To je za hranou šílenství. Kateřina Konečná vyzývá ke kontrole fungování BIS. Má tyto pochybnosti

Paní poslankyně, vy jste na svém facebookovém profilu uvedla, že se Vám podařilo prosadit kritickou zprávu ENVI ohledně dvojí kvality potravin. Co to v reálu znamená? Opravdu se podaří (a kdy?), abychom měli stejnou kvalitu potravin jako západní Evropa? Před pár měsíci jsme se o tom spolu už bavily a vím, že o to bojujete již dlouho….

Spolu s kolegy se mi podařilo prosadit kritickou zprávu výboru ENVI ohledně dvojí kvality potravin, která obsahovala řadu mých vlastních pozměňovacích návrhů, včetně úplného zákazu dvojí kvality potravin u jídla pro malé děti. Zpráva výboru ENVI ke dvojí kvalitě potravin byla usnesením ke zprávě hlavního výboru IMCO ke dvojí kvalitě zboží na trhu EU. To znamená, že část věnující se dvojí kvalitě potravin byla jen jedním z dílků většího celku věnujícímu se problematice rozdílů ve kvalitě všech typů zboží, bez ohledu na to, jestli se jedná o jídlo nebo třeba čisticí prostředek. Následně tento celek odhlasoval Evropský parlament, jako kritiku současného vztahu s přesnými návrhy, jak jej změnit. Nicméně jedná se v jádru o právně nezávazný dokument - výzvu ke změně. Pro opravdovou změnu, kterou občané pocítí, musí přijít B a tímto B je v současnosti projednávaná změna směrnice o nekalých obchodních praktikách, kde zaleží na tom, aby dvojí kvalita byla zařazena na seznam nekalých obchodních praktik. Pokud se tak stane, jakože zatím to vypadá, že ano, tak potom již je to jen otázka času, než se kvalita srovná. Nicméně to samozřejmě bude trvat několik let, protože směrnici je potřeba nejprve implementovat (přenést do našeho právního řádu), naše orgány se musí naučit výrobce trestat za tuto praktiku atd. Doufám, že se nám podaří tento dokument uzavřít ještě před koncem tohoto volebního období. Čili bude to ještě chvíli trvat, ale nejsme na špatné cestě.

Když jsme u toho, co vůbec říci na to, že třicet let po revoluci je jiná kvalita potravin pro západní a východní trh? A že mnozí lidé jezdí za lepší kvalitou jídla a často přitom i nižší cenou například do Německa, nebo i Rakouska, kde je průměrná mzda mnohonásobně vyšší než u nás? O čem toto vypovídá?

Dvojí kvalita potravin je obrovské selhání jednotného trhu. Pokud Evropská komise řeší pomazánkové máslo, složení českého vaječného likéru nebo tuzemský rum, a přitom roky ignoruje, že v České republice a jinde ve střední Evropě mají potraviny od stejné značky jiné a horší složení než v Německu, tak to je absurdní.

EU by si také měla uvědomit, že v rámci honby za jednotným trhem zcela zapomněla na sociální stránku. Propastný rozdíl mezi životní úrovní mezi některými regiony, ale i mezi starými a novými členskými státy se nezlepšuje. Obávám se navíc, že se zlepšení jen tak nedočkáme. Po referendu o brexitu se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker rozhodl nastartovat debatu o budoucím vývoji EU a předložil pět scénářů. Pouze jeden z nich počítal se spoluprací i v sociální oblasti a jinak šlo vlastně pouze o jednotný trh. Jenže tento scénář ještě k tomu navrhoval de facto federalizaci!

Je moc “hezké”, že se oči bruselského “ostříže“ Junckera stále dívají do Sýrie, Ukrajiny, Libye, Turecka, Venezuely, ale občas by se měly zatoulat i na životy občanů EU.

Zhruba třicet významných světových osobností, mezi nimi i Milan Kudera, připojilo svůj podpis k manifestu, varujícím před nástupem populismu. Umělci mají obavy nejen z právě probíhajícího Brexitu, ale třeba i z květnových evropských voleb. Co na to říkáte? Domníváte se, že by takový manifest mohl něco ovlivnit?

Ať si text každý přečte a sám zhodnotí jeho hodnotu. Je těžké posoudit, jaký bude mít tento text dopad a pouze evropské volby rozhodnou, zda či jak rychle upadne tento manifest v zapomnění.

Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, které výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Je třeba pracovat na dalším sjednocení Evropy? Co to bude podle Vás znamenat pro další státy EU?

Anketa

Vítáte novou mezivládní smlouvu mezi Německem a Francií?

Vítám

Nevítám

96%

hlasovalo: 9284 lidí

Ta smlouva je zatím jen cár papíru, kde jsou shromážděny často zbožná přání, jako že Německo získá stálé místo v Radě bezpečnosti. Samozřejmě, pokud by Německo a Francie naplnilo smlouvu a koordinovalo svou politiku mimo struktury EU, byl by to negativní vývoj EU a znamenal by ještě výraznější válcování států jako ČR při rozhodování o podobě EU.

