Jaký názor máte na současnou vládní krizi? Jde o boj mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem?
Není to souboj Sobotka versus Andrej Babiš, jak se dnes snaží namluvit lidem, protože to byla jejich společná vláda, hlasovali jako jeden muž o inkluzi, o elektronické evidenci tržeb, o kontrolních hlášeních, o tisíci regulacích a buzeracích. Vláda, která tady skoro čtyři roky vládla, byla jejich společná. To je nutné zdůraznit. A svítili jim k tomu lidovci, při ekologických a evropských věcech i TOP 09, která často pomáhala schvalovat tyto zákony, proti kterým dost zásadně protestuji. Taková je situace. Vztahy v koalici byly asi napjaté, což je zřejmě normální, když jsou ve vládě dvě strany, z nichž jedna se zmenšovala a druhá rostla, což s sebou nese určité tenze. A protože se blíží volby, pan Sobotka nečekaně vzal věc do rukou a odstartoval volební souboj o čtyři měsíce dřív, než všichni čekali.
Myslíte si, že to bylo skutečně tak nečekané? Vztahy mezi ANO a ČSSD se vyhrocovaly už delší dobu s tím, jak přibývalo různých kauz ministra financí Andreje Babiše, a vyvrcholilo to usnesením Poslanecké sněmovny, která vyzvala premiéra Bohuslava Sobotku, aby konal, pokud Andrej Babiš uspokojivě nevysvětlí okolnosti svého podnikání. Premiér tedy konal, i když trochu překvapivě přišel nejprve s demisí celé vlády.
Myslím, že k této věci by došlo tak jako tak a je jedno, pod jakou záminkou. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se rozhodl odstartovat volební kampaň a boj o svůj úspěch o něco dřív, než většina lidí čekala. Podle mého názoru by bylo ideální, kdyby byly co nejdříve předčasné volby, protože tyto věci se mají řešit volbami, nikoli „Majdanem“ nebo nekonečnou čtyřměsíční krizí, to nám nic dobrého nepřinese a poškodí to pověst České republiky. Čím větší bezvládí a chaos tady bude, tím víc bude republika oslabovat.
Volby by vládní krizi vyřešily asi nejčistším způsobem, ale je otázka, jestli to má smysl, když už jsou řádné volby vyhlášeny na říjen. Dřívější termín by komplikovaly prázdniny, což není nejvhodnější doba na volební kampaň, protože lidé jsou na dovolených. A před prázdninami by se už předčasné volby nedaly stihnout.
Myslím, že předčasné volby nebudou. Ale jde o to, že se tady bude čtyři měsíce něco patlat. I kdyby dovládla tato vláda, nebo ještě vznikla nová, bude to v naprosté agónii, předvolební kampani a útocích, takže to nic dobrého nepřinese. Vždycky je lepší místo chaosu obrátit se k voličům.
Jak hodnotíte roli prezidenta Miloše Zemana v současné kauze? Považujete jeho odmítání a zdržování odvolání Andreje Babiše za legitimní přístup hlavy státu, nebo je to pokus nerespektovat Ústavu, která říká, že prezident má odvolat ministra na návrh předsedy vlády?
Myslím, že prezident během té krize výrazně ztratil, protože i lidé, kteří ho podporovali, i když ve smyslu menšího zla proti jeho protikandidátům, tak soudí, že prezident roli svorníku a prezidenta navenek příliš nezvládl a kvůli tomu utrpí velké ztráty.
Je to i váš případ? Celá vaše rodina, váš otec, exprezident Václav Klaus, vaše matka Livia Klausová, ale i vy sám osobně jste podpořili Miloše Zemana v přímé prezidentské volbě.
To není žádná pravda. Já jsem akorát protestoval proti nedemokratické atmosféře v té době, takové zglajchšaltované mediální hysterii, podporu Miloši Zemanovi jsem nevyslovil.
Vystupovali jste ostře proti tehdejšímu Zemanovu protikandidátovi ve druhém kole Karlu Schwarzenbergovi. Nepodpořili jste tím, byť nepřímo, výrazně jeho protikandidáta?
To spíš živily noviny. Mediální fronta si myslela, že to bude populární, když na mě zaútočí, tak to rozebírala zleva zprava. Teď nemá smysl se k tomu vracet.
Mne jen zajímá, jestli toho nelitujete, že jste se tehdy do boje o Hrad nějak zapojil, a zda byste Miloše Zemana dnes podpořil, když už víte, jak jako prezident jedná?
To je předčasná otázka. Počkám si, kdo bude kandidovat. A pevně doufám, že Občanská demokratická strana postaví vlastního kandidáta, kterého budu radostně volit.
Z těch, kteří už kandidaturu oznámili, byste si nikoho nevybral?
