I když nejste členem, tak jste se jako host zúčastnil oficiálního představení nového politického hnutí Trikolóra. Čím je vám blízké či sympatické a co si od jeho působení na politické scéně slibujete?
Mně je hlavně sympatický důraz na národní svébytnost, to znamená, abychom si opravdu my, Češi, Moravané a Slezané, řešili své věci tak, jak uznáme za dobré. Pak mi je velmi sympatický důraz na rodinu a to, že rodinu představují otec, matka a děti, to se mi moc líbí. To jsou konzervativní myšlenky, které jsem vždy vyznával, považuji je za základ evropské civilizace, a proto jsem se byl podívat na představení hnutí Trikolóra.
V hlavní zpravodajské relaci České televize Události se o vzniku Trikolóry neobjevila ani zmínka. Je to tak nepodstatná událost, že nestojí za to ji koncesionářům sdělit, nebo to vnímáte jako signál, že Trikolóra bude od svého vzniku v nemilosti veřejnoprávního média?
Takhle bych to neformuloval, že bude v nemilosti veřejnoprávního média. Myslím, že až se začne Trikolóra více prosazovat mezi voliči, tak ji nepochybně veřejnoprávní média budou muset vzít na vědomí. Například ve zprávách na Primě byla o vzniku Trikolóry informace, ale i v jiných médiích. Možná je to jen otázka priorit v České televizi, ale neberu to tak, že nechtěli informovat o vzniku hnutí Trikolóra.
Řekl jste, až se začne Trikolóra prosazovat mezi voliči. Ale třeba předseda ODS Petr Fiala na nějaké její prosazení nevěří, protože pro Novinky řekl, že podobných projektů tu již v minulosti bylo několik a skončily, jak skončily. Jak si musí Trikolóra počínat, aby se tato Fialova pesimistická prognóza nenaplnila?
Trikolóra začala dobře v tom, že buduje a už téměř má hotovou krajskou strukturu, což je velmi důležité. Není to tedy projekt, který vznikl v Praze a jenom tam se bude všechno odehrávat. To je velmi důležité. A pokud se podaří dostatečně prosáknout v jednotlivých krajích, tak si myslím, že má projekt naději na úspěch. A myslím si, že ty myšlenky, které byly představeny, jsou dobře formulovány. Není to něco, co by mohl někdo napadnout a obvinit například z extremismu. Ty formulace takové nebyly a myslím, že tohle občané hodně cítí a budou na to také reagovat.
Psali jsme:
Ještě se vrátím k České televizi. Ta si informaci o vzniku Trikolóry nechala do pozdně nočních Událostí, komentářů. Ovšem nepozvala si k tomu nikoho ze zakladatelů, ale politologa Petra Sokola, kterého při minulých volbách na kandidátce ODS přeskočila spoluzakladatelka Trikolóry Zuzana Majerová a na jeho úkor získala poslanecký mandát. Berete tohle od ČT jen jako jeden z mnoha jejích přešlapů, nebo vysloveně záměr hnutí poškodit hned při startu?
Rozhovor jsem viděl, protože se na ten pořad občas dívám. Pan Sokol říkal, že očekává, že Trikolóra bude mít podporu tak dvou a půl procenta voličů. To bych označil za hodně přísné hodnocení, protože Trikolóra má šanci, a to poměrně značnou, přeskočit nejen pět procent, ale mám pocit, že může získat hlasů podstatně víc. Ovšem je potřeba umět komunikovat s médii a je potřeba umět komunikovat s lidmi, nabízet jim jasná, ale také reálná řešení, ne nějaké vzdušné zámky. A pokud se to takhle bude dělat, tak to bude jen dobře.
Fotogalerie: - Trikolora
Václav Klaus představil tři pilíře hnutí. Jednak stavět Česko vždy na první místo, což doprovodil glosou, že ho bude víc zajímat pan Novák v Pelhřimově než lachtan v Antarktidě. Podle marketingového odborníka Martina Jaroše, který má blízko ke spolku Milion chvilek a chystá se založit novou politickou stranu, je to nebezpečná blbost kašlat na problémy venku. Nešláplo hnutí s tímto pilířem coby obdobou Trumpova America First pořádně vedle?
Ale já myslím, že to tak úplně přesně řečeno nebylo. Států, které preferují potřeby svých občanů, je řada. Ale nikde při představení Trikolóry nezaznělo, že by se hnutí nezajímalo o svět. Samozřejmě že Česká republika existuje ve světě, kde je mnoho států, uskupení a různých formací a Trikolóra se i dění za našimi hranicemi musí věnovat. Ale bude klást důraz na řešení problémů občanů v České republice, to je v pořádku, že budou na prvním místě. Ve Spojených státech teď také razí America First. Příklon k domácí politice a upřednostnění řešení našich problémů považuji za logické a důležité. V tom nevidím nic špatného. Dá se očekávat, že stejně jako je napadán použitý příměr, tak i jakýkoli jiný zvolený příklad by byl napadán zrovna tak.
Druhým pilířem programu Trikolóry je obhajoba práce, protože normální je pracovat, a ne čerpat dotace. Nečerpají je přitom jen firmy ve svěřenském fondu Andreje Babiše, o nichž výlučně se mluví, ale také různé neziskovky, z nichž ty politické a nátlakové by na ně určitě neměly mít nárok. Jak konkrétně bychom si obhajobu práce měli v praxi představit?
