Z Afghánistánu musíme odejít. Ale... Andor Šándor soudcuje Klause ml. i jeho oponenty a má silné informace

14.08.2018 18:48

ROZHOVOR „Pokud paštunská matka – a Tálibán jsou Paštunové – už odmalička svému synovi říká, že se nesmí nikdy vzdát, že nesmí nikdy zradit, nesmí být zbabělec a raději umře hrdinně v boji – tak čeho chcete s takovými lidmi dosáhnout. Musíme si uvědomit, s kým bojujeme, a uznat, že tam Alexandr Veliký neuspěl, stejně tak Sověti. Teď jde o to, jak odejít tak, abychom nemohli říci, že jsme prohráli. Představa, že v Afghánistánu budeme dalších dvacet let, je obtížně přijatelná,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz generál v záloze, bezpečnostní analytik a bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor s tím, že je třeba zajistit, aby se země nestala semeništěm exteritoriálních teroristických organizací.

Z Afghánistánu musíme odejít. Ale... Andor Šándor soudcuje Klause ml. i jeho oponenty a má silné informace
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor

Tragické úmrtí českých vojáků rozvířilo debatu o situaci v Afghánistánu. Nově například komentář Václava Klause mladšího. V této zemi jsou už od roku 2002 let vojáci NATO, nejvíce Američané. Po útoku na newyorská dvojčata bylo pochopitelné, že Američané vpadli do této země, kde se ukrýval terorista Usáma bin Ládin. Ale roky plynou a zdá se, že bezpečnostní situace se nelepší, Tálibán poražen není... Co s tím?

Anketa

Oceňujete práci naší velvyslankyně v Sýrii Evy Filipi?

93%
7%
hlasovalo: 4593 lidí

Jsme tam už od roku 2002, předcházela tomu velice úspěšná vzdušná operace Spojených států, která rozmetala všechny výcvikové tábory al-Káidy, které byly v této zemi. Je potřeba říci, že podle odhadů jimi prošlo asi osmdesát tisíc islamistů. Což není vůbec malý počet. Bin Ládin byl na území Afghánistánu nějakou dobu a Muhammad Umar – tehdejší šéf Tálibánu – se s ním dlouho nechtěl sejít. Až teprve po nějaké době spolu začali udržovat vztahy. Takže to mezi Tálibánem a al-Káidou nebyla láska na první pohled. Další věc je, že jsme v Afghánistánu již téměř třikrát tak dlouhou dobu, jakou trvala druhá světová válka. Pro Spojené státy je to dvakrát tak dlouho, co byli vtaženi do konfliktu ve Vietnamu. Bohužel Tálibán je silnější než kdy předtím. Jedna věc je celkem zřejmá – když se jednotkám Severoatlantické aliance – které vedly Spojené státy a ony samotné měly na území Afghánistánu sto tisíc vojáků – nepodařilo Tálibán porazit ani přivést k jednacímu stolu, nevím, jakým způsobem toho budeme schopni docílit teď, když je tam celkově asi šestnáct tisíc vojáků NATO, z čehož je 12 tisíc Američanů. Nutno ale připomenout, že Václav Klaus mladší má ve svém článku faktické chyby, když píše, že tam nejsou Turci. Ti se účastní poměrně značným příspěvkem svého kontingentu.

Anketa

Je Václav Klaus mladší dobrý politik?

91%
9%
hlasovalo: 12950 lidí

Jak vlastně velké území ovládá Tálibán? Poslanec Jan Lipavský na blogu napsal, že čtyři procenta území, jiný poslanec, Radovan Vích, mi v rozhovoru říkal, že Tálibán posiluje a ovládá 70 procent území... Oba jsou členové poslaneckého výboru pro obranu, a dost se tedy liší...

Není to tak přesné, jak říkají oba. Jedna věc je ovládat, to znamená, že to máte absolutně pod kontrolou, a druhá, na jak velkém kusu území působíte. Blíže pravdě je názor toho pána, co mluví o těch 70 procentech, ale neznamená to, že tam všechno řídí. Prostě tam jsou a ovlivňují svoji činností bezpečnostní situaci v Afghánistánu. Kdyby Tálibán byl jen na čtyřech procentech území Afghánistánu, tak to by bylo na radostné zatleskání a výkřiky typu hurá, vyhráváme. Tak to samozřejmě není. Je asi na 64 procentech území, kde se projevuje velmi aktivně. To ale neznamená, že je má pod kontrolou od A až do Z.

V roce 1979 vpadli do Afghánistánu Sověti a po devíti letech za cenu mnohých ztrát museli potupně odejít. Není společným jmenovatelem obou těchto případů, že Afghánci – aspoň tedy jejich významná část – cizí vojska na svém území nepřijala a berou je jako okupanty? Nebo v tom činí rozdíl – pohádkově řečeno, že zlí Sověti přišli jejich zemi rozvrátit, kdežto teď hodní zápaďáci jim jdou pomáhat? To mi přijde, že to takto asi neberou...

