Jak vidíte současnou situaci v Sýrii, dá se říci, že válka tam v podstatě už skončila?

 

Myslím, že ta válka neskončila. Narovnat tam vztahy bude složité. Je to ale teď určitě v útlumu. K nějakému celkovému řešení je ale ještě daleko. Těch znepřátelených stran, křivd ze zvěrstev je na všech možných stranách tolik, že bude trvat hodně dlouho, než se dá tato země nějak dohromady. Nehledě na to, že ten konflikt jako takový rozhodně u konce není.

 

Fotogalerie: - Účastníci krymského zájezdu

Anketa

Považujete účast našich vojáků v Afghánistánu za smysluplnou?

Ano

7%

Ne

93%

hlasovalo: 18478 lidí

 

Určité zklidnění tam znát ale je?

 

To ano, ale doufám, že to není klid před bouří. Částečně je to i kvůli tomu, že je to nyní stranou mediálního dění, i když k opravdovému zklidnění samozřejmě došlo. Nemyslím však, že je vše vyřešeno, a že se ten konflikt nemůže zase rozhořet. Neříkám, že naplno, tak jak byl, ale máme nevyřešené Kurdy, Asada, máme tam těžkou intervenci Turecka. Jsou to věci, které jsou velkým potenciálem pro další násilí.

 

Mluvíte skepticky. Není optimistický fakt, že je tady na tom území poražen Islámský stát. Nebo není?

 

Těžko říci. Islámský stát fungoval na nějakém území.

 

Ano, to myslím, tedy území Sýrie a Iráku...

 

Pokud vím, tak tam ještě nějaké kapsy jsou. Není úplně jednoduché rozlišit, jestli tam náhodou není větší množství spících bojovníků. Opticky se zdá, že Islámský stát jako instituce je ve velkém útlumu a defenzivě, nemá sílu, aby vyvíjel nějaké větší akce. Otázka je jaký je tam spící potenciál pro nějaké znovuobnovení. To netuším. Je to otázka spíše pro naši velvyslankyni v Sýrii, která by o tom měla vědět víc, a zpravodajské služby.

 

Abych nebyl takový optimista, tak Islámský stát se objevuje i jinde například v Afghánistánu...

 

Ano. Je to koncept. Největší podhoubí samozřejmě bude v zemích, kde je značná část lidí tomu nakloněná. Všichni víme, že je to tento region. Afghánistán dořešený není, zažili jsme to několikrát s Al Káidou a bin Ládinem, jak se po tomto regionu uměl stěhovat.

 

Skončila už migrační vlna ze Sýrie, která kulminovala hlavně v roce 2015?

 

Evidentně už je hodně oslabená. Pokud srovnáme čísla migrace z tohoto regionu do Evropy z před dvou, tří let, tak ta současná jsou zlomková. Máme tu ale právě otázku potenciálu rozhoření se toho konfliktu. Znovu opakuji, že nějaký optimista z krátkodobého hlediska – co se týče urovnání toho konfliktu – nejsem. A pokud k tomu dojde, jaké to urovnání bude? Co si budeme povídat, část obyvatel utekla před Islámským státem, ale část před Asadem. Islámský stát Sýrii neovládne, ale vliv Asada je samozřejmě velký. Je otázka jak se bude vyrovnávat se svými konkurenty, odpůrci, nepřáteli. 

 

Vracejí se, nebo o tom uvažují uprchlíci ze Sýrie, že by se vrátili zpátky domů? 

 

Určitě se najde část lidí, kteří se budou chtít vrátit tam, kde jsou doma. Ti, co utíkali skutečně před válečných konfliktem a teď je situace v místě, kde žili, únosná, tak proč by se nevrátili. Když tam máte třeba dům, nějakou perspektivu, znáte to tam. Pak je tu otázka ekonomických migrantů, kteří ale podle mého většinou nebyli ze Sýrie. Ti ten konflikt jen využili. Tito lidé šli do Evropy za lepším a těm je v podstatě jedno jaká je situace v Sýrii. Musíme tedy rozlišovat.

 

Konkrétně u Sýrie se skutečně dali najít skupiny lidí, kteří skutečně prchali před válkou...

