O víkendu jsme tu měli zase jeden precedent v oblasti mezinárodního práva. Evidentně je možné přiletět s vrtulníky, sebrat v cizí zemi prezidenta, odvést si ho domů a tam ho soudit za to, co uznáte za vhodné. Jak vy se stavíte k únosu Nicoláse Madura? Jste překvapen, pobouřen či pobaven?

Stavím se k tomu, jako k bezprecedentnímu narušení suverénního státu. Akt agrese, vyhrožování, vměšování, terorismu? Opět jsme svědky oněch dvojích metrů, které současní lepševici vyznávají. Sic je v čele USA jejich toho času nenáviděný Trump, tak jsem nezaznamenal žádné pohoršení nad tímto bezprecedentním činem svévolné agrese USA vůči Venezuele. Všichni ti ujančení a ukvičení politici a mediální pologramoti středního proudu, kteří v rámci levného hrdinství ostrakizují ruskou agresi, nyní mlčí a jeleni se pasou. A to navíc Trump a jeho administrativa už ani nezastírá, že jedním z hlavních důvodů toho všeho je přístup USA k venezuelské ropě. Neříkám, že jde o hlavní důvod, protože to logicky nevím. Ale na drogové kartely se zatím tak nějak zapomnělo. Holt věky věků od dávnověku platí stále a pořád právo silnějšího. A velmoci si vždy budou dělat, co si zamanou – neb slovy klasika nemají žádné přátele, ale jen své zájmy. Mimochodem opět se vracím k tomu, že kdyby Trump nebyl v zájmu těch za oponou a za zrcadlem, nikdy by nebyl znovu zvolen. A další věc ohledně Madurova únosu ze strany USA, která mě trochu vrtá hlavou, je onen poměrně hladký únos. Alespoň z toho, co jsem zaznamenal. Kdoví zda náhodou nešlo opět o součást nějaké širší akce a dohody vícera světových hráčů. Ono jak známo, pakliže nám nějaké klíčové politické rozhodnutí nebo kroky nedávají smysl, máme pravděpodobně jen nedostatek informací.

A ještě k Trumpovi. Ten se po zákroku proti Madurovi nechal slyšet, že USA „určitě potřebují“ Grónsko. Teď USA trochu ubraly, prý chtějí Grónsko koupit. Už jsem viděl výsměch evropským státům za to, že tak rády podporovaly zásahy USA proti jiným, až se to nakonec otočilo proti nim. Co na snahu získat Grónsko říkáte vy?