Nejvíce diskutovaným tématem v zahraniční politice je setkání amerického prezidenta s jeho ruským protějškem, tedy Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem. Objevila se spousta kritiky, že buď nebyl Trump dobře připraven, nebo byl příliš mírný. Jiní tvrdí, že je to součástí jeho politiky – být tvrdý a nakonec kroky zmírnit. Jak to vidíte vy?
Já to vidím asi tak, že Donald Trump je velice pragmatický člověk, který jednoznačně ví, co chce. Ten jeho trochu teatrální přístup samozřejmě plyne z toho, že je zvyklý takto vystupovat v americkém prostředí. Samozřejmě trochu přehání, jeho vystupování někdy vypadá jako divadlo a rozhodně to tak působí na lidi z Evropy. Američané to vnímají jinak, ale je skutečně člověkem, který jednoznačně ví, co chce.
Říkáte, že ví, co chce. Co tedy sleduje tím chováním třeba směrem k Putinovi?
Trumpovi jednoznačně vychází, co řekl v kampani před volbami, kdy se zcela jednoznačně vyjádřil, že chce posílit roli Ameriky ve světě. Chce vrátit práci Američanům, chce, aby Spojené státy vyráběly, aby byly znovu zemí, která dává práci svým lidem. Jeho heslo „America First“ je zcela jednoznačné a ví, že pokud se vlastně bude schovávat za ideologii, nikdy toho nedosáhne. Ví, že musí vycházet z reality stávajícího světa a nemůže se schovávat za něco, co by nějakým způsobem tuto realitu deformovalo nebo křivilo. Pokud by nechtěl směřovat Ameriku k válce, což on podle všeho nechce.
Může právě to být důvod, proč byl Trump na Putina mírný, jak bývá hodnocen?
Americká média…
To tvrdí i naše média naprosto hloupě, protože Donald Trump nebyl vůbec na Putina měkký. Jasně si vymezili svoje zájmy a stanovili pravidla. To je naprosto idiotský pohled na setkání dvou státníků světové úrovně, které se snaží americký tisk snížit, protože Trump je zhruba ve stejné situaci jako například u nás prezident Miloš Zeman, na kterého média útočí neustále bez jakéhokoliv důvodu. Média tvrdí, že Trump byl na Putina příliš měkký, ale tam se jasně vymezovaly hranice zájmů a jasně bylo řečeno: tady je Krakonošovo a tady je Trautenberkovo. Šlo o stanovení oblastí, v nichž bude potřeba zavést jasná pravidla, což se povedlo a je velmi důležité. Celé setkání je důležité, protože obě strany – jak Spojené státy, tak Ruská federace – mají v současné době na to, aby dokázaly zničit jedna druhou. Ale i spoustu věcí kolem sebe, a o to ani jedna, ani druhá strana nestojí.
Psali jsme:
To, co říkáte, se shoduje s vyjádřením dalších analytiků. Tedy, že celý svět včetně médií by měl být rád, že se hlavy tak velkých mocností sešly a chtějí se dohodnout. Myslíte si tedy, že média v tomto případě dělají špatnou službu celému procesu?
Určitě. Média kdysi dávno možná byla takzvanou sedmou velmocí, ale že by byla strážci demokracie, to už dávno neplatí. Je pravda, že v tomto případě jdou zejména americká média na ruku establishmentu, který přetrvává minimálně třicet, čtyřicet let. Po druhé světové válce se vytvořily určité zájmové skupiny lidí, kterým vlastně vyhovovalo, že Spojené státy vydělaly na druhé světové válce, na poválečném vývoji. Investice do Německa jim přinesly neskutečné peníze, a nejen do Německa, ale do celé Evropy, protože oni dokázali peníze vrátit domů. Velice by se jim hodilo, kdyby ta situace nastala znovu, protože příprava obrovské občanské války v Evropě, pokud nedojde k jaderné válce v Evropě, příprava obrovské občanské války je v plném proudu a nebude dlouho trvat, než začnou konkrétní bojové operace a kdy se v Evropě začne válčit.
Myslíte tím v místech, jako jsou no-go zóny?
Nejen no-go zóny. Možná to kolem nich začne, protože ve Francii se neustále mluví o tom, že Francouzi budou muset znovu dobýt vlastní území, protože o něj reálně přišli. Jedná se o stovky kilometrů čtverečních v okolí Marseille. A podobná území vznikají i v České republice, protože se sice tvrdí, že v České republice nemáme prakticky žádné migranty, přesto Německo, zejména Bavorsko, začíná vykřikovat, že stále více imigrantů přichází přes české hranice do Německa, takže je něco špatně. Někdo tady lže.
