Jak by se dala charakterizovat politická atmosféra na Slovensku už jen pět týdnů před volbami?
Volební kampaň dospěje do finále až formou televizních debat v září, nicméně už nyní je optikou západních hodnot možné konstatovat, že společensko-politická atmosféra na Slovensku je ve světle permanentního mediálního znevažování či kriminalizováni opozičních politiků standardní.
I z vaší odpovědi je znát, že by mělo jít především o souboj voličů expremiéra Roberta Fica a nynější prezidentky Zuzany Čaputové, resp. jejich stran Smer-SD a Progresívní Slovensko, jimž oběma přisuzují předvolební průzkumy kolem 20 procent. Kdo z nich bude mít nakonec navrch a co o tom může rozhodnout?
Dvacet procent pro Šimečkovo PS je zbožným přáním slovenských globalistů, které veřejnosti účelově podsouvá mainstream. Ten však ve srovnání s českými opinion makery disponuje malou důvěrou veřejnosti. Navrch bude mít Fico, jelikož Šimečka bude v televizních diskusích pouze skloňovat pravdoláskařská klišé, která mohou zaujmout toliko příslušníky různých menšin a část mladé generace.
Nicméně, neparlamentnímu hnutí Progresivní Slovensko (PS) výrazně stoupla popularita. Může to mít souvislost i s oznámením Zuzany Čaputové, že už se nebude ucházet o druhý mandát hlavy státu, a tak by ji její příznivci viděli v budoucnu rádi v politice alespoň prostřednictvím PS, kde by mohla tahat za nitky?
Paní prezidentka dosud dělá vše pro to, aby si upevnila důvěru nejagresivnějších rusofobních globalistů, tudíž v prostředí nejvyspělejších demokracií bude za nitky tahat ještě dlouho. Na Slovensku však sotva, jelikož patří k nejvýznamnějším válečným roztleskávačkám. Navíc, protekční rádoby populární lídr progresivistů Michal Šimečka se v pozici opozičního parlamentního politika zdiskredituje dřív nebo později natolik, že jeho voliči disponující kritickým myšlením ho už podruhé volit nebudou. Aktuálně si totiž neuvědomují, že svou naději v lepší budoucnost spojují s mladým mužem disponujícím zkušenostmi pouze z mediálních a politických intrik, čemuž napovídá jeho krátká, avšak podezřele strmá kariéra včetně rodinného zázemí.
Psali jsme:
Můžete tu jeho podezřele strmou kariéru našim čtenářům popsat?
Coby nezkušený europoslanec byl záhy po svém zvolení jmenován hlavním zpravodajem Evropského parlamentu pro přípravu principů na obranu demokracie a právního státu v jednotlivých zemích Evropské unie. V roce 2020 byl zvolen místopředsedou liberální frakce Renew Europe a v roce 2022 byl zvolen coby první Slovák místopředsedou Evropského parlamentu. Šimečkova neuvěřitelná kariéra evokuje podezření z podpory či spolčení s nadnárodními lobbisty nejen v EU.
Ostatně Šimečkovo hlasování v EP tomu nasvědčuje. Hlasoval kupříkladu pro zrušení jaderných elektráren, pro posílení federalizačních ambicí komise EU na úkor omezení vládních kompetencí jednotlivých členských státu. O jeho kladném vztahu k imigraci a k rozvoji multikulturalismu ani nemluvě. Přesto je pochopitelné a zcela legitimní, že část voličů věří, že Šimečka je díky svým kontaktům a schopnostem slovenským – potažmo evropským – Mesiášem. V to zřejmě věří i aktéři slovenského propagandistického průmyslu, kteří na něj nedají dopustit; podobně jako jejich čeští kolegové na Petra Pavla v prezidentské kampani.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Je jeho hlavní rival Robert Fico představován svými politickými soupeři pořád ještě jako strašák podobně jako v době, kdy musel opustit post premiéra?
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Čím si vysvětlujete, že klesají preference strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Ficova někdejšího nástupce ve funkci předsedy vlády Petera Pellegriniho, jenž před třemi lety odešel ze Smeru-SD a jehož nová strana se jednu dobu těšila největší oblibě?
Peter Pellegrini se dosud jasně a jednoznačně nedistancoval od povolební spolupráce s progresivisty, kteří jsou pro sociálně slabší vrstvy slovenské společnosti nepřijatelní. Hlas-SD totiž prohlašuje, že středobodem jejího zájmu jsou důchodci a ostatní sociálně slabí občané. Proto je podivné, že Pellegrini zachoval svou předvolební „neutralitu“ i po prohlášení progresivistů, že hodlají přibrzdit růst důchodů, které jsou na Slovensku ve srovnání se sousedícími zeměmi prý vysoké.
O čem blížící se volby na Slovensku především budou?
Komunikuji s mnoha spolužáky či bývalými spolupracovníky a kamarády nejen v Bratislavě, ale zejména na východním Slovensku. K mým přátelům nadále patří i voliči Čaputové či Matoviče, nicméně téměř všichni poznali svůj omyl. Ač mnozí z nich nikdy Fica nevolili, dnes se shodují v tom, že Matovičova a Hegerova politická reprezentace dovedla Slovensko, vyjma bratislavského regionu, do patové situace. Většina z nich bude volit Smer Roberta Fica, jelikož doufají, že dokáže postavit vládu národního usmíření a po ukončení války NATO na Ukrajině nastartuje ekonomickou prosperitu založenou na levné ruské ropě a plynu. Fico totiž disponuje ve vztahu ke Kremlu doložkou nejvyšších výhod díky ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, který ho prohlásil nepřítelem Ukrajiny.
