Stále se nedaří dovolit členy do Rady České televize, která má dohlížet na fungování veřejnoprávního média. Trvá to už od loňského léta a Rada není usnášeníschopná. O čem to podle vás vypovídá?
Nová vládní většina nemá zájem, aby existoval občanský dohled nad řízením České televize. Možná se pětikoalice bojí Petra Dvořáka (ředitel ČT, pozn. red.), možná jen mnoha aktérům nefunkční Rada, a tím pádem klid na práci, vyhovuje. Česká televize je proto den za dnem o něco méně veřejnoprávní. Zejména pak v oblasti informování veřejnosti. Podle zákona má poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů a také přispívat k právnímu vědomí obyvatel České republiky. A to se děje stále méně. Ve skutečnosti je zprivatizována skupinkou vlastníků mezi zaměstnanci na straně jedné, částí politiků na straně druhé a některými podnikatelskými skupinami na straně třetí.
Otázka je, nakolik ještě lidé ve veřejnoprávnost České televize, kterou si musí ze zákona platit, věří. Michael Adamec, zástupce Nadace Open Society George Sorose, v novém rozhovoru zmínil jejich průzkum, ve kterém se ukázalo, že 45 procent respondentů věří veřejnoprávním médiím. Jinými slovy, více než polovina lidí České televizi a Českému rozhlasu podle tohoto průzkumu nevěří. To je samozřejmě zcela alarmující číslo. Veřejnoprávní službu proto dnes divák, čtenář a posluchač nehledá na Kavčích horách, ale roztroušenou v soukromých projektech.
Fotogalerie: - Rusové proti Putinovi
Před volbami bývalá opozice – současná vláda – dovolení členů blokovala. Někteří se vyjadřovali ve smyslu, že nedovolí jít do Rady nikomu, kdo nemá vhodné názory na fungování České televize. Ale ani nyní, kdy jsou strany ve vládě a mají ve Sněmovně pohodlnou většinu, se dovolení radních nedaří. Z původně navrhovaných kandidátů prošel jen jediný – Ilja Racek. Jak to? Kde vidíte jádro pudla?
Na rozdíl od bývalého člena Rady Zdeňka Šarapatky, který nyní opět kandiduje, bych nepřičítala vinu ideologickému pochybení dnešní pětikoalice, ale spíše tomu, že na jedno jediné místo vyslali hned své dva lidi. Opoziční poslanci sice možná jednotně hlasovali pro bývalého místopředsedu Rady České televize Daniela Váňu, hlasy koalice se však pravděpodobně rozštěpily mezi Zdeňka Šarapatku, někdejšího sociálního demokrata, který opět kandiduje s podporou TOP 09, a asistentku poslankyně STAN, která bude mít patrně podporu koalice PirSTAN. Poté, co tato kandidátka vypadla, bude podle mě Zdeněk Šarapatka bez problému znovu zvolen. Ledaže by se sám stal - navzdory věrným službám - předmětem zákulisního handlu. Pětikoalice má ovšem dost hlasů na to, než aby musela nechávat, byť jen jediné místo, při dovolbě kandidátovi, na kterém by mělo zájem hnutí ANO.
Psali jsme:
Chystají se rovněž změny ve volbě a výběru členů mediálních rad, které připravuje současná vládní pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a STAN). Kromě poslanců by pět členů z patnácti měl volit Senát. Je to dobrý nápad? Čemu může prospět?
Změna přichází před novou volbou generálního ředitele České televize, která se má konat příští rok. Pětikoalice si tak pohodlně zajistí, že se bude konat plně v jejich režii. Co nedokázalo trio Babiš-Okamura-KSČM, to zvládne demokratický blok a zmocněnec pro dezinformace Michal Klíma. Kdo je jejich vybraný favorit, nevíme. Ale proslýchá se, že Petr Dvořák plánuje kandidovat potřetí v řadě. Jestli jeho zlatý hattrick koalice posvětí, to poznáme právě podle personálního obsazení navolených rad.
A další změny jsou připravovány v tom, kdo může kandidáty navrhovat. Dosud bylo možné, aby svůj návrh nominovalo jakékoliv sdružení, spolek a podobně - občané, kteří platí koncesionářské poplatky, tak mohli ovlivnit dění v České televizi. Nově by však mohly kandidáty navrhovat pouze celostátně působící neziskové organizace, které fungují minimálně deset let. Je taková změna z vašeho pohledu potřeba?
Schovávání kandidátů za zástěrky sdružení nebo spolků je od počátku nesmyslné. Neměli by zapomínat na to, že na době existence přece jen nezáleží. Koneckonců – katolická církev existuje přes dva tisíce let, a jak vidno, to samo o sobě ještě nezaručuje vhodný kádrový profil jejího kandidáta (Hanu Lipovskou navrhla do Rady ČT Česká biskupská konference, pozn. red.).
Domnívám se, že je lepší, když lze z jednání radních vyvodit přímou odpovědnost. Jen v poslední Radě České televize seděla řada členů přímo spjatých třeba s ČSSD. Mimochodem, současný radní René Kühn nejenže byl během výkonu funkce poradcem ministra kultury Zaorálka, ale zároveň se firma, ve které je radní Kühn jednatelem, podílela na volební kampani ČSSD.
Na druhou stranu, v takzvané velké radě, tedy v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, jsou členové oficiálně nominováni konkrétními politickými stranami, a jejich akceschopnost se limitně blíží nule. Opět platí, že silácké výroky na sociálních sítích nebo v médiích nemají nic společného s reálným výkonem.
