Zemědělství prý vydělalo loni o 124 % víc. Jestli on nemá pravdu pan Prouza, když říká, že potraviny nám zdražují hlavně domácí zemědělci?
V tom případě je hrozně zajímavé, že ti zahraniční zemědělci, kteří tolik nezdražili, jaksi nezareagovali na super příležitost, nepřivedli domácí pěstitele zu grunde a nepřevzali si v podstatě celý obor. Když máme henten volný trh a běžně u nás najdete produkty polských, německých i rakouských potravinářských firem, jak je možné, že se to nikde neprojevilo a ceny zůstaly vysoké?
Nicméně odpověď na loňské výdělky celého zemědělského sektoru je velmi jednoduchá – nakupovalo se za staré předválečné ceny a prodávalo se za nové válečné ceny. V zemědělství to tak chodí. Na podzim roku 2021 koupíte ledek (za 5500 Kč/tunu), na jaře 2022 ho vysypete na pole a v létě vám najednou nabízeli za pšenici nikoliv 4000 Kč/tunu, ale klidně i dvojnásobek. To se ještě nevědělo, jestli a kam se budou vyvážet ukrajinské i ruské komodity, protože Černé moře bylo poměrně horkým místem, kde šly ke dnu válečné lodě a nikdo nevěděl, jestli něco dokáže vyvézt. Nakonec ale nikdo nechtěl riskovat světový hlad a i když se Ukrajinci a Rusové mydlí, jak u Stalingradu, obchodu s obilím se válka už vůbec nedotýká.
Ale to loni v létě nikdo nevěděl a každý africký diktátor, který měl všech pět pohromadě, se snažil za každou cenu zajistit jídlo pro svůj milovaný národ, protože většina si pamatuje, co udělala s tamními režimy drahota a nedostatek v roce 2012. Ceny tedy byly vysoké, zemědělci dobře prodali...
Ale teď si řekneme druhou stranu mince. Na podzim bylo zapotřebí nakoupit hnojiva na letošní sezónu, která byla tehdy tak drahá, že si mnoho zemědělců řeklo, že je kupovat prostě nebudou a počkají do jara. Účetně jejich zisky vypadají moc pěkně, ale vše se přeneslo do letošního roku. Navíc od loňského nejistého léta ceny obilovin klesají. Lví podíl na tom má opět Ukrajina, která teď prodává do Evropy pšenici za naprosto směšné ceny. Ocitáme se proto v paradoxní situaci, kdy jsou zdejší obilná sila plná obilí vykoupeného za loňské vysoké ceny a nikdo ho nechce, protože mouka z ukrajinského obilí zaplavila trh. Obchodníkům se také nechce prodávat pod cenou a doufají v zázrak, že se ceny trochu vzpamatují. Ale aby se tak stalo, musel by být letošní rok úplně katastrofální z hlediska výnosů.
Já, jak jsem od fochu, tak už začínám vidět problémy, i kdyby se ceny z mně neznámých důvodů vzpamatovaly. Musel by to být zázrak, aby se za tři měsíce české zásoby vyprodaly a zpracovaly. Na to tu prostě není kapacita. Dovedu si proto představit, že v létě budou obilná sila napůl plná a zemědělci budou mít problémy svoji úrodu vůbec udat, protože o ni nebude zájem. Cena hnojiv sice klesla, ale pořád je na trojnásobku předválečných cen. Proto bych si troufal tvrdit, že letošní rok bude přesně opačný než loňský. České zemědělství skončí účetně ve ztrátě.
Fotogalerie: - České a německé ceny potravin
Ať je to jak chce, pan Prouza zastupuje obchodníky a také si může říct své. Tvrdí, že čeští obchodníci mohou dovézt vejce ze zahraničí o korunu levněji než od českých dodavatelů. Tak kde to v tom řetězci vázne?
Třicet let jsme budovali chovné provozy s touto filozofií – práce je drahá, energie je levná. Teď je energie drahá a je to vidět. Vejce jsou za cenu, že deset slepiček se na venkově znovu stalo ziskovým projektem.
STAN hledá daňové příjmy do státního rozpočtu. Zvýšit by se prý mohla základní sazba DPH z 21 % na 23 %. Oblečení, boty, domácí potřeby, to v základní sazbě máme. Je to správná cesta?
Možná bychom měli poslancům za STAN pustit pohádku Pyšná princezna. Jejich přístup k daním mi začíná připomínat tamního výběrčího, kterého král Miroslav neuměl rozeznat od lupiče. Anebo by se mohli podívat na Tajemství staré bambitky. Tam řeší tristní situaci státní pokladny přesně tímto způsobem. Vypisují nové daně. A dokonce stejně přistupují i k výzkumům veřejného mínění. Cucají si je z prstu.
Co kdyby se nám hnutí STAN přestalo stydět za svůj progresivismus a řekli rovnou, že nám napaří stoprocentní daně a pak nám nějakou tu almužnu přerozdělí zpátky? To by vyřešilo všechny jejich problémy, ne? Udělají nám henten systém sociálních kreditů, kdo bude zlobit, ten nic nedostane a konečně zavládne harmonie a evropské hodnoty. Kverulanti pěkně potichu umřou hlady a bude pokoj.
