Velký poprask ohledně návštěvy dalajlámy i udělování medailí k 28. říjnu se postupně uklidňuje. Jak byste s odstupem času vůbec zhodnotil tyto události, včetně „kauzy Brady“ a bouřlivých protestů některých našich umělců?

Ono to ještě neskončilo, protože já jsem byl iniciátorem mimořádných schůzí Parlamentu a v pátek se to bude ještě přetřásat. Podle mého názoru tu byl dalajláma naprosto oprávněně a mělo se mu dostat patřičné úcty. Hlavním problémem je, že tato vláda dělá falešnou zahraniční politiku, a podobné excesy jsou pak jenom toho důsledkem. Obchodní obrat, který s Čínou máme, za to určitě nestojí, jeho bilance je neskutečně záporná, a já na té páteční schůzi chci poukázat také na to, že takovými postoji nemůžeme hazardovat s dobrými vztahy s našimi ostatními tradičními partnery. Pofiderní kšefty, které s Pekingem zatím děláme, za to určitě nestojí. Budu chtít vysvětlení od pana Zaorálka i od ostatních, co vlastně Číňanům slíbili, že se takto chovají, ať se to také dozví veřejnost.

I když vím, že tento problém už poněkud ztrácí na dynamice, tak jeho objasnění bude jistě poučením do budoucna. Mně se prostě nelíbí, jaké vztahy současná vláda i prezident udržují s Ruskem a Čínou, o kterých se dnes určitě nedá říct, že jsou demokratickými zeměmi.    

Česká společnost se po zmíněných událostech opět víc rozdělila. A to i z toho důvodu, že vláda i prezident tvrdí úplně něco jiného než řada dalších politiků. Jedna strana totiž prohlašuje, že naše špičková politická reprezentace udělala dobře, když vydala prohlášení, v němž se distancovala od návštěvy dalajlámy a že oficiálně se s tibetským duchovním nesetkávají ani politikové významných západních zemí.  Druhá strana naopak říká, že zbytečně poklonkujeme Východu a i ministři bez ohledu na diplomatická pravidla se mohou setkávat, s kým chtějí. Komu tedy věřit?

Tak ministři jsou samozřejmě součástí vlády, musí respektovat svoje vzájemné dohody a nést za to potom i kolektivní odpovědnost. Stále však nevíme, jak se při uzavírání smlouvy o strategickém partnerství s Čínou chovali lidovci a pan Babiš, který teď sociální demokraty v tom nechal. Mně se to prohlášení ohledně návštěvy dalajlámy ze strany ústavních činitelů, jak já říkám, „bandy čtyř“, zdá naprosto šílené a srovnal bych ho snad s tím, jak se kdysi komunisté chovali k Sovětskému svazu. A mám k těmto lidem ještě menší toleranci kvůli jejich ponižování vůči Východu než k papalášům za socialismu, protože za minulého režimu jsme u nás měli okupační armádu. Teď jsme členy Severoatlantické aliance a Evropské unie, nemusíme mít strach, a mně se zdá, že je to snad teď ještě horší.