdou.
Dopisem se vedení města Orlová obrátilo na prezidenta, premiéra, ministra zdravotnictví se žádostí o zachování nemocnice v současném provozu. Máte už nějakou reakci?
Pan premiér napsal dopis panu starostovi, zveřejňovali jsme to v Orlovských novinách. Byť mám výhrady k premiérovi, slušnou formou odepsal, že jde o věc kraje. Pan ministr dopis dostal a nevíme, že by měl nějaký dopad. A reakce od prezidenta? Zatím nevíme. Obecně ovšem platí, že pomoc najdeš na konci svého ramene. Ale co ti lidé mají dělat?
Co je podle vás hlavní důvod takových změn, důvod toho, že se o optimalizaci uvažuje?
Mezi lidmi se říká, že se řeší politická budoucnost pana Gebauera, který chce přesunout nemocnici do Karviné. Pravda je, že v kraji vládne ANO. Má v orlovském zastupitelstvu několik zastupitelů. Při posledním jednání zastupitelstva se ztotožnili s dopisem docenta Chwajola a hlasovali pro něj. Chci věřit tomu, že i lidé z ANO začínají cítit, co Orlovou postihne.
Problém s nemocnicí, to je snad nejhorší věc, která s Orlovou hýbe. Strašně se chci mýlit v tom, že to dopadne špatně. To bude pro zdravotnictví v regionu tragédie. Obrazně řečeno, nakonec za vše budou mít zodpovědnost krajští zastupitelé. Ale koho vezmete k zodpovědnosti za pár let? Nikoho. V tomto je naše demokracie slabá.
Máte řešení z pozice radnice?
Krajní mez je stáhnout zajištění zdravotní péče pod město. Samozřejmě že potřebujeme udělat spoustu dalších investic než ty, o kterých jsme hovořili, například opravovat chodníky a cesty, ale co je víc pro lidi než zdraví?
Psali jsme:
Častokrát jsem zaslechla názory, že když stát mohl využívat region pro dolování uhlí, nechat ho totálně zdevastovat, ať teď zaplatí vše, co je potřeba na revitalizaci. Co vvy na to? Jenže jde „jen“ o peníze? Vnímají lidé tady historii tak, že by se na nich někdo provinil?
Odpovím vám takto. Po roce 1991 sem přijel Frank Wheeler. Jako Američan odešel po roce 1968, byl redaktorem časopisu Baňák a věděl, že bude zle. Odešel do Kanady a vypracoval se na viceprezidenta firmy Hatch, firmy, která uváděla do provozu hutní podniky po celém světě. Když k nám přijel, Orlovou si perfektně prošel a pozval našeho starostu a šéfa okresu na celosvětovou konferenci do Sutbury v Kanadě. Nemůžeme to srovnávat počtem obyvatel, ale situace byla podobná jako v Orlové. Nacházel se tam povrchový důl a těžba byla utlumena. Město zdevastované. S pomocí státu a dotací Sutbury revitalizovali. To je příklad, jak by se mělo postupovat. Jak konkrétně v Orlové, by potřebovalo hlubší analýzu. Samozřejmě nemůžeme se bavit jen o penězích. Když lidé nemají zájem, neuděláte nic. Ale tento příklad ve světě aplikovaný tady je a měli bychom podle něj postupovat.
Je důležité říct, že v Orlové spousta věcí funguje dobře, jen je často nevidíme. Máme dobře fungující a využívaný kulturní dům. Městská knihovna také dobře pracuje. Fantastická zeleň.
Máme skutečně slavné rodáky. Myslím, že publikace z r. 2005 jich pojmenovala asi 20. Uveďme alespoň legionáře Jana Čapka. Na jeho pohřbu se sešlo asi 20 000 lidí. Technika a filologa Eduarda Hořovského, který se zasloužil o zásadní zvýšení těžby uhlí tzv. stěnováním, starostu Jana Jařabáče, který stál v čele Orlové mezi dvěma válkami, vojenského letce a odbojáře Jaroslava Maška, který zemřel v Anglii, houslového virtuosa a dirigenta Bohdala Warchala, generaci houslařů Slawinských a sbormistra, pedagoga a varhanního virtuosa Jiřího Rudolfa Míšu a další. Nechť mi nejmenovaní prominou.
Ale máme i v současné době ve světě slavné známé občany. Naše Martina Janková je nyní uznávaná v celém světě a o Orlové hovoří jenom pěkně. Dal jsem návrh na to, aby Martina Janková, slavná světová zpěvačka, rodačka z Orlové, se stala čestnou občankou.
