Dle vašeho názoru, Rudá armáda nás roku 1945...Anketa
Jaká je předsedkyně francouzské Národní fronty?
Úplně skvělá. Jsem nadšený. Navíc se většinou v politice pohybují jen muži a teď jsem poznal charismatickou ženu, která má přesně srovnané názory. Byli jsme na pivu, povídali jsme si, chová se neskutečně obyčejně a ke každému hezky. Přesto, že je to světoznámá osobnost, vystupuje obyčejně. Jsem úplně nadšený z toho, že je světoznámým lídrem žena. Mám rád inteligentní a vzdělané ženy, které jsou schopné se prosadit a obhájit své názory. Samozřejmě mám také radost z toho, že je o Svobodu a přímou demokracii zájem na špičkové světové politické scéně. Těšíme se na další spolupráci. Mimochodem, doporučil jsem jí na oběd kachnu se zelím nebo svíčkovou. Marine si vybrala kachnu a její tajemník svíčkovou. Chutnalo jim.
Přivítání v Poslanecké sněmovně ovšem až tak idylické nebylo. Navíc v proslovu předsedkyně Národní fronty označila EU za „monstrózní kreaturu a šílenství“. Neobáváte se toho, že spoluprací s představitelkou evropské krajní pravice ztratíte přízeň méně radikálních voličů?
Odpovím vám tak, jak mi situaci vysvětlila Marine Le Pen. Francouzská média neskutečně lžou a překrucují. Máte pravdu, že lživý a překroucený obraz Marine Le Pen je krajní pravice. Ve skutečnosti je to ale úplná lež. Uvědomte si, že by muselo být 30 procent Francouzů krajními pravičáky v demokratické Francii. Znovu zdůrazňuji, že je podle preferencí favorit prezidentských voleb v roce 2017 ve Francii a loňský vítěz voleb do Evropského parlamentu. Jak všichni víme, tatínek paní Le Penové má jiné názory než jeho dcera, která se od jeho názorů distancuje. I ve středu to říkala na tiskové konferenci. Národní fronta vedená Marine Le Penovou je v podstatě středovou stranou. A Evropská unie? Není jediný příklad ve světě, kde by takový multikulturní slepenec někdy fungoval. Dokonce i za první republiky, když u nás žili Češi, Slováci a Němci, soužití pro vzájemnou nevraživost nefungovalo, a to byly národy na malém písečku a pouze tři. EU je byrokratická chobotnice obrovských rozměrů. V Bruselu rozhodují, jak má vypadat cyklostezka na malé české vesnici a o tom, že sedlák nesmí prodat vlastní sýr. Evropa přestává být konkurenceschopnou strukturou, je zadlužená totálně až po uši, protože v anonymní multikulturní Evropě nemá nikdo odpovědnost. Z původně zajímavé myšlenky vznikl neakceschopný patvar. Marine Le Pen má pravdu. EU je potřeba zásadně reformovat.
Fotogalerie: - Marine Le Pen ve sněmovně
Kromě Národní fronty je vám blízký také program evropské frakce Nigela Farage. Jste v kontaktu?
Dvakrát mě navštívil v Poslanecké sněmovně tajemník Nigela Farage. Nabídli nám spolupráci. Program těchto dvou stran je v podstatě podobný s naším, tedy přímá demokracie a národní hodnoty. Jsou to naši názorově nejbližší partneři. Všichni také odmítáme nepřizpůsobivé skupiny, které parazitují na slušné většině.
Na české politické scéně uvažujete například o spolupráci například s O.K. stranou nebo SPO?
Na úrovni České republiky jsme zatím s žádnou stranou spolupráci nenavázali. V kontaktu jsme byli s Jirkou Janečkem, protože on byl vybrán jako zástupce Národní fronty v ČR, ale ve středu se to trochu rozšířilo, protože jsme podepsali s Marine Le Pen deklaraci o vzájemné spolupráci. A co se týká SPO? Tam máme také značné programové přesahy. Nemluvil bych ale o SPO, ale o prezidentu Zemanovi. SPO rovná se prezident Zeman. Ve většině věcí s ním souhlasím, není odpůrce přímé demokracie, naopak.
