Jak vidíte jednání mezi ČSSD a hnutím ANO? Jak to podle vás dopadne, a líbí se vám takováto spolupráce?
Víte, jsem straník a budu muset odpovídat v referendu na otázku, jestli souhlasím se zamýšlenou vládou. Mám takové vlny – jednou nahoře a jednou dole. Ale v současné době jsem přesvědčená, že budu hlasovat pro vládnutí, a to z jednoho prostého důvodu. Máme jenom patnáct poslanců. Ministři mají přednostní právo ve Sněmovně hovořit v době, kdy se třeba zařazuje nějaký bod a neprobíhá diskuse. A pokud nebudou ministři zároveň poslanci, budeme mít větší prostor.
A pokud se vyjednávačům podaří domluvit důstojné podmínky, může to být pro ČSSD zajímavé. Pro mé rozhodování v referendu bude velice důležité, kdo bude nominován. Naše účast ve vládě nesmí být jediným cílem. Musíme pracovat i dovnitř strany, získat důvěru ztracených podporovatelů, ale bohužel i členů. Musíme přesvědčit lidi, že jsme tady opravdu pro ně a že neděláme hlouposti. Že oni, kteří se živí poctivou prací, jsou pro nás prioritou.
Jedním z bodů, na čem vlastně to jednání mezi ČSSD a ANO minule krachlo, bylo to, že někteří poslanci zkrátka nechtějí trestně stíhaného politika jako premiéra…
To není tak, že někteří poslanci. Usnesení sjezdu zkrátka mluví o tom, že s trestně stíhaným člověkem je problém. Naplnit toto usnesení bude těžké. Andrej Babiš je silný hráč, je to prostě šéf a jím vlastněné hnutí ho nedá. Je naprosto v pořádku, že naši vyjednávači trvají na jednom silovém ministerstvu. A zvláště po odstoupení pana Murína z čela Generální inspekce bezpečnostních sborů a po volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBSu z řad poslanců ANO.
Psali jsme:
Ale to se asi takto úplně nepovede...
Nevíme, co se přesně odehrálo v pondělí, možná, že to budou zástupci ČSSD, kteří na grémiu a potom na předsednictvu navrhnou, že do vlády nepůjdeme. To se klidně může stát. Je pravda, že jsme malinký koaliční partner. Veškerá vyjádření učiněná před pátkem jsou jen dohady a věštění z křišťálové koule. Podívejme se na politickou scénu, kdy nikdo, kromě pana Okamury, nechce přijmout vládní odpovědnost. A jediným důvodem je osoba Andreje Babiše. Tato patová situace je veliký problém.
Pohybuji se teď v oblasti zahraničního obchodu, a chcete-li se opřít v zahraničí, a nejen v EU, o rozhodnutí nějakého našeho ministerstva, často dostanete odpověď – nojo, ale vždyť to jsou ministři v demisi. Proto je strašně důležité, abychom co nejdříve měli vládu s důvěrou. A to vše jsou důvody, budou-li podmínky od hnutí ANO důstojné a nebudu-li mít problémy s některými nominanty, že budu ve stranickém referendu hlasovat pro.
Prezident Zeman prý v podstatě doporučil Andreji Babišovi po krachu prvního jednání mezi ANO a ČSSD, ať zkusí udělat koalici s SPD a KSČM. Co na to říkáte? A co říct na to, že téměř 30 let po revoluci by byla KSČM opět ve vládě?
Podívejte se, s komunistickou ideologií jsem měla vždycky problém, protože pocházím ze staré sociálnědemokratické rodiny. Oba mí dědečkové měli po roce 1948 velké potíže, zažila jsem normalizaci... Ale po roce 1989:
1) KSČ nikdo nepostavil mimo zákon.
2) Nevznikla nová levicová strana.
3) Vždy měla možnost ucházet se o hlasy voličů a ti ji volili.
4) Od roku 1989 už došlo na mnoha různých komunálních úrovních ke koalicím s KSČM a často to pomohlo vyřešit složitou situaci. Zakázaní nejsou, jsou demokraticky voleni.
A upřímně řečeno, například tady v jižních Čechách tato koalice fungovala. Je to jenom o charakteru lidí. Ze zkušenosti mohu říct, že když oni něco slíbí, tak to drží. Samozřejmě, že nesouhlasím s jejich zahraničněpolitickými názory, jako je vystoupení z NATO, z EU... to ne. Ale jsou tady, opakuji, že jsou demokraticky zvolení a kupodivu mají často více mladých kandidátů než jiné politické strany. Takže jejich podpora, nikoliv přímá účast ve vládě, mi nevadí.
