Jak vidíte životní úroveň v České republice? Dokáže se náš stát starat o sociálně slabé, důchodce, postižené a samoživitelky? Mají mladé rodiny šanci na slušný život a sdílíte názor, že Česko terorizují exekutoři? A co říkáte na záměr Andreje Babiše razantně zvýšit důchody?
Zhruba 33 milionů lidí v Evropské unii lze označit jako velmi chudé, protože trpí těžkou materiální deprivací. Jde o 6,7 procenta obyvatel EU. Podle tohoto indexu v Česku žije méně chudých než ve Francii či Itálii. Proto bych si troufl říci, že naše životní úroveň je poměrně vysoká. Myslím, že náš stát se dlouhodobě velmi dobře stará o takřka všechny sociální skupiny. Senioři stejně jako mladé rodiny si bezesporu zaslouží ekonomickou pozornost státu, na druhou stranu je třeba říci, že Andrej Babiš jede permanentní kampaň a využívá silného hospodářského růstu, ve kterém se Česká republika nachází a o který se nijak osobně zásadně nezasloužil.
Mimochodem, když jsme u Andreje Babiše, co říci na to, že ho volí zhruba třetina voličů i navzdory jeho trestnímu stíhání? Znamená to, že Babiš zasáhl srdce českého voliče svou politikou, nebo zavládl právní nihilismus? Koneckonců, nejednoznačně skončily kauzy Nagyová i Rath, několik soudců je obviněno ze závažných přečinů… Jak vy to jako právník vidíte? Přestali Češi věřit v právo a morálku?
Andrej Babiš je bezesporu schopný manažer a dobrý obchodník, nicméně v poslední době se chová trochu populisticky. Když vstupoval do politiky, volily ho podle mého názoru trochu jiné sociální skupiny než nyní. O tom svědčí mimo jiné odchody významných osobností z řad ANO. Faktem je, že všechny skutečnosti o panu premiérovi v demisi byly známy už před říjnovými volbami (Čapí hnízdo, záznamy ve svazcích Stb atd…), a přesto vyhrál. Je tedy třeba to brát jako fakt a respektovat to.
Sociolog Daniel Prokop publikoval nedávno studii, podle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 1989, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Dává dnešní doba, třeba poslední rok, důvod zříkat se listopadových hodnot a přistupovat na politiku Zemana a Babiše?
Doufám, že nikoli. Je třeba hájit a ctít náš demokratický systém. Vadí mi, že díky Andreji Babišovi stoupá vliv komunistické strany.
Velmi rozdílný pohled panuje hlavně v posledních letech na Václava Havla. Pro mnohé je Havel terčem vtipů, posměšků a přezdívek. Zároveň se snižuje jeho význam jako našeho osvoboditele od komunismu s tím, že šlo o předem vyjednané předání moci. Jak vy s odstupem doby vnímáte bývalého prezidenta? Čím si vysvětlujete, že je mnohým tak velkým „trnem v oku“? A neškodí tak trochu Havlovi jeho někteří dnešní zastánci, kteří se ho snaží srdnatě hájit?
Byl jsem studentem 3. ročníku gymnázia, když proběhla listopadová revoluce. Osobně bych si nedovolil snižovat význam Václava Havla. Pro mne to byla hezká doba, rád na ni vzpomínám a Václav Havel k ní jednoznačně patří. Doba se mění včetně hodnot, které ve společnosti rezonují. Proto se nedivím, že se mění i pohled na politiky.
Nedávno se přihodila událost, která může být zmenšeninou rozporu v české společnosti. Miloš Zeman v inauguračním projevu zaútočil na své protivníky i na některá média. Miroslava Němcová odešla ze sálu. Několik desítek příznivců za to Němcové předalo květiny, Zeman si drží sympatie poloviny národa. Co tento sled dějů ilustroval?
Miloš Zeman je bezesporu vzdělaný člověk, schopný a zkušený politik, ale jeho postojům a názorům příliš nerozumím. Měl by se snažit udělat něco pro lidi, a ne jen pro omezený okruh jeho přátel. Koneckonců, ostuda kolem čínských investic a celé CEFC je toho jen důkazem.
