Tisíce na dovolenou u moře měli, tak si mohli zaplatit i test na covid-19! Docent Kroh udeřil. Závažné chyby a raketový nárůst nakažených

20.09.2020 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „I když vláda žádný ‚lockdown‘ nechystá, chování spotřebitelů se změní,“ konstatuje vysokoškolský pedagog, docent Michael Kroh. V době blížících se voleb podle něj vláda nebyla s to přijmout rázná opatření, nechala se vláčet náladami části obyvatelstva a lobbistickými tlaky podnikatelských svazů. „Spoléhat na každotýdenní nápory part zahraničních opilců, které nezajímají Hradčany ani Český Krumlov, ale jen noční podniky v hlavním městě, nepovažuji za vhodnou ekonomickou strategii v době nástupu čtvrté průmyslové revoluce,“ podotýká. „Z ekonomického hlediska považuji ‚chytrou karanténu‘ za vyhazování peněz.“

Tisíce na dovolenou u moře měli, tak si mohli zaplatit i test na covid-19! Docent Kroh udeřil. Závažné chyby a raketový nárůst nakažených
Foto: archiv M.Kroh
Popisek: Doc. Ing. Michael Kroh, CSc.
reklama

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek označil vládu za nemehla, vicepremiér Jan Hamáček prosadil zavedení krizového štábu. Už i premiér Andrej Babiš připouští, že rychlé rozvolnění opatření ‚byla možná chyba‘. Počet nakažených novým koronavirem v republice rekordně roste. Pane docente, je to problém, nebo jen orientační součet nepřesných čísel? 

Je to problém a velký. Z hlediska zdravotního i ekonomického. O číslech nakažených, nemocných i zemřelých se u této ještě ne zcela zmapované nemoci můžeme přít donekonečna. Nicméně i současný prudký růst odhalených případů infekce bude mít své negativní ekonomické dopady. Jak správně poznamenal známý ekonom CERGE Daniel Münich, dojde k tomu i v případě velmi liberálního přístupu k omezujícím opatřením. Často citované Švédsko je dobrým příkladem. Omezující opatření tam byla na jaře velmi mírná, ale ekonomika vykázala podobný propad, jako tomu bylo jinde. Příčinou je velká provázanost malé otevřené ekonomiky s ekonomikami dalších zemí, především z EU. Pokud tam klesala výroba, snížila se například poptávka i po švédské oceli.

I když vláda žádný ‚lockdown‘ nechystá, chování spotřebitelů se změní. Lidé se soustředí na to, co reálně potřebují a sníží se poptávka po zbytných produktech, zejména po některých službách. Pokud nás stále více zemí zařazuje na ‚červený seznam‘, je to další rána pro odvětví, která jsou závislá na cizineckém turistickém ruchu. Velké ztráty vzniknou i v důsledku karantény, výplaty nemocenských dávek a ošetřovného, zavírání škol atd.

Anketa

Bojíte se COVIDu-19? (Ptáme se od 16.9.2020)

41%
59%
hlasovalo: 20815 lidí
Jakkoli jsem vládu chválil za zvládnutí jarní vlny pandemie, nyní musím být velmi kritický. Ačkoli čísla nakažených už koncem srpna začala narůstat, vláda reagovala se zpožděním, a ještě k tomu neochotně a nejednotně. V době blížících se voleb nebyla s to přijmout rázná opatření, nechala se vláčet náladami části obyvatelstva a lobbistickými tlaky podnikatelských svazů. Nemyslím, že dřívější nasazení roušek by nás spasilo, to se neděje ani ve Francii či Španělsku. Ale určitě by trochu pomohlo. Klíčový je ovšem přístup k cestovnímu ruchu. Ten byl hlavní příčinou, že se první vlna projevila tak silně, a nyní je tomu podobně. Povinnost testů po návratu či karanténa měly zůstat i v době prázdnin. Prostě kdo si chtěl užít dovolenou u moře za desítky tisíc korun, tak ty tři tisíce za test mohl bez problémů zaplatit také. Místo toho se spoléhalo na ‚semafor‘, který ovšem není jen zdravotnickou záležitostí, ale je to i politikum a sféra pro lobbing. „My vás necháme v zeleném pásmu, a vy vůči nám učiníte totéž“, tak asi probíhala evropská konverzace na úrovni náměstků či ministrů zahraničních věcí. Opět v zájmu cestovních kanceláří a dopravců.

