Evropská komise ukončila konzultace na téma omezení plateb v hotovosti a v příštím roce by měla zveřejnit posouzení dopadů a zavedení následných kroků. Co si myslíte o tomto záměru omezit hotovostní platby na úrovni Evropské unie, když v rámci většiny členských zemí podobná opatření už platí?
Není to nejšťastnější záměr, sám považuji hotovost za jeden z legitimních nástrojů, jak používat peníze. A tady stát coby monopolní emitent peněz prostřednictvím centrální banky zneužívá své dominantní postavení a rozhodl se, že svým spotřebitelům odepře jednu z forem peněz. Navzdory tomu, že v některých zemích lidé stále upřednostňují hotovost, tak se stát rozhodne, že jim ji zakáže. To se mi nelíbí. Kdyby byla možná měnová konkurence, soukromá emise, tak ten, kdo by peníze poskytoval, by si to nedovolil a nenutil by lidi k používání jen některé formy peněz. Existují sice země, kde je hotovost využívaná už jen v menší míře, ale k tomu dospěli spotřebitelé vlastním rozhodnutím. A to je úplně něco jiného, než když jim to někdo zakáže.
Tou zemí s bezhotovostní ekonomikou myslíte Švédsko, kde frčí přiléhavý slogan „Hotovost potřebuje jen tvá babička a bankovní lupiči“?
Ano, jsou tím známé především severské země. Jejich obyvatelé mají o hodně větší důvěru v instituce a ruku v ruce s tím i důvěru používat elektronické peníze v mnohem větší míře než hotovost. Proto tam velká část ekonomiky už funguje bez hotovosti. Ale hotovost je pro lidi stále pojistkou před zlovůlí státní moci, a tedy i před tím, co s penězi dělají centrální banky.
Co toto Evropskou komisí chystané opatření může pro občany Evropské unie znamenat?
Snižuje jim to míru svobody používat peníze tak, jak by sami chtěli. Stát je bude nutit víc k elektronickým penězům. Samozřejmě, že elektronické peníze mají své výhody, z hlediska některých transakčních nákladů je snazší platit elektronicky než v hotovosti, ale mají i své nevýhody v tom, že najednou musíte někomu důvěřovat. A sice v tom, že za sebou zanecháváte elektronickou stopu, což znamená, že je třeba si uvědomit, že vždy, když někde něco platíte kartou, tak vlastně jako byste se při nákupu identifikoval občanským průkazem. A i když lidé obvykle nedělají zlé věci, tak si nemyslím, že by byli rádi, kdyby ukazovali svůj občanský průkaz při každém nákupu a k těmto údajům se mohl někdo dostat.
Druhá věc je ta, že hotovost jsou skutečné peníze, zatímco peníze na účtu v bance jsou jen pohledávkou vůči té bance, a to je zásadní rozdíl. Navíc hotovost má vyšší míru spolehlivosti v případě, že se bankovní systém opět dostane do problémů, než peníze v bance. Protože banka může zkrachovat, nebo stát může vyhlásit bankovní prázdniny, nebo se může stát cokoli jiného. Takže mezi hotovostí a penězi v bance vidím rozdíl i jako v druhu peněz. Když centrální banky nebo státy budou tento druhý druh peněz zakazovat, tak budou lidi nutit do rizikovější formy peněz.
V čem omezení nebo zrušení hotovostních plateb poslouží státu?
Z makroekonomického pohledu vnímám dvě základní motivace státu. Ta první souvisí s poslední krizí, kdy státy zjistily, že to nemají pod kontrolou, že bankovní systém, který dlouhodobě chrání, je do té míry prorostlý a nezdravý, že v případě, kdy přijde recese nebo hospodářské zpomalení, tak bankovní systém kolabuje. Centrální banky použily už všechny možné nástroje k záchraně bankovního systému a zjistily, že když se úroky dostanou dostatečně nízko k nule, tak těch nástrojů už moc nemají a musí jít do tzv. záporných úroků. To znamená, že banky už musely za své zůstatky platit centrální bance nějaký negativní úrok. Ve zprávě Mezinárodního měnového fondu o efektivitě negativních úroků, která vyšla minulý týden, se píše, že negativní úroky fungují, dokud nedosáhnou 75 až 200 bazických bodů, to znamená přibližně mínus jedno až dvě procenta. Pak přestanou fungovat, neboť banky, domácnosti i firmy si peníze začínají vybírat v hotovosti, aby se bránily tomu, že musí platit za to, že si drží peníze na účtu. A v této zprávě je dokonce uvedeno, že zákaz vydávání bankovek vyšší hodnoty a omezování používání hotovosti vede k vyšší účinnosti těchto negativních úroků. Takže to vnímám v kontextu chystání se na další krizi, aby centrální banky měly tvrdší kontrolu nad lidmi. Tedy aby lidé, podniky a banky nemohli utíkat k hotovosti a bránit se opatřením centrálních bank, která spočívají v tom, že si banky berou kupní sílu z jejich peněz, aby je motivovaly víc utrácet. To je ten důvod.