Ale mám problém s SPD, a to velký. Vadí mi předseda Okamura a jeho radikální názory. To je stále jen – my chceme plnit svůj program, my chceme pracovat pro blaho naší země... Dobře, ale to chceme všichni. A neopakujeme to jako mantru v každém přímém přenosu. Když jel od pana prezidenta, byl připravený okamžitě přijmout jmenovací dekret do vlády. Jenže je to jinak, a tak kolem sebe dští síru. Občas do Sněmovny jdu a vidím potenciál, který si přivedl...
Víte, když pan prezident doporučil Andreje Babišovi toto řešení, tak jsem si trošku pomyslela – neřekl on to v žertu? Ale opravdu to říkám s nadsázkou, protože v takových situacích se nežertuje.
Chcete, aby mezi ANO a ČSSD došlo k dohodě o vládě s podporou KSČM?Anketa
A myslíte si, že až bude vláda, že se situace v České republice uklidní? Přece jen, ve společnosti to poměrně vře. V posledních týdnech se konala celá řada demonstrací…
Myslím si, že se situace uklidní. A na těch demonstracích bylo pozitivní, že si lidé opět uvědomili, že mohou, když jim něco vadí a společenská situace se jim nelíbí, vyjádřit svůj názor. Buď to dají najevo peticí, anebo demonstrací.
Některým lidem nebylo po chuti, že se formou stávky do demonstrací před časem zapojily i dvanáctileté děti. Co vy si jako bývalý pedagog o tom myslíte?
To mně osobně velmi vadilo. Víte, když jde dvanáctileté dítě na demonstraci se svým tatínkem nebo maminkou a rodiče mu ukazují, co to demonstrace je a vysvětlují jim, proč se lidé sešli, tak na tom vůbec nic špatného není. Naopak. Oni tím své dítě formují. Studentskou stávku jsem viděla jinak. Nepochybuji o tom, že studentští aktivisté celému problému rozuměli, ale chtěla bych někdy do té třídy či školy přijít a zeptat se těch dětí, proč demonstrovaly. Mnohdy by mne důvody překvapily...
Nechci snižovat úroveň našich mladých lidí. Ale vím dobře, co říkají kolegové o maturantech, co prý dokáží říci z oblasti našich dějin či společenských věd!! Když tady najednou bylo, já nevím kolik desítek škol, které se zapojily, tak mi to přišlo malinko přitažené za vlasy. Nemůžeme a nesmíme dětem zakazovat, aby se vyjadřovaly, ale zároveň po nich musíme chtít, aby se trvale zajímaly o to, co se kolem nich děje, aby dokázaly vyjádřit názor a nešly jen za pokřikujícím davem. Trochu se bojím, že tady taková situace nastala.
Psali jsme:
Když se podíváme na sociální demokracii, vy jste členem od roku 1990. Jak teď ČSSD vidíte? Při parlamentních volbách měla jeden z nejhorších výsledků za dlouhé roky. Proč se to podle Vás stalo? Kdo za to může?
Těžko najdeme jednoho viníka. My jsme především přestali poslouchat názory těch, po kterých jsme chtěli, aby nás volili. Uzavřeli jsme se do sebe a snažili se lidem ukázat, že svět, který jim modelujeme, je ten nejlepší. Když se ozvaly hlasy po debaklu v krajských volbách 2016, abychom začali pracovat jinak, tak byly označeny za populistické. Další chybou bylo volání po absolutní názorové jednotě. Když se lidé, kteří vyznávají stejné hodnoty a principy, liší v názoru na způsob jejich dosažení, tak to není špatně, naopak hledání cesty je posunuje dopředu. My jsme se jako by začali řídit heslem: „Kdo nejde s námi, jde proti nám”. Pak už to šlo jedno za druhým, sjezd březen 2017, škrtání lidí z kandidátek, demise, nedemise, naprosté neodhadnutí nálady ve společnosti. Výsledek 7,24%. A řekněme si upřímně, strana tehdy měla legitimní vedení, zvolené sjezdem, jenže to trpělo hluchotou a slepotou a odmítalo se léčit.
