Na problém ve vztazích mezi Tureckem a Ruskem upozornilo sestřelení ruského letadla. Jaké byly před tímto incidentem?

Vztahy Ruska a Turecka se před incidentem oproti dřívějšímu stavu zlepšovaly. Přestože Turecko neuznalo anexi Krymu, podporovalo své krymsko-tatarské soukmenovce a podporovalo i celistvost Ukrajiny, mělo v Rusku nezanedbatelné ekonomické zájmy, zejména pokud jde o budování významných staveb, turecké firmy tam stavěly obchodní centra a dokonce stavěly zařízení pro mistrovství světa ve fotbale. V září loňského roku se v Moskvě otevírala největší ruská mešita za účasti tureckého prezidenta Erdogana a padala slova o korektních vztazích a Turecko se vyjadřovalo ve smyslu, že Rusko může být pro něj strategickým partnerem.

Jakou to mělo mít podobu?

Turecko svého času dokonce uvažovalo o tom, že by požádalo o vstup do Euroasijského svazu eventuelně od Šanghajské pětky, což je uskupení středoasijských států vedené Ruskem a Čínou. To totiž v úvahách Erdogana a jeho strany AKP mohlo být jakousi náhražkou za turecké vztahy se Západem. Turecko se totiž netají svými imperiálními ambicemi a neo-osmanskými ambicemi, v jejichž rámci by se chtělo rozkročit nejen po Blízkém východě, ale i do střední Asie, kde žijí jeho etničtí soukmenovci. Nezanedbatelnou úlohu v korektních vztazích mela i ruská dodávka energetických surovin, Rusko plánovalo výstavbu ropovodu, který mel vést přes Turecko do Evropy, a proto se obě země potřebovaly. Významou roli hrálo i to, že pro ruské turisty bylo Turecko levná a přístupná cílová země. Rusko dokonce plánovalo výstavbu jaderné elektrárny v nejjižnějším cípu Turecka, to ale padlo kvůli ruským ekonomickým potížím a roztržce, k níž došlo. Rusové a Turci se ale v historii střetávali, a nebylo na tom nic zvláštního. Teprve na počátku 21. století byly vztahy nadstandardně dobré.

Bylo tedy hlavní příčinou zhoršení rusko-tureckých vztahů ruské angažmá v Sýrii?