Určitě ne. Kdo má samozřejmě zájem na přítomnosti zahraničních vojsk, je centrální vláda v Kábulu. Ta by se bez jejich přítomnosti u moci neudržela. Je evidentní, že pokud bychom se stáhli z Afghánistánu, tak vláda rychle padne a Tálibán ovládne Kábul, tak jak ho ovládl poté, co se Sověti stáhli z Afghánistánu. Je ale třeba říci, že tou sovětskou invazí v roce 1979 došlo k zásadnímu narušení celé vnitřní, někdy spletité hierarchie vztahů, které byly vždy výsledkem vnitřních bojů – o moc, o kontrolu nad různými aktivitami včetně pěstování opia a podobně. Tohle sovětská invaze narušila. Afghánistán je multietnická země, nejsou to jen Paštuni a Tádžikové, máme tu i celou řadu jiných národností. Každá si nějakým způsobem uzurpuje podíl na moci a ovládání nějakého teritoria.

Fotogalerie: - Krymskotatarský Bachčisaraj

Chánský palác v Bachčisaraji
Ředitelka Muzea historie a kultury Krymských Tatar...
Vyřezávaný ornament
"Bábuška" prodávající dobroty
Další ornament
Chánova mešita v Bachčisaraji

Toto je rozbito, a aby se to obnovilo, si vyžádá dlouhou dobu. Afghánci se obecně k zahraničním vojskům budou chovat mile, příznivě, pokud my se tam chováme odpovídajícím způsobem. Což se dá předpokládat, že až na některé excesy ano. Pokud jde o český kontingent, tak zcela nepochybně. Ale čím více bude daná oblast pod infiltrací Tálibánu, tím méně se k nám oni budou chovat přátelsky, protože z Tálibánu mají obavy. Tálibán se mstí nejen na zahraničních vojácích, ale i na afghánských bezpečnostních složkách, které jsou nevycvičené, mnohdy jsou bídně loajální a často bývají ty první, co zběhnou. Naše představa, že je někdy vycvičíme tak, aby kontrolovaly celou zemi, není reálná. Tálibán se také mstí místnímu obyvatelstvu, které je často vystaveno tomu problému, že jsou v mnohém závislí na zahraničních vojscích, ale také jsou přímo či nepřímo ovlivňováni relativně krutou politikou Tálibánu, která je poměrně velice bezohledná. Tohle je situace velice těžká.

Souhlasím s tím, že jakákoliv ambice vybudovat na území Afghánistánu nějaký státní útvar, který bude odpovídat liberálnímu typu demokracie Evropy 21. století, je absolutní hloupost. Myslím, že už to pochopili úplně všichni. Jde o to, aby po stažení vojsk Severoatlantické aliance se z území Afghánistánu nestalo rejdiště teroristických skupin, které budou mít exteritoriální přesah. Tak jako Islámský stát v Chorásánu, který už není jen na území Afghánistánu, ale i Tádžikistánu, Turkmenistánu a podobně. Pak jsou tu další teroristické skupiny, které zde působí. Chtěl bych podotknout, že Tálibán je brutální organizace používající teroristické metody, ale není klasickou teroristickou organizací ve smyslu, že by měli exteritoriální přesah. Zájem Tálibánu je, aby všechna zahraniční vojska odešla z území Afghánistánu a oni by tam vytvořili pořádek, který je pro ně přijatelný. Že to bude znamenat krok k dalšímu návratu tmářství – kdy ženy měly téměř nulová práva, kdy byla zakázána hudba, televize, kino, všichni muži museli nosit kníry, dívky nesměly chodit do školy – to se dá předpokládat. Otázka je, jakou máme ambici, jestli toto jsme schopni změnit. Já si myslím, že ne. Nebo jestli se tam budeme snažit vytvořit nějaký protektorát na další desítky let, který bude polykat obrovské množství finančních prostředků, bude si žádat životy našich vojáků a stejně tato země nebude pod nějakou kontrolou a nebude bezpečná. V tuto chvíli odejít asi ne, to by znamenalo brzký pád prezidenta Ghaního, ale zakopat se v Afghánistánu na dalších dvacet let mi nepřijde jako rozumná alternativa. Ti, kteří říkají – budeme tu muset zůstat ještě dvacet let – musí uvažovat, čeho tím chtějí dosáhnout. Bez ústupků Tálibánu to prostě nepůjde.

