Zaznívají hlasy, k nimž se přidal i ředitel Národního ústavu duševního zdraví profesor Cyril Höschl, že bychom měli izolovat ohroženou populaci a rozvolnit restriktivní opatření. Nepřehnala to vláda s jejich zavedením, které tak výrazně utlumilo život v Česku?
Opatření vlády zabránila prvnímu náporu epidemie a dostala virus pod kontrolu a z tohoto pohledu byla správná. Nyní je ale musí vláda postupně a promyšleně rozvolňovat a myslet přitom na ochranu starších a nemocných občanů.
Je vůbec reálné, že by se ohroženou část podařilo dostatečně izolovat, nebo by senioři a lidé s oslabenou imunitou byli ve skutečnosti obětováni, aby společnost mohla dál normálně fungovat a ta její zdravá část získala imunitu tím, že by nemoc COVID-19 prodělala?
Je reálné pomalu zvyšovat imunizaci společnosti. To v žádném případě neznamená, že by měli být obětováni lidé, které zmiňujete. Jejich ochrana musí být prioritou. Ostatně jsou ohroženi permanentně, když to není koronavirus, je to chřipka a celá řada dalších virových a bakteriálních infekcí. Lidé s oslabenou imunitou se navíc ani nemohou očkovat. Mnozí senioři a vůbec celá populace se očkování třeba právě proti chřipce vyhýbá. Rád bych zdůraznil jednu věc – ochrana slabých a zranitelných není věcí jenom vlády, ale nás všech. Kdybychom byli bezohlední, můžeme zrušit všechna karanténní opatření už zítra. Dodržovat rozestupy, nosit roušky tam, kde je vysoká koncentrace lidí, mýt si ruce, dezinfikovat prostory – tohle všechno budeme teď muset důsledně dělat, a tím budeme přispívat k ochraně ohrožených spoluobčanů.
Kdybychom byli ohleduplnější, nebyla by mnohá omezení vůbec zapotřebí?
Není reálné očekávat, že virus porazíme a náš stát zaručí každému občanovi, že nikdy neonemocní. Nemůžeme žít rok či dva v mezinárodní izolaci, ve vypnutém státu se skomírající ekonomikou a rozpadajícím se zdravotnictvím, to by nepochybně stálo mnohem více životů než onemocnění COVID-19. Nehledě na to, že bychom museli zavést dokonalý špiclovací systém a sběrné tábory, kam by se umísťovali infikovaní označení žlutou barvou. Je třeba nenalhávat lidem, že bude brzy k dispozici vakcína nebo účinný lék. Nejrychleji vznikla vakcína proti ebole, trvalo to pět let. Realistické odhady hovoří o době 18 měsíců. Pokud jde o léky, které léčí přímo samotnou nemoc, tak jsem také pesimista, a to z jednoduchého důvodu – všechny léky, které se dnes jeví jako nadějné, už jsou zkoumány několik let, uvažuje se o nich už od dob prvních epidemií SARS a MERS. Žádný z nich zatím nemá nějaké ohromující výsledky. Běží ale už velké studie a ty nám prozradí víc. Kéž by byl můj pesimismus mylný. Možná se stane zázrak, ale nemáme čas na něj čekat.
Psali jsme:
Jaké dopady by mohla mít restriktivní opatření na celkové zdraví společnosti? Je v této situaci přirozeným jevem stigmatizace těch skupin populace, které jsou vnímány jako možný zdroj nákaz, před kterým je potřeba mít se na pozoru, ať už jimi byli či jsou lyžaři, později pendleři pracující v zahraničí a chalupáři, ale také zdravotníci nebo senioři?
