Takhle to prostě nefunguje, vzkazuje na Západ senátor Kubera. A překvapuje slovem o Putinovi

12.07.2016 14:41 | Zprávy

ROZHOVOR Všichni politici by si měli směrem k Ukrajině nebo „arabskému jaru“ uvědomit, že nestačí jen podle euroamerického vzoru připravit svobodné volby a myslet si, že ve všech zemích pak zavládne demokracie západního typu. Tak to prostě nefunguje, myslí si dlouholetý senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera. Podle něj nebudou příčinou možných světových konfliktů ty „horké“ záležitosti, které nyní tak bedlivě sledujeme, ale obrovské světové dluhy, jež má každý stát a s nimiž se nedá žádným ekonomickým způsobem vhodně vypořádat.

Takhle to prostě nefunguje, vzkazuje na Západ senátor Kubera. A překvapuje slovem o Putinovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátor Jaroslav Kubera

V rámci summitu NATO jasně zaznělo, že Aliance nečeká bezprostřední hrozbu z Ruska. Je tedy třeba situovat do Pobaltí menší počet jednotek? Je to správné rozhodnutí? A správné množství? Z Moskvy zaznívá obava, že dané síly budou jen předvoj k přisunutí dalších stejně tak k výstavbě infrastruktury, včetně protiraketové. Je to důvodná obava? A co riziko, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti nejnovější rakety?

Zástupci různých evropských zemí mají spíše obavy, že by Rusko zatoužilo po dalším mocenském rozšiřování, což si ale osobně myslím, že se nestane. Nicméně, že NATO dává najevo, že Rusko si nemůže dělat, co chce, je určitě správné. Kolik aliančních jednotek by teď mělo být rozmístěno na východě, si netroufám říct, nejsem bezpečnostní expert. Já si vůbec myslím, že příčinou možných světových konfliktů nebudou ty záležitosti, které teď tak bedlivě sledujeme, ale obrovské světové dluhy, které má každý stát a jež se nedají žádným ekonomickým způsobem zlikvidovat. Jen když se zeptáte našeho ministra financí, kdy je začneme splácet, tak vám řekne, že po roce 3000. Z toho pak budou vznikat i obrovské sociální konflikty. Vždyť i v současné době máme už v Evropě poměrně velkou nezaměstnanost.

S Ruskem je určitě třeba komunikovat stejně jako s Čínou. Dělají to i velké evropské státy jako Německo nebo Velká Británie. Kolikrát byla jen Merkelová v Číně; a uvědomme si, s jakou slávou čínskou delegaci přivítali v Londýně…  

Do jaké míry potřebujeme Rusko jako spojence k boji proti terorismu? Přičemž tedy riziko terorismu nám hrozí v Evropě, stejně tak bojujeme na Blízkém východě s Islámským státem a v Afghánistánu není stále vyřešený konflikt s Tálibánem. Problémy jsou i v Africe. Jak v jednotlivých „segmentech“ bojovat a kde Rusy potřebujeme?

Určitě Rusko právě v této oblasti dost potřebujeme a vědí to i Američané, kteří už s nimi spolupracují, i když v médiích se o tom moc nepíše. Obě velmoci mají totiž společného nepřítele, a proto v tomto ohledu nejsou mezi nimi žádné dramatické konflikty, což je dobře.
Rusko je sice náš protivník, ale není klasickým nepřítelem. Mnozí lidé také kritizují Vladimira Putina, ale nikdo neví, co bude potom, až odejde. Zatím to vypadá, že může být i hůř. Všichni politici by si měli směrem k Ukrajině nebo „arabskému jaru“ uvědomit, že nestačí jen podle euroamerického vzoru připravit svobodné volby a myslet si, že ve všech zemích pak zavládne demokracie západního typu. Tak to nefunguje. Co se stane například teď v Sýrii, když tam ve volbách i pod záštitou OSN znovu zvítězí Asad?  

Proti terorismu se totiž strašně špatně bojuje. Jak chcete například na letišti zlikvidovat radikála oplácaného výbušninami? Tankem to asi nejde. Ten boj je nekonečný a začíná už i v kyber prostoru, na což jsme také hodně citliví. Vemte si, když jenom přestanou fungovat elektrárny nebo bankovní automaty a vy nebudete schopni zaplatit některé výdaje a nebudete si moct nakoupit potřebné věci. Proto je dobré, že na tomto poli poměrně úspěšně spolupracují dvě velké velmoci.

Václav Klaus je součástí rady institutu Dialog civilizací, který v Berlíně zprovoznil prokremelský podnikatel Vladimir Jakunin. Miloš Zeman je pro pořádání referenda o setrvání Česka v EU i NATO. Lze za těmito dvěma událostmi vidět podlézání českých prezidentů Kremlu, nebo snahu o autonomní vedení zahraniční politiky?

Václav Klaus se v této záležitosti nechová jako nějaký rusofil, ale je mu jasné, že Rusko je supervelmoc a nedá se s ním nekomunikovat. To je celé. Někdy mu potom média přisuzují i věci, jež se nestaly. Ještě hůře je na tom u některých médií Miloš Zeman, který si to ale částečně zavinil sám svými bonmoty, nyní například o referendu k vystoupení z EU či z NATO. On to nemyslí ani vážně, ale ví, jakým způsobem to bude účinkovat na určité skupiny populace, a rozčiluje tím záměrně i své odpůrce. Nicméně má to i jeden pozitivní efekt, že teď se bude jen těžko schvalovat zákon o obecném referendu, který navrhl ministr Dientsbier, jenž vymyslí, jak já říkám, každý den podobný „velmi chytrý“ nápad. Myslím si, že s tím odchodem z EU to nebude u nás tak horké. Je toho sice plný internet, avšak Češi jsou holubičí povahy a do demonstrací se jim moc nechce, vážnější situaci v tomto ohledu vidím třeba v Německu. 

