Údajný politický outsider Donald Trump k překvapení větší části světa zvítězil a usedne v Bílém domě. Zatím se s takovým výsledkem prezidentských voleb nemůže srovnat ani samotná Amerika. Nejsou to ale zbytečné obavy? Bude skutečně tak razantní, jak sliboval ve své volební kampani, anebo to byla jen silná předvolební rétorika? A bude na tom podle vašeho názoru Česko lépe, či hůře, než kdyby usedla do prezidentského křesla Hillary Clintonová?
Překvapení to jistě bylo, ale s časovým odstupem ne až tak velké. Zejména pokud se podíváme, kde se Donaldu Trumpovi podařilo uspět. Mám tím na mysli fakt, že získal podporu i v tradičních demokratických okrscích. Podařilo se mu pracující Američany v kampani přesvědčit, že udělá Ameriku znovu velkou, a je toto heslo přesvědčilo.
To, jak moc byly předchozí obavy oprávněné, se uvidí, až se zvolený prezident Donald Trump reálně ujme svého úřadu. Nicméně už nyní je patrné, že z velmi ostré předvolební rétoriky částečně ustupuje. Některé ze svých předchozích výroků už dokonce podle dostupných informací reviduje. Evropu znepokojilo například to, že Donald Trump chce, aby Spojené státy změnily svůj přístup k NATO. Já doufám, že se i tento tón zmírní.
Výhodou České republiky je určitě i fakt, že naši zemi Donald Trump prostřednictvím svého blízkého rodinného okolí velmi dobře zná. Asi to nesehraje klíčovou roli, může to být ale určitý bonus.
Jaké jste vůbec k tomu zaznamenal v české sněmovně většinové ohlasy? Byly vzrušené s katastrofickými vizemi, či spíše pragmatické?
Myslím si, že musíme respektovat demokratické rozhodnutí amerických voličů a měli bychom k výsledku voleb přistupovat pragmaticky. Je evidentní, že Američané chtěli změnu. Je to určitý signál i o stavu světa, ve kterém žijeme.
Velmi zkušený mezinárodní politik Karel Schwarzenberg i Michael Žantovský po sečtení hlasů ve Washingtonu prohlásili, že svět, který jsme doposud znali, skončil, a měli bychom se prý dát na modlení. Je to jenom „rétorika staromilců“, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa? A co se vůbec dá od Trumpa očekávat ve světové politice?
Svět se určitě mění a důkazem o tom nejsou jen americké volby, ale bylo jím například i poměrně nedávné hlasování o Brexitu. Mám-li parafrázovat slova, která jste zmínil v otázce, pak si ale myslím, že máme spoustu jiných možností, než se jen modlit. Veřejnost dává najevo určitý protest proti ustálenému establishmentu a politika je na prahu změny. Politici musejí změnit uvažování a styl vyjadřování, aby jim voliči lépe rozuměli.
Od kritiků Trumpa můžeme často slyšet, že bude oslabovat NATO a soustředí se hlavně na své domácí problémy. Evropa tak údajně zůstane sama a těžko bude čelit ruským hrozbám. Mají tyto obavy reálný základ? Anebo bude nový americký prezident jen požadovat navýšení zbrojních rozpočtů od svých evropských spojenců a nenechá si vzít na starém kontinentu svůj letitý (americký) vliv?
Tady si skutečně budeme muset počkat na to, jak bude zvolený prezident Donald Trump reálně vystupovat a jak bude jeho administrativa definovat zahraniční politiku. Jak už jsem zmínil, předvolební rétorika bude procházet nejspíš nějakou revizí. Z povolebních vyjádření lze usuzovat pouze to, že se Donald Trump bude více zaměřovat na USA a méně se starat o to, co se děje za jejich hranicemi. V této souvislosti se patří asi říci, že nikdo nezpochybňuje diskusi o nějakém férovém sdílení nákladů v rámci Aliance, nicméně to chce opravdu seriózní a klidnou debatu, kde se vzájemně nebudeme překvapovat.
Pro nás jako Českou republiku to zřejmě bude znamenat, že budeme muset ještě odpovědněji přistupovat k zajišťování naší obrany. To ale není nic nového, už nyní, bez ohledu na vítězství Donalda Trumpa, se výdaje na obranu u nás navyšují.
Psali jsme:
Jaké proměny vztahů mezi Ruskem, Čínou a USA vůbec nastanou po Trumpově vítězství? Co se dá od těchto tří supervelmocí vlastně očekávat? Domluví se mezi sebou a Evropa bude v podílu na rozhodování mimo hru?
Já si to nemyslím, předpokládám, že silná euroatlantická vazba zůstane zachována. Bude záležet ale i na Evropě, jaké vztahy s novou americkou administrativou naváže a nakolik se nám podaří transatlantické partnerství rozvíjet ku prospěchu obou břehů Atlantiku. Evropa a USA stále představují jeden pro druhého nejdůležitějšího investora a obchodního partnera.
Na základě setkání s představiteli republikánů jsem přesvědčen o tom, že i nová administrativa bude ve vazbách mezi EU a Spojenými státy pokračovat.
Zatímco český premiér viděl před volbami v Donaldu Trumpovi především agresivního populistu, Miloš Zeman uvedl, že by ho v Bílém domě spíše uvítal než Hillary Clintonovou. A i nyní česká hlava státu tuto změnu ve Washingtonu ve svých vystoupeních otevřeně vítá. Myslíte si, že tento nový přístup českého prezidenta by mohl mít vliv na zlepšení česko-amerických vztahů, které nejsou v současné době zrovna optimální?
Nemyslím si, že by česko-americké vztahy procházely nějakou krizí. Dá se předpokládat, že Trump bude svou povahou spíše bilateralista upřednostňující jednání s jednotlivými zeměmi, než prostřednictvím multilaterálních mechanismů. Česká diplomacie na to bude muset reagovat, bude muset ale postupovat jednotně. Pan prezident může v tomto směru také sehrát určitou roli. Mimochodem, Donald Trump jako jednu ze svých priorit označil boj proti Islámskému státu. Česká republika se i s našimi omezenými zdroji výrazně angažuje na Blízkém východě, ať už jde o dodávky výzbroje a munice, výcvik iráckých letců či udržování diplomatického zastoupení v Sýrii. Zde se určitě nabízí téma, které by stálo za to využít při hledání cest k nové administrativě prezidenta Trumpa.
Vztah evropských zemí s USA je také posuzován připravovanou obchodní dohodou TTIP. Ta je některými kritizována proto, že prý v ní USA příliš prosazují svoje zájmy na úkor Evropy. Co se podle vás změní ve vyjednávání této dohody po nástupu Donalda Trumpa? Je TTIP už definitivně mrtvá, jak někteří již teď prorokují, anebo se k ní evropští politici oklikou vrátí pod tlakem amerického prezidenta?
Jakkoliv je jednou ze známých zásad zvoleného prezidenta Trumpa to, že se o všem dá jednat, na druhou stranu je evidentní jeho protekcionistický pohled na ekonomiku. Osobně očekávám, že se vidina volného obchodu přes břehy Atlantiku oddálí. Nemyslím si ale, že by TTIP byla navždy úplně mrtvá, přece jen ji podporovalo i mnoho prominentních republikánů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
