Kdybyste byl dnes na místě ministra vnitra Milana Chovance, zaujal byste stejně odmítavý postoj k povinným kvótám pro rozdělení migrantů, jak po členských zemích Evropské unie žádá Brusel?

To je docela těžké hodnotit, kvóty, jak jsou dnes prezentovány, mi připadají jako nesmysl z právního hlediska, protože úprava, ať už schengenská nebo dublinská, počítá s tím, že člověk, který ilegálně vstoupí na území Evropské unie a projeví zájem tady setrvat, prohlásí, že prchá, aby si zachránil život, by měl být zachycen a umístěn ve státě, kde přestoupil hranice. To všechno, co se teď děje, je už trochu mimo tento prostor. Ale jestliže by měl být nějaký systém přerozdělování, to podle mne nemá oporu v evropských předpisech. Další problém je, že Evropská unie nemá viditelně žádnou zásadní strategii, ke které by bylo možné zaujmout nějaké stanovisko, polemizovat s ní, souhlasit nebo nesouhlasit. Jeden den jsou uprchlíci v Německu vřele vítáni, druhý den se zavřou hranice, ani jedno není systémové. Dobře, je to jejich rozhodnutí, ale navenek nedává žádnou logiku. Ale pro mne je teď těžké říci, co bych dělal jako ministr vnitra, protože nemám dost informací, které ministr má. Ale kdybych byl ministr vnitra, především bych usiloval o nějakou informaci, která by mi dávala výhled dopředu, jak se země hodlají chovat.