Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla je jedním z nejdůležitějších projektů dopravní infrastruktury v ČR. Jak jste daleko s jeho přípravou?
Tak daleko, jak jsme ještě nikdy nebyli. Rekonstrukce Negrelliho viaduktu bude za rok dokončena, na většině ostatních úseků již běží územní řízení a připravují se soutěže na dodavatele projektové dokumentace pro stavební povolení. Zároveň pokračuje průkopnická mezinárodní soutěž na návrh architektonické podoby železniční stanice Praha-Veleslavín, která bude vodítkem pro architekturu všech ostatních nových či rekonstruovaných stanic na trati. Soutěž se nedávno posunula do 2. kola, odborná porota vybrala 5 návrhů.
Lidé přesto po 20 letech diskusí příliš nevěří, že se investici podaří konečně dotáhnout...
Já tomu naprosto rozumím. Ostatně těchto „věčných staveb“ dopravní infrastruktury má Praha i celá země na papíře několik. Je to pořád o tom samém: všichni to potřebujeme, ale nikdo nechceme, aby trasa vedla přes náš dvorek. Nám jako státnímu investorovi nezbývá než trpělivě diskutovat s širokou i odbornou veřejností a postupně vyladit tu nejlepší variantu, která bude přijatelná pro všechny strany.
Čím chcete nyní lidi přesvědčit, že v případě železnice na letiště už se nebavíme o papíru, ale o reálných tunelech, mostech a kolejích?
Hlavně obrazem, protože lidé zcela přirozeně nevěří ničemu, co si nedokážou vizuálně představit. Šestého června jsme na diskusním setkání v Národní technické knihovně představili občanům Prahy 6 videovizualizaci nejnáročnějšího úseku Praha-Výstaviště – Praha-Veleslavín. Efekt se dostavil prakticky ihned: lidé zpozorněli a uvědomili si, že železnice na letiště už není sci-fi, ale již poměrně blízká budoucnost. Ve stejné formě připravujeme i materiály k ostatním úsekům modernizované trati, aby se každý mohl podívat, kudy povede trasa, v jaké hloubce a v jaké konfiguraci. Tento krok jsme ale bohužel nemohli udělat dříve s ohledem na přípravu projektové dokumentace v rámci povolovacích procesů. Je to trochu začarovaný kruh, nám se ho však nyní, zdá se, podařilo rozetnout.
Na zmíněném setkání jste představili také tzv. jižní variantu střešovických tunelů. V čem spočívá a jak ji návštěvníci besedy přijali?
Zjednodušeně řečeno jsme posunuli dva plánované jednokolejné tunely mezi Dejvicemi a Veleslavínem jižním směrem, čímž jsme vyřešili hned několik problémů najednou. Finální trasa je optimální pro Fyzikální ústav Akademie věd, pro občany Dejvic, Střešovic, Ořechovky i oblastí, pod nimiž povedou tunely, protože už se budeme pohybovat v tak velkých hloubkách, že dopad na přilehlou zástavbu či spodní vodu bude nulový. Návštěvníci besedy přijali toto řešení převážně pozitivně; jeden z těch, kteří patří mezi dlouhodobé kritiky tohoto projektu, nám dokonce otevřeně poděkoval za profesionální práci.
Anketa
Jaký volební výsledek může ve sněmovních volbách dostat Klausovo hnutí Trikolora?
13%
69%
hlasovalo: 21428 lidí
Plánujete i další besedy?
Samozřejmě, protože je to nejlepší způsob, jak představit záměr v dané lokalitě a vést dialog s veřejností. V minulosti realizovala SŽDC několik podobných setkání nejen v Praze, ale také na Kladně či v Hostivici. Poslední beseda v Národní technické knihovně byla velmi kultivovaná a konstruktivní, což nás jen utvrdilo v přesvědčení pokračovat tímto způsobem i nadále.
Co prezentujete jako hlavní přínosy celé investice?
V první řadě samozřejmě komfortní a rychlé spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla. Řekněte mi, kolik evropských velkoměst dnes umožňuje návštěvníkům cestu z centra veřejnou dopravou na letiště do 26 minut. Expres na letiště bude mít navíc mimořádnou frekvenci – vždyť ve špičce se počítá s intervalem 10 minut! Dále bych v této souvislosti zmínil přímé přestupy na všechny linky metra, modernizované železniční stanice, odstranění úrovňových křížení se silnicemi, uvolnění části koridoru pro pěší či cyklistické trasy, vytvoření komplexních dopravních uzlů typu Veleslavín či Dlouhá míle, provozování nových vlakových souprav a samozřejmě moderní dvoukolejné elektrifikované spojení Prahy s Kladnem.
To jsou, řekněme, globální přínosy, které ocení široká veřejnost. Ale co oblasti podél trati?
Jsem přesvědčen o tom, že je díky modernizaci kromě úbytku automobilové dopravy a zlepšení dopravní dostupnosti čeká významný ekonomický a územní rozvoj. Příkladem je Kladno, které má jako největší středočeské město obrovský potenciál, ale kvůli chybějící kvalitní veřejné dopravní infrastruktuře zatím nemá šanci ho naplnit. Až bude investice hotová, z Kladna se stane důstojné a atraktivní předměstí Prahy, které bude zajímavé pro rodiny, firmy i developery. Navíc se v budoucnu uvažuje i o vybudování přímého napojení Kladna na železnici na letiště, takže cestující nebudou muset přestupovat ve stanici Praha-Ruzyně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