Projevila se nadměrná závislost české ekonomiky na cestovním ruchu a navazujících odvětví hotelů, restaurací, nočních podniků a maloobchodu se suvenýry a dalšími komoditami poptávanými cizinci. Tomio Okamura někde uvedl, že v tomto turistickém průmyslu je zaměstnáno kolem čtvrt milionu lidí. To je strašně mnoho na tak malou zemi. Zkrátka neregulovaná privatizace počátkem devadesátých let vytvořila bublinu v oblasti turismu a automobilového průmyslu, ve dvou odvětvích, která jsou extrémně závislá na výkyvech konjunktury. Kromě toho z těch 250 tisíc lidí, o kterých mluvil Okamura, je nemalá část málo kvalifikovaných či zcela nekvalifikovaných, vykonávajících práci s nízkou přidanou hodnotou. Spoléhat na každotýdenní nápory part zahraničních opilců, které nezajímají Hradčany ani Český Krumlov, ale jen noční podniky v hlavním městě, nepovažuji za vhodnou ekonomickou strategii v době nástupu čtvrté průmyslové revoluce. Když počty barů a nevěstinců poněkud klesnou, a nynější barmani, číšníci, uklízečky atd. se rekvalifikují na užitečnější a kvalifikovanější práci, bude to jen dobře. Vláda sice nemá pravomoc je přímo zavřít, ale může razantně zdražit alkohol na úroveň Skandinávie, kam se nejezdíme opíjet, ale poznávat tamní krásnou krajinu a památky. Bude-li u nás alkohol stejně drahý jako jinde, důvodem cestování k nám budou opět především Hradčany či Český Krumlov, a ne noční podniky nebo pivnice.

Přetížení systému podle šéfa Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka nehrozí. Nemocnice i v krajích jsou prý dobře připravené. Na druhou stranu slyšíme i jiné zprávy, třeba nemocnice v Uherském Hradišti přestala na ARO přijímat jiné pacienty než s diagnózou covid-19. Jsou podle vás na místě obavy, nebo věříte, že si s epidemií lékaři poradí?

Nejsem odborníkem na zdravotnický systém a panu řediteli musím v tomto ohledu věřit. Oni to totiž budou muset zvládnout za každou cenu. Jde jen o to, aby tou cenou nebylo omezení další péče.

V této souvislosti bych se chtěl zmínit o problému ‚chytré karantény‘ a množství testování. Od počátku jsem byl k jejich spásné funkci skeptický, protože problém s epidemií neřeší, pouze zrychlují přenos informací o jejím šíření. Čtenáři asi znají prastarou bajku o odměně za prokázanou službu v podobě zrnek na šachovnici, přičemž začíná se jedním a na každém dalším políčku je vždy dvojnásobek toho předešlého. Tedy klasický exponenciální růst. A tak to dopadá i s ‚chytrou karanténou‘ a trasováním. Prostě v určitém momentu to systém už nezvládne a zkolabuje podobně, jako v oné bajce ten, kdo souhlasil s uvedenou odměnou, aniž by si uvědomil, kolik zrnek by musel vyplatit, až by byla naplněna celá šachovnice.

Například v Izraeli se testuje o sto šest, ale epidemie se tam šíří tak rychle, že vláda zavádí celostátní karanténu. Naše vláda se ale na testy a trasování příliš spolehla. Namísto aby vedla obyvatelstvo k odpovědnosti, která je nedílnou součástí svobody, vyvolávala v něm falešný pocit bezpečí a povzbuzovala jej v lobbistickém zájmu některých podnikatelů, a abych byl objektivní, i svém vlastním, k činnostem, které přispěly k opětovnému rozběhnutí epidemie.

Čím více testů, tím více pozitivních výsledků. A také větší počet lidí v karanténě se všemi s tím spojenými důsledky. To ovšem neznamená, že bychom měli ošálit statistiku nižším počtem testů, jak někteří navrhují. Omezení počtu osob v karanténě na základě informace, že všichni měli roušku, nepovažuji za dobré řešení. Nemáme totiž možnost si tvrzení dané osoby ověřit. Rovněž není jasné (alespoň nevím o testu, který by zjistil, zda je nakažený infekční či nikoliv), zda mají jít do karantény jen ti se symptomatickými příznaky.

