Smrtka kosí koncem roku 2016 známé osobnosti. Jaké iluze, naděje a představy tento rok už vykosil ve svém průběhu? Ať už o lidech, nebo o politických představách...

Upřímně netuším, jestli letošní rok „něco vykosil“, ale obecně „se kosí“ každý rok a každý měsíc a každý týden a den. Z hlediska zesnuvších jednotlivců si nejsem jistá, jestli svět letos přišel o nějakou skutečně veledůležitou osobnost typu Gándhího nebo Einsteina, ale z hlediska reality mi letošek připadá velmi důležitý. Ať už si o něm totiž myslí kdokoli cokoli, pro mě prokázal, že demokracie ještě existuje. Nemusím nutně jásat nad brexitem nebo Trumpem, ale obecně konstatuji, že jsem měla „systém“ už za natolik „pevný v kramflecích“, že jsem byla přesvědčená, že si moc z rukou sebrat nenechá. Takže pro mě byl letošek stvrzením, že demokracie stále ještě žije. A teď, „děj se vůle lidu“. Kostky jsou vrženy a spousta „demokratů“ a sociálních inženýrů, kteří by nejradši rychle „vyměnili lid“, z toho má kopřivku. Uvidíme, co z toho všeho vzejde, žádnou procházku růžovým sadem ale neočekávám.

Rok 2017 bude volební. Když bychom si představili jakýsi tiket v sázkové kanceláři a na něm bychom mohli tipovat výsledek: Rakousko – parlamentní volby, Francie – prezidentské volby, Itálie – parlamentní volby... případně další volby... Stálo by za to tipovat? A co je možná důležitější – mohou volby v Německu a ve Francii skutečně zničit EU tak, jak ji známe?