Andrej Babiš se postavil proti uprchlíkům. Co vy na to?Anketa
„Využily k tomu tenhle mechanismus. Bohužel to bude mít pravděpodobně dopady i do budoucnosti a nejen při řešení migrační vlny, ale všichni, kteří jsou tím postiženi, si uvědomí, že tyto mechanismy jsou zneužitelné a budou dělat všechno pro to, aby se něčeho takového v budoucnu vyvarovaly, a to bude pochopitelně narušovat jednotnost Evropské unie,“ říká vojenský odborník v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Co říkáte tomu, že Česká republika a další státy, které nesouhlasily s povinnými kvótami, byly přehlasovány, byť upozorňovaly na to, že to není řešení obrovské vlny migrace?
Je zcela evidentní, že některé chyby, které se staly v Evropské unii a za které odpovídají velké státy, jako je velmi často zmiňované Německo, se to teď snaží řešit na úkor menších států, jejichž hlas není tak silný jako velkých států – Francie, Německa, Velké Británie, a teď se momentálně zdá, že i Polsko, což mi nepřipadá jako férové. To řešení je polovičaté a nebude mít zásadní význam pro řešení migrační krize.
Český prezident i někteří politici kritizují Polsko, že na poslední chvíli změnilo stanovisko, na kterém se dohodly země Visegrádu. Vy jste také řekl, že to není fér. Ale jak si ten obrat na poslední chvíli vysvětlujete?
U Poláků to není zas tak nic nového a neočekávaného. Mohlo to překvapit jen ty, kteří nesledují jednání Polska. Poláci se i v minulosti chovali tak, že upřednostňovali své vlastní zájmy. Tady jasně ukázali, že V4 byla pro ně jen určitým prostředkem, jak posílit svoji regionální pozici. Myslím, že s tím budeme muset počítat i do budoucna, na Polsko se nelze spoléhat jako na strategického partnera ve střední Evropě. Zkrátka národní zájmy jsou národní zájmy a musíme být připraveni na to, že i my musíme jasně deklarovat své národní zájmy a také za ně musíme bojovat. A v tomto smyslu se chovají všichni a v současné krizi je to vidět úplně ukázkově. Učebnicově to předvádí Německo, Polsko zase ukázalo, jak dovede změnit ze dne na den svůj názor jen proto, aby to bylo výhodné pro ně. Je to zrada ideje V4 a musíme s tím počítat i do budoucnosti.
Co bude dle vašeho odhadu největší problém pro Českou republiku na konci roku?Anketa
Myslíte si, že Visegrád má po tomto debaklu ještě vůbec smysl?
Celá tato migrační vlna ukazuje, jak je Evropa slabá. Není schopna přijímat zásadní strategická rozhodnutí, protože bylo zcela evidentní, že migrační vlna přijde a bude mít velké dopady do regionů Evropy, byla jen otázka, kdy přijde. Nejednotnost jednotlivých členských států a zároveň počáteční snaha na tom nějak vydělat, mýlka, která s tím byla spojena, a nyní snaha přenést odpovědnost na jiné státy jsou zcela zřejmé. Co se týká V4 a Polska, jak jsem řekl, musíme být připraveni na to, že V4 bude pravděpodobně jen nějaké volné sdružení, ze kterého může kdokoli kdykoli vypadnout. Problém nespočívá v tom, že Polsko nesouhlasilo s ostatními třemi státy, ale v tom, že Polsko do poslední chvíle hrálo nějakou hru, a teprve, když se dostalo do nějaké kritické situace, kterou my neznáme, své rozhodnutí střihem ze dne na den diametrálně změnilo, a tím dostalo zbytek V4 do velmi problematické a nevýhodné situace, a to se mezi spojenci a partnery nedělá. Je třeba, abychom si uvědomili, že takhle se mohou Poláci zachovat kdykoli v budoucnu. Nemyslím si, že by V4 byla úplně mrtvá, ale pravděpodobně nemůžeme počítat s V4 jako s nějakým pevným svazkem, na který se můžeme spolehnout.
Na druhou stranu, i když se nám to nelíbí, protože právě náš menšinový názor byl přehlasován většinou, mohli jsme s takovou situací počítat, koneckonců to přece umožňuje Lisabonská smlouva, k níž jsme sice jako poslední, ale přece jen přistoupili. Část své suverenity jsme předali Bruselu. Neukazuje se dnes, že to byla chyba? Neměl pravdu exprezident Václav Klaus a další, kteří před tímto krokem varovali?
