Nastal docela slušný rozruch kolem policejní žádosti o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Padají výzvy k jeho odstoupení z voleb, Babiš se cítí jako v 50. letech, političtí vězni proti tomu protestují... Do toho hnutí ANO zpochybňuje vyšetřujícího policistu a internet se baví tím, že Babiš půjde „do tepláků“. Co o tom všem soudíte vy?
Bulvarizace problému samozřejmě zkresluje podstatu. Nejde o to, aby jedni tančili nad představou Babiše – Bureše v teplácích a on sám aby v roli jediného spravedlivého sehrál etudu o ublížené oběti korupčního systému. Na podněty k trestnímu řízení je povinnost státních orgánů reagovat. A není podstatné, že si někdo dovolil dát onen podnět, ale co na něm je. To je práce policie a dozoruje ji státní zastupitelství.
Pokud Babiš bez uzardění prohlašoval že „všeci kradnú“, musí snést i on sám, je-li vysloveno podezření i na něj. Aby ten mediální souboj kmotrů s oligarchou nakonec neskončil „podle sebe soudím tebe“ a deziluzí, že konkurující si stará a nová vrchnost se nakonec liší jen v kontextu možností a příležitostí. Nikoliv co do špinavých metod. V minulosti se málo podobných kauz dotáhlo do konce. Měla snad proto policie pominout podnět, který dostala? Jeho řádné prošetření je jediná cesta. Nikdo předem nemůže udělat závěry.
Vás osobně zřejmě pěkně rozčílilo srovnání s politickými procesy minulého režimu. Na Twitteru jste uvedl: „No, no. Stát ve stínu šibenice je fakt něco jiného než imunitní řízení ve sněmovně.“ Pro Blesk.cz jste pak k tomu doplnil, že by Babiš coby bývalý člen KSČ měl takováto srovnání vnímat poněkud citlivěji... Můžete to rozvést?
Rozčílení není můj styl. Ale je fakt, že tady Andrej Babiš tu svou roli mučedníka dost přepískl, neboť srovnávat žádost policie o standardní imunitní řízení v parlamentu s dobou justičních vražd je samozřejmě nesmysl. Tehdy si oběti politických poprav mohly nechat o právu na spravedlivý proces jen zdát. Navíc dnes existuje svoboda na diskusi ve veřejné debatě, je tu i možnost kontroly práce příslušných orgánů. Mávat podobnými paralelami mám za nešťastné. Nečeká přece v cele na šibenici, jen čelí obvinění, na které dosud asi nebyl zrovna zvyklý. Že bude ale předmětem pozornosti, s tím musel počítat, když se do politiky pustil. Takže bez kňourání a ublížených melodramat postavit se k tomu jako chlap!
Je načasování žádosti „účelovka“ „Chovancovy“ policie?
Tohle je prostě způsob Babišovy politické obrany. Asi pochopitelný, ale nemající souvislost s tím, oč především jde. Řeči o „sešmudlané účelovce“ jsou samy účelové a vlastně i dost absurdní. Pokud policisté nejdou do politiků, jsou kritizováni za pasivitu. A když tak učiní, jsou zase kritizováni, že jednají podle zadání jejich konkurence. Pravda, zmíněný trestný čin měl být spáchán v období 2007–2010, ale to znamená jediné: že nemá vztah k výkonu mandátu. Tehdy pánové Babiš a Faltýnek ani netušili, že budou jednou poslanci.
Samotné vyšetřování také nesouvisí s volbami, bylo zahájeno už před dvěma roky, tedy v polovině volebního období. A prakticky každý rok máme nyní nějaké volby, někdy i dvoje. Jestli mohli policisté postupovat rychleji a kauzu otevřít dříve než letos v srpnu, neumím posoudit. Ale jistě to není záležitost jednoduchá. Také evropský vyšetřovací orgán OLAF se s tou kauzou potýká už druhý rok.
Nemyslím, že měla policie prostě vyvěsit bílou vlajku jen proto, že je před volbami a oba zmínění v nich kandidují. Nechme řečí o načasování. Ještě žádný obviněný neměl pocit, že si pro něj policie přišla v ten správný čas. I recidivista se před soudem pak rozhoduje mezi účinnou lítostí anebo hrou na nevinného. Bylo by to snad po volbách lepší? A to, že resorty vnitra a spravedlnosti drží volební konkurenti, by nemělo vést k ovlivňování či zdržování práce orgánů činných v trestním řízení podle toho, kdo s kým sympatizuje. Ten, kdo sliboval vyčištění Augiášova chléva, by neměl chtít pro svou osobu výjimku. Copak, když šlo před lety o Nečase, mluvil někdo kromě potrefených o špatném načasování nebo že to byla účelovka?
