Přejete si, aby Miloš Zeman za 4 roky znovu kandidoval na prezidenta?Anketa
Pane prezidente, vaše kancelář se před pár dny dohodla na smíru s bývalým zaměstnancem KPR Pavlem Hasenkopfem ohledně autorství amnestie. Podle vašeho kancléře neměl Hasenkopf s žalobou šanci na úspěch a proto ji nakonec stáhl. Pavel Hasenkopf ale reagoval tím, že podá na vedoucího KPR trestní oznámení pro pomluvu, neboť ta slova považuje za výsměch a popření pondělního smíru. Jak se na tuto pokračující fázi sporu díváte?
Tuto aféru pokládám tak trochu za projev okurkové sezony, kde není o čem psát. Plně respektuji rozhodnutí soudu o smíru s tím, že konstatuji, že téměř u každého rozsudku každého soudu každá ze stran vydává tento rozsudek za svoje vítězství. Takže se nestalo nic jiného, než že se opakoval případ, který jsme zaznamenali již v několika stech případů.
Poslanecká sněmovna ve středu vrátila do druhého čtení služební zákon. Podle prohlášení vládních představitelů včetně premiéra se ale nezdá, že by existovala vůle ke zrušení vámi kritizovaných politických náměstků. Ze slov Bohuslava Sobotky vyplývá, že je připraven i na přehlasování vašeho případného veta. Čím si vysvětlujete tu viditelnou nevůli ze strany koalice politické náměstky ze zákona vyškrtnout?
Vycházím z toho, že každá politická strana potřebuje na některých funkcích umístit své lidi. Ne vždy tito funkcionáři mají dostatečné odborné schopnosti a zejména tam, kde volební výsledky nebyly tak potěšující, aby umožnily získání některých dalších funkcí, se nabízí náhradní řešení a tím jsou právě političtí náměstci.
A protože jsem podporoval a podporuji služební zákon jako vyjádření depolitizace státní správy, tak institut politických náměstků je přímým popřením této dříve vyhlašované teze. Chtěl bych konstatovat, že stejný názor jako já mají odbory, Transparency International, Rekonstrukce státu a někteří odborníci, takže nejsem v tom sám. Samozřejmě že sněmovna může přehlasovat veto prezidenta republiky, což už se ostatně v minulosti stalo mnohokrát, ale jsem-li skutečně přesvědčen o správnosti tohoto názoru, pak nevidím jiný postup, než zákon vetovat.
Položte dotaz prezidentu republiky:
Ing. Miloš Zeman
Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)Anketa
V ČSSD nedávno proběhlo vnitrostranické referendum, které odsouhlasilo čtyřicetiprocentní kvótu pro povinnou přítomnost žen na kandidátkách, ale i to, že o kandidátkách budou rozhodovat v přímém hlasování všichni členové, což může jít v praxi obtížně skloubit a navíc se z krajů ozývá, že strana nebude míst dostatek žen, aby kvótu splnila. Považujete to za dobrý nápad? Není to naopak něco, co klasického voliče sociální demokracie znechutí?
Já jsem se nikdy nevyjadřoval k vnitřnímu dění v jakékoli politické straně, protože to prezidentu republiky nepřísluší. Jak víte, jsem obecným zastáncem referenda a podporuji i zákon o přijetí obecného referenda, a jak si která strana formuluje otázky a zda jsou tyto odpovědi na otázky vzájemně slučitelné či nikoli, je její věcí.
Ombudsmanka Anna Šabatová se nedávno zastala somálských muslimských studentek, kterým pražská Střední zdravotnická škola zakázala nosit na hlavě hidžáb, protože je to prý diskriminační. Co si o tom myslíte?
Nedávno jsem na obdobný dotaz odpověděl bonmotem „od hidžábu k burce“. Vy samozřejmě víte, co je to burka, ale pro vaše čtenáře, burka je oděv, který halí islámské ženy od hlavy k patě a ponechává dokonce zakrytý i obličej, takže je tam jakási mřížka, přes kterou ženy poněkud obtížně vidí.
Nevím, jestli jsem správně informován, ale mám pocit, že podobný proces nedávno proběhl ve Francii, a mám takový dojem, že tam nošení těch šátků bylo také zakázáno. Upřímně řečeno, opravdu bych si nepřál, aby tady začala tendence, která by vedla zejména v případě hezkých žen ke stále většímu zahalování.
Jak se vůbec díváte na současnou migrační politiku, a to nejen z islámského světa? Měli bychom zůstat i do budoucna otevření, nebo je načase začít uvažovat o nějakém zpřísnění, o stanovení jasných podmínek?
Odlišme různé formy imigrace. Je imigrace politická, tedy lidí, kteří jsou prokazatelně pronásledováni pro své názory ve své zemi. Tady máme co vracet, protože před listopadem 1989 docházelo k takovým, v tomto případě emigračním vlnám i u nás. Nicméně politických imigrantů je podle mého odhadu maximálně jedno procento a zbývajících devadesát devět procent sem přichází za prací.
V okamžiku ekonomické konjunktury, kde je na trhu práce nedostatek pracovních sil, je naprosto přirozené, že je tyto země přijímají, ale stejně tak je přirozené, že tito lidé odcházejí do svých zemí v okamžiku, kdy je ekonomická krize. To je naprosto normální postup, který ostatně volila Francie, Německo a další země s tím, že v řadě případů ti lidé, kteří se tady něco naučili, mohou právě tímto odchodem prospět svým vlastním zemím a pomoci jim vymanit se z relativní zaostalosti.
Německá vláda dnes ustanovila 20. červen jako památný den, který připomene „vyhnání“ Němců z poválečného Československa a Polska. Jde zcela jistě o vnitroněmeckou záležitost, na druhou stranu - je to podle vás něco, co by česká strana měla jen přejít a respektovat to?
Pokud jsem informován, jde obecně o vyhnání, tedy nikoli pouze o vyhnání Němců z Polska a Československa. A v tomto případě bych rád připomněl vyhnání Čechů z pohraničí na podzim roku 1938 po Mnichovské dohodě.
A měli bychom tedy i my vyhlásit jakýsi památný den?
V rozhovoru s kancléřkou Merkelovou jsem od ní slyšel větu, kterou sám často používám, a to jest: Ponechme minulost historikům.
Když jste zmínil kancléřku Angelu Merkelovou, jak se díváte na její postoje a činy v souvislosti se snahou o vyřešení ukrajinské krize?
Myslím si, že zaujala velmi racionální a pragmatický postoj, a to hned v několika bodech. Za prvé, že konstatovala, že ukrajinská občanská válka nemá vojenské, ale pouze politické řešení. To znamená mírová jednání mezi oběma znesvářenými stranami na Ukrajině. Druhé konstatování, že by Evropská unie neměla bránit Ukrajině v případném členství v Euroasijské celní unii. Myslím si, že je to – jak už jsem řekl – velmi pragmatický krok, vstřícný i vůči Ruské federaci, a doufám, že i probíhající jednání v Minsku přispějí k tomu, aby se zúčastněné strany dohodly.
Víte, politici spolu mají mluvit. Když spolu nemluví, tak k žádné dohodě nikdy dojít nemůže, proto vítám jednání v Minsku jako začátek možná delšího, ale nadějného procesu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