A druhý důvod je samozřejmě fiskální, pokus omezit používání hotovosti je snahou získat víc na daních, neboť se tím omezí možnost obcházet daně v šedé nebo v černé ekonomice.
Psali jsme:
Nakolik opodstatněné jsou obavy z možného zneužití dat, která vytvářejí stopu o finančním životě každého z nás?
Žiji v zemi, kde lidé nemají stoprocentní důvěru ve fungování státních orgánů a v to, že stát nebude zneužívat informace, které sbírá, proti svým občanům. Příkladů z naší minulosti, a ne tak dávné, je dost. Například premiér naší země použil v předvolební kampani proti svému politickému konkurentovi informaci z daňového úřadu. Jestliže se toto může stát s daňovými informacemi, tak se to může stát i s jakýmikoli jinými informacemi. Když budou mít banky všechny informace o všech finančních transakcích lidí, tak vzniká obrovské riziko zneužití. A abyste mě přesvědčil, že je stát bude dokonale chránit, tak vám to dá hodně práce. Myslím si, že tyto informace budou extrémně hodnotné a budou prodávané státními úředníky různým skupinám, ať už to jsou politici, nebo kriminální živly. Čili toho bych se obával. Když se koncentruje velké množství tak důležitých informací, tak je třeba neustále počítat s tím, že se někde najde slabé místo, kudy ty informace budou unikat. A podle mě to není nutné a myslím si, že neexistuje žádný legitimní důvod, abychom toto riziko podstupovali.
Omezování nebo dokonce rušení hotovostních plateb může prý být i přípravou na intenzívnější zdanění majetku. Jak by to mohlo probíhat?
To trochu souvisí s negativními úroky. Když zamezíte lidem držet své úspory v hotovosti, nebo si je vybrat z bank a nechat si je jako hotovost, máte větší kontrolu nad těmi úsporami a můžete si z nich sebrat tolik, kolik si usmyslíte. Jeden příklad. Deset let po začátku krize máme v Evropě nulový základní úrok. Pokud přijde v příštím roce další krize, tak bude snaha tlačit úroky na mínus dvě, mínus tři procenta. A banky budou nucené přenést tento náklad už i na klasické střadatele. Ale lidé nejsou hloupí, a jakmile uvidí, že banka jim uvalí mínus jednoprocentní úrok na běžném účtu, tak si peníze jednoduše vyberou a budou se tímto způsobem bránit před tím negativním úrokem. A právě tomu má zabránit snaha omezit používání větších bankovek nebo většího množství hotovosti, aby nebylo možné uniknout z tohoto státem kontrolovaného systému.
Už při dnešních úrovních mínus 0,4 procenta, což musí platit banky Evropské centrální bance za své nadbytečné rezervy, banky uvažovaly, zda by je nevyšlo levněji, kdyby vybudovaly nějaký obrovský trezor, tam si peníze, které by si vybraly z centrální banky, uložily, čímž by ušetřily ty 0,4 procenta. Pokud by to bylo jedno, dvě, nebo tři procenta, tak by taková operace byla ještě ziskovější. A právě proto došlo i ke zrušení pětiseteurové bankovky, poněvadž když se zruší pětiseteurová bankovka, tak se pětkrát zvýší požadavek na velikost úložného prostoru, který je potřeba na úschovu té hotovosti. Takže to je takový nepřímý proces zvyšování nákladů při útěku do hotovosti.
Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na to, že se dá v případě potřeby uvalit i daň na vklady v bankách. Už jedna země eurozóny – Kypr – zavedla opatření, že z vkladů na účtu nad určitou hranici se platí desetiprocentní daň. Podle mě je to příprava na chvíle, až přijde další krize. Pokud by byla opravdu zlá, tak bych čekal, že státy sáhnou i k takovémuto opatření.
