Vysoký lidovec Benešík: Ty čínské investice jsou jen bublina. Zeman prý hájí naše tradice, a přitom nás rozprodává Číně

9. 8. 2016 7:42

ROZHOVOR „Čína demokratickou zemí opravdu není, křesťané tam bývají pronásledováni. A ty čínské investice u nás, to je nafouknutá bublina,“ myslí si místopředseda KDU-ČSL a poslanec Ondřej Benešík. K tomu pak dále říká: „Oni k nám přijeli pouze skoupit akcie prosperujících podniků. Já jsem zvědavý, kolik vytvoří nových pracovních míst. Akorát z výnosů českých firem teď bude Čína profitovat. Vůbec ohledně čínských investic jsem dost skeptický a myslím si, že jsou spojené s velkým množstvím rizik.“

Vysoký lidovec Benešík: Ty čínské investice jsou jen bublina. Zeman prý hájí naše tradice, a přitom nás rozprodává Číně
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík

Jak vůbec nyní hodnotíte bezpečnostní situaci v Evropě? Nejprve šílený teroristický útok v Nice, brutální vražda francouzského kněze a potom teror v nedalekém Bavorsku. Lze se vůbec proti takovým činům nějak úspěšně bránit, když policie přece nemůže být všude? Prezident Miloš Zeman navrhuje více ozbrojit veřejnost a na rozdíl od premiéra Sobotky nechce přijímat vůbec žádné uprchlíky. S tím si pak vzájemně notuje i s ministrem Babišem, který by v souvislosti s tím snesl i sankce od EU. Dá se s tím souhlasit? Nebo byste doporučil jiná opatření?

Co se týká pana Babiše, ten ještě před nedávnem tvrdil, že bychom mohli přijmout klidně i 18 tisíc uprchlíků, jeho názory jsou naprosto irelevantní, on vždy prohlašuje jen to, co chce slyšet veřejnost. S panem prezidentem je to už trochu jinak, má celkem konzistentní názory. Nicméně si pamatuji, protože bydlím v obci Strání nedaleko česko-slovenské hranice, že v době, kdy byl premiérem, k nám v tisících přicházeli i přes střežené hranice také muslimové z Bosny, Albánie, Čečenska, Pákistánu či Srí Lanky a nic se proti tomu nedělalo, nebyla žádná tvrdá prohlášení. My jsme je tu běžně potkávali. Možná právě přes tuto svou zkušenost dnes Miloš Zeman prezentuje podobná prohlášení.

S tím rozšířenějším ozbrojováním veřejnosti jsem spíše na rozpacích, jestli je to právě teď už potřeba. Kdo to tak cítí, že musí například chránit svoji rodinu, ať to klidně udělá, v žádném případě bych mu v tom nebránil a dosud platné zákony bych ani neměnil, jelikož jsou u nás i tak dost přísné. Určitě bych však dbal víc na to, aby se zbraně nedostaly do rukou nebezpečným nebo vyšinutým lidem, a na to by měl mít stát potřebné páky. Žiji totiž 18 kilometrů od Uherského Brodu, kde se odehrála ta známá tragédie. Prostě chce to najít u ozbrojování tu správnou rovnováhu.

Ohledně přijímání uprchlíků zastávám názor, že by se mělo pomoci jen těm opravdu ohroženým, přicházejícím z válečných zón, a ti ještě musejí být velmi kvalitně prověřeni. Pomoc bych asi nejvíce směřoval vůči ženám a dětem, které by byly u nás umístěny jen dočasně, dokud se konflikty v jejich zemích nevyřeší. To samé platí pro ty nejpronásledovanější skupiny obyvatel, jako jsou například jezídští křesťané, u nichž asi nehrozí riziko, že by šlo o islámské teroristy. 

Kancléřka Merkelová prohlásila ve svém posledním projevu k teroristickým útokům v Německu a ve Francii, že Němci i tuto situaci opět zvládnou, stejně jako loňskou migrační krizi, a neopomněla znovu kritizovat některé státy za to, že k řešení uprchlické krize nepřistupují správným způsobem. Jinými slovy, že odmítají běžence přijímat. Co si o tomto prohlášení myslíte? A vůbec, jak je nyní pevný post německé kancléřky?

Jestli to Němci zvládli, to je jistě diskutabilní otázka, ale paní kancléřka v Německu má zodpovědnost a starost za zemi, ve které byla zvolena. Tedy určitě ne za Českou republiku. V rámci Evropské unie bychom měli mít s Němci stejné povinnosti, a protože jsme byli s kvótami bohužel přehlasováni, tak je i máme. Ale měli bychom se chovat tak, abychom si potom nemuseli dávat stejné otázky jako oni, zda jsme něco zvládli nebo ne. Tedy nevytvářet si u nás zbytečně nebezpečné prostředí, čímž ovšem neříkám, že bychom neměli pomáhat opravdu těm potřebným. To musí však probíhat takovým způsobem, abychom nepřenášeli závažné problémy z jedné země do té naší.    