Domníváte se, že se ve voličích ANO ozve svědomí a zváží svou volbu, jak předpokládá Miroslava Němcová z ODS? Anebo je pravda taková, že Babišovi voliči svůj „idol“ tak zbožňují, že mu přiřknou roli mučedníka a ještě více si ho oblíbí?
Samozřejmě že když oba pánové nevzdají své poslanecké ambice – a je zjevné, že se k tomu nechystají – tak se k tomu vyjádří i volič. A tam to samozřejmě ani zdaleka není černobílé. Nekritický fanklub se možná ztotožní s ublíženeckými řečmi o spiknutí. Otázka ale je, kolika lidem stačí na vysvětlení role mučedníka anebo budou čekat další vysvětlení. Nedělal bych předem z významné masy lidí sektu nekriticky přijímající nějaký idol. Frustrace z „Kalousků a Nečasů“ by neměla vést ke slepotě. Problém je spíš v tom, že jsme se dostali do situace, kdy často zloděj volá, chyťte zloděje. Že Babiše za jeho případné skutky kritizují lidé, kteří mají v očích veřejnosti sami máslo na hlavě. A tím poněkud dehonestují celý problém. Bohužel se tím zabydluje i nedůvěra v politiku jako celek.
Porušil podle vás Babiš zákon čerpáním dotace na Čapí hnízdo? Jenže toto není zdaleka jediná věc, která kolem šéfa hnutí ANO létá. Jen si vzpomeňme na debatu kolem dluhopisů, ale i na odposlechy, kvůli nimž teď sněmovní vyšetřovací komise šetří úniky z policejních spisů... Skoro to vypadá, že na co Babiš sáhne, tam něco takříkajíc hodně nevoní...
Na stole máme výsledek takřka dvouleté práce policie v konkrétní kauze neoprávněného čerpání evropské dotace. První úkony ve vyšetřování celé kauzy podnikla policie na základě podnětu již v lednu 2016 a nyní známe stručné zdůvodnění žádosti o vydání k trestnímu stíhání. Je to podezření závažné a logicky, myslím, i zdůvodněné. Zda došlo skutečně k porušení zákona, musí doložit další fáze včetně případného soudu. Nemyslím, že by se měla politická imunita využívat k tomu, aby šetření nemohlo být završeno.
Kauza kolem podezření na daňové podvody ohledně korunových dluhopisů je jiný případ. Ten také nebyl zcela uzavřen, ale tím se nyní nezabýváme. Uvidíme, zda tady přijde s něčím finanční správa či policie. Parlament vyjádřil nespokojenost, ale to je tak vše. Je tu také soud s firmou Agrotec, která patří do holdingu a která je obviněna z manipulace s veřejnými zakázkami. Pokud jde o odposlechy a případ úkolování novinářů ze strany Andreje Babiše, na to sice existuje parlamentní komise, ale myslím, že do voleb už toho moc nestihne. Relevantní rozhodování nás nyní čeká jen v případě imunity v kauze Čapí hnízdo.
Volby ale mohou ovlivnit i další kauzy, které nesměřují k majiteli hnutí ANO. Především je to soud kvůli doprodeji státního podílu v OKD pod cenou, kam k výslechu v září pozvali premiéra Sobotku. Magistrát hl. m. Prahy také prověřuje veřejné zakázky za několik set milionů, které pro svou firmu získal člen ČSSD v Praze. Tedy státní moc má prošetřit celou řadu kauz. A bylo by dobré, aby to dotáhla do konce, padni komu padni.
Můžete si čistě prognosticky tipnout, zda skončí Andrej Babiš v kriminále? Právník a novinář Tomáš Němeček odhaduje, že podle zákoníků by mohl dostat pět až sedm let odnětí svobody. Ovšem ani on nevěří, že k tomu dojde... Vy jste k tomu uvedl, že kdo se neočistí, neměl by aspirovat na premiéra. Jenže všichni víme, jak se tyto kauzy vlečou...
O vině či nevině rozhodují soudy. Sazby za zvláště závažné trestné činy, o které tu běží, nejsou malé. Ale jde samozřejmě o celý proces dokazování. Chybou by bylo chtít odsoudit někoho bez dostatečných důkazů stejně jako neschopnost důkazy snést jen proto, že jde o prominentní osobu. I z tohoto důvodu je důležité, aby se celý případ vyřešil korektní právní cestou a nezasekl se na politických šarvátkách a předvolebních hrátkách s politickou imunitou. To by jen prohloubilo nedůvěru občanů.
