Pavel Růžička je rovněž místopředsedou poslaneckého výboru pro obranu, jak si však redakci posteskl, výbor se neschází: „Momentálně neřešíme nic, protože nám do jednání výboru skočila neplánovaná schůze Poslanecké sněmovny. Výbor jsme neměli měsíc a půl, ale čekáme na stanovisko právní kanceláře, která by měla říci, jaký bude další postup s nákupem bojových vozidel pěchoty. To je nyní nejdůležitější, co řešíme,“ uvedl s tím, že ministryně obrany Jana Černochová nechala vypracovat právní analýzu jak postupovat. Nákup bojových vozidel pěchoty, tedy BVP, je složitý. Je třeba zjistit, zda je možné nákup vůbec vysoutěžit kvůli složitosti komodity. Pokud bude zadáno výběrové řízení, lze ho zrušit a za jakých podmínek, případně lze zakázku v takovém případě zadat přímo firmě? „Bude třeba rozhodnout, co se s nákupem stane a čeká na to i Armáda České republiky,“ popsal Růžička.
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?Anketa
Na otázku, zda se za poslední měsíce válečného konfliktu na Ukrajině změnil přístup politiků k nutnosti lepšího vybavení české armády, odvětil, že neví. „To přesně nevím, protože ministryně nepředložila do výboru nic nového. Zatím běží ty věci, které se dělali za Metnara (Lubomír Metnar, ANO, ministr obrany v době vlády Andreje Babiše, pozn. red.) a nyní ministryně avizovala, že dojde k nákupu transportérů Pandur, Titus a Tater, ale na to všechno byly za nás připraveny rámcové smlouvy. Ona využívá, co se udělalo za naší vlády, s ničím novým nepřišla,“ řekl Pavel Růžička.
Místopředseda: Výbor pro obranu by měl být v době války nejaktivnější
Další zasedání výboru pro obranu mělo být dnes – v úterý, avšak opět se koná jednání Sněmovny. „Koaliční vláda úmyslně nabourává práci výboru tím, že na výborové týdny dává svoje zasedání Sněmovny a své programy, což je špatně,“ vysvětlil poslanec. Odpovědět proto nemohl ani na další dotaz, tedy co ještě může ve smyslu vojenského vybavení a zbraní Česká republika Ukrajině poskytnout? „Zase mi dáváte otázku, na kterou jsem se chtěl zeptat na výboru, a ještě jsme neměli šanci. My víme ze sdělovacích prostředků, co Ministerstvo obrany poslalo na Ukrajinu, ale nevíme to do detailu. Bohužel ani druhý výbor nebude, takže nevíme vůbec nic. Jsou to otázky, na které bych se rád zeptal: Co jsme poslali? V jakém množství? Kdo to převzal? Jak to bylo rozděleno? A důležitá otázka, co ještě Ukrajině můžeme nabídnout? My jako opoziční poslanci to nevíme, ale nevědí to ani poslanci koaliční,“ upozornil místopředseda výboru.
Fotogalerie: - Prvomájový Střelecký ostrov
„Na jednání výborů dávají úmyslně nesmyslné schůze. Jestli je to z hlouposti nebo účelové, nevím, možná je to tak 50 na 50,“ podotkl. „Domníval jsem se, že v této době, kdy máme v Evropě válku, bude výbor pro obranu jedním z nejaktivnějších, ale my ani nemáme šanci se svolat. Stále to nevychází. Myslel jsem si, že výbor bude aktivnější, ale koalice svolává Poslaneckou sněmovnu. Jsou důležité věci a otázky, o nichž by měl být výbor informován prioritně, a kdyby ještě stále byla jeho předsedkyní současná ministryně Černochová, už by tady neskutečným způsobem křičela, že se něco takového děje,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz. Obává se proto, že mohou i další termíny výboru kolidovat s jednáním Sněmovny, a tím bude jeho práce omezena.
Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 1.5. 2022)Anketa
Válka bude dlouhá
Zároveň Růžička nechce jakkoliv snižovat význam pomoci Ukrajině. „Pevně věřím, že ministryně obrany ví, co přesně dělá a jakou pomoc v oblasti materiálu nabízí. Ale zase nemám nic konkrétního. Nemám data o vojenském materiálu. Je ale dobře, že Česká republika je solidární a pomáhá,“ poznamenal. Poslanec nechtěl srovnávat ani pomoc ostatních států Evropské unie, podle něj má každý stát svoji vládu, parlament a přistupuje ke konfliktu každý suverénně podle svého svědomí a vědomí. „Nikoho neodsuzuji, ale ani nevyzdvihuji, když někdo poslal hodně. Každý stát ví, co si může dovolit. Z hlediska zahraniční politiky Rusko odizolovat na dalších padesát let nedokážeme. Německo a Rakousko nějak balancují a možná myslí dopředu,“ řekl.
