Zakázané geneticky upravené potraviny na českém trhu, vyšší ceny... Kateřina Konečná vytahuje na světlo, co prý stále nebylo řečeno ke smlouvě CETA

Dvojí kvalita potravin. Také o tom mluvil předseda Evropské komise ve své Zprávě o stavu EU. Vy jste v reakci na jeho proslov v ČT zmínila, že nevíte, zda máte být nadšena z toho, že si pan Juncker všimnul, že vůbec dvojí kvalita potravin existuje. Ve čtvrtek eurokomisařka Věra Jourová v Jihlavě uvedla, že na testování uvolní EU asi milion eur z letošního rozpočtu. Lze si od toho slibovat, že se skutečně dvojí kvalita potravin bude řešit?

Asi v říjnu se ještě uskuteční summit v Bratislavě, který vyvolali Češi a Slováci. Bude se zabývat přímo dvojí kvalitou potravin. Přijet by měli šéf Evropské komise i paní komisařka Jourová. Podle mých informací by prý chtěli navrhnout konkrétnější kroky. Nemám nic proti testování, na druhou stranu ale aby nedošlo k tomu, že bychom testovali, testovali a pak by z toho nic nebylo. Dnes už je zcela evidentní, že dvojí kvalita potravin existuje, země si udělaly své testy, nevidím moc důvod, proč to má dělat Evropská komise, i když chápu, že asi musejí mít své podklady. Přála bych si, aby do konce mandátu paní eurokomisařky Jourové došlo i ke konkrétním krokům, které dvojí kvalitě potravin zabrání.

V minulém rozhovoru jste zmiňovala i to, že lze problém řešit i na republikové úrovni. Pan ministr Jurečka pro ParlamentníListy,cz před časem uvedl, že nemůže dovozy zakazovat, konkrétně řekl: „Zaslechl jsem už i názory, že bychom mohli přísnějšími normami importy víc regulovat. To by teoreticky šlo, jen bychom takto mohli zpřísnit podmínky jen pro naše výrobce, nikoliv pro ty, co vyrábějí v jiných zemích EU a dovážejí své výrobky na náš trh, takže tudy cesta nevede.“ Co vy na to?

Stále se domnívám, že můžeme problém řešit u nás. V Rakousku přísnější limity mají. I když máme volný trh, můžeme si diktovat, jaký například obsah masa nebo ovocné složky má potravina mít, než ji na trh pustíme.

Mám pocit, že se z toho stalo předvolební téma, které je určitě správné, protože jde o problém, který občany trápí. Na druhé straně politici jak v Česku, tak v Evropské unii měli dost času ho řešit.

Anketa

Věříte, že se Juncker zasadí o to, abychom měli stejně kvalitní potraviny jako Západ?

Ano

98%

hlasovalo: 11323 lidí

Co se týká potravin, aktuálně probíhá debata nejen o kvalitě obecně, ale i konkrétně o cenách másla. A slyšíme řadu zdůvodnění, že si marže přirážejí řetězce, že za to může šílený systém dotací, že EU nechala vybít krávy, a také že se tuk spotřebovává na jiné výrobky a podobně. Co je důvodem podle vás?

Nejsem zemědělský specialista, ale myslím si, že jde o kombinaci mnoha faktorů. Chovy jsou částečně omezovány. V roce 2015 zrušila EU kvóty na mléko, tzv. mléčné kvóty, což mohlo reálně znamenat, že malí zemědělci vzdali chov mléčného skotu a přeorientovali se na něco jiného. A trh zareagoval. Pustili jsme bezhlavě na trh velké obchodníky a malí nemohli konkurovat, za nějaký čas se pak situace obrátila a ti malí začali chybět. Přesně v roce 2015 také začaly platit sankce na dovoz mléčných výrobků do Ruska a tím jsme ztratili jednoho z velkých odběratelů. Jistě, někteří mí kolegové zase tvrdí, že je to jen o volné ruce trhu, že mlékárny dodávají jinde než do Čech, kde jim více zaplatí, protože je poptávka po másle vyšší než byla kdykoli v historii.

Nechci spekulovat, v tuto chvíli došlo k nedostatku mléka na trhu, které by mohlo být následně zpracováváno na máslo. Asi by se mělo Ministerstvo zemědělství zamyslet nad tím, co dělat, aby k takovým situacím zbytečně nedocházelo. Asi by se i Evropská unie měla zamyslet nad tím, jestli bylo správné mléčné kvóty zrušit a zda trh opravdu vyřeší všechno.

Sledujeme reportáže o tom, že Češi jezdí pro máslo do Polska, a také jak si vyrobit máslo doma. Také si přečteme, že „muž v Mostě ukradl 150 másel“ a jak lidé dávají máslo do mrazáku. Pro média vděčné téma… Ale přesto, o něčem tyto informace přece svědčí?

Asi je to bublina, ale rozumím lidem, že se bojí. Je před Vánocemi a ženy řeší, z čeho budou péct. Pokud bude máslo stát 70 korun, tak se i cena cukroví neuvěřitelně zvedne. A když lidi počítají každou korunu…

Škoda, že stejnou mediální pozornost nevyprovokovala média kvůli smlouvě CETA, která je daleko zásadnější pro české spotřebitele. Opravdu může ohrozit kvalitu k nám dovážených potravin, povoluje GMO potraviny a další řadu věcí, které jsou dnes u nás zakázány. Pokud by média vytvořila stejné prostředí, jako se jim daří kvůli cenám másla, tak by možná podpořila tlak na Poslaneckou sněmovnu a komunisté by nebyli jediní, kteří hlasovali proti smlouvě CETA. Jediní měli odvahu a postavili se nadnárodnímu kapitálu.