I proto by bylo dobré, aby oba pánové byli vstřícní vůči svému vydání, aby byla možnost věci uzavřít. To, že je politik z něčeho nařčen, se stává. Myslím ale, že by bylo v zájmu celé ČR, aby se aspirace na vládnutí spojovaly s očištěním takových politiků. Mít premiéra, kterého čeká soud nebo o němž se šušká, že soudu díky svému vlivu zabránil, by ale rozhodně nebylo dobrou vizitkou v zahraničí. To je však zatím hodně předčasná úvaha. Nevím, jak nakonec rozhodne sněmovna ve věci vydávání obou poslanců, nevím tedy ani, zda a kdy budou obviněni; nevíme, jak dopadnou volby. Možná by však právě tady měl mlčet pan prezident a nepředbíhat událostem. On totiž naznačil, že obviněného Babiše by premiérem jmenoval, čímž dal zbytečně prostor ke spekulacím na téma samotného trestního řízení. Ale ani on přece nemůže vědět, jak by takové řízení dopadlo!
Andrej Babiš vykládá, jak chce stavět silnice a železnice, zvedat důchody a platy učitelům, vybírat daně, šetřit peníze státu... A přitom všem stále dokola říká, jak si o zavedených politicích nemyslí nic dobrého. Je to chyba občanů, že nejsou schopní prohlédnout, že jde jen o dobrý marketing? Co když se ale opravdu lidem už zajídá slyšet stále stejné písničky o pravici, levici, konzervatismu, socialismu, liberalismu a je pro ně osvěžující, pokud na to jde někdo jinak?
Politika jako systém řešení různých zájmů neskončila a skončit ani nemůže. Problém není v programech a ideologiích, ale v rozporu slov a činů. I pro nové tváře může platit „sliby se slibují, blázni se radují“. A profesionální marketing je jen způsob, jak tyto sliby načančat, jak prodat zboží i se sporným a nespolehlivým obsahem. Jak zakrýt, že zájmy miliardářů nejsou identické se zájmy plebsu. V tom je síla i ošidnost politické reklamy. Nedělejme proto z oligarchů mesiáše, kteří nám přinášejí pocit ochrany a milostivě nám dávají ve svých firmách práci. I faraon, když nechal otroky stavět pyramidy, jim dal práci. Proto jde o to, koho kdo hájí a i proto je mezi programem KSČM a ANO na celospolečenské úrovni propast.
Na čem stojí současný systém? Na dominanci kapitálu – a Andrej Babiš je jeho exponent. Žádný táta pracujících. ANO se často z reklamních důvodů chlubí cizím peřím. To, že přistoupilo na kompromisy, pokud jde o zvyšování důchodů, platů ve veřejné sféře či minimální mzdy, neznamená, že je nositelem této politiky. Jako strana bez zjevného programu dlouho zakrývala svou podstatu, tedy že je stranou jasně pravicovou, stranou, která se v podstatných rysech vrací k praxi tradiční pravice, kterou sama kritizovala. Pravici, která škrtá, oživuje znovu privatizaci veřejných služeb a která v konečném důsledku oproti snahám levice ústí do prohlubování sociálních rozdílů.
Je v naší zemi skutečně ohrožena demokracie, jak tvrdí odpůrci Andreje Babiše?
Rozhodně je politický systém v nedobrém stavu. Lidé jsou zklamaní z toho, jak špatně funguje to, co zde bylo v posledním čtvrtstoletí instalováno. Demokracii ohrožují neprůhlednost rozhodování, nízká vymahatelnost a složitost práva, bující byrokracie. Klíčovým problémem je závislost na koncentrované moci, domácí i zahraniční. Průšvih by byl řešit to tím, že si začneme zvykat na řeči o potřebě vlády silné ruky, že stát, který by měl vyjadřovat zájmy celé společnosti, bude spravován jako soukromá firma. Mesiáši s takovým uvažováním nemohou být cestou. Posun k více autoritářskému řešení, oligarchizaci společnosti, tedy koncentraci ekonomické, politické a mediální moci by znamenal degradaci i té současné špatně fungující demokracie.
Od podstaty problému nás odvádějí nárůst šovinismu a vzájemná nesnášenlivost. Také oslabování občanských práv a další oslabování rovnosti občanů – a to i v otázkách, jako jsou etnický původ, sociální postavení, i pokud jde o názory na víru. A to je cesta do pekel! Znejistělí lidé jsou pak snadno manipulováni k příchylnosti k nějakému vůdci. Pokud ale máme zlepšit náš ústavní systém (v základních rysech je nastaven již od roku 1993 a neuškodí ho vyhodnotit), tak by se to mělo dít bez divokých experimentů omezených mocenských technokratů a nezodpovědných populistů. Zůstaňme pluralitní parlamentní republikou s nezbytným vyvažováním ústavních mocí, pečujme o rovnost šancí v politické soutěži a o přístup občanů k informacím a o růst jejich podílu na rozhodování!