Zatím se však domnívám, že je to spíš výkřik slábnoucích elit, které se snaží na poslední chvíli zabránit změnám v Evropské unii. Prezident Macron čelí výzvám k rezignaci mohutnými demonstracemi žlutých vest, Angela Merkelová po zpackané migrační politice ohlásila odchod z politiky s příštími volbami. Brexit znamená pro Francii a Německo odchod významného a silného státu, který jim často oponoval, a to například při debatách o možné jednotné evropské armádě. Otázkou tedy je, kdo bude hlavním oponentem Francie a Německa po odchodu Velké Británie z EU. Bude to Visegradská čtyřka (+Rakousko), nebo se objeví významnější dělící linie mezi zeměmi severní a jižní části EU? Každopádně platí, že v rámci EU by si měly být všechny státy rovny, a tak významné spojenectví tento balanc značně narušuje.

Němci a Francouzi říkají, že chtějí synchronizovat své postoje v rámci EU a NATO. Znamená to tedy, že v rámci hlasování kvalifikovanou většinou na Evropské radě tento dvojblok a jeho menší spojenci mají navěky vše vyhráno a „zválcováno“? Jakou šanci bude mít koalice států, která bude chtít takový blok přehlasovat?

To je přesně problém, na který jsem poukázala v předchozí otázce. Není možné, aby Německo a Francie diktovalo zbytku EU. Ostatně s tímto máme, respektive Československo, neblahou zkušenost z roku 1938. Musíme vytvářet protiblok, určitě dobrým základem je Visegrad, neboť obsahuje státy s blízkou kulturní a historickou zkušeností.

Mimochodem, když jsme u Ruska, co říkáte na vyjádření BIS ohledně údajně zastaralého způsobu výuky dějepisu v českých školách, který je podle BISky stále „cítit sovětským vlivem“? Souhlasíte s tím? A pokud ano, tak jakým způsobem podle Vás „upravit“ náš vzdělávací systém?

Jejich vyjádření o sovětském vlivu na školství je nejen naprosto směšné, ale i skandální. BIS se nemá co plést do školství. Nepochopila jsem ani ministra Plagu, který takovému nesmyslu věnoval tolik pozornosti.

Každý ví, jak je na tom české školství, a tak bych očekávala, že se ministr bude zabývat třeba materiálně-technickou obnovou vybavení škol nebo třeba tím, jak zvýšit úroveň znalostí žáků a studentů, a ne tímhle nesmyslem.

Běžte se zeptat kantorů, co je trápí. Když před nimi zmíníte, že učí s duchem „sovětského vlivu“, tak se vám vysmějí. Proto představa, že 30 let po Sametové revoluci budou bezpečnostní služby říkat politikům, že česká výuka dějepisu je “sovětská“, mi opravdu přijde za hranou šílenství. Domnívá se tedy BIS, že například tito ministři školství tolerovali fakt, že máme sovětskou výuku dějin - kněz Petr Piťha, Ivan Pilip, filosof Jan Sokol, Eduard Zeman, Petra Buzková, Ondřej Liška a i současný předseda ODS Petr Fiala?

Vláda by se měla podívat na fungování BIS jako celku. Když je BIS schopna takovou blbost napsat do své zprávy, tak to vyvolává otázky, čím se naše tajná služba zabývá a zda plní řádně své úkoly.

Spojené státy se měly dohodnout s Talibanem na stažení všech zahraničních jednotek z Afghánistánu. K odchodu vojsk by mělo dojít v průběhu následujících 18 měsíců. Jde o blamáž, nebo tomu lze věřit? A jak toto lze vnímat v kontextu výroků typu: „V Afghánistánu se bojuje za Prahu“?

No, pokud je pravdou, že v Afghánistánu se bojuje za Prahu a USA z Afghánistánu odchází, tak to znamená, že nás USA zradily a je z toho nutno vyvodit důsledky pro naši zahraniční politiku. Pokud tyto změny česká vláda neudělá, budu to brát jako znamení toho, že se v Afghánistánu nikdy za Prahu nebojovalo. Což se podle mě skutečně nebojovalo.
Lze americkému rozhodnutí věřit? Pokud mě paměť neklame, tak už Barack Obama sliboval, že všechny americké vojáky z Afghánistánu stáhne a nestalo se tak. Trump má jako každý republikán silné vazby na zbrojařskou lobby, a tak jsem opravdu velmi zdrženlivá.

A hrozí tedy tímto případným krokem zhoršení bezpečnosti i v České republice? Vy sama jste na svém facebookovém profilu uvedla, že jste zvědavá na reakce těch politiků z ODS, TOP 09 a dalších, kteří se mohli zbláznit při zmínce o potřebě stažení našich vojáků z Afghánistánu…..

Zvýší se tím hysterie reakcí politiků z vámi zmiňovaných stran, ale že by se kvůli tomu zhoršila bezpečnost v České republice, považuji za opravdu velmi málo pravděpodobné.