V minulých volbách jsem volil menší zlo v mých očích, ale podle kandidátů, které tam dnes vidím, bych v současné chvíli k volbám nešel. Ale doufám, že se ještě nějací objeví.
Zatím se nezdá, že by se situace na politické scéně brzy vyřešila, protože není jisté, zda prezident skutečně Andreje Babiše z vlády odvolá po svém návratu z Číny. Co nás tedy podle vás čeká?
Když se občané chtějí zbavit někoho z politiků, v demokracii se to dělá tím způsobem, že musíte podpořit ve volbách někoho jiného. Kritizování ostatních k ničemu nevede, noviny to sice zajímá, vyvolává to emoce, ale když chcete skutečně něco změnit, musíte dát mandát někomu jinému a podpořit ho pozitivní volbou. To tady nevidím. Všechny politické strany ukazují na někoho prstíčkem, kritizují ho, ale samy by si měly výrazně říci o podporu voličům. To jsem zatím nezaznamenal. Ukazovat na někoho, že je zlosyn, podle mne není politický program, na kterém se dá dlouhodobě stavět.
Co by podle vás situaci dnes vyřešilo? Zdá se, že Andrej Babiš už se smířil s tím, že bude muset odejít z vlády, ale zatím se nedaří shodnout se na jeho nástupci ve funkci ministra financí.
To jsou jejich starosti. Já kritizuji tuto vládu jako celek, to, jak vládne, jaké regulace přinesla České republice, jak poklonkuje Bruselu, jak akceptovala migrační kvóty a další věci. Ať si to tam došmrdlají do konce, nebo ne, to není věc, kterou bych měl řešit. Z mého pohledu prezident měl asi konat dle Ústavy, vládě by měla být vyslovena nedůvěra, pak by prostě něco nastalo a směřovali bychom k předčasným volbám. To by asi bylo normální. Čím déle bude trvat ten mezistav, že půlka lidí je v nějaké demisi a půlka není, tak to nic dobrého nenese. Ale do řádných voleb je krátká doba, ještě je v tom léto, tak to budeme muset nějak vydržet.
Minulý týden Poslanecká sněmovna jednala na návrh ODS a TOP 09 o zneužívání médií a institucí Andrejem Babišem. Mnozí vaši straničtí kolegové, ale i například bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová označila Andreje Babiše za nebezpečí pro demokratický systém. Vnímáte ho také tak?
Já bych se věnoval věcným záležitostem. Samozřejmě, jestli někdo ovlivňuje policejní kauzy, je to skandál, to se má vyšetřit a orgány mají konat. Ty ostatní věci, co kdo řekl nebo neřekl, nemá smysl komentovat. Pokud jde o ovlivňování médií, upřímně – nikde na světě si nedovedu představit, že když budete vlastnit noviny, budete po svých novinářích chtít, aby o vás psali hnusně a o vašich nepřátelích pěkně. To nikde na světě není. Babišovi se vrací, že přísahal, že nic neovlivňuje, že v té době lhal. Každé české noviny někomu patří a třeba v Hospodářských novinách také nepíší špatně o Bakalovi. Je to logické, že vlastníci mají v novinách vliv. Těžko to bude jinak, i kdyby se všichni zaklínali kdoví čím.
Tady tolik nešlo o to, jestli jeho noviny o něm psaly hezky nebo hnusně, ale hlavně o to, že zneužíval svá média k politickému boji proti svým politickým soupeřům. To není nenormální?
Jasně, ale to v jádru dělají každé noviny. Vždycky mají nějaké zájmy, někoho očerňují, třeba očerňují mne. Člověk se nad to musí povznést a informovat veřejnost pozitivně.
Vy jste v ODS expertem na školství. V minulých dnech podala demisi ministryně školství Kateřina Valachová, jejíž práci jste dlouhodobě kritizoval. Uvítal jste to?
Uvítal není přesné slovo. Paní Valachová se nikdy neměla ministryní školství stát, případně měla dávno rezignovat kvůli svým výsledkům, kvůli směru, který českému školství vtiskla. Školy už tady nejsou primárně kvůli vzdělávání, ale jsou to jakási socializační centra. Hlavní ze všeho je společné vzdělávání, zostřená inkluze, pamlsková vyhláška, kariérní řády, rozvrat financování regionálního školství, to všechno jsou věci, kvůli kterým měla dávno rezignovat. A to, že utekla pod nějakou záminkou kriminálních podezření na ministerstvu školství, z toho vyšla dost lacino, protože chudáci učitelé budou muset v jejím díle další roky žít. Teď už stejně vláda jen dožívala, takže už není žádný rozdíl, jestli rezignovala teď, nebo by se čekalo do voleb. Proto slovo uvítal není na místě, je to jen o chvíli dřív.