Je mi líto, ale z ekonomického hlediska považuji ‚chytrou karanténu‘ za vyhazování peněz, které by bylo lépe soustředit na zvýšení kapacity testování a zrychlení přenosu informací směrem k testovaným. Další bych ponechal na samotných pozitivně testovaných, kteří určitě mají zájem informovat své blízké či uskutečněné kontakty. Co se týče ‚semaforů‘, za relevantní považuji jen ty v rámci republiky. Celoevropský semafor s trochou nadsázky mohu nazvat souborem diplomaticky dohodnutých lží. Jak může v zelené barvě zůstávat například Francie s prakticky exponenciálním nárůstem, opravdu nechápu.

Fotogalerie: - V odběrovém stanu

Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...
Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat...

Senioři už by měli mít ve schránkách pět roušek a jeden respirátor. Jak hodnotíte toto opatření?

Reálný smysl postrádám. Asi se někdo chtěl zbavit materiálu, kterému hrozila expirace použitelnosti, nebo chtěl přihrát kšeft České poště. Smysl mají fakticky jen respirátory, a to ještě ty opakovatelně použitelné.



Příspěvek 5000 pro seniory měl být hotová věc. Schválení v prvním čtení za jeden den ale zablokovala ODS a TOP 09. Je dost dobře možné, že penzisté před Vánocemi peníze navíc nedostanou. Co na to říkáte? Obecně, myslíte si, že je jednorázový příspěvek dobrý nápad?

Na rozdíl od opatření komentovaného u předchozí otázky zde vidím racionální důvody v podobě zvýšených nákladů u seniorů. Jestli to má být 5000 Kč nebo jiná částka, ponechávám na rozhodnutí poslanců.

Část sociálních odvodů by podle ODS mohl člověk poslat na penzi rodičů či prarodičů. „Mohl byste poslat jedno procento ze své hrubé mzdy na důchod rodičů nebo prarodičů,“ řekl iDNES.cz Zbyněk Stanjura. To by kromě přilepšení důchodcům prý mohlo pomoci upevnit i vztahy v rodině. Co říkáte tomuto návrhu?

Dost se divím, že toto plošné opatření navrhl představitel pravice, která neustále proti plošným opatření brojí. Návrh má dvě slabiny. Za prvé, co se seniory, kteří žádné děti nemají, případně jejich děti pracují v cizině. Za druhé, byli by zvýhodněni ti senioři, kteří mají lépe finančně zajištěné děti, čili by se prohloubil rozdíl mezi chudšími a bohatšími seniory. Tudíž nejsem pro tento návrh.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek říká, že Babiš sahá vnukům do kočárku, aby dal důchodcům peníze. Váš komentář?

Hloupé výroky mi nestojí za komentář. Navíc jsem se k této otázce již vyjádřil.

Další změnou má být zrušení superhrubé mzdy. Už se ale objevují komentáře o tom, že lidem s nízkými příjmy toto opatření pomůže buď minimálně, nebo vůbec. Státní rozpočet přijde asi o 80 mld. Pane docente, je zrušení superhrubé mzdy dobrý nápad, nebo se s tím mělo počkat?

Anketa

Mělo by Česko přijmout uprchlíky ze shořelého tábora v Řecku?

3%
97%
hlasovalo: 20635 lidí
Zrušení superhrubé mzdy je dobrý nápad v nedobrém čase. Měl být realizován již dávno, kdy byl rozpočet v lepší kondici. Pokud bude skutečně realizován v podobě rovné daně, pak souhlasím se zněním otázky. Nechápu, jak na předloženou konstrukci může kývnout sociální demokracie. Stačila by třetí sazba 19 % (uprostřed mezi 15 a 23 %) a systém by byl spravedlivější a šetrnější k veřejným financím. Argument, že by se zhoršila situace u některých živnostníků, není relevantní, protože by se jen trošku snížilo přílišné zvýhodnění této kategorie plátců oproti jiným kategoriím, zejména zaměstnancům. Pokud by chtěla ministryně financí dosáhnout daňové neutrality u OSVČ, stačilo by upravit způsob výpočtu základu daně.

