Ukrajina, zemědělství, pesticidy... „Končí to u člověka.“ Uznávaný přírodovědec promluvil

01.05.2023 20:42 | Rozhovor

Nepředstavujme si ukrajinskou, ale i jinou černozem jako samospasitelnou. I na ní je zapotřebí hospodařit, hnojit, ošetřovat. Pokud tedy chceme nakrmit stále početnější obyvatelstvo naší planety. Nesmí se to ale přehánět. O umělých i přírodních hnojivech, postřicích, ale také geneticky upravený komoditách hovoříme s uznávaným přírodovědcem a geologem, docentem Václavem Zieglerem.

Ukrajina, zemědělství, pesticidy... „Končí to u člověka.“ Uznávaný přírodovědec promluvil
Foto: Pixabay (CC0)
Popisek: Vidle

Pane docente, opět se setkáváme, tentokrát v téměř delikátní záležitosti…

Vymyslel jste si na mne choulostivé téma, kterým žije dnes možná více než půlka Evropy. Je pravda, že se o tom dnes, a nejen u nás, hodně mluví, ale já si myslím, že se o tom spíše málo ví. Pravda je jedna. Ukrajina vyvážela vždycky hodně obilí, kdysi se jí říkalo „obilnice Evropy“, a dnes tou nesmyslnou válkou o mnoho přišla a stále přichází. Přesto produkuje. Její vývoz byl kdysi zaměřen na země takzvaného třetího světa, hlavně na Afriku, ale i na některé státy Evropy. A právě o tyto trhy přišla. A tak se snaží vyvézt úrodu, kam je to možné. Tedy i k nám a třeba do Polska a dalších zemí, se kterými má společné hranice. Jenže tyto země jsou rovněž slušnými producenty obilí a o levnější zboží téhož charakteru zájem nemají. Nelze se jim divit, zvláště když se povídá, že ta produkce není z ukrajinských polí, ale z polí prodaných cizímu kapitálu. Suďme to, když o tom moc nevíme. Spíše se pojďme podívat na to, o čem něco víme. A to je zvěst, že to obilí obsahuje látky, jejichž použití Evropská unie přímo zakazuje. Tak tedy k vašim otázkám!

Na Ukrajině mají spousty černozemě, a přesto hnojí umělými hnojivy…

Anketa

Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?

1%
98%
hlasovalo: 28100 lidí
Půda, voda a vzduch tvoří tři základní přírodní zdroje, na kterých je závislý život. A ještě k tomu přidejme sluneční záření a v případě lidské společnosti ještě lidskou práci. A právě půda je nedílnou součástí agrosystémů. Vy ve své otázce narážíte na kvalitu půdy, se kterou souvisí její úrodnost. V poslední době byly zavedeny další termíny jako produkční potenciál půdy a produktivita půdy. A zcela nedávno byl tento klasický pohled na půdu rozšířen o pojem únosná kapacita, který vyjadřuje množství jedinců, tedy například klasů, brambor či řepy na určité ploše. Máte zcela pravdu v tom, že černozemě, jíž je na Ukrajině plošně velké množství, jsou půdy vysoce produkční. Ale ani ony se bez hnojení neobejdou. I na nich se užívalo hnojení statkovými hnojivy – hnůj je z nich nejznámější – ale když byla zavedena do hnojení ve větší míře umělá hnojiva, což bylo ve druhé polovině 19. století, začala se užívat právě ona. Dají totiž i při nesprávném ošetřování půdy, což je podmítka, hluboká orba, stejné a dokonce i vyšší výnosy polních plodin, než půdy nehnojené, či hnojené jen statkovými hnojivy. A musí se odbourat z polí plevely a ostatní přírodniny, které ty vyšší výnosy snižují. Toho se dosáhne takzvaným „ošetřováním polí“. Potom výnosy rostou, ale kvalita či zdraví půdy je obráceno vniveč. Máme-li posuzovat ukrajinské obilí, potřebujeme vědět, jak tamější zemědělci o půdu pečují. Ale i tak to všechno závisí většinou na umělých hnojivech, srovnáváme-li postupy, které se užívají na našich polích. A nemyslete si, že černozem je všelék. I ta potřebuje hnojení. To statkové hlavně proto, aby se v ní udržel edafon, tedy živé organismy, které dávají půdě život a zvyšují úrodnost, a to od mikroskopických organismů a dále třeba přes žížaly a brouky, až k těm nenáviděným hrabošům, křečkům, krtkům, tedy živočichům, kteří svými chodbičkami pomáhají vydatně půdu provzdušňovat, aby byla úrodnější. Pak také ta půda potřebuje rozmanité kořenové systémy od všelikých rostlin, byť by to byly „jen plevely“ až po vysoké stromy, které rovněž přivádějí do půdy život a živiny.

