Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní. Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach?

Nejdříve o pocitech. Dva dny před volbami mi intuice říkala, že Trump vyhraje. Rozum to ale odmítal přijmout. Ráno po volbách jsem se probudil, četl výsledek a cítil jsem něco jako zadostiučinění… Naději. Bez ohledu na to, že k Trumpovi můžu mít tisíce výhrad a pochyb, co skutečně zamýšlí a co z toho skutečně dokáže. Jde o něco zásadně důležitějšího: že přece jen establishment nemá takovou moc, aby oblbnul úplně všechny. Že demokratické procedury přes masivní mediální masáž přece jen ještě fungují. Že pochopení toho, že je něco hodně špatně, jde napříč Evropou i Amerikou. Že globalizace selhala a má negativní dopad i na „centrum říše“.

Strach mám z toho, že to všechno jsou jen falešné naděje. Jako u Obamy, který byl po dvaceti dnech v Bílém domě (uzávěrka přihlášek) navržen na Nobelovu cenu míru a pak rozpoutal sedm válek. Z „We can“ se stalo „We can all“.