Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?Anketa
Co vás v poslední době nejvíc rozčiluje v České republice v politické situaci?
Samozřejmě, že mě nejvíc rozčilujeprezident Zeman a potom ta, řekl bych, nesrozumitelná nebo neprůhledná pozice naší vlády vůči krizi na Ukrajině. Taková ta nezřetelná pozice vůči Evropské unii, vůči Rusku... Čiší z toho zvláštní nejistota z toho, co to vlastně znamená.
Kdybyste mohl o každém z těch tří prezidentů ČR, kteří byli, říct jednu větu, řekněte – o Václavu Havlovi, Václavu Klausovi, Miloši Zemanovi.
Václav Havel byl takové sluníčko, prostě svítil... A to jeho světlo stále je.
Václav Klaus, to je taková temná hvězda, černá díra v tom vesmíru, která i to světlo do sebe vtáhne a je to takové neprůhledné, temné, nebezpečné. Takový jakoby ze sklepa.
Miloš Zeman je balvan, takový brutální člověk, který se stal prezidentem. Opilec, který uráží, který vlastně jenom sám má pravdu. Cokoliv si překroutí, jak se mu to líbí. U něj bych řekl toto - kdysi v jedné písni v roce 1967 jsem si napsal větu: Nejsou zločiny, za které by se mělo střílet, pouze za lež, která se pravdě podobá. A on je veškeré své lži schopen překroutit, takže jakoby v tom něco bylo, ale to je jeho šikovnost. Ale je to nebezpečné. I s tím jeho „pussy“, vše je přeci jinak.
Jak hodnotíte člověka jménem Andrej Babiš?
To je ještě velký otazník, protože on se politicky ještě nevyjádřil. My nevíme, na čí je straně, nebo jak to myslí politicky, má velmi úspěšnou partaj. Ale vlastně ani nevíme, co je zač ta partaj. O něm toho skutečně nevíme moc. Je to jeden z nejbohatších lidí u nás, nejsou úplně jasné ty cesty, jak k majetku přišel. Nyní sedí na státní pokladně, což je takové trochu komické... Vypadá to neutrálně, ale může to vést k mnoha nebezpečným situacím, protože ty oligarchie na tom celém východě jako by získávaly úspěch... A on je oligarcha.
Jak se aktuálně stavíte k těm tzv. StBákům, kteří byli spolupracovníci, nebo byli u StB? Měli bychom to po těch 25 letech zapomenout, nebo to je věc, která ve vás bude navěky věků?
Já to řeším. Já usnu klidně, nemyslím na to. StBáci jako zaměstnanci byli zaměstnanci zločinného režimu a měli by se nějakým způsobem kát, nebo být nějak omezeni ve veřejném životě. Neboť ve chvíli, kdy byli ti nejhorší zaměstnanci toho zločinného režimu, tak se na ně nemůžeme spolehnout dneska.
A takzvaní udavači?
Ti byli v těžké situaci. Hodnotit někoho, jestli byl tenkrát zbabělec, to je dnes těžké. Ale už máme 25. výročí – a tak lidi, kteří v tom byli – tak nemusí to být omluva, ale vyjádřit se prostě k tomu, že je to mrzí, že si uvědomují, že to prostě zavinil režim, ale uklouzli, to by měli... A pak klobouk dolů. Dnes se vyjádřit k tomu, zač se člověk stydí, to je velké hrdinství. A to by člověk uznal. Ve chvíli, kdy k tomu mlčí, tak pro mě ztrácí hodnotu.
Psali jsme:
Kdo je pro vás přijatelný politik?
Z těch dnešních? To je těžká otázka. Zdá se mi, že Jiří Dienstbier se chová tak, že bych mu byl ochoten věřit... Je to ale v partaji. Upřímně řečeno, opravdu nevím.
Vy jste se několikrát pokoušel dostat se do politiky. Je to řeka, do které už nevstoupíte, nebo přemýšlíte o tom, že byste ještě někam nějakou kandidaturu zvážil?
Ne, napřed to bylo za Balbínovu stranu, to byl příjemný humor, takový haškovský, který se do Čech hodí, bohužel oni to potom pokřivili, neboť to začali brát vážně, celé se to rozpadlo. Přesvědčením jsem spíš „zelený“, chtěl jsem pak Straně zelených pomoct, ne, že bych se chtěl dostat do Parlamentu, ale že bych jim pomohl, aby se tam oni dostali, ale o tři sta hlasů jsem to „naštěstí“ projel. Porazil bych tenkrát Bursíka, a šéf strany by nebyl v Parlamentu a písničkář by tam byl. Jsem rád, že jsem se tam nedostal, neboť bych si nevěděl rady. Topolánek a spol. – mizerná vláda, špatně je to celé...
Kdybyste měl jako učitel ve škole dát známku posledním 25 letům, politice, náladě, veřejnému životu...?
Dějinám, událostem se dává špatně známka. Spíš by člověk dal známku obyvatelstvu a politikům. Politici by byli někde na čtyřce, obyvatelstvo na trojce. Obyvatelstvo podléhá příliš snadno depresím, často nezdůvodněným, příliš často je pasivní. Demokracie je zápas, a obyvatelstvo nezápasí a politici to mají vlastně zadarmo.
Psali jsme:
autor: Luboš Xaver Veselý
