USA ovlivňovaly volby v desítkách zemí. Puče, převraty. Potřebují velkého nepřítele, tak provokují Rusko. Válka s terorismem je totiž malý kšeft. Gustáv Murín promluvil

16.10.2018 20:40 | Zprávy

STO LET REPUBLIKY Český prezident Miloš Zeman je oblíbeným terčem domácí kritiky, ale jeho věcný a pozitivní postoj k Rusku, ale i k Číně, je opravdu státnický čin, kterým by se měly řídit i další státy střední a východní Evropy. Slovenský přírodovědec, spisovatel a publicista Gustáv Murín v té souvislosti říká, že si snad ještě pamatujeme mnichovskou zradu, ale i volání Českého rozhlasu, aby Rudá armáda přišla na pomoc Praze. Proto je podle něj dobré mít to stále na paměti a nenechat se ohlupovat momentálními propagandistickými kampaněmi financovanými globalizační klikou.

USA ovlivňovaly volby v desítkách zemí. Puče, převraty. Potřebují velkého nepřítele, tak provokují Rusko. Válka s terorismem je totiž malý kšeft. Gustáv Murín promluvil
Foto: Archiv GM
Popisek: RNDr. Gustáv Murín, CSc., slovenský přírodovědec, spisovatel a publicista

Blíží se sté výročí vzniku Československa. Pamětníci někdy říkají, že není co slavit, když ta republika už stejně neexistuje, a ta zbylá je – dle hlasu lidu – rozkradená a rozprodaná. Je tedy důvod 28. října slavit?

Skepse byla a je oblíbeným sportem vždy určité skupiny obyvatelstva. Ještě v osmdesátých letech jsem v přeplněné kodrcající se tramvaji v Praze slyšel jednoho pána, jak se snažil jiného přesvědčit, že ani to metro nestojí za nic. Takže to berme jako určitý druh folklóru. Samozřejmě že je co slavit. Navíc skutečnost, že výročí slavíme společně navzdory tomu, že jsme se rozdělili, je obdivuhodný příklad pro celou Evropu i svět.

V té první otázce už zaznělo, jak část společnosti nahlíží na stav naší země. Ale jiní zase tvrdí, že se máme nejlépe v historii, ale nevážíme si toho. Na co z naší současnosti by mohli být naši předkové hrdí a za co z našeho dneška by se styděli, ať už v České nebo Slovenské republice? 

To, že už více než sedmdesát let žijeme v míru, by naši předci určitě ocenili. A také viditelnou prosperitu obou našich zemí a to, že jsme dnes rovnocenní a rovnoprávní občané sjednocené Evropy. Negativa vyplývají z toho, že jsme si návratem ke kapitalismu implementovali i všechny jeho neduhy. Ale ty poznali naši předci také. Celkově jsem přesvědčený o tom, že zažíváme asi nejúspěšnější období od založení našeho společného státu.

Režim z let 1948 až 1989 začal svobodnými volbami, ve kterých zvítězila KSČ. Po sametové revoluci si komunisté udrželi pozice v Parlamentu a nepřistoupilo se k výrazným čistkám a odplatám. Je to i známka toho, že zejména na posledních dvacet let vlády KSČ část českého i slovenského národa nevzpomíná ve zlém? Že Češi i Slováci chtěli po listopadu „tlustou čáru“ a klid?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Co přesně hodláte dělat proto, aby se Ukrajinci po válce vrátili domů?

A proč poskytujeme azyl i mužům, kteří by měli svou zemi bránit? Ještě otázka, je podle vás pro nás přínosem a případně jakým, když tu u po válce Ukrajinci zůstanou, protože teď tvrdíte, že pro nás přínosem jsou, pak zase, že se budete snažit o jejich návrat, upřímně se v těch vašich prohlášeních vů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ještě není tak zle? Hrnčíř posílá vládu k psychiatrovi

21:57 Že ještě není tak zle? Hrnčíř posílá vládu k psychiatrovi

Lidé za této vlády přišli o třetinu svých úspor. Pokud je někdo z vlády schopen tvrdit, že lidem ješ…