Prezident Miloš Zeman čelí palbě kritiky kvůli svému dlouhodobě vstřícnému postoji vůči Ruské federaci a jejímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Proč tomu tak je?
Samozřejmě všichni víme, že prezident Miloš Zeman měl vstřícný postoj vůči Rusku. Celkem mu rozumím. Rusko se začalo obchodně přibližovat Evropě, otevřelo se obecně Západu. Zeman rozhodně nebyl sám, kdo podporoval vzájemnou ekonomickou spolupráci. Jenom připomínám, že to byla německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří ještě v červnu 2021 volali po dialogu s Ruskem. Putin se stal docela mocným až klíčovým hráčem pro řešení konfliktů na Blízkém východě.
A Česká republika, potažmo Europa, je závislá na ropě a zemním plynu z Ruska. V létě byla Praha a větší města zahlceny ruskými turisty a v neposlední řadě se rozvíjel i vzájemný kontakt našich občanů s Ruskem. Vzpomínám si, že zhruba do roku 2010 nebyly slyšet z médií žádné hanlivé výrazy či urážky vůči ruskému národu. Někdy kolem toho roku se to změnilo. Historie, zejména historie osvobození České republiky, se začala prezentovat jinak. Rusko se pomalu dostávalo na stranu našeho nepřítele.
Po válce na Ukrajině se kritika ještě prohloubila, přestože ji prezident odsoudil. Je to oprávněné?
Ne, není to oprávněné. Ale myslím si, že kritika pana prezidenta je pořád pro určitou skupinu našich občanů na pořadu dne. To, že Putin začal válku s Ukrajinou, vmetli tito kritici Zemanovi do tváře, jako by na tom měl svůj díl viny, ale tak to není. Putinovi, ani nikomu jinému, do hlavy nevidíme.
Co podle vás chtěl válkou na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin dokázat?
Co chtěl dokázat, nedokážu zodpovědně říct. Můžu se jenom domnívat, že chtěl území, na kterém žijí rusky hovořící obyvatelé, připojit k Rusku. Může, ale nemusí to být pravda. Jiná věc je mocenský zájem a získání strategicky důležitých míst. Historie nám jasně ukazuje, že válečné konflikty byly vždy zažehnuty z touhy po moci, vlivu, území, majetku... Na svobodu obyčejných lidí se myslelo až v poslední řadě.
Fotogalerie: - Klaus v Lékařském domě
Účastnil jste se Pražského povstání. Když vidíte záběry z války na Ukrajině, je dnešní konflikt drsnější třeba v zabíjení civilistů a bombardování nemocnic anebo se to takto nedá posuzovat?
Nedá se to posuzovat. Především v roce 1945 nevysílaly televizní kanály hrůzy války čtyřiadvacet hodin denně. Je jiná doba, strašně vyhrocené emoce. Připomínám, že srdce žalem pukalo matkám při smrti jejich dětí ve válečných konfliktech i v bývalé Jugoslávii, Sýrii, Libyi, Afghánistánu, Iráku, a tak dále. Není větší či menší bolest nad smrtí milovaného člověka. Válka je strašné zlo.
Ing. Miloš Zeman
Víte, za druhé světové války jsem znal německou rodinu. Kamarádil jsem se dvěma syny z té rodiny, co narukovali na vojnu do německé armády. Padli, zůstali v ponorce na dně moře. Kluci o pár roků starší než já, ještě neznalí světa. Viděl jsem ten obrovský smutek v očích jejich matky, Němky, která si válku vůbec nepřála. A tak to je i teď. Většina lidí válku nechce, ať už na straně agresora či obránce. Nechtějí zažívat tu hrůzu. Ale pak je tady někdo a něco, proč jdou bojovat. Emoce, euforie, bolest, smutek, bída. Po druhé světové válce zvítězili ve volbách komunisti. Ne proto, že by jich bylo tolik, ale proto, že lidi byli zbídačení, hladoví, neštastní a komunisté jim dali naději, jiskru do života, že bude líp. A já se ptám, co bude po týhle válce, pokud co nejdřív neskončí?
Prezident Zeman se rozhodl Řád Bílého lva udělit ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Má to tak být?
Ano, má na to plné právo. To rozhodnutí je jenom jeho. Já mít takové právo, neudělal bych to. Zelenský žádá zbraně, ale ty zbraně zabíjejí lidi. Stojí to denně spoustu životů a utrpení. A nakonec si Ukrajina stejně musí sednout ke stolu a vyjednat podmínky pro život vedle Ruska, to je realita. Ale v té realitě uvidíme i ty zbytečně mrtvé děti, bídu, neštěstí a nekonečný smutek.
Řada vyznamenaných, s nimiž jste seděl ve Vladislavském sále, byla médii také kritizována, že ke státním vyznamenáním ještě nedorostli. Třeba herečka Jiřina Bohdalová s tím, že je to jenom herečka a byla protežována i v normalizačním období. Jak to vnímáte?
Je jedno, jaký byl režim. Bohdalová odváděla skvělou práci tehdy i teď. Za to je odměněná. Za svou práci, ne za politické názory. Státní vyznamenání jí právem patří.
Jste členem Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Ten se začal po kritice ohledně neodhlasované podpory jednoho prezidentského kandidáta a způsobů zacházení s financemi drobit. Vzniklo vícero vedlejších organizací. Dnes se prý ČSBS může ocitnout ve finančních potížích...
Český svaz bojovníků za svobodu má dlouholetou historii, vázanou na druhou světovou válku. Pečuje o hroby a pietní místa padlých, udržuje na ně vzpomínky. Jak jsem již vzpomínal, dnes není žádoucí připomínat vítězství a množství padlých obětí tehdejšího Sovětského svazu. Samozřejmě vznikají rozkoly, nejsou finance, malé chyby a případné nedostatky se nafouknou. Někteří věří, že to jde dělat jinak, lépe a zakládají nové spolky. Pokud budou udržovat pravdivou historii, fandím jim. Jak se říká, něco končí, něco začíná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