V tuto chvíli nemáme vojenskou sílu, a když jsme ji měli, tak se nám je donutit k jednání nepovedlo. Představa Spojených států, že si vyjednají trvalou přítomnost svých vojenských základen po stažení z Afghánistánu, není podle mého reálná. Tálibán funguje v té své základní, velice jednoduché filozofii – a když se nad ní zamyslíme, dojde nám mnohé – oni říkají, vy máte hodinky, my máme čas. Měli bychom si uvědomit, do jaké míry se budeme v Afghánistánu dál angažovat a jak dlouho. Pokud budeme schopni zajistit, že Afghánistán nebude semeništěm exteritoriálních teroristických organizací – což by mělo být naším primárním cílem – pak to bude cesta k tomu odejít a bohužel se smířit s tím, že to nebude země, která by byla k obrazu našemu. Je to jiný svět. Pokud paštunská matka – a Tálibán jsou Paštunové – už od malička svému synovi říká, že se nesmí nikdy vzdát, že nesmí nikdy zradit, nesmí být zbabělec a raději umře hrdinně v boji – tak čeho chcete s takovými lidmi dosáhnout. Musíme si uvědomit, s kým bojujeme, a uznat, že tam Alexandr Veliký neuspěl, stejně tak britský expediční sbor v devatenáctém století, který se z geopolitických důvodů do konfliktu v Afghánistánu zamíchal, neuspěli Sověti. Teď jde o to, jak odejít, tak abychom nemohli říci, že jsme prohráli. Představa, že tam budeme dalších dvacet let, z mého pohledu je obtížně přijatelná.

Ještě se chci na závěr zeptat na jednu záležitost. Václav Klaus mladší ve svém komentáři uvádí: „Smyslem armády je především chránit vlastní zemi, její svrchovanost. Tohoto cíle by armáda měla být schopná. Naše není,“ píše. Je to opravdu tak, že naše armáda tohoto není schopná?

Pokud to vytrhneme z kontextu, jak to udělal Václav Klaus mladší, a tvářit se, že nejsme členskou zemí Severoatlantické aliance a že nejsme členy Evropské unie, pak je to pravda. Ale my jsme členskou zemí Severoatlantické aliance a je třeba říci, že jsme v sousedství zemí, které jsou nám přátelské. Počínaje Německem, konče Slovenskem. Vždyť nehraničíme se žádnou zemí, která by vůči nám měla nějaké teritoriální požadavky a nějakým způsobem nás ohrožovala. I kdyby Rusko mělo agresivní choutky – čemuž já nevěřím – tak ať se všichni podívají na mapu, kudy všude by muselo projít, aby se dostalo na území České republiky. Samozřejmě že naše armáda by měla být větší. Dvě brigády, které máme, by měly být na stoprocentním stavu, a hodila by se nám ještě jedna brigáda. Armáda je podfinancovaná. Je pravda, že nás armáda chrání v technice, která je padesát let stará. Politici by se měli zamyslet nad tím, do jakého stavu ji nechali dojít.

Fotogalerie: - Zpátky ve vlasti

Na letiště v Ruzyni přistál vládní speciál s těly ...
Na letiště v Ruzyni přistál vládní speciál s těly ...
Na letiště v Ruzyni přistál vládní speciál s těly ...
Na letiště v Ruzyni přistál vládní speciál s těly ...
Na letiště v Ruzyni přistál vládní speciál s těly ...
Na letiště v Ruzyni přistál vládní speciál s těly ...

V tuto chvíli můžeme těžko aspirovat na to, abychom měli sto- až stopadesátitisícovou armádu, která by byla schopná nějaké kruhové obrany území České republiky. Nemáme vytvořený ani systém mobilizace, doplňování. Je pravda, že kdyby armáda měla přikrýt hranici s Rakouskem v případě migrační krize – která nehrozí, ale kdyby náhodou – tak toho není schopná, protože společná hranice s Rakouskem měří 440 kilometrů. Je tam dvaadvacet silničních přechodů. Když pan prezident vyzýval armádu ke zvážení tohoto úkolu, dostalo se mu odpovědi, že na takovouto misi by armáda byla schopna vyčlenit tři tisíce vojáků. Když si vypočítáte, kolik by jich bylo na jeden kilometr, tak je to skutečně tristní počet. To je prostě fakt a je otázka, co s tím. Politici by se měli snažit v tomto zaujmout poměrně jednotné stanovisko a armádě vytvořit takové podmínky, aby všichni občané měli pocit, že nás chrání i doma, a ne jenom reprezentuje na zahraničních misích. A nemyslím to ve zlém. Zahraniční mise v mnohém velmi přispívají k získání dovedností, které by na našem území vojáci nezískali. Je potřeba za to vojáky nekritizovat. Oni jdou tam, kam je pošlou politici. Je potřeba na politické úrovni zvážit, jak dál s Armádou České republiky. Jak se dál angažovat v misích v zahraničí, které skutečně mají smysl. To je na politické reprezentaci, nikoliv na generálech, natož na obyčejných vojácích, kteří tíhu té mise – ale i služby doma – nesou na svých zádech i s těmi negativními dopady, které vidíme.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalousek? Jako sňatkový podvodník, udeřil Václav Klaus mladší. Aktuální vyjádření, která vzbudí rozruch

21:41 Kalousek? Jako sňatkový podvodník, udeřil Václav Klaus mladší. Aktuální vyjádření, která vzbudí rozruch

ROZHOVOR „Vláda přijímá evropské, nesmyslné zákony, buzeruje směnárníky s vracením peněz. Čili tato …