Soudě podle našich polí a obrázků, jež nám nabízí televize, není na těchto polích cizích organismů příliš, jen velké a těžké stroje, co půdu udusávají. A tím se snižuje její úrodnost a tu je potřeba hnojit a hnojit umělými hnojivy i na černozemi, neboť ona není všelék, a ničit ty organismy, kteří podle názoru mnohých úrodu snižují, pesticidy a dalšími jedy, které ovšem kvalitě půdy rovněž nepřispějí. A jíst se chce a jsou místa na zemském povrchu, kde obyvatelům nějaké to procento pesticidů, umělých hnojiv a dalších chemických přípravků moc nevadí.

A jak řekl náš pan ministr zemědělství, pšenice sem dovážená je v pořádku. Naše laboratoře to přece zjistily.

A co v EU zakázané pesticidy?

Pesticidy patří vedle průmyslových hnojiv k intenzifikačním faktorům rostlinné produkce. Kladem jejich používání může být zvýšení výnosů, snížení ztrát, zjednodušení podmínek pěstování a skladování a snížení podílu ruční práce. Rostoucí chemizace zemědělství se však negativně promítla do kontaminace úrody, kterou člověk a jeho hospodářská zvířata konzumují, a také do kontaminace jednotlivých složek prostředí. A to je velký problém, neboť pesticidy nepůsobí jen proti houbám, mikroorganismům, hmyzu, háďátkům, měkkýšům, roztočům, hlodavcům a plevelům, ale tvrdě se uplatňují i proti ostatním organismům, které nejsou proti nim imunní, ač by chtěly být. Člověka nevyjímaje. Vykládat, jak působí tyto látky na náš organismus a proč, to je povídání moc dlouhé. Nejenomže nás tráví a působí na naše rozmnožovací schopnosti, ale trvale se mohou ukládat v organismech a způsobovat jim různé nepříjemnosti, smrt nevyjímaje.

Žel, intenzivní zemědělství je závislé na používání pesticidů a nejen to ukrajinské, ale celosvětově. A tak se hledají kompromisy, a jak známo, kompromisy jsou cestou do pekla. S pesticidy je to totéž.

Zapomínáme na to, že příroda si vždy dokáže poradit sama. I když je jí třeba trochu pomoci, když už jsme rozorali meze, abychom měli k sobě blíž. Z krajiny zmizela stromová zeleň i zeleň nestromová, která byla místem hnízdění drobných dravců a sov, kteří by vyřešili třeba problémy s přemnoženými hlodavci. Obrovské lány, kde se tak dobře sklízí s obrovskými kombajny, jsou možná fajn na tu sklizeň, ale ty jedy na hlodavce, navíc někdy používané plošně, moc fajn nejsou. I z těch otrávených hrabošů a myší, když jim ty věci nasypeme do nory, se mohou trávit dál ostatní zvířata a nakonec všechno skončí ve vrcholném predátoru, a to jsme my. Nechci moralizovat, ale chci, abychom se všichni zamysleli a nejen v souvislosti s ukrajinským obilím.

Ostatně, i u nás zemědělci nesmějí používat Roundup (totální herbicid), ale pro zahrádkáře je k dostání.

Záleží na tom, na co ten přípravek zahrádkáři použijí. Jestli si s tím pokropí zeleninu, budiž. Nebudou mít zeleninu, pokud si s tím pokropí zarostlý chodník, budou ho mít čistý. Dnes chodník nevlastním, ale když jsem byl malý, mívali jsme vydlážděný dvůr nepravidelnými kostkami ruly. A já, jako nejmladší s nejlepšíma očima, jsem byl nucen vyškrabovat plevel z těch spár mezi kostkami. Byla to hrozná práce. Kdyby byl tehdy k dostání Roundup, asi bych tehdy pro něj hlasoval. Dnes bych to ovšem zase raději vyškrabával zlomeným nožem. Teď už fotbal nehraji, ale tehdy ano, a děsně mě to od té prima hry zdržovalo. Ale, to víte, nepoučené mládí.

