Ministerstvo vnitra plánuje velkou reklamní kampaň, která bude propagovat vládní politiku. Akce má být v hodnotě přes 40 milionů korun. Kritiku vyvolal hlavně termín, ve kterém poběží. Zasáhne do dvojích voleb, evropských a krajských. Opozice to ostře kritizuje. Co na to říkáte vy?
Z hlediska praxe ovlivňování mínění, komunikace a PR je avizovaná letáková informační kampaň takovým, lidově řečeno, plácnutím do vody. Zdá se. Z hlediska možného účinku na cílovou skupinu je její možný efekt poměrně omezený. Dokonce může být i negativní, a to ve smyslu původního očekávání zadavatele. Tedy nynějšího ministra vnitra a jeho týmu. I pokud bude finální formulace, obsah a vizualizace informační kampaně celkem věcná, korektní a přijatelná, dosah bude dost omezený. Už proto, že důvěryhodnost jako klíčový předpoklad úspěšného ovlivnění mínění je u těchto nosičů (letáky a plakáty) poměrně nízká, a to z podstaty věci. Tedy i vlastního charakteru média.
Dopad zmíněné informační kampaně pak může být i v kontextu dlouhodobého charakteru ministrovy komunikační politiky více než informační spíše iritační.
Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Ministr Rakušan kritiku odráží s tím, že vláda byla kritizována, že málo komunikuje s občany, a nechápe, že slyší kritiku opět i tehdy, když s nimi chce komunikaci zlepšit. Je toto vysvětlení dostačující?
Nynější ministr vnitra je z mého pohledu v komunikaci s veřejností naopak velmi aktivní. Dokonce bych řekl, že až příliš. Jeho plakátová kampaň na budově MV ČR, ve zkratce onen „pytel na mrtvoly“ z konce října loňského roku, označoval pan ministr po široké a zdrcující kritice velmi rozhodně a sebejistě za komunikaci strategickou. To považuji za nepochopení pojmu, jeho významu i praxe.
Ta „strategická komunikace“ pana ministra porušila mnoho zavedených pravidel a principů (profesních, legislativních, mezinárodněpolitických i etických). Posloužila dokonce i „druhé straně“, a to naprosto dokonale. Ani většího komentáře tam nebylo potřeba. Osobně jsem si původně myslel, že to byl jen nějaký vtip šířený online, připravený ve photoshopu. Bohužel nebyl.
Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
Podle smlouvy, která je k dispozici v registru, bude plakáty zaplavena celá země do těch nejmenších vesnic. Nápadně se to tak podobá předvolební kampani. Účelem je prý předání základních informací lidem, kteří nesledují mainstreamová média nebo online zdroje. Nakolik může taková interpretace obstát? Je běžné, že státy lidem sdělují důležité věci prostřednictvím plakátů?
Celková částka dosud oficiálně určená na tenhle způsob komunikace je poměrně nízká. Papír i tisk jsou stále dražší. Možný účinek, který jsem zmínil, je z hlediska žádoucího ovlivnění mínění téměř zanedbatelný. Rizika odlišného a nežádoucího pochopení sdělení i reakce jsou značná. Tenhle odhad činím na základě dosavadní komunikace resortu pod vedením pana ministra. I pokud by byla finální formulace, obsah a vizualizace informační kampaně celkem věcná, korektní a přijatelná, dosah bude velmi omezený. Domnívám se.
Už proto, že důvěryhodnost jako klíčový předpoklad úspěšného ovlivnění mínění je u těchto nosičů poměrně velmi nízká, a to z podstaty věci. Tedy vlastního charakteru média, informačního nosiče. Což jsem už i zmínil. Jistou roli v přijetí informační kampaně pak může hrát i kvalita použitého papíru. To tehdy, pokud se dá použít i k jiným účelům. Zejména na venkově, kam kampaň údajně taktéž cílí, se takové věci vždycky hodí.
Fotogalerie: - Volebný vlak
Nabízí se přirovnání s jinou situací. Za Babišovy vlády před lety stačilo, aby státní VZP chystala osvětovou brožuru ohledně prevence rakoviny, kde měl premiér Babiš úvodní slovo, a byla z toho bouře velkých rozměrů, že chce vláda zaplavit národ předvolebním materiálem. Lze si představit, co by se dělo, kdyby tu nynější kampaň chystala vláda Andreje Babiše?
Ta tehdejší kritika byla důvodná a oprávněná. Jakkoli by se o tom dalo diskutovat. Faktem je, že většina redakcí médií hlavního proudu neměří všem politikům stejně. To pochopitelně dlouhodobě a významně podlamuje jejich důvěryhodnost, a tedy i schopnost ovlivnění mínění vlastního publika. Může být i jedním z důvodů jeho úbytku. Místo redakční sebereflexe pak nastupuje boj s online konkurencí, jež je často i účelově označována za „dezinformační“. Přitom by stačilo dělat dobře vlastní práci, bez ideologie a PR. Poctivou žurnalistiku. Nestrannou a vyváženou. Padni, komu padni.
Úřad pro dohled na politickými stranami a kampaněmi v době prezidentské kampaně v roce 2018 vyměřil pokutu za billboardy poutající na knihu rozhovorů Miloše Zemana s tím, že to je kampaň. Přitom to také byly základní informace upozorňující na fakt, že vyšla kniha. Neměl by úřad v tomto případě také reagovat a pokutovat vnitro?
Tahle otázka je rozhodně legitimní. Už z důvodu rozložení téhle informační akce v čase. Je nicméně předčasná. Bude hodně záležet na vlastním charakteru sdělení a na celkové podobě připravované a nyní diskutované informační kampaně.
A pokud se tak stane, má tento úřad páky, jak kampaň zastavit? Anebo si stát může dělat cokoli i nad rámec zákona?
Tuhle otázku nedokážu plně posoudit, zodpovědět. Nejsem odborně příslušný právník nebo kompetentní a nebojácný státní úředník.
Psali jsme:
autor: Radim Panenka
