„V Česku je vůle přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie, k lepší readmisní politice, k tomu, že budeme sdílet břímě migrace.“ Jak si vysvětlujete tuto větu českého prezidenta Petra Pavla, kterou sdělil italským novinářům nedávno v Římě?
Kdybych měla odpovědět na tuto otázku okamžitě po přečtení, tak to nebude publikovatelné. Ale po přiměřené relaxační pauze mohu říci jen to, že takto by se nikdy nevyjádřil člověk, kterému na vlastní zemi záleží.
Která italská města jsou uprchlictvím z Afriky nejvíce postižená a můžete trochu popsat život v nich?
V Itálii se vždy potýkala s následky nelegální migrace hlavně velká města, ale to už není dlouho podmínkou. Do větších měst se stahují hlavně skupiny, které mají co do činění s prodejem drog a další kriminální činností různého rázu jako jsou krádeže, fyzické napadání a znásilňování. Ano, protože ilegalita s sebou nese vždy negativní dopady.
Ve větších městech, kde se shlukuje vesměs muslimská komunita, rostou mimo jiné i nelegální modlitebny například v garážích či jiných prostorách k tomu neurčených. Tvoří se tam pak zóny s velkou koncentrací migrantů. Život Italů v těchto zónách se radikálně mění k horšímu, jak z hlediska bezpečnosti, tak z důvodu prudkého pádu tržní ceny jejich nemovitostí. Nejvíce je tato situace vidět například v Miláně.
Poslední dobou sleduji vývoj ve městě Monfalcone v provincii Furlansko-Julské Benátsko, kde je počet domorodců skoro menší než počet přistěhovalců. Třeba ve školách jsou děti přistěhovalců ve velké přesile. To s sebou nese obrovské následky. Muslimská komunita si diktuje podmínky, nerespektuje pravidla této země. V jídelnách nechtějí vepřové, kašlou na oslavy našich tradičních svátků, v poslední době jsme tam mohli vidět obrovskou účast v manifestacích proti Izraeli. Naštěstí se dostala k moci starostka za Ligu a od té mám opravdu mnoho informací. Je toho tolik, že by to bylo na zvláštní článek.
Fotogalerie: - Věčné město
Ještě bych chtěla upozornit na velký problém dětských gangů po celé Itálii, které tvoří vesměs mladiství z řad přistěhovalců včetně druhé generace, tedy těch, kteří se již narodili v Itálii. Dle televizních reportáží se ani necítí být Italy a páchají hromadnou trestnou činnost různého typu. Dle oficiálních statistik předstihla v roce 2022 kriminální činnost mladistvých přistěhovalců tu páchanou italskou mládeží. To je vzhledem k počtu obyvatel Itálie v této věkové skupině velice závažné!
Budete slavit Vánoce anebo se jich v Itálii kvůli multikulturní solidaritě vzdáte?
Nikdy se nevzdávám ničeho ve jménu multikulti! V Itálii jím těstoviny a v Česku knedlíky. Tím chci říci, že kdo se nachází na území Itálie, když zde mluvíme o Itálii, tak má ctít místní způsob života. To, jestli si někdo u sebe doma uvaří po svém anebo se sklání nad koberečkem je jen jeho věc. Ale je nemyslitelné požadovat, aby se celá země podřídila cizím způsobům života jakýchkoliv přistěhovalců. Je třeba se řídit zákony země, ve které žiji. Nikdo nikoho z přistěhovalců nenutí setrvat, když to není dle jejich gusta. Na závěr chci ještě podotknout, že to, co považuji za naprosto nehorázné a nebezpečné, je servilnost a hloupost rodáků, kteří velebí multikulti společnost za účelem zisku, kteří se angažují v různých spolcích a podílí se na dekadenci společnosti. To platí i pro Českou republiku. Za vším hledej peníze.
Jak moc je v Itálii silný odkaz skvělé novinářky Oriany Fallaci, která brojila proti uprchlíkům?
Oriana Fallaci je pro mě velmi důležitá osobnost, jejíž odkaz mě provází životem. Její odvaha a schopnost vidět daleko dopředu vývoj dění byly naprosto jedinečné. Mnoho lidí, nejenom v Itálii, má tuto osobnost v úctě a těží z jejích poznatků. Matteo Salvini ji také často cituje.
Její odkaz je důležitý pro všechny lidi, kterým záleží na zachování kultury vlastní země. Bylo mi ctí, že jsem mohla ve Florencii položit květy na její hrob. Jsem si jista, že jsem tím vyjádřila myšlenku mnoha lidí.
Jaké bylo vaše nedávné setkání s Matteem Salvinim, šéfem politické strany Liga?