Donald Trump znovu šokoval. Uvedl, že by uznal ruskou anexi Krymu a že zakladatelem Islámského státu je Clintonová díky své hloupé politice na Středním východě. Naopak Hillary Clintonová je přesvědčena, že americké prezidentské volby začaly už ovlivňovat ruské tajné služby ve prospěch Trumpa, který se netají sympatiemi k Putinovi a chce také omezit aktivity NATO. Hrozí Evropě zhoršená bezpečnostní situace, když by při vítězství Trumpa Spojené státy ještě víc rezignovaly na dění ve světě, než je tomu nyní za Baracka Obamy? 

No, ta otázka vyznívá trochu zvláštně, protože Hillary Clintonová pochází ze stejné politické strany jako Barack Obama, za jehož prezidentování skutečně došlo k velmi vážnému zhoršení bezpečnostní situace ve světě. Jestli to zrovna ona napraví, zůstává otázkou. Donald Trump je jiný případ, ten chce volby za každou cenu vyhrát, a tak se chová jako neřízená střela a říká jen to, co chtějí lidé slyšet, stejně jako u nás Andrej Babiš. Já jsem se právě před pár dny vrátil z USA, kde jsem ty jejich volby velmi pozorně sledoval. Řeknu to na rovinu, jak jsem to tam slyšel – Američané mají tentokrát velmi špatné možnosti pro rozhodování. Nicméně nemusí být ještě tak zle. Přestože jde v USA o prezidentskou republiku, řadu důležitých věcí musejí schvalovat jejich senát a Kongres. Takže ani prezident si tam není schopný všechno prosadit, což bylo například v případě Baracka Obamy spíše štěstí. Samozřejmě že je také rozdíl mezi tím, co říká prezidentský kandidát, který chce získat voliče, a co pak začne podnikat řádně zvolený prezident. 

Co se týká nespokojenosti některých Američanů se světovou bezpečnostní politikou, kterou Spojené státy po dlouhá léta zajišťovaly, tak se to dá vcelku pochopit. Oni třeba říkají, proč máme tak vysoké náklady na armádu a ve Francii přitom chodí děti na vysokou zadarmo a my si to musíme platit. Proč mají Francouzi lepší dálnice, než máme my? Evropa si za I. a II. světové války nedokázala své problémy vyřešit sama, a z USA tak vytvořila „světového policajta“. Je pravda, že USA dělají i z přesvědčení svoji bezpečnostní politiku, kterou nás často chrání. Někdy ale také udělají fatální, hrubé chyby, za které si kritiku zaslouží. Jenže nelze to vidět jen černobíle. A když si pak člověk uvědomí, jak by to bez jejich politiky ve světě vlastně fungovalo, je opravdu na rozpacích. 

Přestože Evropská unie Turecko varovala, aby nedělalo po zmařeném puči stalinské čistky a nezavádělo trest smrti, neděje se tak. Jak by k němu měla tedy přistupovat, když jinak podobné praktiky ve světě od jiných zemí tvrdě kritizuje a zavádí proti nim sankce? Navíc nyní prezident Erdogan EU znovu upozornil, že pokud vízovou povinnost do října pro Turky nezruší, opět začne pouštět uprchlíky do Evropy. Proti tomu se už razantně vyjádřil rakouský premiér  – Turci v EU nemají co dělat a zrušení vízové povinnosti pro ně nepřipadá v úvahu. Lze s tím souhlasit?

V KDU-ČSL už dlouhá léta říkáme, v rámci našeho programu působení v Evropské unii, že Turecko do Unie zcela jistě nepatří. My se v tom lišíme od Klause i dalších politiků z ČSSD nebo ODS, kteří na vstup Turecka do EU v minulých letech dost tlačili. My jsme to říkali už v době, kdy za to nebyly žádné politické body, a tvrdíme to stále a já jsem rád, že své stanovisko, které jsem i oficiálně formuloval k této záležitosti, nemusím teď měnit. Jednak to je zcela jiná kultura, jednak si je třeba uvědomit, že jejím vstupem by se posunula schengenská hranice až k Sýrii, což by zrovna nebyl moc strategický přístup. Já jsem s tímto svým názorem neuspěl při volbách do Evropského parlamentu, protože můj protikandidát v této otázce tvrdil, že Turecko do EU musí určitě vstoupit, a to už jen proto, ať nás v EU obohatí některá z muslimských zemí. V takových situacích je vidět, komu jde o profit naší země nebo jen o populistické a líbivé slogany, kterými se dá v určité době zabodovat.