Vrátím se k Trumpovi. Tím, že se dokázali sejít Trump s Putinem, jednoznačně ukazují na to, že síly, které by rády rozjely velkou, skutečně velkou válku, jsou stále více mimo realitu, protože síly ve světě se přeskupily. Spojené státy už nejsou jediným hegemonem. Spojené síly jak Číny, tak Ruska, ačkoliv se zrovna nemusejí – historicky se na jednu stranu vždy tvářily přátelsky, ale na druhou stranu se tak trochu potřebovaly – takže uzavřely jakési přátelství z povinnosti či z nutnosti. Ale skutečně by dokázaly Spojené státy porazit ve válce. Protože Spojené státy v současné době nemají vojensky na to, aby dokázaly porazit Ruskou federaci, i přes obrovské množství základen. Jejich jediná šance, jak porazit Ruskou federaci, je totálně zničit její zemi jadernými údery, ale skutečně válku ve stylu druhé světové války nemají šanci vyhrát. Ani Severoatlantická aliance, ani jako spojenec síly Severoatlantické aliance. Nemají v současné době sebemenší šanci.
Psali jsme:
To jsou dost vážná slova. Předpokládám, že Rusku vojensky prospěl i zásah v Sýrii, kde si mohli vyzkoušet, jak fungují jejich nové technologie a zbraně…
Samozřejmě si je tam vyzkoušet mohli, ale o tom to není. Jde spíše o ověření, jak na ně reagují zbraně a systémy Spojených států, které v oblasti působí. Samozřejmě odzkoušet zbraňový systém mohou doma, mají na to obrovská území a zkoušejí na něm i strategické rakety. Odzkoušet systém v boji je důležité, ale nejde o nezbytnou potřebu, spíše potřebujete zjistit, jak reaguje protivník, co dokáže proti tomu postavit, zda to zpozoroval a podobně. Odzkoušení v boji je proto pojem trošičku ošidný.
Putin svojí otevřenou politikou, která se radikálně, obrovsky neskutečně liší od toho, co bylo za dob Sovětského svazu, říká: Podívejte se, máme takové a takové zbraně, proti nim momentálně nejste schopni nic postavit, takže pokud se pokusíte nás napadnout… Je to jednoznačné varování. Putin varuje tím, že prezentuje tyto zbraně. Varuje ostatní státy, zejména tedy Spojené státy a země Severoatlantické aliance, které by se k nim připojily. Tady se nedá mluvit o Severoatlantické alianci jako takové, Severoatlantická aliance jsou především Spojené státy - tedy varuje síly ve Spojených státech, které by chtěly rozpoutat světovou válku, co by je čekalo. Varuje předtím, že by území Spojených států bylo zničeno jako území Ruska.
Proto je Vladimir Putin vždy tak nervózní, když se u států jako například Ukrajina začne ukazovat, že by se mohly připojit třeba k Evropské unii? Vybudování vojenských základen v okolí a tak dále. Je to i ten důvod předpokládám…
Samozřejmě. Nevím, jak by se stavěly Spojené státy k tomu, kdyby Rusko začalo budovat vojenské základny s jadernými raketami v Mexiku. Ruská federace by se domluvila s Mexikem, což zase na druhou stranu není úplně nemožné, protože spolupráce může být lákavá i pro Mexiko. Například vzniká otázka základny na Kubě pro budoucnost, protože Kuba projevila zájem se znovu domluvit s Ruskou federací, navázat kontakty a začít se bavit i o vojenské spolupráci. Je otázka, jak by se na to tvářily Spojené státy a jde tedy o otázku reciprocity, protože hranice Ruska je pochopitelně obrovská. Pokud nebude mít nárazníkovou zónu, kterou byla Ukrajina…
Tady se naprosto bezostyšně a neomaleně připravuje převrat v Bělorusku podobně, jako na Ukrajině. Tato situace začíná pomalu nazrávat. Skutečně v Bělorusku se připravuje Majdan po ukrajinském stylu. Ví to vedení Ruské federace, ví to i koneckonců vedení Běloruska, je si toho vědom i běloruský prezident, ale nemyslím, že situaci úplně chápe. Jeho na první pohled zmatené kroky z poslední doby, které dělá, ukazují jeho vědomí stoupajícího nebezpečí. Na jednu stranu mluví o přátelství s Amerikou, ale na druhou stranu se objevilo prohlášení, že jestliže se běloruští občané rozhodnou, mohou se bez problémů spojit s další velkou zemí, aniž uvedl, kterou zemí. Snaží se Američanům vyhrožovat a říkat: hele, nerozdmýchávejte to tady. Já tu nechci nepokoje, chci si udržet svoji moc. Je to trošku takový vyčůránek. Rád by byl Putinem, ale nemá na to, nedokáže celý stát řídit. Bělorusko dlouho žilo z investic jak z Ruska, tak ze Spojených států a ze západních zemí a najednou si uvědomil, že se ocitl v situaci, kdy se musí rozhodnout. Buď Bělorusko zůstane Běloruskem existovat jako stát, byť třeba ve spojení s Ruskem, nebo se mu stane to samé, co na Ukrajině a dojde tam v podstatě k občanské válce. Je zde rozehraná obrovská šachová partie o Bělorusko. To je další krok, který se rozjíždí. Myslím, že i o této situaci mluvil Putin s Trumpem a i v této oblasti si vyjasňovali svoje stanoviska a svůj názor na budoucnost.
- Další půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
