Je za námi první kolo prezidentských voleb. Pro mnoho lidí je celkem překvapením, že kromě strany Realistů žádná jiná nepostavila svého kandidáta. Čím to může být? Jak si tuto skutečnost vysvětlujete?
Představitelé stran pravděpodobně usoudili, že doporučení tradičních politických stran kandidátům nepomůže, spíše naopak. K těmto závěrům vedou výsledky parlamentních voleb.
Zaujala vás více kampaň některého z prezidentských kandidátů? Když ano, tak koho jmenovitě? A který z devítky uchazečů o Hrad měl vaše největší sympatie a proč?
Vzhledem k tomu, že volby jsou tajné, tak mou volbu si nechám pro sebe. Nemám zájem, aby se pak rozebírala a kritizovala například na sociálních sítích. Mám s tím již zkušenosti.
A koho tipujete za absolutního vítěze „boje o Hrad“?
Výsledek bude těsný, neboť voliči ostatních sedmi kandidátů se spojí v úsilí nenechat Miloše Zemana na Hradě, ale myslím si, že se jim to nepodaří.
Některé známější osobnosti, ale i mnoho obyčejných lidí se ještě před prvním kolem voleb nechalo v médiích slyšet, že raději podpoří kandidáty, kteří získali potřebný počet podpisů od lidí, než ty, jež je dostali od poslanců či senátorů. Myslíte si, že to je správné hledisko při výběru prezidentského kandidáta?
Nemám rád termín „obyčejní lidé“. A kdo je neobyčejný? Hodně politiků je v podstatě velmi průměrnými a nezajímavými lidmi. Chápu, že kandidáti, kteří získali více než 50 tisíc podpisů, mohou zaujmout více než třeba někdo s podpisy deseti senátorů, z nichž někteří to podepsali i více kandidátům. Ale nemělo by to být hlavní hledisko, podle něhož bychom měli vybírat nejvhodnější osobu na Hrad. Co když se to někomu podařilo, jen protože měl dost finančních prostředků zaplatit si kampaň a schopný tým lidí, kteří podpisy sehnali? Pozor – netvrdím, že se to tak u nás stalo.
Bývalý prezident Václav Klaus by nechtěl na Hradě žádného Marťana, tedy člověka, který nemá žádné politické zkušenosti. Má jeho tvrzení logickou podstatu?
Argumentu Václava Klause rozumím. Politika je řemeslo. Naučit se jej mohou mnozí, ale potřebují k tomu nejen vůli a talent, ale i čas a zkušenosti. Ovšem někdo s manažerskými zkušenostmi a schopnostmi z mezinárodního prostředí může být lepším prezidentem než politik, který má za sebou kariéru spíše neúspěšnou.
Alexandr Mitrofanov, politický komentátor, napsal před nedávnem v deníku Právo, že člověk, který bude volit Zemana, není tím pravým občanem ČR a už vůbec ne demokratem, jelikož chce mít nad sebou diktátora. Jak se na takový „specifický“ názor díváte?
Nesouhlasím. Miloš Zeman má autoritativní sklony, ale není diktátorem. Mimochodem, byl jedním z mála premiérů, kteří nechali ve vládě hlasovat o návrzích, s nimiž nesouhlasil, a respektoval situace, kdy byl přehlasován. Zaráží mne, že někdo, kdo by chtěl vládu silné ruky (pravděpodobně vnímané některými novináři jako osvícenou diktaturu), by nemohl být „pravým občanem“ ČR. Připomíná mi to dobu, kdy byla jen jedna pravda a jen jedni zastánci správné politiky. Jsem zastáncem plurality a pestrosti názorů. Voliče, kteří si přejí zjednodušit volbu tím, že podpoří třeba někoho s diktátorskými sklony, musíme přesvědčit argumenty, ne je vylučovat ze společnosti „pravých občanů“.
Čeští a moravští biskupové vyzvali věřící, aby se zúčastnili prezidentské volby, ale nedali jmenovité doporučení, koho mají volit. Někteří duchovní se však přece jen neudrželi. Profesor Tomáš Halík dal jasně najevo, že Zemana nehodlá volit. Podle jeho vyjádření je Miloš Zeman jako kandidát naprosto nevhodný pro svůj údajně nedobrý zdravotní stav a také proto, že prý svými činy a prohlášeními morálně poškozuje společnost. Domníváte se, že má pan Halík pravdu, anebo je zcela vedle ohledně posuzování lidských kvalit současného prezidenta a také toho, co si přeje běžný český občan?
Nevím, kdo to je „běžný český občan“. Ti, kdo reagují na otázky výzkumů veřejného mínění, tedy jejich většina? Miliony občanů, kteří nemají vysoké politické funkce? Plně respektuji názor a postoje profesora Halíka, ale neměl by je vnucovat ostatním lidem. Také si nejsem jist, jak dobře zná Tomáš Halík lidské kvality prezidenta, a co ho tedy opravňuje předkládat veřejnosti takovéto soudy. Byl prezidentovi nablízku, byl jeho přítelem, který se později v něm zklamal? Nebo má informace o lidských kvalitách z druhé ruky nebo na základě mediálního pokrytí některých výroků či jednání?
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Štěpán