Fico zřejmě i proto vyhraje ve všech regionech kromě Bratislavy, jejíž obyvatelé se ve srovnání se zbytkem Slovenska těší mnohem vyšší životní úrovni. Nicméně, volby budou o prosperitě obyvatel země, resp. o víře a naději k navrácení základního systému života obyčejných lidí, kteří dnes a denně řeší dilema ohledně přežití členů svých rodin. Na východním Slovensku, a nejen tam, jsou velké skupiny lidí, kteří nedokážou pokrýt základní životní náklady svých rodin přesto, že jsou zaměstnáni a poctivě pracují. Tito lidé už nevěří řečem o tržní ekonomice a očekávají, že jim stát pomůže.
Proto volby budou o návratu k prosperitě, kterou země disponovala pod vedením Roberta Fica, a posílení sociálních jistot obyvatel skrze státní aparát.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jak to vypadá na slovenské mediální scéně? Kdo další krom progresivistů, jak jste naznačil, se těší tak bezbřehé podpoře mainstreamu jako v Česku strany pětikoalice?
Slovenská mediální scéna je ve srovnání s tuzemskou podstatně zdravější, jelikož není natolik kontaminována opinion makery globalisty, kteří trvale a koordinovaně dezinterpretují realitu dle potřeb svých chlebodárců. Jde o vybrané publicisty, zaměstnance různých institutů či institucí EU. Bokem nejsou nevládní neziskovky a nadace s politickým zaměřením, různé think-thanky, investigativní centra či nespočetní lektoři tzv. agendy budoucnosti, kteří se neštítí znevažovat kritické myšlení občanů s odlišnými názory podloženými fakty. V současné době jsou reprezentanti zmíněných subjektů dennodenními hosty pořadů všech bratislavských televizí bez rozdílu.
Přesto ve srovnání s Českem rezervy přetrvávají. Kupříkladu slovenské vysoké školy nemají dost peněz, aby živily různá výzkumná propagandistická centra, jak je tomu v Česku. Nicméně čeští ideologicky ověření odborníci na cokoliv jsou stejně jako jejich bezpáteřní předchůdci v minulosti kdykoliv ochotní vysvětlit souvislosti a obhájit jakýkoliv závan totality, tentokrát optikou evropských hodnot. Země pod Tatrami totiž nikdy nedisponovala širokou základnou všehoschopných ideologů a bezcharakterních fanatických aktivistů, jak tomu bylo a je v Česku, čehož důkazem byl import českých a moravských totalitních ideologů na Slovensko v šedesátých letech minulého století. Ostatně, jedním z nich byl i Šimečkův předek.
Ke druhé části vaší otázky mohu odpovědět pouze tolik, že bezbřehé podpoře slovenského mainstreamu jako v Česku strany pětikoalice se kromě PS dosud na Slovensku netěší žádná jiná politická strana.
Dají se volby na Slovensku brát i jako bitva o Brusel? Myslím to tak, že pokud bude vládnout Fico, přidá se Slovensko nejspíš k těm proti Bruselu revoltujícím, jako jsou Polsko a Maďarsko, zatímco druhá strana by nejspíš pokračovala v až servilním postoji vůči unijním elitám.
Volby na Slovensku v žádném případě nebudou bitvou o Brusel. Fico, ale i většina slovenských politiků parlamentních i mimoparlamentních stran patří k pragmatikům, kteří si uvědomují, že hospodářský výtlak Slovenska je odvislý od jeho propojení s členskými státy EU. Fico však nikdy nebude tajtrlíkem Evropské komise a bude společně s Orbánem, popřípadě s Babišem prosazovat spolupráci a obchodní výměnu s Ruskem a s Čínou stejně jako s ostatními zeměmi Evropské unie, BRICS a podobně.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Co by vítězství Fica znamenalo pro Česko? Nezůstalo by ostrůvkem ve V4, když dosud se premiér Petr Fiala vymezoval jen proti Polsku a Maďarsku, že jdou proti zájmům Česka jako v případě přerozdělování migrantů?
Slováci znají českou literaturu nesrovnatelně lépe než Češi slovenskou. Dobře znají Švejka včetně Pepka Vyskoče a hlavně jsou zvyklí na různé exoty ve své domácí politice, které berou s osobitým humorem. Se stejným nadhledem vnímají i české politiky typu Markéty Pekarové Adamové a jiných v tuzemsku oblíbených reprezentantů pětikoalice. V rámci V4 Fico s Českem do žádného sporu nepůjde, což samozřejmě nelze konstatovat o militantních tuzemských politicích, kteří si snad i pyžama nechávají šít z vlajky USA.
Lze z české strany čekat podobné vměšování do voleb na Slovensku, jako v případě Maďarska předvedla před časem předsedkyně PS Markéta Pekarová Adamová, která přála maďarskému lidu, aby se zbavil Viktora Orbána coby předsedy vlády?
Ohledně vměšování do slovenských vnitřních záležitostí v rámci aktuálních parlamentních voleb je nutno zdůraznit, že česká média mají na Slovensku značný vliv, který zneužívají stejně jako doma v jakékoliv volební kampani. Není proto pochyb o tom, že v rámci zasahování do vnitřních záležitostí Slovenské republiky budou Michala Šimečku glorifikovat ve všech pádech. Politický performer jeho typu bude středobodem pozornosti českého mainstreamu, aniž by některé z médií podrobilo program jeho strany kritické analýze. Méně zorientovaní čeští a zejména slovenští diváci České televize či posluchači stanice ČRo Plus po přečtení naoko přesvědčivé produkce týdeníku Respekt budou natolik okysličeni, že by dali hlas i samotnému Jurajovi Jánošíkovi, kdyby byl reinkarnován na kandidátce PS.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
