Před měsícem a půl byl z čela Národní galerie v Praze (NG) odvolán Jiří Fajt. Tato záležitost stále plní titulní strany novin. Kauza je označována za politickou, mnozí umělci a on sám za vyhazovem vidí politickou objednávku Hradu. Jak vnímáte tato zdůvodnění?

Jiří Fajt se především nikdy neměl stát generálním ředitelem Národní galerie v Praze. Jeho podporovatelé přehlédli a přehlížejí, že byl dosazen bez výběrového řízení ministryní Alenou Hanákovou ve dvojí demisi, a to přes protesty části členů výběrové komise, která se rozpadla. Proti jeho uvedení do funkce protestovali mimo jiné čtyři z předchozích ředitelů galerie a odborová organizace. Na netransparentní způsob jeho jmenování upozorňovala Uměleckohistorická společnost. To všechno proběhlo v letech 2013 a 2014 mainstreamovými médii.

Při Fajtově odvolání stejná média tyto skutečnosti prakticky nepřipomněla, i když je mohla pohodlně vyhledat ve svých vlastních archivech. Nedůvěra naprosté většiny české odborné veřejnosti vůči osobě Jiřího Fajta se opírala o dlouholeté zkušenosti. Jak se posléze ukázalo, Jiří Fajt byl špatným ředitelem NG. Měl být odvolán mnohem dříve, aby se předešlo významným odborným i hospodářským škodám. Role Hradu je v tomto světle bezvýznamná. 

Ministr Staněk Fajtův konec od počátku zdůvodňuje závažnými prohřešky v hospodaření NG, která je příspěvkovou organizací resortu kultury. Argumenty ministra vypadají přesvědčivě a uvádí konkrétní údaje a čísla. Proč to část odborné veřejnosti a mediální obce nepřijala?