Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu patří jistě mezi nevýznamnější události letošního roku. Jakým směrem se bude ubírat jeho politika se začíná nyní pomalu vyjasňovat. Bylo například oznámeno, že se ministrem zahraničí stane Rex Tillerson, označovaný jako „proruský“ politik. Na další posty se dostávají známí byznysmeni a Trump už začal komunikovat s Tchaj-wanem na zlost Číně. Je už tedy zřejmější, co všechno může Trumpova vláda přinést světu a potažmo i nám, České republice? Skutečně skončí svět, jaký jsme dosud znali, jak některé známé osobnosti tvrdí?

Každý zodpovědný člověk si odpustí dalekosáhlé komentáře a počká, jakou politiku bude nová administrativa v Bílém domě uskutečňovat. Do té doby je vše jen pouhou spekulací, minimálně různými hypotézami. Jistě, nominace Tillersona něco naznačuje, ale už jsem zažil překvapení od jiných osobností, od nichž se očekávalo něco jiného, než pak dělaly. Zahraniční politika USA je přeci jen strukturovanější otázkou než dílem jednoho člověka, byť ministra zahraničí. Na druhou stranu se dá přeci jen očekávat posun oproti současnému trendu hned u několika stěžejních os americké zahraniční politiky. Uvidíme, nastane-li to, zda půjde o dočasný jev s následnou korekcí, či skutečný posun.

Putin se na Trumpovo „panování“ jistě náležitě připravuje, a přestože ruská ekonomická situace je stále krizová, popularita šéfa Kremlu stoupá do rekordních výšin. Co čeká Evropu? Mají se menší státy, včetně třeba i Česka, obávat, že budeme znovu jako v nedávné historii obětováni, tentokrát ale „novou“ Amerikou, a skončíme ve sféře ruského vlivu, jak varují mnohé komentáře?

Jsme suverénní stát, který je někde ukotven a je členem řady významných organizací včetně EU a NATO. I díky nim máme jinou váhu než jako osamocená země o deseti milionech obyvatel. Máme možnost dění v EU ovlivňovat, máme spolehlivé partnery a spojence, máme vlastní hodnoty a potenciál. Nevidím důvod pro slova o obětování, také proto, že s USA, nikoliv jen s jedním či druhým prezidentem, nás pojí nadstandardní a přátelské vazby. Nevím, jaké komentáře a subjekty máte na mysli a jestli se odvoláváte na ty relevantní, nebo ty, které někdo (většinou oni sami) označí za odborníky. Znovu říkám, nebudu na základě povolebních výroků a telefonátů spekulovat a dělat dalekosáhlé závěry. Uvidíme. Je v našem zájmu, aby se EU připravila na několik variant dalšího vývoje a ten se snažila aktivně ovlivňovat a nejen čekat, co vzejde z Washingtonu. Máme svoji sílu.

Zásadní pro mezinárodní scénu bude i Trumpova politika vůči Číně. Už teď hodně hraje pro scénář, že se domluví s Rusy proti Číňanům. Nezvykle volal tchajwanské hlavě státu, naštval tím Peking a pak ještě řekl, že neví, proč by USA měly držet politiku jedné Číny a za její uznání bude nejspíš žádat ústupky. Přijde obchodní válka? Budou se Číňané muset podrobit? A s jakými kartami vlastně Trump může hrát? Je také připomínáno nemalé množství amerických dluhopisů, které Peking drží…