Tohle už není udržitelné. Profesor Keller o tom, co nás čeká příští rok

09.12.2015 10:51

ROK 2015 – A CO DÁL? Europoslanec Jan Keller zvolený za ČSSD považuje za úspěch, že se EU pod tíží imigrační vlny ještě nerozpadla. „Protože jsem levicově zaměřený, přál bych si, aby se Miloš Zeman s Bohuslavem Sobotkou co nejvíce smířili a Andrej Babiš s Miroslavem Kalouskem na sebe podávali co nejvíce žalob. Asi je jednodušší dosáhnout toho druhého,“ řekl Keller.

Tohle už není udržitelné. Profesor Keller o tom, co nás čeká příští rok
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Jan Keller

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Většina z pohrom, o kterých hovoříte, zde byla už dříve. Některé z nich nabyly ovšem na intenzitě, takže tím více vynikla neschopnost Evropské unie účinně na ně reagovat. Na konci roku 2015 se stále dokola omílají stejné fráze, které zaznívaly už na jaře, problémy přitom zůstávají neřešeny; naopak nabývají na intenzitě. Ekologové by řekli, že to takhle není trvale udržitelné.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Za úspěch považuji už to, že se Evropská unie pod tíží těchto problémů zatím ještě nerozpadla. Pouze se stalo zjevným, kdo v ní rozhoduje. Povšimněte si, že iniciativy pocházejí nejčastěji z úst Angely Merkelové, nikoliv z institucí, které fungují v rámci Evropské unie. „Ministryní zahraničních věcí“ Evropy přece není Angela, ale jistá Italka. Kdo si vzpomene, že by tato Italka něco navrhla, nebo dokonce o něčem rozhodla? Evropské elity, dá-li se o nějakých hovořit, se staly v průběhu roku 2015 dokonale neviditelnými. Zřejmě se bojí, aby se neocitly ve špatný čas na špatném místě. Německá kancléřka takový strach nemá, tím hůře pro nás.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Já se nedívám na televizi, neposlouchám rádio a z novin čtu jenom Právo, kam občas přispívám, takže opravdu nevím, kdo oficiálně koho nenávidí. Své informace mám ze zahraničních zdrojů a z několika serverů. Parlamentní listy jsou mezi nimi. Nemyslím si, že by se naše společnost nějak zvlášť začala štěpit. Také zde se jen stala viditelnější napětí, která existují už hodně dlouho. Nemyslím si, že by se samotní lidé radikalizovali. To se jenom používají stále ostřejší nálepky na postoje, které jsou sdíleny dlouhodobě. Radikalizuje se nálepkování, nikoliv názory.

Stabilitou Evropské unie zatřásla už zkraje roku dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav? Přinese to vyřešení problému Řecka? Zůstane Řecko v eurozóně a pokud ano, je tomu tak dobře?

Myslím, že dneska už jsme mnohem dále a hranice mezi těmi, kdo mají euro, a těmi, kdo je nemají, ztrácí na důležitosti. Ještě počátkem roku platilo, že centrum Evropy tvoří země eurozóny, zatímco ty země, které mají vlastní měnu, stojí na periferii. Dneska je toto dělení dokonale rozmlženo. Když se uvažuje o centru, patří do něho například Dánové a Švédi, kteří euro nemají. Na druhé straně se stále více jako na periferii pohlíží na Řecko a Slovensko, které jsou členy eurozóny. Přitom Slovensko má docela dobré hospodářské výsledky. Centrum se prostě rozhodlo povýšit nad ty ostatní podle jiných principů. Jedním z nich je ochota tvářit se vážně a uznale, když promlouvá Angela Merkelová.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?

Postavení Ruska se během roku změnilo několikrát. Začátkem roku se Rusku nadávalo, že je imperiální agresor, i když v žádném konfliktu nefigurovalo jako válčící strana. Když do konfliktu v Sýrii otevřeně vojensky vstoupilo, nadávky na jeho imperiální politiku téměř ustaly. Takto se chovají politici, kteří o Rusku vykřikovali, že rozumí pouze síle.

Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?

