Od soboty sledujeme koordinovaný útok hnutí Hamás na Izrael, jehož součástí jsou akce teroristické povahy (zajímání lidí přímo na ulici), ale i akce vyloženě vojenské. Překvapilo vás, že tato organizace zvládla takto rozsáhlou akci?
Spíše mne překvapilo, jak dokázala utajit přípravy, zejména materiální (2200 raket dovézt, uskladnit a dopravit na místa odpalu – například). Překvapující není ani tak brutalita útoků na civilisty, braní rukojmí ani ostřelování civilních cílů, jako načasování, které zcela jistě souvisí s 50. výročím tzv. jomkipurské války, kdy 6. října 1973 překvapivě napadly Izrael armády Egypta a Sýrie. Vidím zde jasnou paralelu.
Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Jako bych viděl stín porušené mírové smlouvy z Al Hudayabiya z časů proroka Mohameda.
Nemohu současně nevidět časovou souslednost s událostmi v Náhorním Karabachu a v Sýrii. Celý kontext vnímám jako snahu opět iniciovat nejenom další teroristické útoky, ale rozpoutat i krvavé konflikty větších měřítek nejenom na Středním východě, zejména v Sýrii a v Izraeli.
Nezapomínejme ani na západem téměř opomíjenou anexi Náhorního Karabachu a východního pohraničí Arménie vojsky Ázerbájdžánu.
V Evropě narůstá napětí na srbsko-kosovských hranicích. Nekonečný rusko-ukrajinský konflikt se zdá být stálým zdrojem zbraní pro podobné akce. Obávám se momentu, kdy se tyto konflikty začnou slévat a vznikne další světová válka.
Podle mne je jen otázkou času, kdy se budou podobnými skutky „inspirovat“ další teroristické skupiny, pro které je představa míru v této tolik zkoušené oblasti, smrtící. Bojovníků mají díky migračním vlnám z minulosti v Evropě dostatek.
Je docela patrná souvislost mezi vypuknutím a podobou těchto konfliktů a masivním posílením nabídky na mezinárodním trhu se zbraněmi spojené s konfliktem na Ukrajině, resp. s dodávkami zbraní tamtéž.
Kde všechny tyto zbraně končí? Skutečně pouze na Ukrajině?
Psali jsme:
Na druhé straně všechny šokovala nepřipravenost Izraele. Jejich vojáky v horských příhraničních oblastech teroristé překvapovali v postelích, bez jakéhokoliv odporu si došli pro vysokého důstojníka až domů, stovky lidí se valily bez jakéhokoliv odporu přes hraniční plot. Jak je možné, že Izrael, považovaný za lídra a vzor v zajištění bezpečnosti, který do obrany investuje sedm procent svého vysokého HDP, takovým způsobem selhal?
To je velmi vážná věc, předpokládám, že vyvolá obrovské zemětřesení a oprávněné personální změny v izraelských bezpečnostních silách. Je to důkazem, že i v dnešní době digitalizace, elektronických prostředků sledování a umělé inteligence, může hrát lidský faktor vážnou roli. Otázkou je, co předcházelo útoku, že byly izraelské síly tak ukolébány pocitem bezpečí? Jakou pavučinu lstí nastražil Hamás Izraelcům, do které tak ochotně spadli?
Myslím, že musíme brát v úvahu i celkový politický kontext. K bezprecedentnímu a multidoménovému (moře, vzduch, rakety, pozemní operace) útoku na Izrael dochází v situaci, kdy je země zmítána milionovými opozičními demonstracemi proti soudní reformě Netanjahuovy vlády. Existují i hlasy, které hovoří o tom, že Netanjahu potřeboval cassus belli k tomu, aby zlikvidoval teroristickou infrastrukturu Hamásu na dlouhá léta dopředu.
Co bylo podle vás cílem Hamásu?
Myslím, že to bude stará historie narušení jakýchkoliv pokusů o usmíření, o mírové řešení palestinského problému. Uvědomme si, že dokud konflikt trvá, zůstávají bankovní účty otevřené a Hamás drží moc. To v případě mírového urovnání nebude platit.
Konečným cílem Hamásu a podobných uskupení je likvidace Izraele jako státního útvaru. Ale jde i o to, že Hamás chce definitivně ovládnout celé území palestinské autonomie, tedy včetně Západního břehu Jordánu, který dosud drží oficiální palestinská vláda, tedy postarafatovské hnutí al-Fatah. To již několikrát odložilo volby na území autonomie, protože je jisté, že by je vyhrál Hamás.
O Hamásu se obecně mluví jakožto o teroristickém hnutí podporované Íránem. Teď jsou všichni překvapeni, jak profesionálně byla akce zvládnuta a kolik munice k ní bylo k dispozici. Myslíte, že v tom může mít prsty Teherán?