Poslední setkání proběhlo na začátku měsíce na kongresu ve Florencii, kde vystoupilo mnoho evropských lídrů z evropské Strany identity a demokracie, včetně Tomia Okamury. Probíralo se mnoho témat rezonujících v tuto nelehkou dobu včetně podpory tradiční rodiny jako základu zdravé společnosti. Odsoudili jsme zvrácené ideologie včetně Green Dealu. Osobně jsem si s Matteem popřála k Vánocům a ve jménu zachování našich tradic jsem mu darovala ručně malovanou vánoční ozdobu s nápisem Praha. A mohu jen dodat, že mě velice potěšilo s jakou radostí tento můj malý symbolický dárek přijal.
Zkuste nám představit některé italské vánoční zvyky, které v Česku málo známe?
Tak na rozdíl od oslav v Česku je v Itálii nejdůležitější pětadvacátý prosinec, kdy se ráno rozbalí dárky a následuje vánoční oběd s rodinou. Kdežto čtyřiadvacátého se schází na večeři vesměs přátelé. Místo naší pletené vánočky mají v Itálii ve tvaru kopule Panettone anebo Panodoro. Dnes je seženete také s různými druhy krémů, s kandovaným ovocem a tak dále. Náš oblíbený je s pistáciovým krémem. Pak existují také některé oblastní výjimky, kde navíc dostávají i na svatou Lucii děti dárky.
Fotogalerie: - Procesí s Marií
Mikuláše Italové nemají, ale šestého ledna nosí v punčoše dárky dětem dobrá čarodějka, která v noci lítá na koštěti a říká se jí Befana. Zlobidla dostávají uhlí jako u nás. Dnes je to uhlí ale z cukru, jelikož to pravé je již velmi vzácná komodita. Pak je nutno dodat, že během adventu až do Nového roku je spousta církevních oslav jako mše, koncerty a další.
Magdalena Maxová ve své knize Teorie býka popisuje Italy. V jednom rozhovoru se vyjadřuje, že jsme pro Italy takoví: „Občas mám pocit, že si o Češích pořád myslí, že chodíme bosi a taháme povozy.“ Co vy na to?
Tuto knihu neznám a nevím jak dlouho a jak moc se autorka sžila s Italy a kde. Nicméně Itálie je obrovské specifikum s různými dialekty, různým prostředím a klimatem. Je to spojení různých národů a tradic, ale i myšlení. Všichni mají své kouzlo a přitom nám nepochopitelné jednání, dle toho, kde se nacházejí. Je to pestré a nikdy, nikdy nelze mluvit o tom, že by byli všichni stejní.
Setkala jsem se s lidmi napříč celou Itálií a to i v jejich prostředí. Dnes mohu naprosto jednoznačně prohlásit, že vzhledem ke své mentalitě a mým potřebám bych nemohla žít na jihu, ale někomu jinému to naopak vyhovuje. Ovšem na výlet bych klidně na jih jela. Setkala jsem se s lidmi, kteří neměli minimální pojem o zeměpisu a historii, včetně té jejich. Nicméně to neplatí jen v Itálii. Setkala jsem se s lidmi, kteří byli naopak velice sečtělí a měli velice dobré informace o životě za hranicemi. Jiní měli zase představu, že za hranicemi Itálie, někdy jen kraje, končí civilizace, ne-li svět. Ha, ha, ha. Jak říkám, co Ital, to velká originalita. Jisté je, že jsou jiní a ke stejnému výsledku i v rámci Itálie jdou jinou cestou.
Letos jsem byl v Římě, Neapoli a na Sicílii. Já mám – neuražte se prosím - pocit, že rádi žijí v bordelu a špíně jako krysy. Co vy na tohle?
No, ano. Bohužel ten binec, speciálně od Říma na jih, je velké specifikum méně fungující nebo někde i naprosto nefungující administrativy města, v níž vládne korupce. Normální, slušní lidé si ve špíně nelibují, ale jsou nuceni v tom prostředí žít. Je to podmíněno také přítomností různých kriminálních spolků, které zde nemusíme jmenovat. Jeden z důležitých prvků je také aktivita zelených, kteří odmítají výstavbu moderních termovalorizátorů na zpracování odpadu a skoro bych je zařadila mezi výše uvedené spolky. Zvyšující se nezaměstnanost směrem na jih a přítomnost lelkujících migrantů ve větší míře komunitnímu soucítění také nepomáhá.
Fotogalerie: - Hnízdo Parthenopejců
Co byste naopak Čechům popřála do dalšího roku?
Především bych popřála zdraví a s tím související zdravý rozum. Soudržnost a lásku k vlastní zemi. Zde žili naši předkové, kteří bojovali za to, abychom se měli lépe. Takže ještě úctu k našim předkům. Ptejme se na to, jakou budoucnost připravujeme našim dětem. Budou zde ještě vůbec doma? Opravdu bych všem přála to uvědomění a šťastnou volbu, od které se pak odvíjí vše ostatní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
padr
