Pane docente, opět se setkáváme, tentokrát v téměř delikátní záležitosti…
Vymyslel jste si na mne choulostivé téma, kterým žije dnes možná více než půlka Evropy. Je pravda, že se o tom dnes, a nejen u nás, hodně mluví, ale já si myslím, že se o tom spíše málo ví. Pravda je jedna. Ukrajina vyvážela vždycky hodně obilí, kdysi se jí říkalo „obilnice Evropy“, a dnes tou nesmyslnou válkou o mnoho přišla a stále přichází. Přesto produkuje. Její vývoz byl kdysi zaměřen na země takzvaného třetího světa, hlavně na Afriku, ale i na některé státy Evropy. A právě o tyto trhy přišla. A tak se snaží vyvézt úrodu, kam je to možné. Tedy i k nám a třeba do Polska a dalších zemí, se kterými má společné hranice. Jenže tyto země jsou rovněž slušnými producenty obilí a o levnější zboží téhož charakteru zájem nemají. Nelze se jim divit, zvláště když se povídá, že ta produkce není z ukrajinských polí, ale z polí prodaných cizímu kapitálu. Suďme to, když o tom moc nevíme. Spíše se pojďme podívat na to, o čem něco víme. A to je zvěst, že to obilí obsahuje látky, jejichž použití Evropská unie přímo zakazuje. Tak tedy k vašim otázkám!
Fotogalerie: - Ne válkám, ne NATO!
Na Ukrajině mají spousty černozemě, a přesto hnojí umělými hnojivy…
Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Soudě podle našich polí a obrázků, jež nám nabízí televize, není na těchto polích cizích organismů příliš, jen velké a těžké stroje, co půdu udusávají. A tím se snižuje její úrodnost a tu je potřeba hnojit a hnojit umělými hnojivy i na černozemi, neboť ona není všelék, a ničit ty organismy, kteří podle názoru mnohých úrodu snižují, pesticidy a dalšími jedy, které ovšem kvalitě půdy rovněž nepřispějí. A jíst se chce a jsou místa na zemském povrchu, kde obyvatelům nějaké to procento pesticidů, umělých hnojiv a dalších chemických přípravků moc nevadí.
A jak řekl náš pan ministr zemědělství, pšenice sem dovážená je v pořádku. Naše laboratoře to přece zjistily.
Psali jsme:
A co v EU zakázané pesticidy?
Pesticidy patří vedle průmyslových hnojiv k intenzifikačním faktorům rostlinné produkce. Kladem jejich používání může být zvýšení výnosů, snížení ztrát, zjednodušení podmínek pěstování a skladování a snížení podílu ruční práce. Rostoucí chemizace zemědělství se však negativně promítla do kontaminace úrody, kterou člověk a jeho hospodářská zvířata konzumují, a také do kontaminace jednotlivých složek prostředí. A to je velký problém, neboť pesticidy nepůsobí jen proti houbám, mikroorganismům, hmyzu, háďátkům, měkkýšům, roztočům, hlodavcům a plevelům, ale tvrdě se uplatňují i proti ostatním organismům, které nejsou proti nim imunní, ač by chtěly být. Člověka nevyjímaje. Vykládat, jak působí tyto látky na náš organismus a proč, to je povídání moc dlouhé. Nejenomže nás tráví a působí na naše rozmnožovací schopnosti, ale trvale se mohou ukládat v organismech a způsobovat jim různé nepříjemnosti, smrt nevyjímaje.
Žel, intenzivní zemědělství je závislé na používání pesticidů a nejen to ukrajinské, ale celosvětově. A tak se hledají kompromisy, a jak známo, kompromisy jsou cestou do pekla. S pesticidy je to totéž.
Zapomínáme na to, že příroda si vždy dokáže poradit sama. I když je jí třeba trochu pomoci, když už jsme rozorali meze, abychom měli k sobě blíž. Z krajiny zmizela stromová zeleň i zeleň nestromová, která byla místem hnízdění drobných dravců a sov, kteří by vyřešili třeba problémy s přemnoženými hlodavci. Obrovské lány, kde se tak dobře sklízí s obrovskými kombajny, jsou možná fajn na tu sklizeň, ale ty jedy na hlodavce, navíc někdy používané plošně, moc fajn nejsou. I z těch otrávených hrabošů a myší, když jim ty věci nasypeme do nory, se mohou trávit dál ostatní zvířata a nakonec všechno skončí ve vrcholném predátoru, a to jsme my. Nechci moralizovat, ale chci, abychom se všichni zamysleli a nejen v souvislosti s ukrajinským obilím.
Fotogalerie: - Česko proti bídě
Ostatně, i u nás zemědělci nesmějí používat Roundup (totální herbicid), ale pro zahrádkáře je k dostání.