Ministryně školství Kateřina Valachová dokonce za to, že rezignovala, byla ještě pochválena. Ale nenesla jako ministryně politickou odpovědnost za svoji náměstkyni Simonu Kratochvílovou, kterou si navíc sama na ministerstvo přivedla? Před časem podobně rezignoval tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, když se objevila podezření v souvislosti s jeho náměstkem.
Já nejsem z těch, kteří berou politiku jako kriminální případ, abych zkoumal, jestli náměstkyně byla její kamarádka, nebo ne, jak se teď říká. To je mi úplně jedno. Já neposlouchám odposlechy, ať je to paní Nečasová nebo Lucifer, Azrael ze Šmoulů, Trautenberk nebo Babiš, protože o tom by politika být neměla. Měla by být o řešení problémů lidí, případně nechat ty firmy a lidi být. A to poslední, co bychom měli řešit v případě Valachové, je, jestli tam měla kamarádku a jestli ji sebrala policie. To bych jí vyčítal nejméně ze všeho. Upřímně – dotace rovná se zlodějina, velké dotace rovná se velká zlodějina, složité dotace rovná se vznik složitých zločineckých struktur. Dotace jsou peníze sebrané lidem, které se nějakým způsobem přerozdělují, čím budou dotace nižší a jednodušší, tím méně bude takovýchto kriminálních věcí. Jinak na tom není nic překvapivého, policie by mohla jít na všechna ministerstva, kde se přehazují vidlemi stamilionové dotace. Logicky ten, kdo o tom rozhoduje, je pod obrovským tlakem, těžko z toho může něco dobrého vzejít.
Vy budete ve sněmovních volbách kandidovat na pražské kandidátce ODS. Na co se chcete konkrétně zaměřit? Nezabýváte se jen problematickou školství, ale i evropskými tématy, jste například velkým kritikem fungování Evropské unie.
Samozřejmě budu držet basu, protože jsem součástí týmu. ODS má několik velkých témat, například jedním z nich je zahraniční politika, tlak na to, že Evropská unie se musí změnit, aby přežila, odmítáme euro, odmítáme uprchlické kvóty. Druhá je útok na byrokracii, na regulování, kontrolování živnostníků a pracovitých lidí a ztěžování jejich života, třetím je školství, tam logicky bude hodně moje místo, protože jsem tam léta působil, takže se o to budu opírat.
Nedávno jste založil Centrum pro občanské svobody, v jehož sídle nyní sedíme. Jaký má Centrum smysl a co si od jeho založení slibujete?
Je to pro mne jakési zázemí, stejně už jsem měl okolo sebe lidi, kteří mi pomáhali v mých aktivitách, teď jsem je mohl zaměstnat. Centrum si klade za cíl upozorňovat na případy, kdy stát nějakým způsobem útočí na občana, ať už je to odebírání dětí z biologických rodin, nebo šikana lidí, kteří žijí v národních parcích, takže se snažíme dostat tato témata do společnosti. Trochu se nám to daří, ale jsme malé a chudé centrum, snažíme se pracovat moderními metodami, ne jen vypisovat tiskové zprávy. Chceme dostat věci k lidem, zatím se nám to daří. Uvidíme, jak to bude dál, protože žijeme výlučně z darů českých subjektů. Když budou mít ti lidé pocit, že se mají tyto věci hájit, tak nás budou podporovat.
Hodláte v této práci pokračovat, i když se stanete poslancem?
Rád bych to udržel.
Vy jste se rozhodl naplno věnovat politice. Už se o vás občas hovoří jako o možném příštím předsedovi ODS, mnoho lidí s vámi spojuje vizi budoucí ODS. Máte tuto ambici?
Já se snažím veřejným věcem věnovat naplno. Píšu, jezdím za lidmi, jezdím tramvají a metrem, abych nemusel čtrnáct dní před volbami dohánět styk s občany někde u stánků. Sebevědomí a jasné názory mi nikdy moc nechyběly, ale beru to, jak to přijde. Stejně jako když říká fotbalový trenér, že jde od zápasu k zápasu, já také o těchto věcech nepřemýšlím, protože tyto věci rozhodnou volby. Když v Praze udělá ODS výborný výsledek a jinde v republice to bude mizerné, logicky vznikne větší tlak, abych výrazněji promlouval do celostátní politiky; když to bude přesně naopak, tak to bude přesně naopak i v tom důsledku a ukáže se, že moje místo je spíš v publicistice nebo někde jinde. Chystám se pracovat a uvidím výsledek. Podle toho se svět bude vyvíjet dál.
A jak na vás lidé v metru a tramvaji reagují?
Pokaždé se mi stane, že někdo přijde a řekne, že čte mé komentáře. Nebo přijde žena a řekne, že je paní učitelka, a přidá něco pozitivního. Je to takový nabíjející prvek. Nakonec nejsem v žádné funkci, tak lidé nemají důvod mě za něco kritizovat.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