Ekonomka Hana Lipovská spolu s novinářkou Janou Bobošíkovou konstatují, že se česká ekonomika nalézá v podstatě ve stavu klinické smrti a pověstné světlo na konci tunelu je hodně daleko. Dostupná ekonomická čísla jsou podle nich opravdu varovná. Ukazují totiž, že hrubý domácí produkt poklesl o 11 %, počet odpracovaných hodin klesl meziročně o 10,7 %, průmyslová produkce se ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně propadla o 23,6 %, ale vládní instituce spotřebovaly o 1,8 % finančních prostředků víc a mzdové výdaje v ústředních orgánech státní správy narostly o 4,1 %. Je skutečně česká ekonomika ‚u konce s dechem‘? Co říkáte vy na tato čísla?

Ať se na mne zmíněné dvě dámy nezlobí, ale stav klinické smrti si představuji jinak. Převedeme-li uvedená čísla do absolutních hodnot, pak se dostáváme někam tři čtyři roky nazpátek, a v té době jsem od ekonomů řeči o klinické smrti nezaznamenal. Údaje odpovídají hloubce krize, ale mohou být i indikátorem realizace potřebných strukturálních změn, které jsem naznačil v odpovědi na první položenou otázku. Existují totiž údaje o růstu odvětví, představujících právě nástup ekonomiky 4.0, především e-shopů, služeb spojených s péčí o zdraví člověka, výrobou softwaru atd. Světlo v tunelu tudíž existuje, ale někteří jej prostě nevidí, protože mají na očích klapky neoklasické ekonomické teorie. 

Od výše jmenovaných také zaznělo postesknutí: „Trpkou třešní na hořkém dortu je dnešní informace týdeníku Hrot, podle které Česká republika směřuje k nesoběstačnosti ve výrobě toaletního papíru. Poslední tuzemský výrobce této nezbytné komodity je totiž opět na hraně insolvence.“ O čem to svědčí?

Trochu zvláštní výrok od stoupenkyň volnotržního hospodářství. Proč krachuje jediný výrobce toaletního papíru v ČR, opravdu nevím, ale mohu se dohadovat, že v tom mají prsty obchodní řetězce. Určitě to ale neznamená, že uvedená potřebná komodita bude chybět na trhu. Kromě toho je zde příležitost pro jiné české podnikatele krachujícího producenta nahradit.

V rámci programu Antivirus bylo zatím podpořeno přes 57 tisíc firem a 790 tisíc zaměstnanců. Teď by měl antivirus nahradit kurzarbeit po vzoru Německa. Jde o umělé udržování zaměstnanosti? Jak na tato opatření nahlížíte?

Umělé udržování zaměstnanosti to určitě je. Má ale racionální smysl v podobě přípravy na opětovné nastartování ekonomiky a snížení nároků na sociální systém. Bude záležet na podmínkách, které se ještě dolaďují. Plošná aplikace už ale by byla skutečně brzdou strukturálních změn. ‚Druhá vlna‘ kurzarbeitu by měla být velmi selektivní a pomoci jen těm, kteří prokážou, že jejich potíže jsou pouze dočasné. Držet nad vodou přebujelou infrastrukturu cestovního ruchu v naději, že za pár let zase budou Česko navštěvovat miliony turistů jako před koronavirovou krizí, nemá smysl. Pokud bude za pár let poptávka zase stejná, jako ještě loni, odvětví se vzpamatuje i bez státní pomoci.

Někteří už varují před hyperinflací. Jak vážné předpokládáte vy problémy?

Plošné vyplácení nejrůznějších kompenzací bez odpovídající protihodnoty ve výkonech nějaké inflační tlaky způsobí. Zvýšení cen potravin má ovšem i jiné příčiny. Nedostatek levné pracovní síly a zvýšené požadavky na hygienické zabezpečení se určitě do růstu cen promítlo. Nicméně růst by patrně nastal i bez koronaviru.

Hyperinflaci ale nikde nevidím. Spíše se obávám, že vláda bude muset v budoucnu zvýšit DPH, aby ozdravila hluboce schodkový rozpočet, zejména pokud projde daňová reforma podle populistické představy Andreje Babiše. To by cenovou hladinu vystřelilo směrem nahoru.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Trestat většinu, co dodržuje opatření? Generál Šándor ví, co musí nastat

13:31 Trestat většinu, co dodržuje opatření? Generál Šándor ví, co musí nastat

ROZHOVOR „Pokračování salámové metody, která podle mého soudu je špatná, prodlužuje stav nejistoty a…