Plán na zmírnění uprchlické krize se nemůže jen opírat o dohodu s Tureckem, které je sice partnerem strategickým, nicméně také nespolehlivým a nepředvídatelným, jež nyní spíše hraje roli silného regionálního hráče. V jejich kultuře a společnosti, a to zvlášť za prezidenta Erdogana, má rozhodující vliv náboženství, které se projevuje v mnoha oblastech, kde se pak jen těžko hledá shoda. Paradoxem je, že dlouhou dobu sekulární stát (bez vlivu náboženství na politiku) hlídala armáda, a to se v EU nelíbilo. Teď se vojáci přidali na Erdoganovu stranu a je to mnohem komplikovanější situace. To, co řekli v minulých dnech rakouský premiér a ministr zahraničí, prohlašují křesťanští demokraté u nás už dávno.    

Může se dnes Evropa účinně bránit vůči dalšímu přívalu uprchlíků z tzv. balkánské cesty, tedy od Turecka, když EU nebyla schopna ani za rok a půl vymyslet účinný systém ochrany schengenských hranic? Řekové už chtějí v této souvislosti po EU plán B…

Pokud Turecko vypoví dohody, Evropa nesmí už váhat a musí začít důsledně chránit svoji schengenskou hranici, která končí za Řeckem. Samozřejmě nemůže se to nechat jen na Athénách. Nedávno se ukázalo, že i uzavření makedonské hranice přineslo své výsledky.

Při těchto krocích si je ale nutné uvědomit, že neuzavíráme hranice pro azyl lidem, kteří ho nutně potřebují, jako jsou například jezídští křesťané, kterým hrozí od Islámského státu i uřezání hlav. Tato opatření by měla sloužit k tomu, aby se do Evropy nemohl ilegálně dostat téměř každý. A týká se to i ekonomických migrantů. Pokud je ve Švédsku nebo Německu chtějí, tak ať si je přijmou, ale ať nás do toho netahají. My si takové lidi raději přijmeme z přijatelnějšího kulturního prostředí, kteří se rychle zařadí do naší společnosti. V žádném případě je nám nemohou nutit, ať nesměšují humanismus s jejich hospodářskými či demografickými potřebami.

Česko se nyní tak trochu ocitá v kontroverzní situaci. O azyl totiž požádalo 60 čínských křesťanských uprchlíků, kteří mají být pronásledováni tamním komunistickým režimem. Pokud by utečenci azyl dostali, bylo by vlastně oficiálně sděleno, že v Číně panují nedemokratické poměry, s čímž by nesouhlasila čínská diplomacie, a mohly by být ohroženy nedávno uzavřené obchodní dohody. Jestli ale ČR azyl udělit odmítne, zpronevěří se platným mezinárodním smlouvám. Jak si myslíte, že tato ožehavá kauza dopadne?   

To opravdu netuším. Je to spíš otázka na Hrad. Čína demokratickou zemí opravdu není a křesťané jsou tam pronásledováni. K tomu by nám mohl něco říct pan prezident. Ten přece v Číně prohlásil, že se tam přijel učit stabilizovat společnost. No já bych tímto způsobem určitě českou společnost stabilizovat nechtěl. A ty čínské investice, to je nafouknutá bublina. Oni k nám přijeli pouze skoupit akcie prosperujících podniků. Já jsem zvědavý, kolik vytvoří nových pracovních míst. Akorát z výnosů českých podniků teď bude profitovat Čína. Ohledně čínských investic jsem dost skeptický a myslím si, že jsou spojené s velkým množstvím rizik. Já si sice na jedné straně vážím pana prezidenta, jak hájí naše zájmy a identitu, ale zase neschvaluji, jak je někdy potom lehce rozprodává.

Česká republika by měla čínské emigranty zcela jasně přijmout a měl by se k tomu vyjádřit Miloš Zeman. Prezident by neměl mít na stejné věci různý metr. To, zač kritizuje politiky na Středním východě, by měl uplatnit i vůči Číně. Já mám s Milošem Zemanem na řadu věcí shodné názory, někdy mi ale vadí, jak je selektivní. Kde se mu to hodí, chrání naši kulturu, kde ne, jako teď u těch Číňanů, hájí jejich lobby. Když jsem zásadový, tak od A až do Z, nemohu to dělat jen podle své potřeby a podle svých zájmů.     

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kdyby u nás Rusové začali pobíjet civilní obyvatelstvo, nejspíš by pasivní odpor přerostl ve válku. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o invazi v roce 1968

21:37 Kdyby u nás Rusové začali pobíjet civilní obyvatelstvo, nejspíš by pasivní odpor přerostl ve válku. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o invazi v roce 1968

ČESKÉ OSMIČKY Serval jsem ze zdi šavli. Je turecká s typickou růžicí na jílci, koupená před lety v A…