Trump zastydnul ve studené válce, obává se Markéta Šichtařová. Destruktivní pokus tlačit na Rusko. Světová obchodní válka, celý svět v recesi

15. 7. 2018 8:33

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokus tlačit na Rusko tím, že od něj Evropa nebude kupovat plyn, je nejen nesmyslný, nejen pro Evropu destruktivní, ale hlavně zcela kontraproduktivní. Tak reaguje Markéta Šichtařová na výpady amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Německu za to, že platí Ruské federaci miliardy a miliardy dolarů za zemní plyn. V týdnu tolik emocí vzbuzující vyslovení důvěry české vládě je z pohledu kurzu domácí měny v podstatě jen marginální záležitost, protože v hlavách investorů už je Česko řazeno mezi státy, které jsou víceméně stabilní.

Trump zastydnul ve studené válce, obává se Markéta Šichtařová. Destruktivní pokus tlačit na Rusko. Světová obchodní válka, celý svět v recesi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Co si myslíte o výpadu amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Německu, které je podle něj ruský „zajatec“, neboť platí Ruské federaci miliardy a miliardy dolarů za zemní plyn, takže by se jeho energetickou závislostí na „nepříteli“ mělo zabývat NATO? Copak lze s ohledem na německé odmítnutí jaderné energie a výstavbu plynovodu Nord Stream postupovat jinak a zvažovat dovoz amerického zkapalněného plynu z břidlicových ložisek?

Vzpomínáte, jak spekulanti slavili, když Trump vyhrál? A jak ekonomové burcovali na poplach, že to je nějaké popletené, že přeci Trump straší obchodní válkou, takže není co slavit? Už teď je jasné, že Trumpova léčba americké ekonomiky je tím typem léčby, jejímž vedlejším účinkem je smrt. Za úvahu nyní nestojí ani tak to, jaké odvětví bude americkým uvalením cel zasaženo, jako spíš jaká cla budou uplatněna. U 10 procent to zůstat nemusí.

Výpad Trumpa proti Německu do toho obrázku přesně zapadá: Trump snad zastydnul kdesi ve studené válce. Pokus tlačit na Rusko třeba tím, že od něj Evropa nebude kupovat plyn, je nejen nesmyslný, nejen pro Evropu destruktivní, ale hlavně zcela kontraproduktivní. Rusko by pak mohlo zareagovat pouze tím, že se víc prováže s mnohem nebezpečnějšími trhy, víc se upne k oblasti Perského zálivu, k Číně a podobně. A to nebude pro Evropu žádná výhra.

Bohužel, musím konstatovat, že Trump svým rozpoutáním obchodní války může světovou ekonomiku globálně uvrhnout do recese a svou vlastní americkou ekonomiku tím může citelně poškodit. Nehledě na to, jak to ekonomicky poškodí nás jako střední Evropu.

Česká republika patří mezi vícero členských států NATO, které neplní svůj závazek vydávat na své obranné výdaje dvě procenta hrubého domácího produktu. V roce 2013 byl náš výdaj 1,03 procenta a 42 miliard korun, na rok 2019 je plánován na 1,17 procenta a 65,6 miliard korun. Co by pro Česko znamenalo, kdyby muselo už od příštího roku plnit požadavek na ta dvě procenta a vydat 112 miliard korun na obranu, na jakých jiných výdajích by se těch téměř padesát miliard mohlo ušetřit? A jakou zátěží by pro ČR byl nově zmíněný dlouhodobější cíl čtyři procenta HDP?

Předpokládám, že opět narážíte na Trumpovo tvrzení, že – dle něj – údajně členské země NATO urychleně zvýší výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu a že po dosažení tohoto cíle lze jednat o dalším navýšení s tím, že „správné číslo“ podle něj představují čtyři procenta HDP, což „shodou okolností“ téměř odpovídá výdajům USA.