Náklonnost Miloše Zemana k Rusku je také, alespoň podle mého názoru, umocněna tím, že je levičák; a také nechce potlačit to naše slovanství. Jeho slova o referendu k Czexitu mi moc nevadila, ale zpochybňovat naše členství v NATO je ošemetné, protože to nám zajišťuje alespoň tu základní bezpečnost.    

V souvislosti s Brexitem, ale také třeba s úspěchy Donalda Trumpa v republikánských primárkách či Norberta Hofera v Rakousku se hovoří o tom, že lidé ztrácí důvěru ve stávající politické uspořádání a elity. Považují je za změkčilé, politicky až příliš korektní ve vztahu k imigraci, řešící podružnosti (sňatky homosexuálů, emise ze sekaček na trávu apod.) místo řešení ekonomických či bezpečnostních otázek. Co se stalo s politickými, mediálními a akademickými elitami, že se jim lidé smějí?

Nám jednou řekl při návštěvě Brazílie její bývalý prezident Silva, že Evropě chybí charismatický, schopný vůdce. A to je stoprocentní pravda. Takový pan Juncker, kterého někteří ministři přesvědčují, aby odešel, a náš premiér ho prý požádal, aby zůstal, na což se pana Sobotky osobně přeptám, je právě ten, kdo by ve vedení EU neměl být. Jenže Junckera podporují eurokomisaři, protože, jestli on odejde, museli by oni také, a to samozřejmě nechtějí.         
Ten zmíněný člověk není nějakých reforem vůbec schopný. Já jsem si myslel, že po Brexitu přijde probuzení a vedení EU konečně pochopí své chyby, že to tak dál nejde, ale ono to dopadlo úplně obráceně. Oni Velkou Británii začali vyhánět, chtěli ji potrestat a neuvědomili si, že pak budou trestat i sami sebe. To je stejné jako se sankcemi proti Rusku, když si myslíme, že pak budeme za vodou. To tak ale není a mohli by o tom vyprávět čeští podnikatelé.

Ti euroúředníci jsou už naprosto odtržení od reality a vystačí si sami. Směrnice si zpracovávají také jen pro sebe, my se však jimi potom musíme řídit. A to je jeden z hlavních důvodů, proč Británie už toho měla dost a odešla. Tam je jiná mentalita, která také trochu vychází z toho, že jsou ostrovem. Možná při citlivém vyjednávání by se mohlo něco ještě změnit, ale jestli ji chtěl někdo hned trestat, tak to byla cesta do pekel.  

Pokud jde o současné Česko, lze pochopit volání Miloše Zemana po referendu o členství v EU i NATO? Lze zároveň sdílet obavy některých politiků a aktivistů, že plánem Miloše Zemana je vyvést Česko ze západních struktur a přiblížit Rusku a Číně? Objevují se plány na mobilizaci proti Zemanovi v tomto smyslu. Jsou potřebné?

Tak za prvé, není třeba až tak přeceňovat českého prezidenta, protože u nás nefungujeme v prezidentském systému. Je ale fakt, že jsme si trochu naběhli na vidle, když jsme přímou volbu prezidenta zavedli, protože ten má pak daleko silnější mandát. Co se týká obecně Zemanovy politiky, tak ta je třeba velmi racionální ohledně přístupu k migrační krizi. A to na rozdíl od budoucího prezidentského kandidáta pana Horáčka, který ji přirovnal k dešti. Jenže zapomněl už říct, že se nejedná o májový deštík, který může být i přínosný, ale o přívalovou průtrž mračen i s kroupami, s níž si celá Evropa neví vůbec rady. Jeho přístup k tomu ve smyslu – nikoho tady nemáme, tak buďme v klidu, je úplně špatný. Až se totiž Německo totálně naplní, tak uprchlíci mohou u nás klidně skončit díky Lisabonské smlouvě, kterou velmi kritizoval už Václav Klaus a měl tak zas pravdu. Díky ní nám v EU mohou klidně nařídit kvóty pod hrozbou sankcí a my s tím nic neuděláme.

Ohledně Zemanova vztahu k Číně se mi zdá, že je oslněný až posedlý myšlenkou, aby Čína u nás co nejvíce investovala. Jenže zatím to není tak, že by u nás stavěli na zelené louce nové firmy, čímž by vzrostl počet pracovních příležitostí, ale spíše si vybírají ke koupi nemovitosti – ziskové podniky, na čemž zrovna neprofitujeme. Takový bude zřejmě současný trend. I když u nás máme například i zcela nové fabriky na výrobu skla nebo obrovský sklad Toyoty, tak v plně automatizovaném provozu tam pracuje jen několik desítek lidí. A vypořádat se s tak pokročilými technologiemi v souvislosti se zaměstnaností může znamenat v budoucnu velký světový problém.  

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

dezinformace

Co přesně je podle vás dezinformace? Nemyslíte, že by si to měl každý vyhodnotit sám? Myslíte, že pravda se pozná vždy na první pohled? Vždyť spousta věcí se prokáže až časem. To bylo třeba povyku, když byl někdo proti očkování proti covidu, protože lidi stejně neochrání a ejhle, za čas se ukázalo, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Atomová válka? Červené tlačítko a návrat do pravěku, varuje odborník

18:46 Atomová válka? Červené tlačítko a návrat do pravěku, varuje odborník

I lokální použití jaderných zbraní by bylo přelomem v celé civilizaci. Tisíce obětí a další miliony …