Začnu trochu odlehčeně: V současné vládě má učitelská profese velmi silné zastoupení, od katedry je premiér, první vicepremiér, jednu dobu mělo pedagogickou zkušenost až deset členů vlády. Do toho předseda Senátu, někdejší gymnaziální fyzikář. Máte pocit, že tento „výsadek“ dělá pedagogické profesi spíše čest, nebo ostudu?
Upřímně? Spíše ostudu. Když se řekne „vláda učitelů“, čekal bych, že školství bude konečně prioritou a učitelé dostanou respekt i podmínky. Jenže realita je pravý opak. Tito „učitelé ve vládě“ se svých kolegů nezastali, naopak je nechali padnout pod Stanjurovými škrty. To není čest, to je zrada profese.
Koalice SPOLU svou předvolební kampaň začala s hesly o budoucnosti a příštích generacích, kterým prý populisté a extremisté tu budoucnost pokazí. Máte pocit, že tato vláda pro mladou generaci a její přípravu do života něco skutečně udělala, nebo je to jen marketingová fráze?
To je prázdná fráze, nic víc. Vláda se ohání „budoucností dětí“, ale ve skutečnosti jim bere perspektivu – dluhy, drahý život, chaos ve školství. Žádný skutečný program pro mladou generaci neexistuje, jen hesla na billboardech. To je typická ukázka toho, jak vládní koalice klame veřejnost.
Fotogalerie: - Fialova show
Školství patřilo roky mezi oblasti, kde se stále mluvilo o nedostatečném financování, v poslední době jsou na tom pedagogové lépe, ale přesto loňské škrty ministra Stanjury odnesla školská kapitola nejvíce. Jak se díváte na to, jakým způsobem Fialova „vláda učitelů“ přistupuje k financování školství?
Je to vrchol pokrytectví. Premiér učitel, ministr financí údajně „s odpovědností k budoucnosti“, a přitom největší škrty dopadnou na školství. Takhle se vláda učitelů chová ke svým kolegům. Je jasné, že jim na vzdělávání nezáleží, protože kdyby ano, nešetřili by právě tam, kde se rozhoduje o budoucnosti země.
Je to dvacet let, co začala být do školství zaváděna inkluze v podobě snahy o maximální integraci všech skupin žáků do jednoho kolektivu. Dvě dekády už jsou poměrně dlouhá doba, abychom tento experiment vyhodnotili. Jak podle vás uspěl?
Neuspěl. Je to experiment, který poškodil úplně všechny – učitele, rodiče i děti. Učitelé jsou přetížení, nadaní žáci stagnují, děti se speciálními potřebami často nedostanou péči, jakou by měly mít. Místo zlepšení se kvalita výuky propadla. Dvacet let je dost dlouhá doba na to, abychom řekli jasně: Takhle to dál nejde.
Jak se k inkluzi ve svém volebním programu staví SPD?
SPD říká otevřeně – plošná inkluze je slepá ulička. Chceme návrat speciálních škol, kde se dětem dostane odborné pomoci a individuálního přístupu. Ve třídách se musí opět učit tak, aby to bylo spravedlivé pro všechny. Ne že kvůli experimentům ministerstva budou trpět celé kolektivy.
Poslankyně ODS Renáta Zajíčková, o které se mluví jako o případné nové ministryni školství, pokud by současná koalice pokračovala, mluvila o tom, že inkluzi chce ponechat, ale zásadně změnit. Dovedete si představit, jak může tato zásadní změna vypadat v podání této expertky ODS a podnikatelky ve školství?
Obávám se, že „zásadní změna“ v podání ODS bude jen přelakování starého nefunkčního systému. Možná se změní formulace v dokumentech, ale realita ve třídách zůstane stejná. A když někdo podniká ve školství, je otázka, jestli mu jde o děti, nebo spíše o byznys. Na skutečnou reformu odvahu nemají.
Inkluze je součást širšího fenoménu vlivu neziskového sektoru na vzdělávací systém. Kolem škol se v posledních letech navěsilo množství organizací, které jim poskytují různá poradenství, besedy pro žáky a jiný servis, někdy přímo podloudně suplují vzdělávací proces (třeba výukové materiály Člověka v tísni). Skrze různé dotační tituly jdou tímto směrem dohromady miliardy korun. Nemělo by se školství výrazně zpřehlednit v tom smyslu, že by peníze na vzdělávání skutečně dostávaly pouze školy?
Samozřejmě že mělo. To, co se dnes děje, je tunel na veřejné peníze. Neziskovky se přiživují na školství, berou miliardy z dotací a ještě do výuky tlačí ideologii. A školy přitom nemají na základní vybavení. Je to absurdní. SPD je jediná, kdo říká jasně: Peníze na školství mají jít přímo školám a učitelům, ne neziskovým organizacím, které si ze škol udělaly živnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Mají neziskovky zcela opustit české školy?
autor: Jakub Vosáhlo