Nemyslím si, že by to byla úplná chyba. Jádro problému spočívá v tom, že mezi státy Evropské unie platí pravidlo rovný a rovnější. A myslím, že v tomto případě se státy, které jsou přímo odpovědné za migrační vlnu, jak vznikla a jak se neřešila, svým nezodpovědným a bezohledným přístupem snaží přenést část té zodpovědnosti na ostatní státy. Využily k tomu tenhle mechanismus. Bohužel to bude mít pravděpodobně dopady i do budoucnosti. Nejen při řešení migrační vlny, ale všichni, kteří jsou tím postiženi, si uvědomí, že tyto mechanismy jsou zneužitelné, a budou dělat všechno pro to, aby se něčeho takového v budoucnu vyvarovaly, a to bude pochopitelně narušovat jednotnost Evropské unie.
Když jste mluvil o nezodpovědném a bezohledném přístupu při vzniku i neřešení migrační vlny, co jste měl konkrétně na mysli? I když se mluví o neuváženém výroku německé kancléřky Angely Merkelové, který přilákal do Evropy další migranty, příčinou migrační vlny nebyl, ta už v té době byla dávno v běhu, pak už jen zesílila.
Problém migrace není přece úplně nový. Některá vyjádření německých představitelů, ať už politických nebo průmyslových, zněla v tom smyslu, že migrační vlna je dobrá, protože vyřeší některé problémy Německa. Ať už s pracovní silou, stárnutím obyvatelstva, což byla úplně mylná představa. Já si nemyslím, že by paní Merkelová byla úplně naivní, že by otevřeně řekla, že Německo přijme kohokoli, kdo bude chtít přijít. Druhý problém spočívá v tom, že dlouhou dobu do Německa proudí uprchlíci ze zemí Balkánu. K tomu mohli Němci přece už dávno přijmout opatření. Kdyby nebyla situace tak dramatizovaná migranty z Blízkého a Středního východu, pravděpodobně by dál využívali přílivu lidí z Kosova, Albánie, Srbska apod., využívali by toho, že přicházejí mozky a levná pracovní síla, a chovali by se bezostyšně, jako se chovají k východoevropským státům, kdy zase tunelují zdravotnictví. Vidíme, jak od nás do Německa odcházejí lékaři, a to ještě Německo a další státy před několika lety bojovaly za ochranu svého pracovního trhu, nebylo možné, aby Češi, Poláci, Maďaři nebo Slováci volně pracovali v západoevropských státech. Strašily například polským instalatérem, který zaplaví trh a vezme práci Západoevropanům. A najednou je tady určitá skupina profesí, které měly a mají přistup na západní trh, byla to selektivní práce, kterou nejen Němci uplatňovali vůči obyvatelům střední a východní Evropy. A tento model se uplatňoval i na počátku migrační vlny. Zkrátka to přehnali se vstřícností a výsledek je takový, jaký je.
Mluvil jste o pravidlu rovného a rovnějšího. I mnozí čeští politici kritizují fakt, že v Evropské unii jsou dvě kategorie členských států. Bylo to vidět i na příkladu Maďarska, které bylo kritizováno za to, že se snažilo ochránit vnější hranici EU, ale když uzavřelo částečně vnitřní hranici Německo, nikdo nic nenamítal. Myslíte si, že v této situaci je na místě debata o našem setrvání v Evropské unii, jak se ozývá z některých stran? Nebo to považujete za předčasné po jednom, byť vážném konfliktu v Evropské unii?
Nemyslím, že by to měl být začátek diskuse, jestli setrvat v Evropské unii, nebo ne. Nejen Česká republika, ale Evropa jako taková musí najít řešení pro to, aby byla regionem vzájemně se podporujících států a aby byl využit potenciál, který v Evropě je. Samostatně dokonce ani tak velké státy, jako je Velká Británie, nebudou schopny přežít v tom velkém a těžkém ekonomickém soutěžení s Čínou, USA, zeměmi BRICS apod. Ale evropské státy by se z toho měly poučit a říci si, jestli budou opravdu postupovat tak, že velké státy budou zneužívat svoji politickou i ekonomickou sílu, aby prosazovaly své zájmy na úkor těch menších. To je velký problém, který narušuje soudržnost Evropy a vytváří konflikty. Takže si nemyslím, že je na místě zabývat se otázkou našeho odchodu z Evropské unie, to v žádném případě ne, ale mělo by to iniciovat debatu o tom, jak vůbec budou vztahy navázány a jak budou férové. A to si musí uvědomit i velké státy, které teď momentálně doplácí na to, že se na počátku snažily hrát nějakou zvláštní hru, která je přivedla do té situace.