 

Ano, jasně. Ale záleží na tom, před kým utíkali. Když někdo bojoval proti Asadovi a pak utekl, tak se bude těžko vracet tam, kde to má Asad pod kontrolou. Paušálně hodnotit situaci je velmi těžké, situace v Sýrii není homogenní. 

 

Analytička a editorka Literárních novin Tereza Spencerová tvrdí, že v Sýrii Západ prohrál. Dá se to takto natvrdo říci?

 

Pokud vezmeme tu premisu, že Západ tu válku chtěl, vyvolal a vedl, tak se na tom kus pravdy dá najít. Ale když se podíváte na angažovanost Západu v Sýrii, tak byla naprosto minimální. Západ tam pořádně ani nebojoval. 

 

Spíše to tedy v Sýrii dopadlo tak, jak si Západ úplně nepřál?

 

Otázka je, co myslíme tím Západem. Českou republiku pokládám za součást Západu a názory politického spektra na to, jak by to tam mělo vypadat, jsou různé. To samé najdete i jinde – v Německu, Británii, Francii i v USA. Říkat, že Západ měl nějaký jeden paušální názor, je zavádějící. Tak to nebylo. Velký problém byl v tom, že opozice proti Asadovi dostala jakousi naději, že se může posunout k liberální demokracii, a pokud bude Asadův režim svržen, že Sýrie bude demokracie téměř západního stylu. Což si podle mě celá řada politiků na Západě vůbec nemyslela vzhledem k úplně jinému etnickému, politickému, náboženskému, kulturnímu podhoubí v té zemi. Nebudu spekulovat o tom, do jaké míry, kdo a jestli vůbec ze Západu přiživoval Arabské jaro. Každopádně je pravda, že vojenská angažovanost Západu ve srovnání s jinými byla dost malá. Tvrdit, že Západ tam prohrál, záleží na úhlu pohledu. Nemyslím si, že Česká republika v Sýrii prohrála.

 

Tak Česká republika má v Sýrii velvyslankyni, jedinou ze zemí Evropské unie...

 

Ano. Paní Eva Filipi tam funguje pro všechny země Evropské unie i pro Spojené státy. Což je určitě zajímavý počin české diplomacie. Z mého pohledu jsme z toho mohli vytěžit politicky pro Českou republiku více.

 

Časem přeci jenom nastane rekonstrukce válkou poničené Sýrie. Budou u toho české firmy v dostatečné míře? Nebo všechno schlamstnou jako obvykle Číňani?

 

Jak se říká Bůh stvořil zemi, vše ostatní vyrobili Číňani. Bude záležet na podmínkách. Všimněte si, že Číňani se k tomu nějak zásadně nevyjadřovali a po čínsku čekali na možnosti. Dlouhodobě se snaží vytvářet si příznivé podmínky v tomto regionu, ale i v sousedních, v Africe a podobně. Myslím, že Číňani tam budou hrát velkou roli. Na druhou stranu ani oni nemají některé technologie, které máme my. Hodně ale předbíháme, nelze dělit medvěda, který běhá po lese.

 

Myslíte, že to ještě není na pořadu dne?

 

Na pořadu dne je to vyhodnocovat. Měli bychom situaci monitorovat a tam, kde je to možné, obchodní kontakty obnovovat, navazovat nové. Znovu jsem u těch možností ohledně naší ambasády. Štěstí přeje připraveným. Ale že bychom něco začali pro české firmy kontraktovat, myslím, že na to je ještě brzy. Otázka je jak to tam bude vypadat. A pak – a to se netýká jen Sýrie, ale všech teritorií, které nejsou úplně stabilní – být trošku i opatrný. I v daleko napohled stabilnějších regionech při nějakých otřesech či změně režimu některé investice či zakázky českých firem nedopadly úplně nejlépe. Je to určitě velice zajímavý region, ale byl bych opatrný. Aby si firmy nezadělaly na nějaký velký problém, vzpomeňme na elektrárny v Turecku. Česká republika, respektive Československo tam má dobré jméno. Celá řada českých firem bude schopna jim nabídnout zajímavé projekty. Pokud budou záruky, že české firmy, když tam něco dodají, za to dostanou i zaplaceno, proč ne. Ale opatrnost je namístě.