Považujete hlavní argumenty pro omezení hotovostních plateb – zabránit financování terorismu a praní špinavých peněz – za dostatečné zdůvodnění toho, aby dopadlo na všechny občany Evropské unie?
Jsou to zástupné argumenty. Poukazuje na to jak zpráva Mezinárodního měnového fondu, tak i to časování vzniku diskuse. Diskuse vznikla se zavedením záporných úroků a nesouvisí s růstem kriminality. Je třeba říct, že dosavadní teroristické útoky byly extrémně laciné a daly by se financovat i přes desetieurovky, takže tenhle argument není úplně legitimní. No, a ačkoli je nejčastější vražedná zbraň na Slovensku nůž, tak nikdo při smyslech nebude zakazovat používání nožů. Existují efektivnější způsoby boje proti kriminalitě a proti terorismu. Například země, které stále používají ve velkém hotovost, nebo mají minimální omezení na používání hotovosti, nepatří mezi země s vyšší kriminalitou nebo s vyšší mírou terorismu. Zmíním jenom Švýcarsko. Ve Švýcarsku si pořád můžete koupit auto za devadesát tisíc franků v hotovosti a nikdo se vás neptá, kde jste tu hotovost sebrali, a nikdo vám nedělá problémy. Přesto švýcarská policie funguje poměrně efektivně a tamní míra i ekonomické kriminality je výrazně nižší než na Slovensku.
Zaregistroval jste úvahy o tom, že by se zavedla povinnost nahlašovat peněžní hotovost, pokud by přesáhla nějakou stanovenou výši?
S touto informací jsem se dosud nesetkal. Ale na Slovensku už máme poměrně přísná omezení, že například podnikatelské subjekty nemohou provádět hotovostní platby nad pět tisíc eur, fyzické osoby nad patnáct tisíc, což mi přijde dostatečně přísné.
V jednom z vašich publikovaných textů jsem si přečetl výzvu, že hotovost si zaslouží ochranu. Kdo ji může nebo má chránit a může ji vůbec někdo zachránit?
Ten tlak na omezení hotovostních plateb přichází z centrálních bank, které potřebují hotovost zrušit především kvůli tomu, abychom se museli zúčastnit toho jejich monetárního experimentu. Ale ačkoli jsou banky nezávislé, tak v praxi politický tlak funguje. Tak klasické demokratické nástroje by měly fungovat i v tomto procesu a voliči by měli přestat volit takové své zástupce, kteří taková opatření podporují nebo obhajují. Jiný nápad než jít touto klasickou demokratickou cestou, bohužel, nemám. Ale zčásti se všechno to, o čem jsem mluvil, dá v malém dělat i na individuální úrovni. Je třeba přemýšlet nad tím, když člověk používá platební kartu. Nebo kolik peněz má uloženo v konkrétní bance, která se může dostat do problémů, jestli nemá smysl, pokud má člověk peněz víc, rozložit si vklady do více bank, nebo v různých měnách například mimo evropskou měnovou unii. Užitečné může být naučit se pracovat s kryptoměnami předtím, než to bude člověk opravdu potřebovat. Takže argumenty, které jsem uváděl, se dají používat i na individuální úrovni. Jen se tam člověku nepodaří přispět k systémové změně.
Co si myslíte o objevujících se scénářích, že bude hotovost úplně zakázána, nikoli jen omezeny hotovostní platby? Jak by to mohlo v praxi vypadat?
Ve střední a východní Evropě, tedy v postkomunistických zemích, máme ještě hotovost rádi a využíváme ji ve velké míře. A jak říkal jeden z našich ministrů, ještě před pár lety byla doba plateb cash. I naši politici hotovost využívají ve velké míře, takže podle mě se úplně zakázat v našem regionu nedá a byl bych nerad, kdyby se hotovost zakázala. Na druhé straně vývoj například v Číně, kde začali nedávno ve velké míře používat platby smartphonem třeba přes Alipay nebo WeChat, ukazuje, že se spotřebitelé mohou rozhodnout. Ale že to nebude ani tak tím, že se změní zákony, nebo že se něco zakáže, ale že se změní celé prostředí plateb, že se kartové společnosti dostanou do velkých problémů, když o ně lidé nebudou mít zájem a elektronické platby se budou uskutečňovat na obrovské softwarové platformě, kde momentálně vznikají. Ale to je trošku jiné téma. Ještě bych se úplného zákazu hotovosti minimálně v našem regionu neobával.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
