Tak tedy, letošní rok končí. Zcela upřímně, co byste v jeho průběhu udělal jinak, třeba proto, aby se STAČILO! dostalo do sněmovny?

Začal bych s hnutím o rok dřív (smích). Také bych  podnítil časnější vzpouru v Sociální demokracii proti Šmardům, Petříčkům a Diestbierům. Poprosil bych KSČM, jestli by nemohla dát do zástavy větší barák, abychom měli na kampaň víc peněz, opřel bych se ještě víc o obyčejné lidi, ukecal bych Ilonu Švihlíkovou a Petra Druláka, aby kandidovali... Po vzoru SMERu bych nevydával žádný program, protože voliči přece vědí, proč nás volí a program je dobrý jen pro mééédia, aby v něm mohly hledat hnidy. Všechny tyto rady předám na konci ledna svému nástupci, abychom při příštích volbách udělali zase úplně jiné chyby a těch současných se vyvarovali. 

Každopádně, pro koho letošní rok končí opravdu smutně, jsou politicky angažovaní umělci Slovenského národného divadla, kterým byly zrušeny úvazky a hrát budou dál už jen „na honorář“. A už se kolem nich strhla mela, že je to politicky účelové. Proč zrovna umělci by měli být chráněni před tím, že se prostě má šetřit?

Jen ať si umělci zkusí, jak doopravdy chutná občanská angažovanost. Ať zjistí, že odboj proti vrchnosti má následky. Proč by na kritiku režimu měla doplácet jen Martina Bednářová nebo Vladimír Kapal. Kdybych já v práci před každým pracovním dnem četl prohlášení, že můj šéf je blbec, tak bych zřejmě také zjistil, že jsem nadbytečný. Umělcům se nic nestalo. Jen se budou muset živit v soukromém sektoru. Například Lukačovič by je mohl vzít do Seznamu... on má podobné názory rád a ohlídá si, aby jeho lidi nadávali těm, na které ukáže. 

Co kdyby jim třeba Fico nabídl celé SND k pronájmu za jedno euro, pokud se obejdou zcela bez státních peněz a financování si zajistí sami? To by si tam pak mohli dělat, co by chtěli, ne?