Už necítím povinnost myslet jen na mír, napsal americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jensi Gahru Störeovi. Chce prosazovat americké zájmy, včetně požadavku na „úplnou a totální kontrolu nad Grónskem“. Reagují evropští lídři na Trumpa správně, nebo ho nechápou?
Ne všichni reagují stejně a nejhůře podle mého reagují na Donalda Trumpa lídři Francie, Německa a Velké Británie. Bohužel se tak děje možná z toho důvodu, že vůbec neznají historii Grónska.
První pokusy o získání Grónska se datují už od roku 1867 a dalších pět pokusů proběhlo v letech 1910, 1946, 1955, 2019 a poslední v roce 2025. Již v roce 2019 to byl právě Donald Trump, který projevil zájem. Málo se ví, jakou roli sehrálo Dánsko za Hitlera. Od 9. dubna 1940 po 6hodinové operaci se Dánové rozhodli kolaborovat s Hitlerem. Dánsko se poddalo nacistickému Německu. Až v roce 1943 podala dánská vláda demisi a země přešla do přímé německé správy. Grónsko bylo v té době běžnou kolonií Dánska a to od napoleonských válek. Až v roce 1953 se stalo součástí Dánska. Už od roku 1940 se snažil do rukou Spojených států dostat Grónsko tehdejší dánský velvyslanec ve Spojených státech. Dohodl se nakonec na tom, že Spojené státy Grónsko obsadily a byl to jeden z počinů, který byl veden proti nacistickému Německu. Mimochodem, koupě Grónska byla propagována již Williamem Sewardem, Jamesem Byrnesem, či dokonce viceprezidentem Nelsonem Rockefellerem.
Snaha koupit Grónsko je dána především jeho geopolitickým postavením. Velká část Grónska je nyní „skupována“ ze strany čínských subjektů. Svou velikostí Grónsko představuje určitý obraný val pro případ, že by byly použity nejnovější moderní rakety, které mají rychlost až 13 000 km za hodinu. To znamená, že třeba z území Ruska Oresnik může zasáhnout Bílý dům řádově za 26 minut. Přičemž nad Grónském by letěl zhruba 11 minut a mohl by být nějakým způsobem zlikvidován.
Trump uvažoval o koupi Grónska řádově za 700 miliard dolarů, což je v přepočtu na české koruny asi 14,5 bilionů korun. To jsou v současné době necelé dva roční nominální hrubé domácí produkty České republiky. Pro Spojené státy je to necelých 10 % rozpočtu.
Důvody jsou jasné. Jsou především vojenské. Dále při dodržování průjezdnosti po moři by došlo ke zkrácení plavby pro některé trasy řádově o 40, možná až 50 %. Vedlo by to k určitému vyrovnání zatím čínské převahy v této oblasti a stálo by taky za to zmínit i nerostné bohatství. To znamená, ano, zase platí, „za vším hledej peníze“.
Prezident Pavel mluvil o zájmu Ukrajiny koupit české bitevníky L-159, ale Tomio Okamura v pondělí oznámil, že česká vláda Ukrajině žádné letouny neprodá. Zůstatková hodnota L-159 je prý malá, ale bojovou hodnotu pořád mají. Kdyby je Česko prodalo, muselo by pak kupovat drahou náhradu. Vy byste Ukrajině letadla prodal?
Myslím si, že prezident Petr Pavel zase jasně ukázal, čí zájmy hájí. Jsou to zbrojařské firmy, které se zmáhají v České republice, a protože jim potřebuje pochlebovat, aby získal peníze na svou již druhou ohlášenou kandidaturu na funkci prezidenta. Snaží se vlastně dělat jakéhosi obchoďáka pro ten zbrojní průmysl.
Jsem rád, že vláda, která má toto ve své gesci, se rozhodla zatím L-159 neprodávat. U Petra Pavla je to s podivem i z toho důvodu, že všichni tady tito váleční štváči volají, že musíme být připraveni se bránit a najednou chtějí rozprodávat naše české bitevníky, kterých nemáme zase tolik nazbyt, a chtějí je dávat k dispozici do oblasti, o které víme, že budou dříve či později zlikvidovány a že už se nám nikdy nevrátí. Kde je najednou jejich proklamace, že musíme být připraveni se bránit údajné ruské agresi?
Alespoň snad občané, čtenáři, si uvědomíte, jak to myslí s našimi občany, s našimi domácnostmi, s našimi firmami. Vůbec je nezajímají. Mají úplně jiné zájmy a chtějí se stále stýkat s představiteli nejzkorumpovanějšího státu v našem širokém okolí.
Veřejnost zaujalo, jak na kongresu ODS přistoupili k občerstvení. Stolek s pochutinami rozdělili po klausovsku na pravicové a levicové pochutiny. Českou Kofolu dali mezi levicové, ale americkou Coca-Colu mezi pravicové. Co na to říkáte vy, zarytý milovník Kofoly?
