Pokud bychom začali s blížícím se koncem roku trochu bilancovat, jak se změnila česká politika v roce 2017 oproti loňskému roku, co všechno zapříčinily letošní parlamentní volby? Vzpomněl byste si i na nejhumornější nebo nejkurióznější událost právě končícího roku?
Umřel politický systém, který vznikl po rozpadu Československa, kdy se k moci dostali druhořadí politici a tu moc udrželi pětadvacet let ke svému hojnému prospěchu a škodě celé země. Česká politika ale nikdy nepřináší veselé konce. Nevznikl nový systém, ale strakatá sněmovna s jedním neobratným obrem a spoustou malých hadů. Martin Komárek nekandidoval do sněmovny. Sobotkova demise nedemise a prezidentova rituální poprava téhož hůlkou by vyvolala, dle nátury, zděšení či záchvaty smíchu po celém světě.
Většina domácího publika však aktéry nebrala vážně už dlouho, takže pozdvižení bylo vlažné.
Kdybyste měl v krátkosti vystavit bývalé vládě účet, za co zaslouží pochvalu, a naopak, které kroky se ji moc nepovedly? Se kterými paradoxy u některých poslanců, ať už z pravicových či levicových stran, jste se letos setkal?
Vláda byla koaliční, navíc s lidovci, tudíž mizerná. Socialisté v čele se Sobotkou zjevně mleli z posledního. Reformní elán Babiše a jeho lidí narážel tak dlouho na zdi, až se roztříštil. Finance ovšem byly spravovány dobře, byť to v době na české poměry takřka zázračné konjunktury nebylo tak těžké. Já, ani Sobotka, natož pak Bělobrádek či Kalousek bychom to ovšem nedokázali. Strýček Skrblík by byl naopak o dost lepší.
Kterou z letošních domácích politických událostí, kromě parlamentních voleb, byste označil pro Česko za zcela zásadní? A naopak, která byla z hlediska důležitosti naprosto banální podle vás, ale přesto se jí Sněmovna celkem vážně a dost dlouho zabývala?
Poslušně hlásím, že krom voleb se nic vážného nestalo. Naopak popsat všechny prkotiny, jimiž se zabývala Sněmovna, by tento rozhovor protáhlo na několik desítek stránek.
Čeho bychom se měli z české, ale i ze zahraniční politické scény v příštím roce nejvíce obávat? A z druhé strany – které pozitivní prvky by se mohly do české politiky nově dostat?
Co se týče zahraničí, blízkého a vzdáleného, pak především srážky s planetkou, výbuchu yellowstonského supervulkánu, propuknutí neléčitelné epidemie či třetí světové války.
V Česku pak toho, že ve Sněmovně se bude žvanit jako doposud, a toho, že Kalousek se Sobotkou a Chovancem založí Stranu národní záchrany a Zdeněk Troška o tom natočí politický thriller.
A co by mohlo být pozitivní? Opak výše uvedeného.
SLEDUJTE VIDEO Sestřih nejsledovanějších videí na PL:
Jelikož už stojíme na prahu nového roku, požádal bych vás, abyste se pokusil o vaši osobní prognózu. Jak si myslíte, že dopadnou současné „vládní hrátky“? Bude nakonec vládnout menšinový kabinet Andreje Babiše podporovaný komunisty, případně SPD, anebo se šéfovi hnutí ANO podaří přemluvit k vládnutí ČSSD a ještě další stranu? Anebo máte tip na úplně jinou koalici?
Matematika je jasná. Volby mají velkého vítěze. Malí poražení ho budou kousat do lýtek, dokud některým nenabídne slušné žrádlo. Babiš samozřejmě o podporu SPD nestojí už kvůli mezinárodní pověsti země a o komunisty taky ne kvůli jejich starosocialistickému programu. Podle zákonů politiky však buď sestaví silnou vládu, nebo ho malí hadi přinutí k předčasným volbám, které mu přinesou absolutní převahu.
V Česku jsou však vždy možná kreativní řešení: Buď vítězové, nebo poražení převezmou diktaturu. Nebo se na ní dohodnou vítězové s poraženými a nastolí takzvanou opoziční diktaturu. Vládnout lze i pomocí prezidentských dekretů. Ani soudružská pomoc tří států Visegrádské čtyřky není vyloučena.
A který z prezidentských kandidátů se dostane do druhého kola, a kdo podle vás nakonec usedne do křesla na Hradě?
Většina protizemanovských kandidátů zatím nepředvedla nic skvělého. Nepředvedl to ani Drahoš, ale v očích antizemanovců je on tím správným kandidátem, tak se asi do druhého kola bohužel dostane on. (To bohužel by platilo pro každého z dalších taky.)
Tipovat druhé kolo můžeme u Horáčka, ale ne v seriózním rozhovoru. Takže Zeman.
Kdybyste měl zhodnotit za právě končící rok i činnost našeho nejdůležitějšího zahraničního partnera – Evropské unie, změnila se její politika nějakým významným způsobem oproti předchozím obdobím? Má například zcela jiný náhled na migraci, na nebezpečí dluhové krize v Řecku či v Itálii nebo na dění na Ukrajině? A které z jejich posledních nařízení se vám zdá nejvíce zbytečné až bizarní?
Omlouvám se, ale musím to říci: Otázka je špatně položena. Evropská unie není naším zahraničním partnerem. Je to klub suverénních států, jehož jsme rovnoprávným členem, podílíme se na jeho rozhodování, tedy na všech úspěších i chybách.
Některé státy mívají občas zásadně jiné názory než většina ostatních. Takový je dnes postoj Visegrádské čtyřky vůči migračním kvótám. Od prvního března bude však zaveden jednotný evropský účes. Jak muži, tak ženy budou muset nosit vlasy dlouhé přesně pět centimetrů po všech stranách hlavy. Sestřih musí být takříkajíc podle rendlíku. Má se tak zabránit jakémukoli sexuálnímu obtěžování a genderové nerovnosti. Směrnice ovšem neřeší tíživou situaci plešatých, kteří si budou muset pořídit nákladnou paruku. I proti této absurditě hodlá Andrej Babiš v Bruselu protestovat. (Více o tom v Komárkových novinách.)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