Záleží na tom, na co ten přípravek zahrádkáři použijí. Jestli si s tím pokropí zeleninu, budiž. Nebudou mít zeleninu, pokud si s tím pokropí zarostlý chodník, budou ho mít čistý. Dnes chodník nevlastním, ale když jsem byl malý, mívali jsme vydlážděný dvůr nepravidelnými kostkami ruly. A já, jako nejmladší s nejlepšíma očima, jsem byl nucen vyškrabovat plevel z těch spár mezi kostkami. Byla to hrozná práce. Kdyby byl tehdy k dostání Roundup, asi bych tehdy pro něj hlasoval. Dnes bych to ovšem zase raději vyškrabával zlomeným nožem. Teď už fotbal nehraji, ale tehdy ano, a děsně mě to od té prima hry zdržovalo. Ale, to víte, nepoučené mládí.
Psali jsme:
A co GMO, to je teprve „lahůdka“...
Jenom na vysvětlenou. GMO je geneticky modifikovaný organismus. Je to organismus, jehož genetický materiál, tedy DNA, příp. RNA u RNA virů, byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskusí, neboť dostatečně neznáme, jaké mohou mít vlivy na lidský organismus. Což je ve své podstatě ohromné sobectví jednoho druhu vůči celé přírodě. Mnozí vědci si to uvědomují, ale, jak se říká, už „jedou na tygru“ a ještě svým čelem k jeho ocasu – nechci být vulgární, ale víc by to sedělo.
Abyste si to dovedli představit. Tak například geneticky modifikované plodiny, které mají vlastní insekticid a nejsou stříkány dodatečnými insekticidy, mají oproti nemodifikovaným plodinám postřikovaným insekticidy méně hmyzích škůdců i predátorů a překmity mezi jejich stavy nezasahují tolik do jejich vzájemné zpětné vazby.
Produkce a využívání GM organismů je jedním z typicky společensky kontroverzních témat, a to zejména v oblasti geneticky modifikovaných potravin, tedy především GM plodin a produktů, které se z nich vyrábějí. Do sporů se zapojují různorodé subjekty – producenti, vědci, specializované vývojové společnosti, správní orgány, politická reprezentace, spotřebitelé a v neposlední řadě i nevládní organizace s ekologickým zaměřením. Stěžejní spory se v současné době vedou především o to, zda mají být prodávané GM potraviny zvlášť označované, jakým způsobem by měl stát jejich výrobu a prodej regulovat, jaký efekt mají GM potraviny na zdraví konzumentů a vztah GM k přírodnímu prostředí, důsledky jejich pěstování pro zemědělce a jejich současná a budoucí role ohledně nasycení neustále vzrůstající populace země. A ono nejde jen o nasycení lidské populace, ale také o to, co to s tou lidskou populací udělá. Zdali ony „zpřeházené“ geny nezapůsobí na člověka – vidíte, myslí se jenom na člověka – a zda mu to nezpůsobí nějaké nesnáze či to dokonce nepovede k rychlejšímu vymizení lidské populace, než to provede sama evoluce. A že to jednou provede, to si můžeme být jisti. Nestraším, pouze konstatuji. V tom spatřuji velkou nevýhodu GMO, neboť abychom to skutečně mohli posoudit, na to uplynulo hodně málo času. A že se to v zemědělství, ba i v živočišné výrobě už používá, to si buďte jisti. A že by se GM potraviny měly označovat, mělo by být standardem.
Pokud by se třeba jaderným konfliktem zničila ukrajinská černozem, bude to jistě celosvětová katastrofa a další pobídka migrace za jídlem a vodou…
Jen doufám, že tuto otázku nemyslíte vážně. Pokud ano, řeknu vám to také vážně. V tom případě by se sice nezničila ukrajinská černozem, ale lidská populace a migrace za jídlem a vodou by nebyla.
Upřímně si přeji, aby k tomu nedošlo. Ať je lidská populace jaká je, je zatím jediná, kterou ve vesmíru známe, a já osobně ji mám rád, i když výhrad mohu mít tisíce. A věřím tomu, že stejně jsou na tom i ostatní lidé a věřím, že i politici, a že nejsou tak hloupí, aby to dopustili.
A mohu mít také jednu svou otázku? Či spíše vizi?
Věřte mi, že raději píšu o přírodě, památkách, čertech, tolokněnkách a jiných bytostech, co s námi žijí, aniž bychom je vnímali. Jen někdy. Mé příští měsíční povídání bude o nich. Třeba se nám ho podaří propašovat do tisku, i když bude zcela apolitické, ale bude pro potěšení, jak věřím, z letních dnů.
A poučení z dnešního rozhovoru? V roce 1937 řekl tehdejší prezident Spojených států amerických tato slova: „Národ, který si ničí půdu, ničí i sebe!“ A protože to dnes děláme, měli bychom si vzít z toho poučení!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