Osobně marně přemýšlím, co by z toho Írán v současné době, kdy se snaží o plné členství v BRICS, což pro Íránské hospodářství může mít zásadní stabilizační význam, vůbec měl. Postrádám jakoukoliv racionální motivaci.
Navíc Hamás a palestinští teroristé obecně, zejména ti islamističtí, měli a mají i masivní podporu, včetně finanční a zbrojní, i jiných států – Kataru, Saúdů, Turků a dalších, nemluvě o ohromné finanční podpoře ze strany Evropské unie palestinské samosprávě, která také pomáhá tyto teroristy vyzbrojovat.
Fotogalerie: - U hrobu Havla
Jaká je vůbec v současnosti pozice Íránu v arabském světě, v souvislosti s tím, že množství států uzavírá dohody s dlouholetým „satanem“ Izraelem, ale současně se hned několik z nich, včetně Íránu, stane od ledna spojencem v rámci rozšířené organizace BRICS?
Osobně to celé vnímám prizmatem ložisek ropy a plynu, států OPEC, hladu západu po energiích a pozice Íránu jako šíitského hegemona. Podle mne by pro Írán bylo ztrátové v současné době se podílet na rozvrtávání křehké stability v Palestině. Na druhou stranu udělení Nobelovy ceny za Mír vězněné íránské aktivistce Narges Mohamadiové dostává Írán opět do pozice terče obránců lidských práv. Chápu snahy o narušení přístupu Íránu do BRICS, protože to Írán hospodářsky i politicky posílí a sníží jeho zranitelnost různými sankcemi ze strany EU či USA. BRICS je společenství rovných s rovnými, volné společenství zájmů, nikoli pevně strukturovaná organizace typu EU či NATO, která by svým členům nařizovala, s kým se mají kamarádit a s kým ne.
Izrael v posledních dnech intenzivně finišoval jednání o dohodě se Saúdskou Arábií. Jak podle vás tento střet, při kterém Izrael nevyhnutelně bude muset provádět i ošklivé věci, poznamená toto sbližování dvou klíčových hráčů regionu?
Nemůžeme vyloučit, že právě narušení těchto jednání bylo zahraničně-politickým cílem celé operace. V případě úspěchu (tj. dosažení dohody) by totiž význam teroristických organizací a hnutí v Palestině významně poklesl.
Fotogalerie: - U hrobu Havla
Očekáváte ze strany Izraele tvrdou odvetu? A jakou by měla mít podobu? Hovoří se i o „definitivním vyřešení“ problému v oblasti Gazy...
Tvrdá represe ze strany Izraele, která se zdá být nevyhnutelná, vybičuje veřejné mínění Palestinců proti Izraeli. Masové prohlídky, zatýkání, detence a bourání domovů rodin teroristů samozřejmě vyvolá protiizraelské nálady. Taková taktika bývá obvykle jedním z cílů teroristů, aby dostali obyčejné lidi pod tlak bezpečnostních sil a udělali z nich takto nucené spojence teroristů. Izraeli ale nezbývá nic jiného, jinak bude považován za slabocha a útoky proti němu nabudou větších měřítek. Nelze proto vyloučit ani opětovnou anexi Gazy a obnovení vojenské přítomnosti Izraele tamtéž. Protože cca 17 let trvající samospráva tohoto území se ukázala být pro Izreal a jeho občany nebezpečnou a životně ohrožující.
Psali jsme:
Akci Hamásu verbálně podpořila ústy prezidenta Abbáse i palestinská samospráva. Myslíte, že izraelská odplata bude kromě teroristické organizace, která čin spáchala, směřovat i vůči orgánům palestinské samosprávy?
Spíše se obávám momentu, kdy radikální křídlo hnutí al-Fatah dojde k závěru, že bude pro ně dobré se do útoku na Izrael připojit. Ale i bez toho může Západní břeh a jeho palestinské vedení na jakoukoli autonomii gazánského typu zapomenout.
Co současné dění znamená pro pozici Palestiny ve světě? Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se už snažil zdůrazňovat, že Hamás nemá s palestinskou samosprávou nic společného, frakce zastánců Palestiny je v západní Evropě tradičně poměrně silná...
Pan europoslanec Peksa je již dávno mimo jakoukoliv realitu a podpora fašistů teroristům je tradiční, jak prokázaly ovace bývalému SSmanovi v kanadském parlamentu.
Očekáváte, že dění v Izraeli bude mít dopad i na další světové události, které se v poslední době odehrávají? Ať už na válku na Ukrajině, nebo třeba na vztahy s Ázerbájdžánem, který před dvěma týdny obsadil Náhorní Karabach...
Bezpochyby.
Lze očekávat významné pohyby. Jak jsem i pro vaše médium několikrát avizoval, žijeme v geopoliticky přelomové době.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
Tenzulice