Když se vrátíme k životní úrovni lidí v ČR, byla podle vás cesta od revoluce v tomto směru úspěšná? Co říci na až propastné ekonomické rozdíly mezi lidmi, na to, že řada občanů žije stále od výplaty k výplatě?
O tom jsem již hovořil v jedné z předešlých odpovědí. Myslím si, že životní úroveň obyvatel ČR není vůbec špatná. Jsou země, které jsou na tom lépe, ale existuje mnohem více zemí, které jsou na tom znatelně hůře. To ale neznamená, že se v minulosti neudělaly chyby, jako třeba kupónová privatizace.
Psali jsme:
Jak hodnotíte české školství? Podle expertů na vzdělání údajně neučíme děti to, co je potřeba. Naše školy jsou prý navíc nedostatečně financované. Jak vidíte v tomto směru budoucnost našich dětí? Najdou uplatnění i ve světě?
Na toto téma pro mne není jednoduché diskutovat. Jsem absolvent právnické fakulty a zároveň programu MBA, nikoli pedagogické fakulty. Pokud porovnám českou a zahraniční univerzitu, je v tom značný rozdíl. Venku se zaměřují více na praxi, u nás na teorii. Co jsem ale vůbec nepochopil, byla takzvaná inkluze. To byl zřejmě krok vedle. Jinak si myslím, že naše školství na tom není vůbec zle a pomáhá tomu i vzájemná výměna studentů ze zahraničí.
To, co hýbe už několik let nejen českou, ale i zahraniční politikou, je téma migrace. Někteří lidé tvrdí, že pro Českou republiku je to tak trochu „nafouknutá bublina“, neboť tady žádní migranti nejsou. Jak to vidíte vy a bude takzvaný Dublin IV krizovým momentem EU? Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že hrozí zničení Evropy?
Na toto téma jsem četl mnohé. Od konspiračních teorií o záměrně vyvolané migrační vlně zednáři a ilumináty po zcela běžný jev související se změnou klimatu. Je zřejmé, že sousední Německo podobně jako Švédsko bylo velmi otevřené a benevolentní, na druhou stranu u nás je to trochu politiky nafouklá bublina. Viděl v ČR někdo ekonomického migranta jiného než ty, kteří řádně pracují v českých firmách? Myslím, že nikoli. Každopádně není namístě i tuto otázku podceňovat. Proto je nezbytně nutné se na teoretickou možnost „přílivu migrantů“ legislativně dobře připravit.
Proti EU se v posledních měsících ozývají stále ostřejší protesty. Dosud jsme ale z Unie vyčerpali na dotacích cca 700 miliard korun. Zatímco zastánci EU to považují za důkaz své pravdy o důležitosti toho, že je ČR v EU, kritici poukazují na zbytečnost dotovaných projektů, které beztak musíme spolufinancovat. Co na to říkáte?
Vezmu to z pohledu náměstka hejtmanky a místostarosty města. Bez evropských dotací bychom si jednoznačně nemohli dovolit to, co realizujeme, jako třeba modernizace silnic, rekonstrukce či stavby mostů apod. Myslím, že každý, kdo projíždí našimi malebnými městy a vesnicemi, si musí spravedlivě přiznat, že se od sametové revoluce udělala spousta práce a je to z velké části zásluha i evropských peněz. Pokud by těchto zdrojů nebylo, naše životní úroveň by byla výrazně nižší. Nicméně souhlasím, že jsou i takové dotační tituly, které mi nepřijdou zrovna efektivní.
A mají pravdu zastánci EU, kteří tvrdí, že je důležitý i filozofický rozměr členství v EU a jeho význam pro demokracii u nás, nebo spíše odpůrci, kteří argumentují, že EU nám vnucuje svou politickou agendu a omezuje naši svobodu?
Nic není zadarmo. Za blahobyt musíme zaplatit jistým omezením, které EU vyžaduje. Vystoupení či izolace by pro naši zemi byly katastrofální, nemohli bychom čerpat evropské zdroje, nejsme soběstační z hlediska bezpečnosti či tak velcí jako Velká Británie. Těch důvodů je celá řada. Na to by měli vrcholoví politici myslet dříve, než vyřknou slova o referendech či vystoupení z EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