Máme řadu zajímavých lidí, za které se nemusíme stydět. Kupříkladu nedávno zesnulý ředitel školy a sbormistr Jan Raszka a MUDr. Eva Bobáková, která velice pomohla orlovskému spolkovému hnutí. Ze žijících nemůžeme opomenout alespoň pozoruhodného malíře Dr. Ondřeje Vorla, který se může pochlubit 23 výstavami v zahraničí, a pro obec zapáleného doc. Bohuslava Chwajola.
Začali jsme možná jako první v Česku s rondely, říkali nám Rondlová místo Orlová, máme jedinečný cyklistický závod žen Grácia Orlová. Trošku to přeženu, ale neumíme říct: Jsem z Orlové a jsem na to hrdý.
Město Orlová vstoupilo do povědomí veřejnosti i jako bašta prezidenta Miloše Zemana. Také díky zásadní podpoře v prezidentské volbě byla právě Orlová městem, kterou pak navštívil mezi prvními při svých cestách do regionů. Jaká je atmosféra teď ve městě a změnil se nějak od voleb váš názor na prezidenta republiky?
Prezident Miloš Zeman je asi náš nejlepší rétor. Dokáže mluvit spatra hodiny, nevylučuji, že má absolutní paměť, je sečtělý. Druhá věc je, že má dané omezené pravomoci. Že byl zvolen přímou volbou, neznamená, že je má jiné. On své pravomoci jednoznačně překračuje.
Vzorem pro chování lidí by měli být významní představitelé, a to i prezident. Vyjadřování prezidenta Miloše Zemana je někdy blízké čtvrté cenové skupině, a to je také jeden z důvodů, proč ho lidé berou. Nechci, ať to z mé strany vyzní jako troufalost, ale společnost hrubne, a to vystupováním i slovní zásobou. Naše autority nejdou vzorem. Bohužel. Od druhého zvolení Miloše Zemana prezidentem se nic nezměnilo.
Měla by se u lidí vytvořit zodpovědnost, to, co mají v sobě Švýcaři: kradeš, nepodám ti ruku! Nezodpovědní podnikatelé jsou společensky vyřazeni. U nás je ten, kdo jiného obere, považován za fešáka.
V Orlové je prezident oblíbený. Když byl předsedou vlády a současně předsedou ČSSD, dělal mu výkonného ředitele doktor Jaroslav Kuča, orlovský občan, který tu zastával i pozici starosty. Později byl starostou jeho syn. Vnímal jsem sílu doktora Kuči, když jsem byl členem týmu, který připravoval materiál pro vstup České republiky do Evropské unie v oblasti hutnictví. Asi i z toho důvodu má prezident k Orlové nějakou vazbu.
Ing. Miloš Zeman
V Orlové jste na radnici v koalici také s KSČM, Volím Orlovou a SPD. ANO i ČSSD zůstaly v opozici. Proč nebyla možná koalice s ANO nebo ČSSD?
V ČSSD došlo k rozpolcenosti, byly výhrady vůči předchozímu starostovi. Co se týká ANO, někteří měli příliš ostré vystupování například k pracovníkům úřadu. Už jsem něco naznačil, i co se týká nemocnice…
Po sametové revoluci byla v radě města všechna uskupení. Jistě je širší koalice lepší, nic by se nestalo, pokud by bylo v radě města po jednom zástupci také z ČSSD, ANO a ODS.
Na celostátní úrovni máme koalici ANO a ČSSD. Vládnou s podporou komunistů. Jak hodnotíte současnou sestavu kabinetu?
Nejdůležitější je hlava kabinetu. Premiér je v každém případě schopný podnikatel a ekonom. Hodně si ale přisvojuje zásluhy druhých. Obecně se nemohu vyrovnat s tím, že je trestně stíhaný. Co se týká jednotlivých ministrů, nerad bych se více vyjadřoval. Ale líbí se mi, že dávají dohromady strategii inovací na následujících deset let. Na druhou stranu jsme v tomto ohledu stále na začátku. Němci si vyloženě zajišťují budoucnost své země tím, že kryjí špičkové strategické podniky, aby se nedostaly do rukou mezinárodního kapitálu. Nedopustí vykoupení akcií nebo je vykupují sami. To je přístup par excellence. My jsme v situaci, kdy nám odchází tři sta miliard na dividendách mimo republiku. Zahraniční kapitál nám po roce 1991 velice pomohl, ale teď už odčerpává. V globálních ukazatelích na tom nejsme špatně, ale Česká republika nemůže v platech a jejich reálné hodnotě dohnat Francii, Německo nebo Rakousko.
