Začneme aktuální záležitostí – sporem premiéra Babiše a vicepremiéra Hamáčka o zakázku na covidové testy do škol. Spor spočívá v tom, že obě strany ukazují, že ta druhá podporuje špinavou firmu. Hamáček hájí vítěze tendru, společnost s velmi podivnou historií, zatímco ukazuje na firmu, která se prý dovolávala konexí na premiéra Babiše a má za ní stát trestně stíhaný zdravotnický podnikatel Horáček. Zeptám se s nedávno zesnulým klasikem žurnalistiky Otou Černým – co na to občan?
Je to jen další důkaz nefunkčnosti a nedůvěryhodnosti této vládní koalice. Pravda je, že Ministerstvo vnitra opět využilo nouzového stavu a místo výběrového řízení, napřímo vybralo dodavatele testů do škol, společnost, která nemá dohledatelného vlastníka a jejíž stopy končí v daňovém ráji na Marshallových ostrovech. Tak je to tady se vším…
Vystoupil jste velmi dramaticky v Poslanecké sněmovně v rozpravě o změně státního rozpočtu. Co vám na vládním návrhu vadilo nejvíce?
Vláda neustále odmítá teď v krizi šetřit na zbytných výdajích, jako jsou například předražené zahraniční nákupy vojenské techniky, platby solárním baronům, politickým neziskovkám, nebo nepovedenou inkluzi ve školství, nebo dávky nepřizpůsobivým. Nevadí mi výdaje na armádu, pokud zároveň pomohou naší ekonomice a zaměstnanosti. I Polsko nebo Finsko se v tuto dobu raději rozhodlo pro domácí modernizaci armádní techniky, před drahými nákupy v zahraničí. Podpoříme tak pouze zahraniční ekonomiky.
Také považuji za alarmující neustálý růst nákladů na státní a veřejnou správu. Vláda i v tomto roce počítá s náborem téměř pěti tisíc nových státních zaměstnanců. Za posledních sedm let, to znamená za vlád ANO a ČSSD, se zvýšil počet státních zaměstnanců o 60 tisíc osob, což zvýšilo nároky na státní rozpočet o 50 miliard korun ročně. Vzniklo minimálně devět nových státních úřadů a institucí. Trvalé navyšování počtu pracovníků ve státní a veřejné správě vytváří umělý nedostatek pracovních sil a falešnou potřebu importu pracovní síly ze zahraničí.
Psali jsme:
Ve zmíněném projevu jste mimo jiné pronesl, že „tato vládní koalice si užívá ty stavy nouze“. Něco už jsme naznačili dříve, ale v čem si podle vás vláda stavy nouze „užívá“?
Jednak jsou to právě podivné mnohamiliardové státní nákupy bez výběrových řízení, a to i nákupy, které přímo nesouvisí s pandemií. Zákony, které také často ani nesouvisí s koronavirovou pandemií, jsou do Sněmovny také předkládány v režimu legislativní nouze, aby je mohla vládní koalice schválit během jednoho dne, bez řádného projednání a větší kontroly ze strany opozice.
Z rozpočtového výboru máte detailnější informace o vývoji rozpočtu na letošní rok. Jak se tedy vyvíjí?
Za první měsíc letošního roku skončilo hospodaření státního rozpočtu ve schodku 31,5 miliardy korun. Přitom na covidové kompenzace pro ty, jimž vláda omezila podnikání, šlo v lednu pouze 8,7 miliardy Kč. Vláda nám neustále opakuje, že se ze současné krize proinvestujeme, a odmítá úspory. Z plnění lednového rozpočtu je naprosto jasné, že investice dokonce meziročně poklesly o 11 %. Naopak výrazně vzrostla obsluha státního dluhu, tedy úroky, které platíme věřitelům za státní půjčky. Vloni v lednu to bylo 300 milionů korun, letos už miliarda a 400 milionů korun. Takhle to dál nejde.
Je dobře, že Roman Prymula odešel ze všech veřejných funkcí a nechce se vracet?Anketa
Premiér Andrej Babiš šíří po médiích zprávy o tom, že podnikatelé mu děkují, že díky státním podporám dostávají více peněz, než by vydělali; ze stížností podnikatelů se mi ale zdá, že realita bude poněkud jiná. Jak je to tedy se státní podporou z vašeho pohledu?
Vláda by měla co nejvíce chránit chudé a nízkopříjmové, ale dělá přesný opak. Z omezení ekonomiky se radují především nadnárodní korporace a velkokapitál, protože velká část regionálních firem a podnikatelů prostě krachuje a jejich trh obsazují právě velcí hráči.
Co jste říkal na všechny ty leckdy až bizarní zápletky, které jsme mohli sledovat v souvislosti se zrušením a následným obnovením nouzového stavu?
Nouzový stav nám přinesl naprostou devastaci ekonomiky, nevratné poškození celé generace školáků a izolaci seniorů, kteří už jsou měsíce zavřeni doma nebo v pobytových zařízeních, bez kontaktu s blízkými a s okolím. Namísto hledání řešení se jen přidávají další a další omezení, často i nesmyslná.
Psali jsme:
Kromě rozpočtového výboru působíte také v ústavně právním. Ten je v posledních týdnech sledován především v souvislosti s potřebou volební reformy po zásahu Ústavního soudu. Už se rýsuje nějaká dohoda?
Nalezení dohody bude velmi obtížné. U volebního zákona musí panovat většinová shoda Sněmovny i Senátu, takže Senát může v tomto případě snadno vetovat rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Vůbec nevylučuji variantu, že se do voleb žádná novela volebního zákona neschválí a volby budou muset proběhnout podle ústavním soudem „vykostěného“ zákona. Sčítání hlasů a rozdělení mandátů jednotlivým kandidujícím stranám by pak musel posvětit Nejvyšší správní soud.
Co jste vůbec říkal na zásah ústavního tribunálu do předvolebního dění?
Ústavní soud bez skrupulí popřel své předchozí verdikty v této věci. Ústavnímu soudu přísluší posuzovat ústavnost právních norem, nikoli uspokojovat společenskou objednávku části společnosti. Svým rozhodnutím ÚS také způsobil, že změnil pravidla v průběhu hry, v době již vyhlášených voleb do Poslanecké sněmovny, a tím vážně narušil jeden ze základních právních principů a to předvídatelnosti práva, který sám hojně ve své judikatuře hájí.
Rozhodnutí Ústavního soudu nepochybně bylo politicky motivované, neboť soudci neposuzovali ústavnost, ale jakousi nekonkrétní spravedlnost, a svým nálezem přímo pomohli konkrétním politickým subjektům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
