Dvojí kvalita potravin. Také o tom mluvil předseda Evropské komise ve své Zprávě o stavu EU. Vy jste v reakci na jeho proslov v ČT zmínila, že nevíte, zda máte být nadšena z toho, že si pan Juncker všimnul, že vůbec dvojí kvalita potravin existuje. Ve čtvrtek eurokomisařka Věra Jourová v Jihlavě uvedla, že na testování uvolní EU asi milion eur z letošního rozpočtu. Lze si od toho slibovat, že se skutečně dvojí kvalita potravin bude řešit?

Asi v říjnu se ještě uskuteční summit v Bratislavě, který vyvolali Češi a Slováci. Bude se zabývat přímo dvojí kvalitou potravin. Přijet by měli šéf Evropské komise i paní komisařka Jourová. Podle mých informací by prý chtěli navrhnout konkrétnější kroky. Nemám nic proti testování, na druhou stranu ale aby nedošlo k tomu, že bychom testovali, testovali a pak by z toho nic nebylo. Dnes už je zcela evidentní, že dvojí kvalita potravin existuje, země si udělaly své testy, nevidím moc důvod, proč to má dělat Evropská komise, i když chápu, že asi musejí mít své podklady. Přála bych si, aby do konce mandátu paní eurokomisařky Jourové došlo i ke konkrétním krokům, které dvojí kvalitě potravin zabrání.   

V minulém rozhovoru jste zmiňovala i to, že lze problém řešit i na republikové úrovni. Pan ministr Jurečka pro ParlamentníListy,cz před časem uvedl, že nemůže dovozy zakazovat, konkrétně řekl: „Zaslechl jsem už i názory, že bychom mohli přísnějšími normami importy víc regulovat. To by teoreticky šlo, jen bychom takto mohli zpřísnit podmínky jen pro naše výrobce, nikoliv pro ty, co vyrábějí v jiných zemích EU a dovážejí své výrobky na náš trh, takže tudy cesta nevede.“ Co vy na to?

Stále se domnívám, že můžeme problém řešit u nás. V Rakousku přísnější limity mají. I když máme volný trh, můžeme si diktovat, jaký například obsah masa nebo ovocné složky má potravina mít, než ji na trh pustíme.

Mám pocit, že se z toho stalo předvolební téma, které je určitě správné, protože jde o problém, který občany trápí. Na druhé straně politici jak v Česku, tak v Evropské unii měli dost času ho řešit.

Co se týká potravin, aktuálně probíhá debata nejen o kvalitě obecně, ale i konkrétně o cenách másla. A slyšíme řadu zdůvodnění, že si marže přirážejí řetězce, že za to může šílený systém dotací, že EU nechala vybít krávy, a také že se tuk spotřebovává na jiné výrobky a podobně. Co je důvodem podle vás?

Nejsem zemědělský specialista, ale myslím si, že jde o kombinaci mnoha faktorů. Chovy jsou částečně omezovány. V roce 2015 zrušila EU kvóty na mléko, tzv. mléčné kvóty, což mohlo reálně znamenat, že malí zemědělci vzdali chov mléčného skotu a přeorientovali se na něco jiného. A trh zareagoval. Pustili jsme bezhlavě na trh velké obchodníky a malí nemohli konkurovat, za nějaký čas se pak situace obrátila a ti malí začali chybět. Přesně v roce 2015 také začaly platit sankce na dovoz mléčných výrobků do Ruska a tím jsme ztratili jednoho z velkých odběratelů. Jistě, někteří mí kolegové zase tvrdí, že je to jen o volné ruce trhu, že mlékárny dodávají jinde než do Čech, kde jim více zaplatí, protože je poptávka po másle vyšší než byla kdykoli v historii.

Nechci spekulovat, v tuto chvíli došlo k nedostatku mléka na trhu, které by mohlo být následně zpracováváno na máslo. Asi by se mělo Ministerstvo zemědělství zamyslet nad tím, co dělat, aby k takovým situacím zbytečně nedocházelo. Asi by se i Evropská unie měla zamyslet nad tím, jestli bylo správné mléčné kvóty zrušit a zda trh opravdu vyřeší všechno.

Sledujeme reportáže o tom, že Češi jezdí pro máslo do Polska, a také jak si vyrobit máslo doma. Také si přečteme, že „muž v Mostě ukradl 150 másel“ a jak lidé dávají máslo do mrazáku. Pro média vděčné téma… Ale přesto, o něčem tyto informace přece svědčí?

Asi je to bublina, ale rozumím lidem, že se bojí. Je před Vánocemi a ženy řeší, z čeho budou péct. Pokud bude máslo stát 70 korun, tak se i cena cukroví neuvěřitelně zvedne. A když lidi počítají každou korunu…

Škoda, že stejnou mediální pozornost nevyprovokovala média kvůli smlouvě CETA, která je daleko zásadnější pro české spotřebitele. Opravdu může ohrozit kvalitu k nám dovážených potravin, povoluje GMO potraviny a další řadu věcí, které jsou dnes u nás zakázány. Pokud by média vytvořila stejné prostředí, jako se jim daří kvůli cenám másla, tak by možná podpořila tlak na Poslaneckou sněmovnu a komunisté by nebyli jediní, kteří hlasovali proti smlouvě CETA. Jediní měli odvahu a postavili se nadnárodnímu kapitálu.

V tomto kontextu je to, co se děje kolem másla, hrozná banalita – protože na smlouvu CETA budeme doplácet všichni, pokud ji přijmou všechny státy EU. Doufám, že v Belgii se najdou odvážní poslanci, kteří ji nepřijmou, a tím pádem spadne pod stůl. Pokud to tak nebude, poneseme si ji následující desetiletí v kvalitě potravin i v cenách potravin. Mohou donutit evropské farmáře ke snížení cen, které následně povede k jejich likvidaci. To je tak zásadní věc, o které média informovala tak málo, že se vůbec divím, jak je to možné.