Nezáleží i na nás, jestli budou pokračovat takové vztahy v Evropské unii. Nebude mít na to vliv, jestli se smíříme bez boje s tímto silovým řešením? Neměli bychom se připojit ke Slovensku a Maďarsku, které kvůli povinným kvótám pro přerozdělení uprchlíků uvažují o žalobě k Evropskému soudnímu dvoru? I kdybychom neuspěli, dali bychom jasně najevo, že se s postavením druhořadého státu, jehož názory nejsou brány v úvahu, nehodláme smířit?
Je víc států, které na takovou politiku doplácejí, a nemusí to být jen ty, které odmítaly kvóty. Je to obrovský problém, kterým by se Evropa měla zabývat, protože v zemědělské politice je to stejné. Malé státy by měly tlačit na to, aby se našel takový mechanismus, který zabrání tomu, aby větší a silnější státy Evropské unie zneužívaly svého postavení a aby, když se dostanou do úzkých, problém řešily na úkor malých států.
Psali jsme:
Jak jako vojenský odborník vnímáte, že se má česká armáda podle našich představitelů podílet na ochraně našich hranic i vnějších hranic Schengenu v Maďarsku? Máme na to dostatečné kapacity?
Na rozdíl od některých jiných odborníků tvrdím, že policie musí být připravená, ale když má vyčerpány všechny své možnosti, lidské, věcné apod., musí ji armáda podpořit. To je zkrátka její role, možná, že se to některým vojákům nelíbí, ale je to podle zákona jeden z úkolů, které armáda musí plnit. Samozřejmě rozhodnutí Ministerstva obrany i generálního štábu armády by mělo být takové, aby úkoly, které armáda bude v budoucnu plnit, a upozorňuji, že je plnila už i v minulosti, neohrozilo činnost a přípravu bojového jádra armády, to jsou především vševojskové svazky, letectvo, protivzdušná obrana apod. K tomu si musí najít například organizační struktury, které si vybuduje a bude je na to primárně využívat. Mockrát jsem připomněl, že tohle je role aktivních záloh, které by měly výrazně zvýšit schopnosti armády a být připraveny právě pro podporu policie České republiky, například pro ochranu hranic apod. A druhý problém, který musí armáda řešit, je to, že nesmí žít v představě, že všechno se může používat jen v zahraničí. Musí být připravena budovat tzv. duální vojska, duální prostředky. Mezi ně patří průzkumné přehledové prostředky počínaje pozemními průzkumnými zařízeními i bezpilotními prostředky, které mohou pomáhat policii. Když je špatně, na bezpečnost České republiky musí přispívat všichni a armáda na to musí být připravena.
A pokud jde o pomoc při ochraně maďarské hranice, která je vnější hranicí Evropské unie?
Pokud se vláda rozhodne a Parlament to schválí, proč ne?
Jak podle vás ovlivní zapojení Ruska do válečného konfliktu v Sýrii boj proti Islámskému státu, když Rusko podporuje syrského diktátora Asada, který je ale pro západní státy zásadní překážkou většího nasazení vojenských sil?
Samozřejmě to může ovlivnit v negativním, ale možná dokonce i v pozitivním slova smyslu. Je potřeba najít vzájemné vztahy. Pokud bude dosaženo nějakého politického koncensu o budoucnosti Bašára Asada, může to urychlit vyřešení celého konfliktu. Jenže právě osoba tohoto diktátora je velkým otazníkem, o tom se budou muset dohodnout Rusko, Spojené státy a místní arabská komunita, která má také do toho co mluvit, ale bude to těžký oříšek. Ale pokud by se našlo takové řešení a spojily se síly jak koalice bojující proti Islámskému státu, tak ruské schopnosti podporovat současný Asadův režim s tím, že finální řešení by bylo akceptovatelné pro obě dvě strany, mohlo by to řešení konfliktu ve vztahu k Islámskému státu podpořit a urychlit.
Zpravodajské služby varovaly, že s vlnou migrantů přijdou do Evropy i islámští radikálové, jejichž cílem bude terorismus v Evropě. I vy jste na toto bezpečnostní riziko upozorňoval. Mnozí politici však tvrdili, že islámští radikálové mají dost peněz na to, aby se dostali do Evropy jiným způsobem. Nyní už Maďaři zachytili islámského radikála s několika pasy, který podněcoval k násilnostem při snaze o přechod v té době uzavřené maďarské hranice. Nepotvrzuje to, že do Evropy s touto vlnou migrace skutečně přicházejí lidé s nepřátelskými úmysly, byť to někdo zpochybňuje?