Takže vidíte názorové přesahy s panem prezidentem Zemanem včetně jeho zahraniční politiky, Islámského státu, Ukrajiny i jeho cesty do Moskvy?
Mrzí mě, že na vojenskou přehlídku prezident nejede. Nevidím v tom žádný problém. Co má společného 140 000 mrtvých sovětských vojáků a dalších 350 000 zraněných na území ČR, kteří nás osvobozovali od nacistů, s problémem na Ukrajině? Za Českou republiku bychom jim měli vyjádřit poděkování a máme vlastní důvody, proč tam jet. S prezidentem Zemanem a jeho příznivci vidím značný programový přesah. Prezidenta Zemana si vážím, není kam vítr, tam plášť a říká názory na rovinu. Neříkám, že souhlasím se vším, ale vždy je lepší, když je vrcholným politikem člověk, který na rovinu říká názory, které vzbudí diskusi a názorový střet, abychom mohli nad věcmi zapřemýšlet a debatu posouvat, než kdybychom v čele státu museli snášet ohebnou páteř či plastický charakter. Loutka parlamentních stran, která by skákala podle toho, jak vládní strany pískají, by byla mnohem horší. I když by si to asi pravdoláskaři a vládní koalice přáli. Vidím ale názorový přesah i u dalších lidí v politice.
Psali jsme:
V Událostech na ČT už jste zmínil, že se těšíte na nové hnutí. Prohlásil jste, že se díváte dopředu a co dělají „pučisté“ vás nezajímá. Každopádně vaši voliči, a možná nejen oni, by asi rádi slyšeli, co uděláte proto, aby se něco podobného neopakovalo?
Hlavním a jediným důvodem, proč k puči došlo, byly předčasné volby. Prožíval jsem dilema, zda budu hnít v Senátu, nebo jestli to risknu a půjdu bojovat do Poslanecké sněmovny, kde se dělá skutečná politika, a zkusím tam prosadit program přímé demokracie. Na to, abych dal dohromady hnutí, jsem měl jen pár měsíců a musel jsem dělat obrovské personální kompromisy, které bych nikdy jinak neudělal. Věci veřejné byly jediným volným týmem na trhu, který byl ochotný se bavit o spolupráci. A jak to vypadalo? Uvedu konkrétní příklad. Podstrčili mi k podpisu stanovy o tom, že všichni členové musí jejich případnou změnu odsouhlasit. Neuvědomil jsem si, že lidé nastrčení Věcmi veřejnými tím získávají blokační hlas, čímž znemožní jakoukoli změnu stanov. Když jsem hned po volbách přišel s tím, že je potřeba změnit stanovy směrem k tomu, abychom mohli masově nabírat členy, tak to zablokovali. Teď už vím, proč se to stalo a proč chtěli blokovat přijímání nových členů. Pokud bychom totiž měli velkou členskou základnu, k puči by nikdy nemohlo dojít. Příznivci jsou z 99,9 procent na mé straně, nikdy by takové jednání nedovolili a zabránili by mu demokratickým hlasováním.
Od začátku existoval plán vyškrábat se po Okamurových zádech do Poslanecké sněmovny a pak Okamuru zdiskreditovat, odstranit a implementovat do hnutí bývalé Věci veřejné. Je to výsledek kompromisů, které jsem musel udělat kvůli předčasným volbám. Chtěl jsem si v klidu připravit hnutí, ale neměl jsem dostatek času. U pučistů převážily osobní ambice a nebylo možné domluvit se na plnění programu. Nebyla jiná varianta než odejít a založit nové hnutí. Podobné věci se už nemohou opakovat, protože teď už mám dostatečné množství spolehlivých lidí, kteří jsou prověření, máme čas, každý se může ukázat. Konečně mohu začít budovat masové hnutí v České republice, které jsem vždycky chtěl. Ještě do léta svoláme konferenci, kde budou přijati členové v řádu desítek, a pak budou nabíráni další. Hlásí se mi stovky zájemců.