Máme za sebou tu snadnější – heroickou – část. Společnost se semkla, dobrovolníci šili roušky, chytří lidé přišli s báječnými technologickými řešeními, lidé si pomáhali. To pomalu končí. Jako v každé krizi. Dostavuje se únava z izolace, strach z budoucnosti, přijdou první propouštění z práce. Kdekdo bude hledat viníka svých osobních problémů. Přitom už dnes slyšíme od policistů, jak jim telefonuje stále více bdělých občanů, kteří nahlašují pohyb osob bez roušky. Na Facebooku vznikla skupina, jejíž členové protiprávně fotografují lidi bez roušek a zveřejňují jejich fotografie. Tohle by byl jen začátek, pokud se nevrátíme tam, kde jsme byli. Je to varování, že dlouhodobá omezení jsou nebezpečná. Je nutné rychle vrátit společnost v maximální možné míře do původních kolejí. Samozřejmě s novými hygienickými pravidly pro chování ve veřejných prostorách, ale s pravidly, která jsou rozumná a ne šikanózní.
Světová zdravotnická organizace měnila svá vyjádření ke smyslu nošení roušek, v Česku jsou povinné a navíc se staly součástí politického boje, kdy se nejen generál Petr Pavel a senátor Pavel Fischer ostře vyjadřovali k naší závislosti na dodávkách ochranných pomůcek z Číny. Jak to dění kolem roušek hodnotíte vy?
Dodávky roušek zpolitizovali politici, kteří udržují osobní nadstandardní vztahy s Čínou. Roušky se fetišizovaly. Jejich dodávky neměli řešit ministři, ale nějaký úředník, vrchní nákupčí, který by byl pod veřejnou kontrolou a vládě jenom referoval, co se mu povedlo a co ne. Je směšné, když si politici z nákupu pomůcek, nebo jeho kritiky, dělají svůj politický program. Ze strany Číny šlo o normální tvrdý obchod. Žádná pomoc, za kterou bychom měli děkovat. Neděkujeme za virus, neděkujme za roušky.
V České republice je k pondělnímu ránu potvrzených 5 991 případů nákazy koronavirem, 139 lidí zemřelo. Z nemoci, kterou nový typ koronaviru způsobuje, se zotavilo 467 lidí. Jak hodnotíte ta čísla vzhledem k přijatým opatřením, ale i stavu v okolních zemích, a opravňují k uvolnění omezujících opatření?
Čísla jsou vynikající, ale vláda musí najít cestu k rychlému, i když postupnému uvolňování restriktivních opatření.
Jak se může pandemie a opatření vlády, která mají zabránit jejímu šíření, projevit v péči o pacienty s jinými onemocněními a jaké následky může mít odkládání plánovaných výkonů?
Odkládání výkonů začíná být velký problém. Je těžko hned změřitelný, ale dlouhodobě může mít vážné následky. Například kolonoskopie nebo vyšetření na mamografu může odhalit rakovinu. Včasná diagnostika je základ, rozhoduje o prognóze. Pozdě odhalená rakovina je hůř léčitelná, může to stát pacienta i život. Dalším aspektem může být strach lidí, aby se v nemocnici nenakazili, a proto raději zůstanou doma, tak lze promeškat třeba včasnou pomoc u infarktu či mrtvice. Tři týdny odkládání u plánovaných výkonů se dalo ještě pardonovat, teď už je ale třeba s tím rychle přestat. Situace s onemocněním COVID-19 je stabilizovaná, není důvod nechat ve štychu pacienty s ostatními nemocemi. Kdyby se situace se zvládáním epidemie prudce zhoršila, je možné zase odkládání zapnout. Takový vývoj je ale naštěstí málo pravděpodobný.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Stranou pozornosti při dožadování se kompenzací způsobených nynější mimořádnou situací tak trochu zůstává, jak všechna ta opatření dolehnou na zdravotnický systém, který se mimo jiné bude muset půl roku obejít bez placení záloh na zdravotní pojištění pro OSVČ. Jak se s tím vším dokážou finančně vyrovnat zdravotní pojišťovny?