Já si umím představit, že v přítomnosti amerického prezidenta to přímo na proběhlém summitu některé státy sice odkývly, nicméně reálně si neumím představit, kde by na to například Česká republika vzala. Pro ČR by to znamenalo zvýšit výdaje na armádu téměř čtyřikrát. Na obranu přitom letos půjde 58,9 miliard korun. Nevím, kde by měl jakýkoli budoucí ministr vzít zhruba 150 miliard a nezvýšit o ně deficit rozpočtu, když už nyní má rozpočet deficit 50 miliard korun. Považuji to za čirou fantazii.

Před týdnem vzbudila u našich čtenářů bouřlivé reakce vaše poznámka, že problém českého státního rozpočtu nevidíte na straně příjmů, ale výdajů, a především to, že za alarmující považujete růst výdajů o 28,1 procenta u položky neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím. Neziskovky mají na letošní rok přislíbeno ze státního rozpočtu 15 miliard, za první pololetí inkasovaly už takřka 11 miliard. To vám pro více než 130 tisíc neziskovek připadá moc?

Popravdě mě překvapuje, že to budí takové reakce… Jako by to byl nějaký můj „objev“. Přitom šlo jen o citaci z tiskové zprávy Ministerstva financí. Z toho je mimochodem vidět, jak těmto zprávám málokdo věnuje pozornost, snad že jsou psané příliš složitým jazykem. Kolik ještě je asi takových zpráv, které ministerstva zveřejní, ale veřejnost jim nevěnuje pozornost, dokud jim je nějaký analytik „nepřeloží“?

Ale k vaší otázce: Kolonka „neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím“ je mnohem širší než jen představa nějakých politických či gendery se zabývajících neziskovek, jak si mnozí lidé myslí. Patří sem i takové organizace, jako třeba hasičské spolky a další. To za prvé.

A za druhé, nejde o ABSOLUTNÍ výši vyplacených peněz pro neziskové a podobné organizace. Jde o RELATIVNÍ meziroční NAVÝŠENÍ. Jde zkrátka o to, že nevidím důvod, proč by tyto výdaje měly z roku na rok tak zásadně růst. To jsou zkrátka přesně ty důvody, proč se dlouhodobě nedokážeme zbavit schodku státního rozpočtu.

V noci ze středy na čtvrtek získala důvěru druhá vláda Andreje Babiše. Vzhledem k tomu, že se kurz koruny v reakci na tuto událost hýbal jen minimálně, je to z pohledu domácí měny opravdu jen okrajová záležitost?

Ano, z pohledu kurzu měny to dnes už v podstatě je jen marginální záležitost. Ještě před patnácti či deseti lety kurz koruny na takovéto zprávy reagoval často i bouřlivě. Ale dnes už jsme jako země zařazeni v hlavách investorů mezi státy, které jsou víceméně stabilní, nehrozí u nich, že by výsledek voleb nebo sestavení vlády vedlo ke krádeži zahraničních investic – a proto není nutno nějak hystericky na jakoukoliv politickou zprávu reagovat. Svým způsobem to je vlastně dobrá zpráva, protože to ukazuje, že jsme v zahraničí vnímání jako stabilní a bezpečná země.

Inflace v červnu meziročně stoupla o 2,6 procenta, zrychlila potřetí v řadě. Nezaměstnanost ve stejném období v Česku klesla na 2,9 procenta z květnových tří procent, když bez práce bylo 223 786 lidí, nejméně od července 1997. Počet volných míst naopak vzrostl na více než 301 516. Jaký vývoj a jaké dopady lze z těchto aktuálních dat pro nejbližší budoucnost očekávat?

Všechna čísla, která citujete, jsou důkazem toho, že se nacházíme ve fázi hospodářského cyklu, kterou lze popsat jako „několik měsíců za vrcholem“. Spotřebitelé mají pocit, že ten vrchol ještě nenastal, ale podnikový sektor má dojem, že už jsme za ním. To je normální a přirozené, protože hospodářský cyklus se jako první zrcadlí v podnikové sféře. Teprve s odstupem několika měsíců se propisuje do situace na trhu práce a v maloobchodě.