V tomto kontextu je to, co se děje kolem másla, hrozná banalita – protože na smlouvu CETA budeme doplácet všichni, pokud ji přijmou všechny státy EU. Doufám, že v Belgii se najdou odvážní poslanci, kteří ji nepřijmou, a tím pádem spadne pod stůl. Pokud to tak nebude, poneseme si ji následující desetiletí v kvalitě potravin i v cenách potravin. Mohou donutit evropské farmáře ke snížení cen, které následně povede k jejich likvidaci. To je tak zásadní věc, o které média informovala tak málo, že se vůbec divím, jak je to možné.

Výhodou smlouvy má být, že odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. „CETA by podle odhadů expertů mohla přinést nárůst obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o pětinu. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by zvýšila vzájemnou obchodní výměnu až o 324 miliard korun ročně, má také podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa,“ píše ČTK…

Naši poslanci vznesli relevantní argumenty, ale nikdo nám nikdy neodpověděl na naše otázky, to znamená: Neohrozí CETA evropské zemědělce, neohrozí to naše zákazy potravin s GMO, atp.? Nikdo neodpověděl. Pokud bude CETA schválena členskými státy, už se jí nezbavíme. Nehledě na nadnárodní korporace a jejich práva v rámci arbitráží. Opět se velké nadnárodní firmy budou moct soudit se státy o jejich legislativě. Kéž by se některá mainstreamová média mohla věnovat věcem, které jsou fakt důležité, a ne jen krátkodobému výkyvu cen másla.

Kostkou másla ale argumentuje i ODS. Dali dohromady čísla a porovnali ceny jednotlivých výrobků dnes a za komunismu. Tedy pro přesnost, porovnali dnešní a tehdejší průměrný plat a tehdejší ceny přepočítali na sumu, kterou by v poměru k platu stálo zboží dnes. V přepočtu by tak stála kostka másla za komunistů 93 korun a auto Škoda 105 dokonce půl milionu. „Sdílejte, ať všichni vidí, jak bylo za komunistů ‚levně‘. A to vůbec nemluvíme o nedostatku zboží, pošlapávání lidských práv, zaostávání země,“ napsala ODS na své stránce na Facebooku. Co vy na to?

Je to jedna z dalších manipulací ODS. Nedomnívám se, že by to tak bylo. To hrozné plánování, jak nám teď někteří tvrdí, nám mockrát v dobách krizových zachránilo život, protože jsme věděli, že dochází k nedostatku a uměli jsme mu předejít. Nejde o cenu škodovky, ale o to, co platíte za vodu a za elektřinu. Ceny základních věcí, které jsou životně důležité, šly neskutečným způsobem nahoru v poměru k platům, které velká část lidí stále ještě dostává a které nejsou rozhodně průměrné. Nedivím se, že někteří lidé říkají, že se jim za socialismu žilo lépe. Věděli, že na základní věci, které k životu potřebují, budou mít.

Jestli srovnání chceme stavět jen na másle nebo na Škodě 105, tak bez másla i bez škodovky si s odpuštěním dovedu život představit. Nedovedu si ho ale představit bez teplé vody, bez topení a bez střechy nad hlavou. Bohužel kapitalismus dohnal řadu lidí k tomu, že nemají ani střechu nad hlavou a o tom, jak platí účty, by asi exekutoři řekli své. Zvyšující se počet lidí s exekucí je šílený. Za peníze, které dostávají, kdy chodí do práce na osm a půl, někdy 10 hodin denně, nezvládají platit to základní.

A rozhodně si netroufám tvrdit, že by to byl jejich problém. Je to problém státu, liberalizace a privatizace, kterou ve všech životně důležitých složkách společnosti stát nastavil.

Odbory a levice reagují kampaní „Konec levné práce“ a chtějí tlačit podnikatele k navýšení mezd. Śéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý má ale zásadní výhrady. K čemu tato debata povede?

Tlak odborů vnímám velmi pozitivně. Musím ocenit roli současného odborového předáka pana Středuly, který upozorňuje na fatální chyby a nedostatky, na směšné peníze, které si lidé odnesou domů. Je to strašná ostuda.

Když mi pan Dlouhý říká, že na to nemají, já se ptám, jak je možné, že mají na to, aby půl miliardy ročně firmy odváděly svým matkám do zahraničí, aby platily obrovské dividendy. Možná kdyby firmy tyto peníze neodváděly a navýšily by platy, bylo by to daleko pozitivnější pro celou společnost a ekonomiku.

Na druhé straně je potřeba říci, že došlo k navýšení minimální mzdy, i když mám dojem, že i to je předvolební gesto. Jako KSČM bychom si představovali rychlejší růst. Musí existovat systematický a koordinovaný tlak vlády na zaměstnavatele a zároveň na výši minimální mzdy, který snad pomůže v tom, aby se platy trošku srovnaly. Pak je také důležité, aby učitelé nebo lékaři byli ohodnoceni odpovídajícím způsobem.