Pokud jste si všimla, poté, co jsem se odstřihnul od pučistů a začal jsem pracovat na založení hnutí, mi jen za poslední tři dny přibyl počet příznivců na facebooku více než o tisíc. Příznivci cítili, že mě někdo podvádí, brzdí a že nemohu pracovat na plno. Pučisté mi zakazovali chodit na demonstrace, zakazovali mi říkat to, co nás dostalo do Poslanecké sněmovny. Když jsem brojil proti radikálnímu islámu, tak se proti mně postavili. Teď už mohu svobodně říkat: „Do posledního dechu budu bránit nástupu islámu v České republice.“ Říkám to, ať se klidně postaví na hlavu. Když jsem mluvil o nepřizpůsobivých skupinách, snažili se tvářit tzv. politicky korektně a okřikovali mě. Teď už mohu svobodně říct: „Budu bojovat proti diskriminaci slušné většiny.“ Naši multi-kulti politici, pravdoláskaři společně se zmanipulovanými médii nám vtloukli do hlavy úplně opačný nesmysl. Konečně mohu říkat, co si myslím a dělat politiku bez vydírání poslaneckým klubem, bez vydírání, že přeběhnou k jinému poslaneckému klubu, čímž zradí program. Očekávám, že za rok, když se budeme spolu bavit, už budu moct říct, že máme stovky členů a já bych byl rád, kdyby jich byly i tisíce.
Psali jsme:
S kterými poslanci počítáte a plánujete vzít mezi sebe i nějaké nové výrazné osobnosti? Uvažoval jste například o Martinu Konvičkovi z iniciativy Islám v ČR nechceme?
Všimnul jsem si, že pan Konvička spolupracuje s pučisty. Oslovil jsem ho, zda bych je mohl podpořit na demonstraci v Brně, ale byl jsem odmítnut. Pan Konvička ale vystupoval na jiné akci společně s pučisty. Nebráním se spolupráci vůbec s nikým, jde mi o program. Názory na islám máme úplně shodné a myslím si, že bychom se měli spíš spojovat na prosazování programu, který je dobrý pro Českou republiku. Já bych spolupráci navázal rád, jen mě mrzí to odmítnutí. Když jsme naopak my organizovali demonstraci, dal jsem pokyn, abychom oslovili i IVCRN. Přesto si myslím, že musíme táhnout za jeden provaz. Když se budeme rozdělovat, neprosadíme proti mašinérii vůbec nic. Rád budu s panem Konvičkou spolupracovat, nemám s tím žádný problém.
Jako důvod, proč s Vámi nechtěli spolupracovat poslanci v hnutí Úsvit, bývají uváděny také ekonomické nesrovnalosti a to, že byste měl údajně vrátit asi půl milionu korun, podle jiných zdrojů zase milion a půl. Vím, že stav zdůvodňujete tím, že jste peníze do účetnictví sám vložil, ale co bude dál?
Už se k tomu nebudu vracet. Hloubkový audit potvrdil, že účetnictví a hospodaření je zcela bez výhrad a zcela v souladu se zákonem. Přestaňme už poslouchat řeči pučistů, ale pojďme k faktům. Ukázalo se, že žádné pochybení neexistuje. Je mi jasné, že jediným politickým programem pučistů bude i dál špinit Okamuru, ale mě to vůbec nezajímá. Zradili mě, vyštípali mě z Úsvitu, přitom audit žádné pochybení neprokázal. Tím to pro mě skončilo, už se k tomu nikdy nebudu vracet.
Jak to vlastně bude s čerpáním příspěvků za hlasy voličů? Zůstanou Úsvitu?
Odešli jsme bez jediné koruny. Do Úsvitu má přijít ještě 50 milionů a všechno jsme jim nechali, protože se odmítáme už s někým dohadovat. Teď by se mohla média začít věnovat kontrole, co se s těmi penězi bude dít, protože občané nás volili kvůli prosazování přímé demokracie.
Tomio Okamura
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