Na tom je vidět, jaké jsou rozdíly v názorech bezpečnostních odborníků a odborníků na terorismus. Já jsem vystupoval v pořadu Horizont, po mně tam mluvil odborník na terorismus, který se uvedl tím, že dvacet let pracoval ve složkách, které se specializovaly na analyzování a boj proti terorismu. A tvrdil, že nějaká migrace nemůže být cestou, jak dostat teroristy do Evropy. Myslím, že to jsou naprosto mylné názory. Samozřejmě, že sem nebudou pochodovat celé divize bojovníků Islámského státu. Ale stačí, aby se sem dostalo několik lidí, kteří budou školiteli a budou získávat radikalizované věřící, ochotné sáhnout ke zbraním a vraždit lidi kolem sebe. Budou jim dávat informace, pokyny a zároveň budou zajišťovat zbraně, munici, trhaviny apod. To je ten největší problém. Evropa před několika měsíci řešila otázku, jak zabránit tomu, aby se evropští džihádisté, kteří bojují na straně Islámského státu, dostali zpátky do Evropy. A pokud se budou vracet zpátky, aby byli internováni a nějakým způsobem eliminováni. Ale v téhle vlně se všichni z těch pětadvaceti tisíc Evropanů, kteří dnes bojují za Islámský stát a budou se chtít vrátit, se vrátí do Evropy absolutně nekontrolovaně. S tím musíme počítat, navíc představitelé Islámského státu, konkrétně terorista Ajmán Zavahrí před čtrnácti dny znovu vyzval islámské věřící: zabíjejte křižáky v jejich domovech. To je jasné, znamená to: zabíjejte křesťany v Evropě. A pak se objeví nějaký šílenec v Berlíně, který chce nožem někoho zavraždit, a není to první případ. Největší problém tedy vidím v tom, že ztrácíme přehled o tom, kdo do Evropy přichází. Bohužel nedovedu pochopit některé názory tzv. bezpečnostních expertů, kteří nechtějí vidět tendence, které existují a jsou evidentní. Vidím bezmocnost Evropy se rozhodnout, přitom všichni od počátku věděli, jak krize bude probíhat, to je přece přirozený, zákonitý vývoj. A teď se najednou probudí s tím, že máme chránit hranice a řešit problém na místě.
Co by tedy bylo potřeba dělat, aby se ty nejhorší scénáře nenaplnily?
Jestli chceme někam vrážet miliardy eur, tak nejlépe do uprchlických táborů na pomezí Turecka a Sýrie. Je potřeba pro ty lidi nalézt jednoduchou výrobu, třeba něčeho, co se bude používat na obnovu rozbitého území Sýrie. Když lidem dáte práci, má to smysl a budete zároveň podporovat rozvoj společnosti. My jen kupujeme vodu a potraviny, to je sice důležité, ale není to koncepční.
Filozof a geolog Václav Cílek prohlásil, že prvořadou povinností každého je nejdřív chránit své blízké a svůj domov, ale že my to neděláme ve jménu pomoci někomu jinému – vzdálenějšímu. Nepřenášíme problém s migrací na naše děti, které budou muset řešit důsledky toho, co my nejsme schopni nebo ochotni dnes zvládnout?
To máte pravdu. Kdyby soužití s islámem bylo bezproblémové, není o čem mluvit. Ale islám se z velké části radikalizuje. A naše děti bude velmi tížit to, že nechráníme křesťanskou komunitu, křesťanský kulturní prostor. Jasně to deklarovali Izraelci, izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že nebudou přijímat žádné velké množství utečenců ze Sýrie, protože by to narušilo homogenitu izraelské společnosti. To je přístup, který vychází z hlubokých zkušeností, které Izraelci mají. A my bychom měli být schopni analyzovat i tyto demografické problémy, vždyť teroristé, kteří prováděli v Evropě útoky, ať už šlo o Londýn, Paříž, Berlín, nepřicházeli většinou ze Středního východu, i když je odtud metodicky řídili, ale narodili se už v evropské společnosti, takže by měli teoreticky vnímat naše zásady soužití a neměli by sahat ke zbraním a teroru. Přesto to dělají. A tento obrovský jednorázový příliv uprchlíků převážné islámského vyznání do Evropy nebude mít za následek nic jiného než to, že řada těchto lidí, ne všichni, protože tady nenajdou ráj, jak si mysleli, se dostanou do těch slumů, vyloučených komunit, které jsou v řadě státu včetně Německa, a tam se začnou radikalizovat a v dalším a dalším pokolení začne ten problém možná víc a víc gradovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