Naše členství v EU je stále předmětem mnoha diskusí. Premiér Andrej Babiš tvrdí, že potřebujeme silnou Evropu, ale umět tam prosazovat své zájmy. Jak se nám to podle vás zatím daří?
V situaci, která ve světě je, bloky Amerika, Čína, Rusko, naprosto nemá nárok na rozumný vývoj samostatná země s deseti miliony obyvatel. Musíme být v nějakém bloku. Jestli Evropská unie dělá hlouposti, jak mají být křivé či rovné banány… ale jiná cesta není. Jsou věci, které by se měly změnit, mluví se o reformách. Profesora Klause jsem si velice vážil, ale překvapil mě jeho přístup. Vidíme, jak se Anglie vyrovnává s Brexitem. Česká republika do Evropské unie prostě patří. Jen národní uvažování ve světě dosti klesá. Nevím, zda je to módní trend či vývojový trend. Já jsem hrdý na to, že jsem Čech. Přesto, z ekonomického pohledu je jednoznačně naše místo v EU, jen je potřeba bojovat proti nesmyslům.
Letošní volební klání považuje za velmi důležité i francouzský prezident Emmanuel Macron, považuje je za rozhodující pro budoucnost celého kontinentu. „Ještě nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná. A přitom ještě nikdy nebyla Evropa v takovém ohrožení,“ zmínil. Vyzval i k přehodnocení schengenského prostoru, kdy podle něj všichni ti, kdo se na něm chtějí podílet, musejí splnit podmínku odpovědnosti a solidarity. „Společná pohraniční policie a evropský azylový úřad, přísné kontrolní povinnosti, evropská solidarita, k níž přispívá každá země pod dohledem Evropské rady pro vnitřní bezpečnost: tváří v tvář migracím věřím v Evropu, která chrání jak své hodnoty, tak své hranice,“ zmínil. Co si o tom myslíte?
Každý stát má právo na to, aby si svého hosta pozval nebo nepozval. Takový je přece běžný přístup. Byl bych opatrný. Pravda je, že se říkalo, že je u nás pár migrantů. Ti, co tady byli, utekli. Některé strany z migrace dělají bubáka, který v Česku reálně neexistuje. Druhá věc je, že problémy s uprchlíky by se měly řešit ve státech, kde vznikly. Nikdo mě nepřesvědčí, že když sem přijdou mladí kluci s perfektním mobilem, že to nejsou ekonomičtí migranti. Mají pomoct matce doma.
Máme před volbami do Evropského parlamentu. Myslíte si, že jsou teď pro Česko důležitější než dřív? Máte už vybráno, koho budete volit?
Nemám ještě vybráno. V Evropském parlamentu by měli být nejlepší z nás. Často se říká, že nám diktují nikým nevolení bruselští úředníci, ale myslím si, že poslanci by situaci mohli ovlivnit. Evropští poslanci by se měli více lidem zodpovídat. Já jsem se s tím nesetkal. Měli by voliče informovat o tom, co v parlamentu dělají.
Doc. ing. Václav KAFKA, CSc.
Odmaturoval ve Velkém Meziříčí na JSŠ. Na Vysoké škole báňské, Hutnické fakultě, studoval současně katedru černé metalurgie a organizaci a řízení hutnictví. Aspirantské studium ukončil v r. 1969, vypracovanou disertační práci obhájil z politických důvodů až v r.1990. Následně se úspěšně podrobil habilitačnímu řízení.
Do Vítkovických železáren v Ostravě nastoupil v r. 1969 do technického odboru. V r. 1990 přechází do Výzkumného ústavu na místo finančního ředitele. Po 28 letech odchází z Vítkovic, a.s., a věnuje se řešení technicko- ekonomických problémů oceláren a sléváren. Zaměřuje se zejména na nákladové modely a jejich dopady na racionalizaci pracovních postupů. Má více než 500 publikací a přednášek.
Více než 20 roků je předsedou odborné komise ekonomické při České slévárenské společnosti.
V Orlové se angažuje zejména ve spolkovém hnutí (cca 50 roků je předsedou zahrádkářů). Od sametové revoluce je členem (a několik období i radním) zastupitelstva města za NEZÁVISLÉ.
Jeho koníčkem je zejména historie a zahrada.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