V podstatě to lze přetlumočit tak, že česká ekonomika už brzdí, ale propouštění dosud nezačalo a ještě nějaký měsíc nezačne. Ale podniky už nyní zaznamenávají nižší poptávku po svém zboží, a to zejména při vývozech do zahraničí. S odstupem několika měsíců pak budou díky dál klesající poptávce donuceny začít propouštět, lidé začnou být tedy opatrnější ve svých útratách, tím pádem se sníží poptávka po zboží i v rámci naší země, podniky ještě víc přibrzdí výrobu a přijde recese. Ale to je dosud dost daleko, v tuto chvíli ještě není třeba se tím zase tolik trápit.

Jak byste okomentovala dění kolem kabinetu britské premiérky Theresy Mayové, který opustili ministr zahraničí i ministr pro brexit, oba významní zastánci takzvaného tvrdého brexitu? Jaká to je zpráva pro globální finanční trhy?

Tady je třeba rozlišovat. Jinak to mohu posuzovat já jako Markéta Šichtařová. A jinak to mohou posuzovat finanční trhy.

Pokud se mě ptáte na to, jak to vidí finanční trhy, pak jednoznačně negativně. Jde totiž o to, že oba muži, kteří rezignovali, jsou významní zastánci takzvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu z Evropské unie i za cenu přetrhání všech obchodních vazeb, pokud by to bylo nutné pro důsledné odtržení se od politických evropských struktur. Svou rezignací podle všeho sledují jediný cíl – vytvořit tlak na premiérku Mayovou, aby nepřistoupila na takzvaný měkký brexit, na který to stále víc vypadá.

Mezi příjemné stránky měkkého brexitu v pojetí Mayové patří zachování jednotného evropského trhu pro britské zboží a částečné zachování společné obchodní – tedy celní – politiky vůči třetím zemím. Konkrétní výše cel by sice byla pro Brity určovaná individuálně, nicméně také by to znamenalo, že Británie by s dalšími zeměmi o clech dál jednala v rámci celého evropského bloku zemí a neuzavírala by separátní bilaterální smlouvy. Potud dobré.

Naopak mezi nepříjemné stránky tohoto měkkého brexitu by patřil fakt, že by i nadále platila v některých ohledech na území Británie unijní legislativa. A to nejspíš včetně legislativy týkající se migrace. Takže technicky vzato, ačkoliv by Britové již právně nebyli součástí EU, pocitově by se toho pro jejich běžný život příliš nezměnilo. Což by se dalo chápat i tak, že vlastně celou anabází kolem brexitu mnoho změn nedosáhli, ale pohoršili si tím, jak jejich vnitřní politiku po déle než dva roky sužovala vysoká politická nejistota. Připomeňme, že Británie EU opustí již za méně než rok – již v březnu 2019.

No, a finanční trh se jako jeden muž kloní k soudu, že měkký brexit je pro toky kapitálu jednoznačně lepší. Tudíž ohrožení měkké varianty vnímá jako ohrožení sebe samého. A proto je míra rozruchu dosti vysoká.

K tomu se ale sluší dodat, že já osobně tuhle hysterii kolem brexitu považuji za notně přehnanou. Já si zkrátka vůbec nemyslím, že by brexit, ať už v jakékoliv podobě, byl pro Británii nějak likvidační.

JAK TO VIDÍ ŠICHTAŘOVÁ aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti
 
Ty nejzásadnější texty autorky několika bestsellerů, publicistky, nositelky ceny čtenářů Magnesia Litera Markéty Šichtařové z posledních let o společnosti, politice i ekonomice.
 
 
* OBJEDNAT ZDE

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Západní firmy přišly, aby nám to tu zavřeli. Byli jsme naivní, říká Mnislav Zelený-Atapana

4:43 Západní firmy přišly, aby nám to tu zavřeli. Byli jsme naivní, říká Mnislav Zelený-Atapana

STO LET REPUBLIKY Po roce 1989 jsme se demokraticky příliš naivně a rychle otevřeli světu, byli jsme…