Je to velký paradox – všichni očekávají, že české zdravotnictví zvládne nápor pacientů s COVID-19, ale málokdo si uvědomuje, jak moc je současnou krizí ohroženo. Nejde jen o výpadek za platby od OSVČ ve výši 8,5 miliardy korun, ale pád ekonomiky přinese nezaměstnanost, z plátců pojistného se stanou nezaměstnaní, kteří sami na pojištění pak už nepřispívají. Dnes už je jasné, že deficit veřejného zdravotního pojištění klesne na konci roku k částce 50 miliard korun, hovoří se i o vyšších číslech. Takovou ránu nikdy naše zdravotnictví nezažilo. Bez podstatného navýšení plateb státu za své pojištěnce to ani nepřežije. Musíme si totiž uvědomit, že téměř čtyři pětiny balíku veřejného zdravotního pojištění naplňují společně zaměstnanci a zaměstnavatelé, OSVČ – zkrátka ti, kteří pracují. Pouze pětinou přispívá stát, a přitom „jeho“ pojištěnci – jsou to třeba důchodci, děti, nezaměstnaní, vojáci – tvoří 60 procent všech pojištěnců. Ta injekce musí odpovídat deficitu a musí být v řádu desítek miliard korun. Myslím, že paní ministryně financí tohle moc nechápe, tvrdí, že zdravotnictví má finanční rezervy, které mu stačí do konce roku, ale to se šeredně plete.
Ke kritice restriktivních opatření se sahá i z politických pozic, protože prý silně připomínají komunismus a lidé jim tleskají. Za velmi varovné to považuje i už zmíněný profesor Cyril Höschl, který upozorňuje, že se kombinuje symbol nepřítele, strach a postava vůdce, což je třaskavá směs, která v minulosti vedla třeba k nástupu Hitlera v Německu. Je namístě podezírat vládu, že jí v tuto chvíli jde víc než o ochranu obyvatelstva o politickou moc?
Vždycky je nutné podezírat každou vládu, že si uzme více moci, než jí v parlamentní demokracii náleží, když k tomu dostane příležitost. Epidemie je vhodná záminka. A v Česku nám vládne premiér, který vůdcovské sklony má. Proto musíme být podezřívaví dvojnásobně. Upozornění pana profesora Höschla ještě vnímám i z jiného úhlu – že v době ohrožení sami voliči začnou podporovat omezování demokracie. Jednoduše se bojí a upínají se k vůdci, který je ochrání. Strach je jedním z největších nepřátel demokracie a svobody. Vzpomínám si, jak v době komunismu pomáhala jednoduchá a silná slova, která pronesl Jan Pavel II., když říkal: Nebojte se! Nesmíme se bát ani koronaviru. Strach svazuje, ničí racionální úsudek, dělá z lidí nemyslící stádo. Obezřetnost je namístě, racionální opatření také.
Co si myslíte o hlasech, že současná pandemie představuje pozitivní efekt na lidskou společnost? I když každý si to vysvětluje jinak. Někdo v tom vidí příležitost ke vzpamatování se přírody a klimatu, jiný zase v tom, že se ustoupí od nápadu typu „Zeleného údělu“ v podání EU, další očekává zamezení migrace do Evropy i za cenu ochrany jejích hranic vojenskou silou z obav před dalším zavlečením nákazy. Jaké hlavní dopady koronaviru očekáváte vy?
V současné krizi nevidím žádné pozitivní poselství. Omlouvám se, jsem v tom skeptik. Nečekám žádný nový lepší svět, bojím se, že ztrácíme ten starý, který byl podle mě dobrý. Zejména český národ žil nejlepší léta své historie.
Můj svět – a je mi líto, že tohle se asi nebude líbit vašim čtenářům – to je svět otevřených hranic, volně průchozí Evropy, kde dokonce nejsou vůbec žádné hranice, svět, kde si pomáháme navzájem a kde neodháníme uprchlíky v nouzi, kde chráníme přírodu. Svět svobody. Virus ničí zdraví i životy, ale napadá i náš svobodný způsob života. A víte proč? Protože jsme ustrnuli strachem. S tím se já nikdy nesmířím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
