Pane Palečku, určitě jste zaregistroval debatu kolem státního vyznamenání, které v den státního svátku 28. října převzal z rukou prezidenta Miloše Zemana hokejista a majitel kladenského klubu Jaromír Jágr. Když shrnu námitky a rady oponentů: s tradičním číslem 68 na dresu symbolizujícím boj proti komunismu prý měl „Zemanovo“ vyznamenání s díky odmítnout, aby si zachoval charakter. Jak to vidíte vy?
Já si myslím, že to je v pořádku, že to vyznamenání dostal právem. A dostal to za to, co všechno pro český hokej udělal a stále dělá. A hlavně je to vzor a příklad pro ty ostatní, aby se mu snažili přiblížit.
Víte, já tam vidím lehkou paralelu s Karlem Gottem, o kterém jsme si po jeho smrti vyslechli a přečetli také leccos. A Jaromír Jágr to schytal hned dvakrát – za cestu do Číny a teď ještě za to vyznamenání…
No, víte, samozřejmě každý to vidí ze svého pohledu a má svůj názor, ale pokud jde o Karla Gotta, tak podle mě není co řešit a o čem pochybovat. Gott byl zkrátka persona a ikona a já si myslím, že on tu svoji práci miloval natolik, že pro ni udělal všechno, ale zároveň neudělal nic špatného. Nikomu neublížil a lidem spíše pomáhal, minimálně tím, že jim svými písničkami rozdával radost. A to není málo.
Fotogalerie: - Předávání státních vyznamenání
Pojďme se chvíli věnovat hokeji. Já jsem zde nedávno prezentoval rozhovor s Aloisem Hadamczikem, vaším trenérským kolegou v reprezentaci, který byl velmi kritický k některým lidem z hokejového svazu, ale například také k organizaci soutěží, a shrnul to všechno do jedné věty: Od počítače se hokej dělat nedá! Souhlasíte?
A hlavně se změnila doba. Dnešní generace včetně všech hokejistů tráví svůj volný čas u PC nebo u mobilního telefonu. A často se stává, že tomu dá přednost před pořádným tréninkem, což znamená prakticky konec v rozvoji toho hráče. Když je pro něj naopak ten hokej přednější, tak má napůl vyhráno.
Ale ty rodiny zbohatly a z pozice těch peněz se taky staví k tomu hokeji, takže chtějí mít v mnoha věcech velký vliv, což není dobré, protože poslední slovo by měl mít vždycky trenér. Navíc jsou často rodiče nesmírně sečtělí, protože všechna ta literatura o hokeji je dnes volně dostupná, takže se snaží vychovávat své dítě podle toho, co si přečetli – a nikoliv podle toho systému, který by měl fungovat pro všechny stejně.
Pane Palečku, co říkáte jako bývalý reprezentační trenér na současného kouče národního týmu Miloše Říhu. Vy ho jistě znáte z Pardubic, kde jste společně trénovali.
Tak samozřejmě s Milošem se známe velice dobře, já znám jeho způsob práce a jeho metody, které byly vždycky dobré a progresivní a měly úspěch.
Povahově je Miloš, řekněme, svéráz, který si vždycky jde tvrdě za svým cílem. Ne vždycky se to podaří, ale jak ho znám, je to poctivý trenér, který pro ten hokej udělá všechno a dá tomu všechno.
Je špatně, když politici nadávají novinářům ČT, např. z pořadu 168 hodin?
Jozef Golonka mi vyprávěl, proč Miloš Říha dostal hodinovou výpověď v Petrohradu. Protože postavil tvrdě do latě Ilju Kovalčuka – tehdy největší top hvězdu KHL – což by si nikdo jiný nedovolil...
Ano, tak to je přesně jeho naturel, jeho povaha, kdy on vám to zkrátka řekne tak, jak to je, a vždycky na rovinu. Někdo to nemá rád, ale pokud chcete mít úspěch, musíte si jít za svým.
Pane, Palečku už bezmála za dva týdny si připomeneme 30 let od pádu komunistického režimu a nástupu tzv. sametové revoluce a také svobody a demokracie. Vzpomenete si, kde jste byl 17. 11. 1989?
Anketa
Ale klíči jste evidentně nezvonil?
Ne, tak to opravdu ne.
Cítíte se dnes po těch 30 letech svobodný?
Ano, cítím se svobodně, úplně svobodně, a taky dobře. Vedu svá vnoučata úspěšně ke sportu a dá se říct, že mě to baví.
Jiří Holík, váš někdejší spoluhráč, řekl v červencovém rozhovoru, že když někdo řekne cokoliv proti té tzv. pražské kavárně, když má zkrátka jiný názor, tak je hned xenofob, rasista nebo populista. Jak to vnímáte vy?
Víte, já politiku opravdu detailně nesleduju, takže to si netroufám nějak komentovat. Pokud jde o tu demokracii – a my už jsme o tom vlastně mluvili – tak já ji sleduju ve sportu ve výchově těch nejmladších, a tam ta demokracie může opravdu škodit. Zkrátka a dobře, příliš mnoho demokracie v tom kolektivním sportu, jako je hokej, nepřináší úspěch a nepřináší výsledky. To například za éry komunismu prostě nebylo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