Nemyslím si, že to, co se děje, je výsledkem nějakého spiknutí. Aby tomu tak bylo, museli by být politici a generálové v pozadí vysoce inteligentní, museli by být schopni řešit složité úlohy o mnoha neznámých a museli by uvažovat na několik kroků dopředu. Nevěřím, že by něčeho z toho byli schopni. Události, které nás pohlcují, jsou víceméně nezamýšlenými důsledky řady špatných, hloupých a omezených rozhodnutí. Prostě takových, jaké tito lidé dokáží dělat zcela rutinně. Ale tykadla bych jim nekreslil, to by bylo žalovatelné.

Abychom ekonomická témata pojali šířeji... Probouzí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomika EU a USA, nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – útěk pracovních míst na Východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…?

To je příliš mnoho složitých otázek, na které není možné dát paušální odpověď. Nedávno proběhl v Bruselu seminář s názvem Pracovní místa se vracejí do Evropy. Určitý počet pracovních míst se skutečně vrací z Číny do Evropy v souvislosti s tím, jak v Číně začínají v některých odvětvích přece jen růst mzdy, zvedají se ceny nájmů a rostou náklady na transport.

Radost kazí dvě skutečnosti. Za prvé stále převažuje počet těch míst, která Evropa ztrácí. A za druhé je podmínkou návratu práce, aby se mzdy a pracovní podmínky v Evropě pohybovaly směrem dolů, tedy směrem k čínským standardům.

Po ekonomické stránce prý Čína předbíhá Spojené státy. Například podle politologa Oskara Krejčího „je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?

Čína předbíhá Spojené státy mimo jiné i proto, že řada velkých amerických firem převedla pracovní místa do Číny kvůli nízkým mzdám a mizivé ochraně životního prostředí. Protože Spojené státy známe jako největší světové ochránce lidských práv, doufám, že v pracovnách manažerů těchto firem nechybějí vlaječky Tibetu. Bez toho těžko zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí. Z hlediska mezinárodních vztahů se jistě jedná o věc pozitivní. Snad se tím dokonce snižuje riziko války. Přece si Američané nebudou v Číně bombardovat svoje továrny.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Normální kandidát vyhraje těžko, Dwight D. Eisenhower je totiž už po smrti.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Myslím si, že v roce 2016 se tato otázka nerozhodne. Pokud se proud migrantů nesníží a bude stejně intenzivní jako letos, bude celá Evropa nasycena přílivem nově příchozích tak, jako je Švédsko, které si s nimi už neví rady a odmítá brát další, v horizontu pěti let. V tom samém časovém horizontu budeme znát odpověď na vaši otázku.

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnil očekávání, anebo naopak zklamal prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Nezlobte se, ale já nebudu politiky známkovat. Osobně je mi na každém ze jmenovaných něco sympatického a i na panu Kalouskovi dokáži ocenit aspoň některé jeho komické výstupy. Třeba jeho gag o tom, jak mu jde o blaho důchodců, je přímo kouzelný a neměl by chybět v žádném silvestrovském pořadu. Protože jsem levicově zaměřený, přál bych si, aby se Miloš Zeman s Bohuslavem Sobotkou co nejvíce smířili a Andrej Babiš s Miroslavem Kalouskem na sebe podávali co nejvíce žalob. Asi je jednodušší dosáhnout toho druhého.

Někteří politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše a Miloše Zemana. Přiblíží se příští rok cosi takového?

Tvrdí to zpravidla politici, kteří jsou jedna ruka s nejsilnější mocností světa, a publicisté, kteří mají neomezený prostor ve vládnoucích mainstreamových médiích. Takoví lidé mi připomínají onoho majitele prádelny z filmu Tenkrát na Západě, který si věřil tak málo, že kromě opasku nosil i kšandy. Je ovšem fakt, že v tom filmu mu nakonec ani to nepomohlo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vojenský publicista vytáhl silná témata: Neozbrojená migrace se může změnit na ozbrojenou. Toto by mohl být teoreticky možný útok na Rusko. Na jakou válku se připravit?

0:01 Vojenský publicista vytáhl silná témata: Neozbrojená migrace se může změnit na ozbrojenou. Toto by mohl být teoreticky možný útok na Rusko. Na jakou válku se připravit?

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Určité problémy ruské armády nemění nic na postavení Ruska jako vojenské velmoci. …