Česká ekonomika patřila vloni svým růstem ekonomiky přes čtyři procenta k premiantům Evropské unie. Ten i letos zatím stále pokračuje. Co ho vlastně vyvolalo a můžeme se na něj těšit i v dalším období? Jakou zásluhu má na něm vůbec současná vláda?

Růst ekonomiky měřený HDP ve stálých cenách (podle ČSÚ průměr za rok 2015 činil 4,3 procent) byl opravdu mimořádně pozitivní a mnohem vyšší než původní prognózy na daný rok. K jeho vysoké dynamice však přispěly dva mimořádné faktory, které se již v tomto roce a dalších letech nebudou ve stejné míře opakovat. Jednalo se o prudký pokles cen ropy a některých dalších komodit, což podle našich propočtů přidalo k dynamice HDP v roce 2015 až okolo 1 procentního bodu (p.b.). A dále to byl mimořádný růst veřejných investic spojený s dočerpáváním EU fondů v posledním roce tzv. programovacího období. To přidalo k HDP asi 0,7 procent. Jinak hlavním tahounem růstu byla domácí spotřeba jak soukromá, tak i veřejná. Mírně expanzivní, fiskální (rozpočtová) politika vlády k růstu tedy rovněž přispěla. V dalším období dojde k mírnému zpomalení tempa růstu ekonomiky, letos předpokládáme na úroveň okolo 2,5 procent. V příštím roce by mohla dynamika opět mírně přidat, přibližně se tak bude pohybovat mezi 3 až 3,5 procenty.

Většina politiků se u nás nyní holedbá nízkou nezaměstnaností a růstem ekonomiky. Nicméně ve většině moravských i českých krajů, kromě Prahy a okolí, je životní úroveň značné části obyvatel stále dost nízká v porovnání s našimi západními sousedy. Nedosahuje ani úrovně, jaká panuje například ve středomořských demokraciích, tedy v Itálii či Španělsku nebo prý dokonce v krizi zmítaném Řecku. Existuje nějaký recept, jak se vyspělejším zemím více přiblížit? Ekonomové profesor Zelený a docentka Švihlíková tvrdí, že jsme se po zpackané privatizaci a výprodeji národního kapitálu stali kolonií prosperujících západních ekonomik a vidí cestu v oživení „přes masivní podnikatelství, kombinované s inovací na lokálních a regionálních úrovních“. Co byste doporučil vy sám?

Jedna věc jsou pocity a druhá věc fakta. Určitě platí dlouhodobě, že po materiální stránce je životní úroveň v Praze a v regionech značně rozdílná ve prospěch Prahy, nicméně tato mezera se v posledních 5 až 7 letech pomalu zmenšuje. Značné rozdíly jsou však i mezi jednotlivými regiony navzájem. Podle údajů Eurostatu lze usuzovat, že životní úroveň v ČR v průměru již předstihla Řecko a velmi se blíží nebo je již i nad Portugalskem. Odstup za Španělskem a Itálii se určitě v posledních dvou letech citelně snížil. Žádný geniální a rychlý recept na dohánění nejvyspělejších zemí neznám. Určitě klíčovými faktory pro dlouhodobý úspěch budou – a to platí dlouhodobě– investice, inovace a instituce. A ještě bych přidal kvalitu vzdělání.

ODS slaví letos 25. výročí svého vzniku a například její místopředseda Martin Kupka zhodnotil divokou privatizaci v 90. letech pro ParlamentniListy.cz slovy: „Jednoznačně odmítám módní přehodnocování posledních 25 let jako temného období, kdy ‚všetci kradli‘. Byla to doba prokazatelného ekonomického růstu a především období svobodného vývoje společnosti.“ Co k tomu říci? Zastáváte podobný názor?