Vidlácky bych k tomu řekl, že pokud je někde nějaká černá díra, kde peníze mizí (a je jedno, jestli se ztrácejí někomu do vrecka, nebo se za ně nakoupí munice), tak bude vždycky málo peněz a každá nová daň jen prohloubí problém. Nedělám si iluze, že by někdo z vlády tuto trojčlenku pochopil a rozhodl se čelit zadlužení tím, že bude škrtat státní výdaje.
Vždycky jsem se považoval za levičáka a normálně nemohu uvěřit, jaký konzervativní pravičák se ze mě stal.
Psali jsme:
Mimochodem, budou Velikonoce. Nevím, jak na jižní Moravě, ale u nás v Čechách se peče mazanec a beránek, zdobí se slepičí vejce a kupují se vejce čokoládová. Tato otázka není, bohužel, folkloristické okénko, spíše směřuje k cenám, za které se jednotlivé komponenty dají pořídit. S Otou Černým se ptám: A co na to občan? Jak se jeho peněženka „těší“ na Velikonoce?
Přijde na to... Pokud si hospodyňka koupí jen mouku a vše napeče doma sama, tak to nebude tak strašné. Peněženka to pocítí, ale nikoliv fatálně. Stejně tak, pokud má někdo své slepičky, tak i nějaká ta vajíčka nabarví a bude mít co dávat koledníkům. Velikonoční folklór vznikl právě v době, kdy energie moc nebylo a byla drahá. Takže velikonoční zvyky jsou víceméně levné.
Pokud je ovšem domácnost zvyklá, že si mazanec i beránka koupí hotové a koledníci jsou zvyklí, že dostávají čokoládu a peníze, tak to asi bude větší sekera v rodinném rozpočtu.
Navrhoval bych letos všem mužům, aby si udělali pořádné pomlázky a pocvičili se v jejich ovládání. Naše drahé polovičky prominou... Jestli to takhle půjde dál, pocítí značná část tohoto národa hlubokou touhu vyměnit pomlázku za sukovici a jít koledovat před úřad vlády.
Mimochodem, máte coby kamenem dohodil Rakousko, ani Slovensko není od vás daleko. V jaké náladě potkáváte tyto naše blízké sousedy?
Bratia Slováci začínají být na Čaputovou a Matoviče naštvanější než na Fica, a to je co říct. Rakušané si pochvalují, jak je skvělé být neutrální zemí. Ale co vám budu povídat, stačí si pustit projev našeho nového pana prezidenta. Je vývojem znepokojen, protože jde jaksi jiným směrem, než by si přál. O Slovácích to říká celkem neomaleně, o Maďarech úplně naplno, jen na to Rakousko si tak úplně netroufne... zatím.
Fotogalerie: - Kováci jdou do boje
Ve Francii předvedl lid takové demonstrace, že by ministr Rakušan, který už i „Václavák“ má za „antisystémový“, koukal. Co je to za rozdíly mezi našimi národy?
Zrovna jsem si tak meditoval, co by asi Vítek Rakušan dělal, kdyby mu hořely ulice jako v Paříži a co by dělal Síkela, kdyby mu stála doprava jako v Německu. Vidlácky bych řekl, že máme velmi nevděčné ministry a ještě nevděčnější vládu. Oni si neváží klidných a spořádaných protestů. Myslí si, že stačí poslat provokatéry nebo novináře a ono to zmizí, protože lid na náměstí byl oblouzen obchodníky s deštěm a ve skutečnosti nemá k protestům vůbec žádný důvod. Přitom by měli být rádi, že Češi vyjadřují nelibost takto klidně.
Pokud se ovšem bude vláda k demonstrantům vyjadřovat, jak se vyjadřuje, pokud je bude považovat za občany druhé kategorie, pokud bude prezident říkat, že je není třeba brát vážně, tak se jednoho dne mohou dočkat nepříjemných překvapení.
Psali jsme:
Zelenskyj varuje, že Ukrajina nemůže přijít s ofenzívou, protože nemá dost zbraní. A jak víme, už i ze Západu zní, že na úder proti Rusům mají Ukrajinci jen jeden pokus. Prekérní. Co s tím?
Nepochybuji, že bude aplikován univerzální recept – když nám ta válka nejde, chce to víc války. Když máme málo nábojů, pošleme na jatka o to víc lidí. Když nemáme kanóny, naštěstí máme vojíny. Podobně to děláme s EU, ne? Lékem na problémy Evropy, je více Evropy. Lékem na problémy volného trhu regulovaného tisíci předpisy je ještě víc volného trhu regulovaného ještě více předpisy. S válkou to bude úplně stejné. Ještě bude muset umřít hodně mladých kluků, než někomu dojde, že lékem na válku jsou mírová jednání.
Bohužel ti, kteří by mohli o míru začít jednat, těm nehrozí blátivá smrt v zákopu. Těm hrozí vyhození z funkcí, a tak není žádná cizí oběť dost velká, aby se to nestalo.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jaroslav Polanský