Zdroj ParlamentníchListů.cz uvedl, že zásahy jsou účelově napsané, aby se normální občané zcela vyloučili z možnosti ovlivňovat směřování veřejnoprávní televize, přestože to jsou právě oni, kdo ji platí. Řekl rovněž, že zákon „pro senátory napsala neziskovka Rekonstrukce státu, kterou vedle několika českých milionářů sponzorují pochybné americké nadace. Je to napsané tak, aby své koně do Rady mohly vybírat právě takové neziskovky jako je Rekonstrukce státu, Člověk v tísni a jim podobné“. Může na tom něco být?
Pokud vím, existuje několik konkurenčních variant novely zákona o České televize. A povzbudivé je, že třeba politička Hana Marvanová (postupně Občanské fórum, ODS, US-DEU, v současnosti STAN, ale v podzimních volbách kandidující za koalici SPOLU) se ostře vymezila proti návrhu senátora Davida Smoljaka (STAN, pozn. red.), jehož autorem je údajně Michal Klíma. Zdá se, že výslednou novelou bude opět zcela bezzubý a životaneschopný kočkopes. Ostatně, nic jiného by ani skuteční majitelé klíčů nepovolili.
Kdo jsou podle vás ti majitelé klíčů?
Mocensko-podnikatelský kartel představitelů některých politických stran, Ladislava Bartoníčka a PPF, právní kanceláře BBH a řady dalších. Nezapomínejme, že Andrej Babiš, který dnes na Českou televizi neustále žehrá, měl reálnou moc situaci změnit. Podlehl ovšem svým poradcům, jejichž manželky mimochodem mají nebo měly v České televizi své pořady, a místo zničení klientelistické chobotnice raději nechal ochromit akceschopnost Rady České televize. I on sám je tak součástí tohoto kartelu.
Nakolik je ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií v naší zemi? A nakolik jsou ještě česká veřejnoprávní média nezávislá?
Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?Anketa
A co blokování internetových stránek poskytovatelem české domény CZ.NIC na popud bezpečnostních složek a vlády s odůvodněním, že ohrožovaly bezpečnost státu a jsou proruské?
Společnost CZ.NIC ještě před několika lety varovala, že sebemenší pokus o omezování svobody internetu nás může přivést k cenzuře. Neváhala tehdy použít srovnání se Severní Koreu a Čínou. Dnes se tedy sama propůjčila ke kroku, o kterém sám vládní zmocněnec pro dezinformace Klíma přiznal, že je nelegální a předseda vlády zhodnotil, že je na hraně. Bohužel víme, že mezi legitimitou a legálností se skvěje bezbřehá propast. Nyní už má podobné jednání požehnání samotné Evropské unie. Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém podobné způsoby boje proti dezinformacím schvaluje a podporuje. Smutné je, že se proti tomu nepostavili ani bývalí, ani současní bojovníci za svobodu.
Europoslanec a exdisident Alexandr Vondra se při hlasování v Evropském parlamentu zdržel – a doma pak vykřikoval něco, cituji, o zku*veném Aeronetu. A hrdinný europoslanec Jan Zahradil, který si teď v tisku buduje pověst neohroženého bojovníka za svobodu slova, při projednávání usnesení o dezinformacích neřekl ve Štrasburku ani slovo. Asi je zbytečné dodávat, že se při hlasování samozřejmě také zdržel. Hlasovat proti cenzuře by bylo evidentně příliš nebezpečné.
Zarážejí mě na tom dvě věcí. Zaprvé, že tito námi volení – a námi štědře placení – zástupci mají občana za hlupáka, který jim uvěří každé medové slovo, ale kterého je možné za jeho zády podvádět, ba přímo prodávat. A zadruhé, že se nenašel jediný český novinář, natož veřejnoprávní, který by jejich slova konfrontoval s jejich činy. Je to lenost? Anebo snaha nerozbíjet klub kluků, co spolu mluví?
Fotogalerie: - Nouzový stav prodloužen
Sama jste byla členkou Rady České televize a byla jste odvolána po kandidatuře do Sněmovny za VOLNÝ blok. Nelitujete toho, že jste o pozici přišla?
Sněmovna je suverén, musíme její vůli ctít a respektovat, i když s ní nesouhlasíme. Na tom je založena demokracie. Moje odvolání přišlo na základě návrhu tehdejší poslankyně paní Olgy Sommerové shodou okolností ve stejný den, kdy generální ředitel České televize Petr Dvořák podepsal smlouvu s jejím synem režisérem Jakubem Sommerem na deset milionů korun z peněz koncesionářů. Myslím, že to vypovídá o všem.
Navíc považuji za nutné upozornit, že se loni v březnu podařilo prosadit schválení takzvaného vytýkacího dopisu kvůli kauze Leica – což byla dlouhodobá propagace soukromého podniku Petra Dvořáka a jeho ženy ve vysílání České televize. Tento dopis byl podle zákona o České televizi první podmínkou k odvolání Petra Dvořáka z funkce generálního ředitele. K jeho odvolání je však potřeba deset hlasů. Mým odvoláním z Rady České televize však klesl počet členů pod deset, takže byl Petr Dvořák chráněn. A to až do března letošního roku, kdy skončila zákonná platnost vytýkacího dopisu. Teprve tehdy pětikoalice dovolila alespoň jednoho člena Rady.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