Musím konstatovat, že si nemyslím, že by Kofola patřila mezi levicové nápoje a Cola mezi pravicové nápoje. Vím, že tady ideologie samozřejmě neplatí, ale co vím, je, že Kofola je násobně zdravější než Coca-Cola. Kofola v sobě obsahuje 14 bylinek, to už ví i moji malí vnuci, a je v naprosté většině případů doplněna přírodním cukrem, ne umělými sladidly, jak je to v mnoha případech u různých Coca-Col. Takže opravdu si nedovedu představit, jestli se náhodou ideově nepomýlili organizátoři kongresu ODS, tak jak se mílí právě i v mnoha oblastech, kdy jakoby pravicovou politiku věcně vykonávají v levicovém konceptu. Jen si vzpomeňme na to, jak nám přislibovali, že nebudou zvyšovat daně, že se nebude zvyšovat byrokracie, že nebudou zatěžovat naše domácnostmi zbytečnostmi. A podívejte se, připravili a odkývali ETS2, zvýšili daňovou zátěž a byrokracie je na nejvyšší úrovni od vzniku České republiky. A to po skončení jejich vládnutí.
Koaliční rada se shodla na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Jak byste nastavil provoz ČT a ČRo vy?
Myslím si, že v současné době už v osmnácti zemích Evropské unie neexistují koncesionářské poplatky a financování je řešeno prostřednictvím státního rozpočtu, přímou daní nebo jiným způsobem. Veřejnoprávnost médií se dá řešit několika způsoby. Jedním z nich je opustit myšlenku veřejnoprávnosti, protože vidíme, že v posledních letech obrovsky selhává jak u České televize, tak u Českého rozhlasu. Jedním z těch možných způsobů tedy je, že se vystaví konkurenci s ostatními médii. Ono se ukáže právě v té konkurenci, a ne v žádné regulaci, jak obstojí, jak bude schopna reagovat na novou situaci. Myslím, že to pro ni nebude nic příjemného. Jinou variantou je to, že se stanou Česká televize i Český rozhlas institucí státní, respektive veřejnoprávní, ale s tím, že bude financována přímo ze státního rozpočtu. V tomto ohledu by pak mohla být kontrolována Nejvyšším kontrolním úřadem. Nejznámější excesy v otázkách výdajů jak České televize, tak Českého rozhlasu, by byly pod přímou kontrolou této instituce.
Veřejnoprávnost selhává nejenom u nás, ale vidíme, jakým způsobem selhala například BBC, kde to dokonce vedlo k personálním změnám na nejvyšších místech, kdy byly manipulovány různé rozhovory, vytrhávány z kontextu a spojovány tak, aby vyhovovaly některým mainstreamovým kazatelům tzv. pravdy.
Vláda zahájila přípravné kroky k zestátnění ČEZ, oznámil ministr průmyslu Karel Havlíček. Pomůže zestátnění občanům?
Bezprostředně tzv. „zestátnění“ občanům nemůže pomoci, protože samotný proces bude trvat řadu měsíců. Určitě to bude delší doba než jeden rok. „Zestátnění“ je spojeno s náhradou za majetek, takže pojem „zestátnění“ není úplně přesný. Spíše dojde k vykoupení akcí, které jsou ve vlastnictví soukromých subjektů. Někdy se tomu říká taky squeeze out, ale ten se děje většinou až když jeden subjekt má více než 90 % akcií. V tomto případě je snaha o to, aby měl stát pod kontrolou energetickou soustavu, respektive nejdůležitější subjekt energetické soustavy v České republice. Občanům by to mohlo pomáhat v obdobných situacích, jakou jsme tady zažili v souvislosti s energetickou krizi, kdy by stát mohl lépe působit na tvorbu cen. Co si ovšem myslím, co by pomohlo českým občanům a firmám daleko více, je jednoznačně zrušení Green Dealu, zastavení dekarbonizačních procesů, zrušení ETS 1 a ETS 2. Tyto procesy, tak jak byly zavedeny, tak je můžeme i zrušit. Nebude to jednoduché, ale bude to daleko přínosnější pro naše občany, pro naši energetiku, pro náš průmysl, než odkup akcií, které jsou v rukou soukromých vlastníků. Upozorňuji na to, že tyto finanční prostředky na výkup akcií mohou dosáhnout výše 250 až možná 350 miliard korun, podle toho, jaká cena za akcii bude stanovena, by se daly použít již na stavbu jaderných bloků a posílení energetické soběstačnosti České republiky. Víme, že tato může být narušena velmi brzo. Pokud se bude pokračovat v nesmyslném zlodějském projektu Green Deal. Nová Babišova vláda částečně pomohla občanům a našim firmám tím, že nebudou muset platit v ceně elektřiny poplatky za OZE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Máte raději Kofolu než Coca Colu?