Ať bude povolební uspořádání jakékoliv, co nová vláda bude muset v dalších čtyřech letech pro Česko vykonat? Co tato země potřebuje a čemu bude muset čelit v oblasti financí, v zahraniční politice, z hlediska bezpečnosti, vymahatelnosti práva...?
Čtyři roky není zase tak krátká doba. Společnost se mění a již dnes je zjevné, že budeme muset čelit celé řadě výzev. Odhaduji, že současná hospodářská konjunktura, která trvá již pátým rokem, nevydrží věčně. To by znamenalo oživení tlaku na nezaměstnanost a zvýšení potřeby fungujícího sociálního státu. To bude souviset i se stavem veřejných financí a efektivností a kontrolou jejich rozdělování. Vážným tématem je i struktura ekonomické moci a slabá strategická role státu. Nepochybně také pokročí proměna ekonomiky v procesu nazývaném čtvrtá průmyslová revoluce. Je tu i krize důvěry v politický a právní systém...
Pokud jde o vnější podmínky, tam také lze očekávat řadu efektů. Nejen pod vlivem tzv. Brexitu bude sílit potřeba ujasnit si, jak dál s procesem evropské integrace. Jeho současná podoba má totiž řadu problémů a naše společná evropská budoucnost žádá nalézt odvahu, ale i shodu k tomu, jak je skutečně systémově řešit. Náš vliv na řešení napětí mezi globálními mocnostmi je jako malé země samozřejmě omezený, ale těžko se dopadům vyhneme. Témata bezpečnostní architektury, ale i schopnost obrany naší země před určitými hrozbami (vojenské, teroristické, klimatické) budou vyžadovat určitá strategická rozhodnutí. Řešení problémů s mezinárodním rozměrem bude samozřejmě vyžadovat i nalezení mezinárodních spojenců. Aktivnější přístup naší diplomacie vycházející z pochopení našeho českého zájmu tady bude nutný.
Pokud jde o prezidenta republiky Miloše Zemana, jak pravděpodobné je v tuto chvíli jeho znovuzvolení? „Pohnojil“ si to něčím tak, že už zvolen nebude? Vede si Jiří Drahoš tak dobře, že se skutečně stane prezidentem?
Skutečná prezidentská kampaň začne naplno až po parlamentních volbách. Také v té době budeme znát konečný seznam všech kandidátů. Zatím všichni naši polistopadoví prezidenti pokračovali i ve svém druhém volebním období, i když lze říci, že v něm byli spíše horší nežli v tom prvním. Úřadující hlava státu má zvýhodněnou pozici tím, že je pochopitelně z výkonu své funkce hodně známá. I současný prezident se ve svém prvním funkčním období zviditelnil a má na svém kontě věci dobré i ty, které se mu vyloženě nepovedly. Každý asi uzná, že dnes je to poněkud jiný Zeman, než když se před dvaceti lety stal premiérem. KSČM jako strana o těchto věcech teprve bude rozhodovat. Nechci si tedy jako její funkcionář hrát na věštce, pochopitelně bude Miloš Zeman patřit mezi silné kandidáty.
František Ringo Čech, Olga Sommerová, Václav Klaus mladší, Martin Bursík, miliardář Dalibor Dědek. To jsou některá známá jména, která míní kandidovat ve sněmovních volbách. Kdo z nich by českou politiku obohatil a kdo ne?
Ringo Čech a Martin Bursík již v parlamentu seděli, jen za jiné strany. Jeden za ČSSD a druhý za Zelené. Proč se s nimi rozešli a co si ti, kteří je dali na své kandidátky, od nich slibují, je otázka na ně. Olga Sommerová nepochybně obohatila kulturu, k úspěchu strany LES ale nepřispěla. Vždy záleží na obsahu jejich aktivity a co to s nimi udělá v prostředí politických bojů a při řešení konkrétních problémů. Představitelé kultury jsou někdy v politice neštastní, takový pocit jsem měl například z paní režisérky Třeštíkové. No a miliardáře už v politice také máme, ať jsou to právě poslanec Babiš či senátor Valenta... Zakoupit se v politice, protože na to mám, ale nepovažuji za šťastnou cestu. Je to však na voličích. Jestli pomůže ODS ve volbách Klaus junior, se taky ukáže. Já z něj ovšem mám poněkud nepříjemný pocit, že českou pravici posouvá více k agresivní a indolentní podobě. Každá profese a lidská zkušenost mohou být v parlamentu přínosem, ale to záleží jak na stranách, které toho poslance do parlamentu vysílají, tak i na jejich individuálním přístupu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