Psali jsme:
Platí to i pro Českou republiku – tedy že v tomto ohledu myslí dopředu? „Když pominu velkohubá prohlášení, tak snad myslí dopředu. Z historického pohledu – když jsem inženýr, tak jeden centimetr je deset milimetrů, ale pro historika je to jiné. Když se on na jednu událost podívá, může ji vyložit dvaceti způsoby, nemluvě o tom, že to může učinit i takovým způsobem, který je mu nejbližší a který chce prezentovat. Proto jsou pro mě různá vyjádření jako historika Žáčka (Pavel, historik a poslanec ODS, pozn. red.) v uvozovkách nevypovídající. A i pohled na Ukrajinu se snažím vnímat selským rozumem a inženýrským pohledem než fabulací,“ tvrdí poslanec hnutí ANO.
A co tedy tímto pohledem vidí? „Vidím to, o čem jsem mluvil už minule, že válka bude dlouhá. Vidíte, že ani Rusové nechtějí zbytečně krvácet, takže to bude dlouhý boj, kdo bude mít silnější nervy. Ukrajina vidí nějaký úspěch, nehrnou se do nějakého mírového jednání a jsou si jistí, že Rusy z Ukrajiny vyženou. Je otázka, za kolik stovek tisíců nebo desetitisíců mrtvých. To musí vědět prezident Zelenskyj, co je únosná mez,“ shrnul.
Růžička: Velké Rusko nelze odizolovat
O tom, že by Rusko chtělo pokračovat dále do Evropy, nemá prý sebemenší indicii. „Ani podobné zpravodajské informace, které máme k dispozici, se neobjevovaly. Jde o takové strašení, aby lidé v České republice měli pochopení pro to, co se tam v současné době děje. A zaznělo také od vojenských odborníků, jako je generál Jiří Šedivý nebo Andor Šándor, že předpoklad napadení členského státu Severoatlantické aliance Ruskem je nula, nula nic. To nikdo nepředpokládá. Rusové jsou si dobře vědomi síly NATO a i oni se vojensky i lidsky na Ukrajině docela vyčerpali, takže zraněné zvíře se spíše stáhne, než by vyrazilo bojovat,“ zauvažoval Pavel Růžička.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že i tato válka – stejně jako všechny ostatní – skončí smlouvou. Poslanec hnutí ANO si myslí, že válka bude muset skončit mírovou smlouvu. „Nedovedu si představit, jakým jiným způsobem by měl konflikt skončit. Říkal jsem už na jeho začátku, že podle mne je na prvním místě diplomacie a mírové jednání a druhá věc je řinčení zbraní, konflikt a umírání lidí. Nějakou domluvou musí konflikt skončit. Nedovedu si také představit, že se bude válčit dalších dvacet let nebo nastane něco podobného jako v Izraeli a Palestině, že se to bude odehrávat bez vyhlášení a ukončení války. Konec válčení a nějaká dohoda o míru by byla dobrá, ať už pod záštitou OSN nebo modrých přileb (mírové síly Organizace spojených národů, pozn. red.), aby neumírali lidé,“ řekl.
Ukončení konfliktu je podle něj třeba co nejdříve, stejně jako dostat Ukrajinu do normálu, aby se mohla rozvíjet, opravila infrastrukturu a domy, aby se lidé mohli vrátit a nastěhovat domů. A pak bude na řadě navrátit se pomalu k obchodu i s Ruskem. „I po druhé světové válce muselo být Německo přijato a dělali stejná zvěrstva. Během let se i Česko s Německem muselo domluvit. Já žiji na bývalém území Sudet a dnes jsou vztahy s Německem velice korektní. Myslím, že obdobně tomu má být také s Ruskem. Tak obrovskou zemi neodizolujeme a samozřejmě se bude muset podat i pomocná ruka, jestli budeme chtít mít korektní vztahy. A i Rusko to nějakým způsobem ocení,“ dodal Pavel Růžička.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