A byly nějaké chyby, které za ty čtyři roky vlády ČSSD sama vidíte?
Naší největší chybou bylo, že i když jsme splnili téměř vše, co jsme voličům slíbili, tak jsme jim to nedokázali prodat. A ty nesplněné sliby, například zmírnění dopadu církevních restitucí, jsme zametli pod koberec a ti, kteří tento slib chtěli dodržet, tak byli obviňování z populismu. Podle mého názoru jsme rychle schvalovali některé normy, hnáni touhou, abychom měli splněno a vylili jsme dítě i s vaničkou. Mám na mysli například inkluzi. Idea správná, ale s odstupem vidím, že jsme měli ještě více poslouchat ty, kteří měli každodenní zkušenost a měli jsme zákon nejdříve testovat, a teprve pak spustit plošně.
Když se vrátíme k těm demonstracím, tak rozhodně nejsou zaměřené jen proti Andreji Babišovi, ale často i proti prezidentu Zemanovi. Ve společnosti je to v tomto směru vůbec dost vyhrocené. Myslíte si, že je to i díky sociálním sítím?
V podstatě ano. Přes sociální sítě si lidé mohou vyměňovat názory, vyjadřovat emoce, a dokonce se i svolávat. Chtějí být s těmi, kteří přemýšlejí stejně a chtějí ukázat, že je jich dost. Potud vše v pořádku. Většina lidí na demonstraci přijde s rozhodnutím bojovat za svoji myšlenku a přesvědčení. Ale někteří tam přijdou jen proto, aby si zařvali.
Ano, máme u nás dvě skupiny lidí, jedna pana prezidenta Zemana nemá ráda, druzí ho zase obdivují. O tom, kdo bude hlavou státu, rozhodly demokratické volby, lidí k nim nepřišlo málo, vyjádřili se. No a pokud jsme demokraté, budeme tento fakt respektovat. Dobře, pan prezident má zdravotní problémy, ale bylo jeho rozhodnutím, že do toho půjde. Tečka! Splňoval všechny podmínky, které pro kandidáta na prezidenta jsou. A lidé si prostě vybrali.
Když se podíváme do zahraničí, do Německa, Itálie, Francie. Jak vidíte problém kolem migrantů? Máte pocit, že se těmto zemím daří s tímto vypořádat?
Nedaří. Dlouhá léta to zvládaly a byly za migranty vděčné, vytvořily pro ně výborné podmínky. Není divu, že když se v afrických a arabských zemích změnily podmínky, utíkali lidé za bezpečím. Ale jak rozlišit ty, kteří jsou opravdu ohrožení, a ty, kteří chtějí jen snadné ekonomické vylepšení svého života? Ano, máme strach i u nás. Naštěstí se k nám islámští migranti nehrnou. A těm, kteří přicházejí z Ukrajiny, Rumunska a dalších zemí, poskytujeme, myslím, velmi dobré zázemí, pokud dodržují zákony a pravidla. Je správné, že jsme se vymezili proti nařízeným kvótám: ale vadí mi, když některé strany a hnutí používají toto téma ke strašení lidí.
V této souvislosti, co říkáte na to, co se údajně mělo odehrát ve městě Dúmá v Sýrii?
Jestli ty obrázky z města Dúmá byly pravdivé, tak prostě pro toho člověka, který to dovolil, nemám slov. Ale zase – byly pravdivé? Prezident Macron řekne, že má důkazy, a pak se zjistí, že důkazem je video běžně stažené z internetu. To přece není důkaz! V době digitálních technologií jde na obrazovku dostat vše.
A co tedy říkáte na útok právě Francie, Británie a Spojených států na Sýrii?
Když jsem přečetla v noci na sobotu tuto zprávu, tak mne napadla drsná myšlenka, chlapci si potřebovali poměřovat….. Myslím si, že k tomuto útoku nebyl důvod. Jsem proti tomu. Zasáhli nějaké továrny, dobře, ale co když to nebyly ty, kde se vyráběly chemické zbraně? Co když jim zničily fabriky, ve kterých měli lidé práci? Nemám ráda prezidenta Trumpa. Jeho předchůdci byli osobnosti. Ale tohle ne! Myslím si, že tímto chtěl ukázat tu svou sílu. Měl prst na červeném tlačítku, tak to zmáčkl. Nejsem zastáncem takových řešení!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