A co GMO, to je teprve „lahůdka“...

Jenom na vysvětlenou. GMO je geneticky modifikovaný organismus. Je to organismus, jehož genetický materiál, tedy DNA, příp. RNA u RNA virů, byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskusí, neboť dostatečně neznáme, jaké mohou mít vlivy na lidský organismus. Což je ve své podstatě ohromné sobectví jednoho druhu vůči celé přírodě. Mnozí vědci si to uvědomují, ale, jak se říká, už „jedou na tygru“ a ještě svým čelem k jeho ocasu – nechci být vulgární, ale víc by to sedělo.

Abyste si to dovedli představit. Tak například geneticky modifikované plodiny, které mají vlastní insekticid a nejsou stříkány dodatečnými insekticidy, mají oproti nemodifikovaným plodinám postřikovaným insekticidy méně hmyzích škůdců i predátorů a překmity mezi jejich stavy nezasahují tolik do jejich vzájemné zpětné vazby.

Produkce a využívání GM organismů je jedním z typicky společensky kontroverzních témat, a to zejména v oblasti geneticky modifikovaných potravin, tedy především GM plodin a produktů, které se z nich vyrábějí. Do sporů se zapojují různorodé subjekty – producenti, vědci, specializované vývojové společnosti, správní orgány, politická reprezentace, spotřebitelé a v neposlední řadě i nevládní organizace s ekologickým zaměřením. Stěžejní spory se v současné době vedou především o to, zda mají být prodávané GM potraviny zvlášť označované, jakým způsobem by měl stát jejich výrobu a prodej regulovat, jaký efekt mají GM potraviny na zdraví konzumentů a vztah GM k přírodnímu prostředí, důsledky jejich pěstování pro zemědělce a jejich současná a budoucí role ohledně nasycení neustále vzrůstající populace země. A ono nejde jen o nasycení lidské populace, ale také o to, co to s tou lidskou populací udělá. Zdali ony „zpřeházené“ geny nezapůsobí na člověka – vidíte, myslí se jenom na člověka – a zda mu to nezpůsobí nějaké nesnáze či to dokonce nepovede k rychlejšímu vymizení lidské populace, než to provede sama evoluce. A že to jednou provede, to si můžeme být jisti. Nestraším, pouze konstatuji. V tom spatřuji velkou nevýhodu GMO, neboť abychom to skutečně mohli posoudit, na to uplynulo hodně málo času. A že se to v zemědělství, ba i v živočišné výrobě už používá, to si buďte jisti. A že by se GM potraviny měly označovat, mělo by být standardem.

Pokud by se třeba jaderným konfliktem zničila ukrajinská černozem, bude to jistě celosvětová katastrofa a další pobídka migrace za jídlem a vodou…

Jen doufám, že tuto otázku nemyslíte vážně. Pokud ano, řeknu vám to také vážně. V tom případě by se sice nezničila ukrajinská černozem, ale lidská populace a migrace za jídlem a vodou by nebyla.

Upřímně si přeji, aby k tomu nedošlo. Ať je lidská populace jaká je, je zatím jediná, kterou ve vesmíru známe, a já osobně ji mám rád, i když výhrad mohu mít tisíce. A věřím tomu, že stejně jsou na tom i ostatní lidé a věřím, že i politici, a že nejsou tak hloupí, aby to dopustili.

A mohu mít také jednu svou otázku? Či spíše vizi? 

Věřte mi, že raději píšu o přírodě, památkách, čertech, tolokněnkách a jiných bytostech, co s námi žijí, aniž bychom je vnímali. Jen někdy. Mé příští měsíční povídání bude o nich. Třeba se nám ho podaří propašovat do tisku, i když bude zcela apolitické, ale bude pro potěšení, jak věřím, z letních dnů.

A poučení z dnešního rozhovoru? V roce 1937 řekl tehdejší prezident Spojených států amerických tato slova: „Národ, který si ničí půdu, ničí i sebe!“ A protože to dnes děláme, měli bychom si vzít z toho poučení! 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Václav Fiala

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

18:59 Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

„Pokus o logickou argumentaci se stává pro příslušné orgány indicií, že možná pracujete pro cizí záj…