Občan je svébytná entita, která je nadána určitými právy, třeba rodičovskými, rozhodnout se, co bude dělat, jak si uspořádá svůj život, má svobodu volby a prezentování sama sebe. A já jsem cítil, že tato práva bude Trikolóra hájit. Naopak ti, kdo se vyhýbají práci, by měli mít smůlu. V dnešní Evropě samozřejmě není možné nechat někoho úplně bez prostředků, ale je potřeba zavést mechanismy, které takové lidi donutí pracovat. Třeba snížením podpory natolik, že už radši půjdou pracovat. Chce to individuálně jim nabízet práci, mluvit s nimi, snažit se je přesvědčit o tom, že musí pracovat. Pak tu jsou lidé, kteří nemohou pracovat z objektivních důvodů, a v takových případech jsou dávky nutné, protože takový člověk si zpravidla nezavinil svůj stav, a proto je třeba mu pomáhat.
Jaký volební výsledek může ve sněmovních volbách dostat Klausovo hnutí Trikolora?Anketa
Národní rada osob se zdravotním postižením je také neziskovou organizací a rovněž dostáváme dotace. Myslím si, že by měly být podporovány spolky a organizace, které skutečně dělají něco přínosného pro občany České republiky. Je tu řada organizací, které řeší problémy českých občanů v řadě oblastí, a to si myslím, že je správné. Pokud někdo prosazuje věci, které nejsou přirozeností člověka, nebo odporují nějakým přirozeným věcem, tak ať si na to vydělají a neberou na to dotace.
Tím jsme se dostali ke třetímu pilíři programu hnutí Trikolóra, a tím je obhajoba normálnosti. Co si pod tím máme představit? Třeba to, že hnutí Trikolóra by nepodporovalo manželství stejnopohlavních párů ani adopci dětí takovými partnery?
Tím je myšlena podpora přirozeného způsobu života. To je trošku problém, ani ne tak České republiky, ale obecně euroatlantické civilizace, která upadá do různých podivností, a to je špatně. Nepřirozené věci začínají mít navrch nad těmi přirozenými. To neznamená, že lidé s jinou sexuální orientací by měli stát na okraji společnosti. Vůbec ne. Mají práva úplně stejná jako všichni ostatní. Mohou žít spolu v registrovaném partnerství, sdílejí spolu život, nemám problém, když budou po sobě dědit apod. S tím nemám já a domnívám se, že ani hnutí Trikolóra, problém. Ale pokud si vynucují právo na výchovu dětí a získávat je i podivným způsobem, jak se dnes někdy děje, tak to je problém. Pokud bude Trikolóra hájit a podporovat tradiční rodinu, tak se mi to bude líbit. Není to žádné tažení proti lidem s jinou sexuální orientací. Tu je třeba respektovat. Ale tak jako já nemůžu pilotovat letadlo, protože jsem osoba se zdravotním postižením, tak zase tihle lidé – pokud si do vztahu nepřivedou dítě, které získali z normálního vztahu – by neměli usilovat o to, že mají právo mít děti ve stejnopohlavním páru a vychovávat je. Pořídit si někde pokoutním způsobem dítě je špatně. To je preferování otcovských nebo mateřských tužeb na úkor dítěte. Prospěch dítěte musí být vždy na prvním místě.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Bývalý politik ODS i TOP 09 František Laudát vyčetl Václavu Klausovi slova, že je čas si vzít zemi zpátky. Upozornil, že skutečnými zloději naší země není Brusel a Evropská unie, jak si myslí Václav Klaus, ale ti, kdo dnes kradou naši svobodu, ekonomiku, podnikání, zdravé životní prostředí, což prý není EU nebo Brusel. To jsou ti, se kterými by Klaus bez hnutí brvou vládl. Tak kdo nám tu zemi sebral?
Spíš jde o to, že bychom si měli svoje věci rozhodovat tady doma. Přitom je třeba si uvědomit, že více než polovina zákonů, které projednává náš Parlament, jsou normy Evropské unie. Pak je otázka, jestli si skutečně vládneme sami, nebo jestli za nás rozhodují jiní. Takhle to je myšleno, ne tak, že nám Evropská unie krade stát. Samozřejmě že všichni ti, kteří stát rozkrádají, mají být potrestáni, na tom se shodnou všichni lidé v téhle zemi. Ale spíš šlo o to, abychom si svoje věci rozhodovali my tady. Protože přijímat polovinu zákonů, které někde jinde někdo připraví a které nejsou úplně zaměřeny na potřeby českých občanů, je chyba.
Ing. František Laudát
Psycholog Martin Freund ze Žít Brno okomentoval vznik Trikolóry: „Vizi nové strany Václava Klause mladšího bych shrnul do jednoduchého výjevu muže mezi 45–64, sedícího schouleného do klubíčka uprostřed světa 21. století se zavřenýma očima, dlaněmi vší silou přitisknutými k uším a se stereotypními katatonickými kolébavými pohyby dopředu a dozadu, opakujícího stále dokola: ‚Já tady nejsem, já tady nejsem, staré časy, staré časy‘.“ Bude nové hnutí blízké jen těm, kteří volají po starých dobrých časech a odmítají vše nové, nebo vy máte o budoucím voliči Trikolóry jinou představu než zmíněný politik?
Vizi, kterou má pán, je mi úplně cizí. Myslím si, že Trikolóru budou volit lidé, kteří mají rádi naši zemi, chtějí pořádek a přirozený řád věcí. Takoví lidé jsou v mnoha stranách.
Počítáte s tím, že byste s hnutím Trikolóra nějakou formou spolupracoval, nebo se dokonce stal jeho členem?
Zatím nemám představu, mám totiž dost vlastní práce, možná to budu ještě s někým konzultovat. Ale jsem rád, že jsem se na představení Trikolóry vůbec dostal. V současné době nemám s Trikolórou prakticky nic společného. Jen jsem byl při oznámení jejího vzniku, potkal jsem tam řadu známých, trošku jsme si popovídali, ale nic víc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
